Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření

Rok 2023 byl oficiálně vyhlášen za nejteplejší rok v historii měření. Průměrná globální teplota byla přibližně o 1,48 stupně Celsia teplejší než v době předindustriální éry, což překonalo všechny předchozí naměřené průměry.

O novém globálním teplotním maximu informoval server BBC. Evropská klimatická kancelář připisuje za hlavní příčiny velkého nárůstu průměrné globální teploty emise skleníkových plynů a jev El Niño.

Dle agentury došlo v roce 2023 nejen k bezprecedentnímu nárůstu průměrné teploty vzduchu, ale také mořské hladiny. Ty překonávaly rekord každý měsíc od loňského července.

Rekordní bylo i nebývalé rozpětí, s jakým byly měsíční rekordy překonány, což podtrhuje význam těchto teplotních skoků po celém světě. Předpovědi počasí přitom nepředpokládaly, že se bude jednat o nejteplejší rok v historii. Ve druhé polovině roku však došlo k několika sériím velkých týdenních výkyvů, kdy ve více než 200 dnech padla nová globální teplotní maxima.

Oteplení bylo přičítáno nejen klimatické změně, ale také rychlému nástupu jevu El Niño, který uvolnil do atmosféry velké množství tepla z východního Tichého oceánu. Tento rychlý a silný dopad jevu El Niño na teploty vzduchu vyvolal otázky ohledně toho, jak přesně klimatická změna teploty v roce 2023 ovlivnila.

Extrémy budou zřejmě stále častější

Rozsáhlý dopad oteplení byl patrný po celém světě a způsobil extrémní projevy počasí jako vlny veder, lesní požáry v Kanadě a USA, sucha, záplavy ve východní Africe, ale i Evropě. Vědci předpokládají, že tyto extrémy se budou do budoucna vyskytovat častěji. Znásobení i dalších ukazatelů klimatických změn bylo v minulém roce pozorováno. Vědci uvádějí rekordně nízkou úroveň antarktického mořského ledu, extrémní tání ledovců a četné vlny veder v mořích.

Predikce ohledně toho, jak bude růst teplota v roce 2024, jsou prozatím nejisté. Zda dojde k překročení hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia, což je hodnota, kterou jako cíl stanovila Pařížská dohoda, bude tedy záviset především na jevu El Niño, jelikož emise skleníkových plynů teplotu skokově meziročně nenavýší. Dlouhodobý trend oteplování je ale nadále připisován převážně lidské činnosti.

Klimatický summit COP28 zdůraznil nutnost řešit spotřebu fosilních paliv, ačkoli závazky konference postrádají nástroje pro vymahatelnost. Přestože je pravděpodobné, že se nepodaří dosáhnout cíle 1,5 stupně Celsia, úsilí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, snižování emisí a adaptace na změny klimatu mohou některé důsledky změn zmírnit.