Domů
Jaderné elektrárny
Německé ministerstvo pro výzkum usiluje o co nejrychlejší realizaci fúzní elektrárny
Německá ministryně vzdělávání a výzkumu Bettina Stark-Watzingerová (FDP).
Zdroj: Německé ministerstvo vzdělávání a výzkumu

Německé ministerstvo pro výzkum usiluje o co nejrychlejší realizaci fúzní elektrárny

Německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF) chce prostřednictvím nového programu podpory výzkumu jaderné fúze položit základy pro vybudování prvního fúzního reaktoru pro výrobu energie v Německu. Cílem je takový reaktor zprovoznit do roku 2040, oznámila ministryně Bettina Stark-Watzingerová.

"Fúze nabízí obrovskou šanci vyřešit všechny naše energetické problémy," uvedla Stark-Watzingerová. "Vynikající výzkumné prostředí a silný průmysl poskytují v Německu ideální podmínky pro výstavbu zařízení pro výrobu energie z jaderné fúze", dodala.

Ministerstvo plánuje vytvořit "fúzní ekosystém" propojující průmyslové podniky s výzkumníky a začínajícími podniky, aby se průmyslové využití této technologie "co nejrychleji stalo realitou". Výši finančních prostředků ministerstvo neupřesnilo.

Technologie jaderné fúze dosud nikde na světě nepokročila dále než do fáze výzkumu. V posledních letech však bylo dosaženo několika významných milníků, které vyvolaly příliv investic do této technologie.

Podle Asociace fúzního průmyslu nyní v této oblasti dochází k "technologické explozi". V loňském roce zahájilo činnost 13 nových společností zabývajících se jadernou fúzí, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 43.

"Celosvětový závod je v plném proudu. Chci, aby Německo bylo jednou z prvních zemí, která postaví fúzní elektrárnu. Tuto příležitost nesmíme propásnout," dodal Stark-Watzingerová.

BMBF již delší dobu financuje výzkum fúze v Ústavu Maxe Plancka pro fyziku plazmatu (IPP) v Garchingu a Greifswaldu, v Technologickém institutu v Karlsruhe (KIT) a ve Výzkumném centru v Jülichu (FZJ).

Ministerstvo nyní plánuje vytvořit druhý pilíř podpory zaměřený na pokrok ve vývoji technologií, konstrukčních materiálů a komponent. To má umožnit v roce 2030 přejít k realizaci jaderné fúze prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. V loňském roce se ministerstvo zavázalo investovat do této technologie do roku 2028 přibližně 1 miliardu eur.

Technologie nebude v dohledné době komerčně využitelná

Výzkumní pracovníci oslovení německým Science Media Centre uvedli, že technologie jaderné fúze sice nabízí velmi slibné vyhlídky pro výrobu energie v budoucnosti, ale varovali, že vývoj této technologie bude trvat příliš dlouho na to, aby pomohl v současném úsilí v oblasti ochrany klimatu.

Stark-Watzingerová prosazuje tuto technologii po úspěšném experimentu amerických vědců z konce roku 2022, který znamenal důležitý milník v této oblasti. Výzkumníkům z Lawrence Livermore National Laboratory se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědci však uvedli, že jejich objev pravděpodobně nebude v dohledné době komerčně využitelný.

Jan Hesch, výzkumník v oblasti jaderné fúze z Technologického institutu v Karlsruhe (KIT), uvedl, že v Německu panuje vědecký konsenzus, že výstavba "demonstrační elektrárny" bude trvat nejméně 20 let a bude trvat ještě déle, než se podaří technologii výroby energie pomocí jaderné fúze zprovoznit.

"Abychom zastavili změnu klimatu, musíme snížit emise hned," řekl klimatický fyzik Jan Wohland z Technické univerzity v Curychu (ETHZ) ve Švýcarsku. Jaderná fúze "zatím nefunguje", a proto není zahrnuta do energetického plánování panelu klimatických expertů OSN IPCC.

Vzhledem k pomalému tempu pokroku ve výzkumu jaderné fúze, tato technologie pravděpodobně nebude hrát významnou roli v zásobování energií nejméně několik desetiletí, uvedl Wohland.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
Zdeves Pavel
18. březen 2024, 15:16

Zda se ,ze v tom Německu asi nebudou duševně zdraví.

Jan
18. březen 2024, 16:18

Kdyby do vývoje fuznich Elektraren poslali polovinu toho co na solary tak už ji maji

jurali
18. březen 2024, 16:53

Takto veda a vyzkum nefunguje.

To prohlaseni je neco ve stylu, ze kdybysme dali vice prostredku do hledani leku na rakovinu, za par mesicu by nikdo uz na rakovinu neumrel.

A mozna ano, protoze by takto mezitim vsichni pomreli hlady.

Baton David
19. březen 2024, 13:15

projekt ITER vyjde v nákladech asi na 1% nákladů na energiewende, dobu výstavby a výzkumu urychlit moc nepůjde, i tak by ale větší financování fuzních projektů vývoj urychlilo tím že by projekt nemusel být mezinárodní a realizace by probíhala daleko rychleji, příkladem může být Čína, kde se v oblasti jaderné fuze snaží získat náskok

Karásek
18. březen 2024, 16:19

Snad za dvacet let výzkumů dojde k nějakému dílčímu úspěchu. Pak bude do komerčního provozu zbývat už jen třicet let stejně jako dnes.

Petr Hariprasad Hajič
18. březen 2024, 16:35

Pane, s tímhle názorem u mě nepochodíte. Tohle už slýchám hodně dlouho. Mezitím se vyměnily mnohé vlády, bouchlo to v Černobylu, rozpadl se Sovětský Svaz, celý svět dekarbonizuje, ale tohle těšínské jablíčko je taková konstanta...za patnáct let to bude. :-)))) Zatím je to pořád někde za horizontem. Všechno je to jen a jen základní výzkum a ani ten milník 2040 nebude znamenat, jak Němci sami plánují, aplikaci. Zase to bude další výzkum.

jurali
18. březen 2024, 16:51

Souhlas s tim, ze fuze pohromade jen tak nebude.

Nesouhlas s "dekarbonizaci". Svet v zadnem pripade nedekarbonizuje. Nema jak. Jedine snad ze dnes uz byvaly zapadni svet se deindustrializuje. Ale vsichni ostatni ani nahodou.

jurali
18. březen 2024, 16:49

Jezkovy zraky! Ta technologie jeste zdaleka neni pohromade. Jak na tom chce nekdo stavet energetiku. To je eco jako stavet energetiku na OZE a nemit pohromade skladovani energie.

Mex
18. březen 2024, 19:16

To už spíš uvěřím, že se sloni naučí lítat, než je jaderná fúze bude budoucnost energetiky. Tedy fúze tady. Ta vzdálená cca cca 150 milionů km funguje slušně.

On ani ten slavný popisovaný experiment nebyl ve skutečnosti energeticky ziskový. Zisková byla jen fyzikální podstata té fúze. Ale do celé té technologie, která umožnila tu fúzi spustit a udržet, se musel narvat mnohonásobek té získané energie.

A i kdyby se to nakrásně opravdu povedlo nějak dotáhnout, tak to bude extrémně drahá technika. I u mnohem zvládnutějších a levnějších štěpných jaderných elektráren není dneska jednoznačné, jestli se je vyplatí stavět. A u mnohem dražší fúze už to prostě nemůže ekonomicky vyjít vůbec.

Bob
19. březen 2024, 09:44

Asi tak před 40 lety zkonstruovali první funkční mobilní telefony. Byly mobilní doslova, musely se vozit v automobilu a stály asi tak 50 000 tehdejších korun. V dnešních cenách cca 10 násobek). Pokud je přece jen chtěl někdo přenášet, akumulátor vydržel jen na pár minut hovoru.

To se přece nemohlo masově rozšířit.

Já vím, že nelze úplně srovnávat fůzi s mobily. Je to jen příklad. Nicméně za čas se na to budeme (nebo naši potomci - pro ty starší) dívat podobně.

Třeba cestování do vzdálenějšího vesmíru je bez termojaderného zdroje těžko myslitelné.

Bob
19. březen 2024, 09:48

Pokud by se dořešilo posílání FVE na oběžnou dráhu a hlavně proveditelné a bezpečné posílání solární elektřiny na Zemi, tak by to také bylo dobré řešení.

Jenže to je asi tak stejně daleko, jako funkční a v energetice využitelná fůze. A taky s podobnými náklady.

Němci tentokrát výjimečně dobře vědí, co dělají.

Baton David
19. březen 2024, 13:19

Bob: ale notak, tyto fantasmagorie o dálkovém přenosu energie z orbity snad nemyslíte vážně, nebo ano?

Bob
19. březen 2024, 13:24

Už proběhly zkušební přenosy elektrické energie pomocí mikrovln jak na zemi, tak mezi družicemi v malém.

Pokud by se to povedlo, bylo by to též vhodné řešení na výrobu energie.

Ale jak píšu asi stejně daleko, jako fůze. Ale zkoumat, rozvíjet a porovnávat všechny možnosti je potřeba.

Baton David
19. březen 2024, 14:56

ono to teoreticky fungovat bude, ale účinnost bude zanedbatelná a cena energie astronomická, v případě poruchy s následkem špatného zaměření lehce připraví o život víc lidí než všechny jaderné havárie a nejspíš i obě použití atomových bomb dohromady, to už by dávalo ekonomicky větší smysl vybudovat fotovoltaiku na budově tak vysoké že bude nad oblačností

Jiří Švarc
19. březen 2024, 10:39

Iter, jeden z nejdražších projektů historie lidstva:

The most recent official cost estimate stands at more than €20 billion

Těžko říct na kolik přijdou až se budou dělat fúzní elektrárny ve větším počtu, ale výzkumný iter mi přijde superlevný (jen o trochu víc než za jeden blok JE).

JVr
19. březen 2024, 11:06

Tak prý dotace na fosilní paliva jsou rovny 123 € miliard (bilion) jen za jeden rok 2022 (www. eea. europa. eu/en/analysis/indicators/fossil-fuel-subsidies). A raději nemluvme o dotování FVE a VTE.

Tzn. nějakých 20€ miliard za mnoho let, co se na tom pracuje je velká sranda přesto, že někdo tvdí, že je to nejdražší projekt atp. To samozřejmě nic nemění na tom že to nefunguje ;) ale pokud by se do toho sypaly jiné peníze a byly i jiné termíny, je určitá šance, že by se to hýbalo úplně jinak.

Vítězslav Novák
19. březen 2024, 11:43

Jak ty dotace do fosilních paliv probíhají? Já měl dosud za to, že všichni, kdo se mihnou kolem těžby, zpracování a spotřeby platí vládám nemalé daně...

Baton David
19. březen 2024, 13:21

zapomněl asi na znaménko, mínus tzn že nedostává ale naopak dává

Baton David
20. březen 2024, 07:12

odhad ceny projektu ITER je cca 20 miliard €,

náklady na energiewende byly do r 2021 320 miliard € a obávám se že se ještě neblíží ani polovině

Milan Horak
19. březen 2024, 14:03

@Mex, A OZE vám ekonomicky vycházejí?

Pravoslav Motyčka
18. březen 2024, 21:29

Fúzní elektrárna má palivo téměř zadarmo palivo jenže JE s rychlými reaktory má palivo také v podstatě zadarmo , to ovšem neznamená že ty zdroje musí být levné. Rychlé reaktory dnes komerčně provozuje jen Rusko a to už od 70 tých let 20.století i když staví nové olovem chlazené verze stále rozvíjí původní wewerky, protože cena paliva je nízká a JE s rychlým reaktorem dává proto dražší energii. Cena el. energie z fúze bude rozhodně vyšší než cena el energie z JE s rychlým reaktorem.

JVr
20. březen 2024, 14:32

"cena el energie z JE s rychlým reaktorem" to ano, ale tady je hledisko bezpečnosti, kdy zřejmě fúze je tak složitá, že pokud se něco "posere" tak fúze zkrátka přestane popř. vyhodí do zduchu uzké okolí, které bude ale jen velmi omezeně radioktivní. Pokud se v rychlém štěpném reaktoru něco posere, máme tu další Fukušimu nebo Černobyl, což je ostatně důvod, proč pro Němce je fúze schůdná, ale ani tu pomalou štěpnou reakci na svém území mít nechtějí.

Emil
20. březen 2024, 15:09

Černobyl v rychlém štěpném reaktoru určitě nemáte, protože rychlé reaktory na rozdíl od Černobylu nejsou konstruovány s kladným teplotním koeficientem reaktivity, mají kontejnment a bývají provozovány s tlakem blízkým atmosférickému.

I havárie typu Fukušima je poměrně nepravděpodobná, určitě by musela mít úplně jiné příčiny než ve Fukušimě a rozhodně nestačí, že "se něco posere".

Vítězslav Novák
19. březen 2024, 11:51

To si tak jednou pozval Hodžu Nasreddína kádí a nařídil mu, že musí naučit osla číst - když se nechává oslovovat "hodža" - učitel. Nasreddín si na to vyžádal 14 let - a když se ho sousedi ptali, co bude dělat, když na konci té lhůty bude osel pořád negramotný, Nasreddín odpověděl "Za 14 let se toho může stát... Třeba umřu. Nebo kádí. Nebo ten osel...".

Do roku 2040 se toho může stát! Ale jedno je jisté: paní Bettina Stark-Watzingerová nebude ministryní pro vzdělávání a výzkum.

FrantišekZ
19. březen 2024, 11:52

Nějak mi to nedává smysl. Tak nejdřív Němci říkají, že všechno utáhnou na OZE a zeleném vodíku, jaký svět neviděl a výroba se bude decentralizovat.

A teď, že zase dají peníze do fúze? Jako proč když OZE a H2 tak skvěle fungují? Takže zase chtějí energetiku centralizovat? Protože fúze se rozhodně nedá dělat v malém.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se