ČR může EK předložit návrh energeticko-klimatického plánu až do konce ledna
Česko si vyjednalo, že může Evropské komisi předložit návrh Národního energeticko-klimatického plánu až do konce ledna. Původní termín byl konec roku 2018. Po dnešní schůzce se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR to uvedl náměstek ministryně průmyslu a obchodu René Neděla. Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR) chce předtím, než se ČR finálně zaváže, jak bude evropské cíle v oblasti plnit, aby bylo rozhodnutí podepřeno analýzami dopadů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na konci minulého roku vložilo plán do připomínkového řízení. Mluvčí ministerstva Milan Řepka dnes uvedl, že v rámci něj obdrželo několik set připomínek.
„Shodli jsme se, že u tak zásadního dokumentu, který určí směřování energetiky na následujících minimálně deset let a vyžádá si investice v řádu stovek miliard korun, nelze vyřešit v rámci krátké doby v připomínkovém řízení. Materiál předložený MPO je pracovní návrh, jehož finalizace bude opřena o konkrétní analýzy a konzultace,“ řekl ředitel sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.
Portál Euractiv v minulých dnech informoval o tom, že Bruselu do konce loňského roku nepředložilo návrhy plánů celkem sedm zemí EU. Kromě Česka jde o Bulharsko, Kypr, Řecko, Maďarsko, Lucembursko a Španělsko.
„Příslušná (evropská) legislativa k plánu ještě není ani hotova. Tento plán tak vychází z nařízení, které bylo schváleno teprve nedávno,“ uvedl náměstek Neděla.
„Evropská komise nám řekla, že pokud ten materiál bude zaslán do konce ledna, tak v tom nevidí žádný problém. My jsme komisi informovali, že jsme zahájili veřejnou konzultaci. Zároveň i na tom serveru Euractiv bylo uvedeno, že Česká republika návrh plánu zveřejnila. Komise ho tak k dispozici má. Nemá ho pouze k dispozici oficiální cestou přes Stálé zastoupení,“ dodal.
Plán po České republice požaduje Evropská unie. Materiál shrnuje několik oblastí, zabývá se třeba energetickou účinností či rozvojem obnovitelných zdrojů. Obsahovat má závazky, jimiž chce Česko přispět k záměrům EU pro rok 2030. Jedním z cílů plánu je například pokrytí 20,8 procenta spotřeby energie obnovitelnými zdroji.
S tím ale nesouhlasí ekologové, podle nichž by země měla směřovat k 24 procentům. Návrh podle nich ani neodpovídá potenciálu ve výrobě obnovitelné energie, který je zhruba 22 až 28 procent očekávané spotřeby energie v roce 2030, a to i bez započtení nástupu pokročilých biopaliv a dalších nových technologií v dopravě. MPO loni v říjnu uvedlo , že v roce 2017 podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v ČR podle dat Eurostatu činil 14,76 procenta, v roce 2010 to bylo 10,52 procenta.
Mohlo by vás zajímat:
Konečně nějaký rozumný krok. Ano, bez finanční rozvahy co to bude stát je veškeré plánování jen fantasmagorie.
A je nutné uvážit, že každá oblast plánu: energetické úspory, výroba elektřiny, doprava, průmysl, budovy ... je specifická a má různé možnosti a různý náskok v realizaci.
1) při ocenění např. možností výroby elektřiny je nutno ocenit předložený návrh plánu (např. až 58% elektřiny z jádra=minimálně 4 nové reaktory) skutečnými cenami v EU
2) je nutno přihlédnout k reálným trendům EU v energetice, jsme a budeme součástí EU i v budoucnu
Trendy v EU se každých pár let mění, kdysi dokonce oficiálně podporovala v energetice volný trh :):):)
Banksteři a spekulanti preferují maximální kolísání trhů a cen.
Teď nejvíc podporuje dotace na posilování sítí a kapacitní mechanismus.
A po roce 2022 se začnou podporovat dotace jaderkám.
Ano, u tohoto se musí dát s ministerstvem souhlasit, včera jsem to zkoušel narychlo číst a musím říct že Cervantesův Persiles a Sigismunda se četli rychleji.
Nicméně by se měly jednotlivé části realizovat nezávisle, například nemá absolutně smysl čekat s výstavnou části ohledně OZE na to kdy budou hotovy JE. Také by se hodilo, jak tu dost často propaguji, začít s přebudováváním některých přehrad na PVE čímž se bude dát řešit větší a větší podíl OZE, když už tedy na ministerstvu trvají na tom že tu musí strašit parní elektrárny neochotné ke změnám výkonu, tím se bude dát zajistit jak navýšení podílu, tak to že případná kačení křivka nebude představovat zásadní problémy. „Zítra“ se dá, jak jsem už nejednou psal, přidat až 500MW přečerpávaček jen přestavbou současných elektráren. Asi by bylo třeba se zeptat někoho kdo opravu hluboce rozumí vodním turbínám, jestli se dají současné Kaplanovy nahradit bez větší přestavby Deriazovými, nebo jestli existují i reverzibilní kaplanovy turbíny. Pak bude třeba zanalyzovat odběrový diagram v létě a stejně tak výrobu FVE a zjistit kolik MW a MWh chybí a podle toho navrhnout další postup. Existují asi sice další možnosti pro PVE relativně snadno dostupné, ale to se musí pak eventuálně prověřit, jestli je to vůbec reálné (Ochranná pásma, zdroj pitné vody atd.)
A nebylo by dobrý se zamyslet jestli je to vůbec reálný? Podívejte se jaký sou v posledních letech sucha. Co by jste chtěl přebudovat na přečerpávaky? Vltavskou kaskádu? To už by tam za chvíli neteklo vůbec nic nebo by se musel otočit tok a čerpat to tam z Labe proti směru normálního toku.
Ondro v přečerpávačkách honíte tu vodu dokola, to nejsou průtočné elektrárny kde to odteče pryč. A vzhledem k tomu, jak to letos vypadá se sněhem, očekávám na jaře povodně.
V přečerpávací elektrárně budete vodu honit dokolečka, jediné ztráty tam jsou výparem a netěsnostmi uzávěrů, ale ty nebudou odlišné od současného stavu, takže konverze na PVE by znamenala naopak úsporu vody v nádržích, protože by pro dosažení stejného výkonu nebylo nutné vodu vypouštět až do moře. Takže by byl dostupný zhruba plný výkon Orlíku a Slap po celý rok. Samozřejmě ovlivněný změnou spádu, která bude dána hladinou, kterou zase ovlivní přítok do nádrže, výpar a nutný odtok do Vltavy.
Pak by bylo možné samozřejmě uvažovat i s dalšími konverzemi, ale je tam pak otázka jestli se to vyplatí, nebo ne, byly by to relativně malé PVE, které si na sebe klasickým mechanismem nemohou dost dobře vydělat, ledaže by byl zvolen nějaký jiný, kde by se to vyplatit mohlo.
Ok tak jenom abysme si to ujasnili - má se jednat o přebudování vltavské kaskády s tím že bude přečerpávat mezi jednotlivejma nádržema nebo se ke každý přehradě vybuduje další nádrž (horní nebo dolní podle situace)? Možná sem to na začátku jenom špatně pochopil a v tom případě se omlouvám. V každým případě prosím konkrétně jak by to mělo fungovat protože to by mně celkem zajmalo. Díky
Každá ze 3 velkých přehrad na Vltavě má pod sebou menší vyrovnávací nádrž (Lipno I - Lipno II, Orlík - Kamýk, Slapy - Štěchovice). Musí tam být, bez toho by vypouštění vody z těch velkých přehrad mohlo dělat paseku.
Pro informaci, Liptovská Mara jako přečerpávačka funguje, taky využívá menší vyrovnávací nádrž pod sebou (Bešeňová).
Obyčejné přečerpávání mezi existujícími přehradami, takže dvojice Orlík-Kamýk, na to byl i projekt, jenom s výměnou dvou soustrojí a neposunulo se to moc dál než do úrovně konceptu, já uvažuji o výměně všech. Pak je tedy ještě teoretický možnost mírně zvýšit průtok novými turbínami a tím i výkon. Druhá dvojice by byly Slapy-Štěchovice (PVE Štěchovice na 95% pracuje s vodou navazujícího stupně Vrané), ale u Slap by byla ještě možnost vybudovat novou elektrárnu na obtokové štole, otázka jestli PVE, nebo průtočnou či akumulační. Včera jsem o tom více přemýšlel, jak to udělat bez vypuštění, a šlo by to. V nějakém místě nad štolou, co nejblíže jejímu začátku, by se zřídila šachta kde by se umístila potřebná technologie (stavidla, česla, úzávěr) tunelem by pokračoval tlakový přivaděč, nejspíše ocelová trubka, do nové elektrárny, kde by byly 1-2 turbíny a pomocná technologie. Ale muselo by se to korigovat s
Každopádně by to pak chtělo ještě vybavit kaskádu takovým řízením, které bude v případě akumulačního/průtočného provozu pouštět stejný objem vody jek z Orlíku, tak Kamýku a Ze slap a Štěchovic. Spodní nádrže by totiž nemohly pořádně průtoky vyrovnávat pro poměrně značný objem určený k přečerpávání.
Par podobných míst by se našlo ještě, ale jak říkám, tak bez modelu, který by byl jiný než který se u PVE v současnosti používá, by to moc k ničemu nebylo. Tedy v případě těch dalších míst, Orlík i Slapy by se uživili.
Pane Veselý,
Lipno II je bohužel jako dolní nádrž pro PVE nevyužitelné, nebo bych to mohl ještě zkusit přepočítat, ale moc tomu nedávám, ta nádrž je malá a mělká. Smysl tam nedává ani přestavba bývalé Spirovy elektrárny.
Jinak pro zájemce, zde na str. 17 (18 PDF) je fotka modelu dřívějšího projektu Slapské přehrady.
dspace. cvut. cz/bitstream/handle/10467/77624/F1-DP-2018-Slivova-Adina-text.pdf?sequence=-1&isAllowed=y
JE to sice off-topic, ale narazil jsem na zajímavý článek analyzující finanční rentabilitu jaderných elektráren.
Analytikovi vyšlo víceméně to, co jsem před časem četl ve výsledcích jeho kolegů z USA. Pro rozumnou konkurenceschopnost jaderných elektráren (aby byly financovatelné soukromým kapitálem) je nutné, aby cena výstavby klesla na úroveň 3000 USD/kW a zároveň aby tyto rozpočty a termíny byly alespoň zhruba dodrženy. Pak ještě potřebují smluvní cenu na úrovni 60 USD/MWh.
Druhou možností je ovšem (skoro) bezúročné financování, dodržování termínů a rozpočtů na úrovni 5000 USD/kW.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se