Zimní legislativní balíček EK se soustředí na energetickou účinnost a emise CO2
Ve středu byl v Bruselu představen nový legislativní balíček. Tisíci stránkový dokument má nejenom napomoct Evropě dosáhnout svých závazků z Paříže, ale také snížit cenu za elektřinu pro domácnosti, zapojit obnovitelné zdroje energie do trhu s elektřinou a omezit využívání neudržitelných bioenergetických surovin.
Dle evropského komisaře Miguela Cañeteho je nový závazek pro energetickou účinnost centrální činností, od které se bude odvíjet dovoz elektřiny, nové pracovní příležitosti a snižování emisí.
„Evropa je na prahu revoluce v čisté energetice. A jak jsme ukázali v Paříži, můžeme to udělat správně, pouze pokud budeme pracovat společně,“ sdělil Cañete novinářům v Bruselu.
Viceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič prohlášení doplnil slovy, že se jedná o velkou transformaci, možná největší od doby centrálních energetických systémů vybudovaných v Evropě. Co se týká společného snažení Evropy, otázkou zůstává Velká Británie. Není jisté, jestli stihne vložit nová energetická opatření do své legislativy před očekávaným Brexitem v roce 2019. Ačkoliv nový balíček reprezentuje stejné priority, jaké si Velká Británie klade, dle mluvčího chce mít vláda spolehlivý a levný energetický systém s čistou energií.
Nové cíle a závazky
Nový „zimní“ balíček obsahuje mnoho zajímavých čísel a cílů. Jedním z nejdůležitějších cílů je zřejmě snížení energetické spotřeby o 30 % do roku 2030. Do stejného roku chce Evropa také snížit emise CO2 o alespoň 40 % a zároveň modernizovat svojí ekonomiku.
Do roku 2030 by se mělo dle plánu vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ve spojitosti s tímto cílem se má začít vyčleňovat uhlí a uhelné elektrárny by měly mít zakázanou účast v kapacitních mechanizmech. Dále se zavádí nová hranice 550 gramů CO2 na kWh pro nové elektrárny. Pro stávající elektrárny začne tento limit platit v roce 2026.
Z finančního pohledu by měl balíček přinést 177 miliard euro ročně v podobě veřejných a soukromých investic v příštím desetiletí, vytvořit 900 tisíc nových technických pozic a zvýšit HDP o jedno procento.
Mohlo by vás zajímat:
Cíl je tedy jasný, uhelné elektrárny v dlouhodobé perspektivě mohou přežít jen jako kogenerační zdroje, kde většina tepla bude opravdu využita a budou bez přístupu ke kapacitním platbám. Maso.
Takže fungl nový blok elektrárny Ledvice se bude muset za 10 let vypnout?
Myslím, že ČR předpokládá, že se EU rozpadne do roku 2030 a že se tedy na cíle EU může vykašlat. Třeba s cílem "By 2030, half of European electricity should be renewable" je naše "aktualizovaná energetická koncepce" zcela v rozporu.
Je to anti-EU koncepce, anti-Energiewende koncepce, anti-celosvětový "energy transition" koncepce. Kdyby tam bylo .... should be nuclear, tak to by ti, co naši koncepci připravují, rádi splnili.
zajímalo by mě jak EU chce dosáhnout toho že od roku 2030 zakáže uhelným elektrárnám účast na kapacitních aukcích. Co nahradí jejich stabilní produkci, které OZE potřebují aby byla zajištěna stabilita výroby? Jaderné elektrárny to asi nebudou, aspoň dnešním pohledem to je nereálné , kdy jsou v nemilosti a i ekonomicky díky umělým zásahům do trhu se je ani nevyplatí stavět. Napadá mě snad plynové elektrárny, ale ty jsou dnes velmi drahé na provoz a i ten dnes proklínaný CO2 také vypouštějí. Možná bioplynové stanice nebo geotermální energie, ale v tomto ohromném měřítku se mi to nezdá reálné. Energie vody to asi také nebude, protože hodně záleží na místních podmínkách. Jiné stabilní zdroje, nasaditelné v masovém měřítku s nízkými emisemi CO2 mě už nenapadají. A kdo ví co bude po roce 2030? Nikdo, ale závazné plány už jsou na stole.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se