Domů
Evropská Unie
Evropská komise chce zrušit plně regulované ceny elektřiny, státy se obávají energetické chudoby
elektrické vedení, sloup
Zdroj: PxHere

Evropská komise chce zrušit plně regulované ceny elektřiny, státy se obávají energetické chudoby

Evropská komise obnovila snahy postupně zrušit regulované ceny za dodávku elektrické energie. Argumentuje přitom, že regulované ceny deformují trh a zpomalují transformaci na čistou energetiku. Některé členské země EU jsou ovšem skeptické. To vedlo k tomu, že Komise chce umožnit regulovat ceny pouze dočasně a na základě společné unijní definice energetické chudoby. Informoval o tom portál Euractiv.

Součástí energetického legislativního balíčku, který Komise předložila v listopadu 2016, bylo postupné upouštění od regulovaných cen energie, které jsou pod výrobními náklady. Cenová regulace podle Komise omezuje rozvoj efektivní konkurence, odrazuje investice a vstup nových hráčů na trh.

Regulace cen je politicky citlivé téma

Téma regulace cen je ovšem politicky velmi citlivé téma. Třináct zemí EU má stále plně regulované ceny elektřiny. Jejich argumentem často je, že se vlády obávají vysokých účtů za energie, či se snaží předcházet energetické chudobě.

„Regulované ceny energie byly zavedeny, když začal být elektroenergetický systém organizován jako monopol. A když existuje monopol, jako tomu bylo v 50. a 60. letech, tak existuje možnost, že monopol zneužije své moci a stanoví vyšší ceny pro spotřebitele.“

Pellerin-Carlin, ředitel energetického centra v Institutu Jacquesa Delorse

Dnes podle Pellerin-Carlina regulované ceny především pomáhají stávajícím hráčům na trhu. Tyto ceny podle něj drží potenciální konkurenci mimo trh, neboť tlačí dolů investice. Kupříkladu ve Francii jsou regulované ceny pro spotřebitele nižší než výrobní náklady, což je jedním z důvodů, proč je EDF vysoce zadlužená.

Zranitelní spotřebitelé

Původní návrh Komise byl postupně opustit od regulovaných cen do 5 let pro všechny spotřebitele s možností prodloužení této periody za specifických podmínek. Členské země ovšem toto odmítly. Evropský parlament pak hlasoval pro období 5 let obecně a 10 let pro zranitelné spotřebitele.

V současnosti se vyjednává reforma trhu s elektřinou a jednou z řešených otázek jsou i regulované ceny. Komise nyní předložila dvě možnosti. Zaprvé buď 7leté přechodné období pro postupné opuštění regulovaných cen pouze pro zranitelné spotřebitele, nebo, zadruhé, vůbec žádnou přechodnou fázi.

Problémem je, že první možnost by vyžadovala unijní definici zranitelných spotřebitelů, která nyní neexistuje. Chápání zranitelných spotřebitelů neboli energetické chudoby se v jednotlivých členských státech přitom velice odlišuje. Nejchudší domácnosti ve Švédsku platí za energii 3 % celkových výdajů, zatímco na Slovensku je to více než 23 %. Vytvořit společnou definici nebude snadné. Sociální politika je v kompetencích členských zemí, jež si vytvořily své definice energetické chudoby, která identifikuje, které domácnosti mají nárok na sociální příspěvky.

Podle některých je zároveň důležité zamezit tomu, aby byla energetická chudoba zneužita k ponechání regulovaných cen. Podle Pellerin-Carlina nejsou regulované ceny, které platí pro celou populaci, vhodným způsobem, jak řešit energetickou chudobu. Renovace budov a zvyšování jejich energetické účinnosti v kombinaci s výrobou energie z obnovitelných zdrojů přímo u spotřebitelů jsou podle něj mnohem efektivnější způsob, jak snížit účty za energii.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Milan Vaněček
15. listopad 2018, 12:28

Zajímavý článek, zvláště ta věta, cituji: "Kupříkladu ve Francii jsou regulované ceny pro spotřebitele nižší než výrobní náklady, což je jedním z důvodů, proč je EDF vysoce zadlužená."

Takže tady je zcela jasně objasněná ta "levná elekřina z jádra" ve Francii, jak nás mystifikují proponenti jaderné energetiky s polovičním či vyšším podílem jádra.

Tož tak.

A to ještě Francie nedosáhla "kvality údržby" svých jaderných elektráren tak, jako se to podařilo Belgii.

Ondra
15. listopad 2018, 13:37

Vy se chytnete úplně všeho co? To že maj ve Francii regulovaný ceny který sou nižší než výrobní náklady vůbec neříká nic o tom jak je co drahý. Je to jenom další příklad extrémního socialismu kterej je ve Francii. A jen tak mimochodem podle eurostatu platěj francouzský domácnosti v průměru 18 centů za kWh. V Německu a Dánsku je to 30 centů takže i kdyby frantíci zdražili o 50 % (!!!) tak by pořád platili míň. Ale zdražení o 50 % je blbost protože by to znamenalo zdražit o 90 EUR/MWh (za to by možná postavili několik novejch jaderek).

Milan Vaněček
15. listopad 2018, 14:47

To jen aby jste nelhali o “levném jádru”. A kolik stojí postavit Flamanville 3 o tom už psal pan Šnobr.

Tož tak je to.

Ondra
15. listopad 2018, 17:18

Hm tak když to nejde jedním nesmyslným argumentem tak do toho přimícháme Flamanvile která ještě nevyrábí a současný výrobní náklady neovlivňuje. Smutný :(

A jen tak mimochodem žádnej zarytej proponent jádra nejsem a nikdy sem netvrdil že je jádro levný nebo drahý. Vy ale každýho kdo s váma nesouhlasí označíte za jaderníka nebo hlasatele filosofie "to nééééééjde". Opět ste nezklamal.

Tož tak díky moc

Carlos
15. listopad 2018, 21:15

Ondro,

před pár dny jsem tu měl komentář ve kterém se v diskusi ty ceny řešily, (oenergetice. cz/obnovitelne-zdroje/instalovany-vykon-britskych-oze-prekonal-vykon-zdroju-fosilni-paliva/ 11. listopadu 2018 (14:20)) Máte tam z čeho se skládají ceny. Včera se tu energetický socialismus dále řešil, problém byl a jsou monopoly a hromada všemožných skrytých dotací, takže pak dotace do OZE vypadají obrovské. Ne, uhlí se tolerují škody, podle dostupných čísel, asi 20€/MWh, v některých zemích se přímo dotuje uhelný průmysl. JE dostávaly také dotace a možná dostanou zase... Aby se dalo něco dělat, tak je třeba první zrušit státem vytvořené monopoly, zrušit omezení pro soukromé zdroje a pak rušit regulaci cen, nebo dělat vše zároveň.

Mimochodem ty ceny, o kterých se bavíme tady jsou ceny spotřebitelské, kde cena elektřiny je asi jen 1/3 a zbytek jsou daně a podobně. A protože stát jaksi se nikdy na daních nenechá obrat, tak asi bude dolů tlačit cenu EE než aby si omezil kus pro sebe.

Ondra
16. listopad 2018, 12:22

Pane Carlosi díky za Váš komentář ale přijde mi trochu mimo (sorry). Zaprvý já vůbec nechtěl řešit co kolik stojí. Jenom sem si nemohl odpustit reakci na p. Vaněčka kterej tady zase srovnává jabka a hrušky. Ceny různejch zdrojů se tady řešej dnes a denně takže mi přijde zbytečný to rozebírat zas dokola.

Zadruhý s tou cenou elektřiny to taky není tak jednoduchý jak si myslíte. Ano řeč je o koncovejch cenách pro spotřebitele. Tam samozřejmě silovka tvoří řekněme tu třetinu až polovinu celkový ceny (je to různý podle zemí a tarifů atp). To vaše "daně a podobně" je teda dost širokej pojem. Vždyť jen v Německu je poplatek na OZE víc jak pětina z těch průměrnejch 30 centů za kWh a není to žádná daň státu. Pak tam sou zahrnutý poplatky za síťový služby a třeba redispatching kterej např. v Německu pořád roste. Samozřejmě že státy si nebudou chtít ukrajovat na daních ale ani zdaleka to nejsou všechno daně.

Egreš
15. listopad 2018, 23:20

Jana Červinková, to chcete povedať, že na Slovensku sú z celej európskej únie najchudobnejšie domácnosti? Z akého zdroja ste to vytiahli?

Jana Červinková
16. listopad 2018, 10:27

Dobrý den, nic takového se v článku neříká. Údaj vypovídá pouze o tom, jakou část svých příjmů musí nejchudší domácnosti za energie vynakládat.

Text vychází z článku publikovaného na Euractiv ( https://www.euractiv.com/section/electricity/news/energy-poverty-hinders-eu-push-to-end-regulated-electricity-prices/ ), jak je v něm ostatně uvedeno. Odtamtud pochází i čísla, na která se ptáte (data jsou z tohoto dokumentu https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2018/11/Swedish-paper-on-regulated-energy-prices.pdf ).

Najít konkrétní data o cenách energie, nikoliv pouze elektřiny nebo plynu není jednoduché, ale našla jsem například dokument Evropské komise, kde ceny energie na Slovensku vychází skutečně jako vysoké ve srovnání s jinými státy EU ( https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/20140122_communication_energy_prices.pdf ). Navíc je důležité zmínit, že tento článek a původní zdroj na Euractiv hovoří o výdajích "nejchudších domácností" (the poorest households), tedy ne o všech domácnostech.

Petr
16. listopad 2018, 13:05

Říká to tři věci, ale určit podíl bude dost náročné.

1. Slovensko má chudší domácnosti než je průměr EU

2. Slovensko má dražší elektřinu než nejchudší státy EU

3. Slovensko má náročnější topnou sezonu než jižnější státy EU

Petr
16. listopad 2018, 13:24

EU tak výborně doreformovala svou energetiku, že pokud se nezavedou cla, tak brzy neodvratně příjde o velkou část minimálně chemického a ocelářského průmyslu.

Česko by i to nakonec zvládlo, ale banksteři nemůžou v žádném případě nechat jen tak ležet předlužený jih a západ EU, který by už totálně neměl co dělat a hlavně z čeho splácet alespoň úroky.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se