Zlom v pohledu na evropskou energetiku – jak realistický je pohled Faktů o klimatu?
V současné době se stále více začínají projevovat neblahé dopady energetické koncepce prosazované v Evropské unii. Ukazuje se, že samotné obnovitelné zdroje přechod k nízkým emisím zajistit nedokáží a je potřeba stabilní nízkoemisní zdroj v podobě jaderné energetiky. Ještě stále se však objevují studie organizace Fakta o klimatu, že uhelné zdroje můžeme hned zavřít a jaderné zdroje vlastně také nepotřebujeme, vše zajistí levná elektřina z fotovoltaiky a větrníků. Podívejme se na fakta, která ukazují, že jde spíše o Iluze o klimatu
V článku publikovaném v době odstavení posledních německých jaderných bloků prezentuje Oldřich Sklenář představu o správnosti německé cesty k nízkoemisní energetice, kterou je třeba následovat. Jde o analytika Výzkumného centra AMO, který v oblasti energetiky pracuje i pro organizaci Fakta o klimatu. Stejná organizace také publikovala řadu studií, ve kterých prezentuje ideu, že česká cesta k levné elektřině vede přes co nejrychlejší instalaci co největších výkonů fotovoltaických a větrných zdrojů. V současné době je to studie Výroba elektřiny v Česku bez uhlí. Ta se také se snaží předkládat myšlenku, že klidně můžeme hned odstavit uhelné elektrárny a chybějící elektřinu importovat. Zároveň ve svých dlouhodobějších vizích organizace prosazuje, že bychom neměli spěchat s výstavbou jaderných zdrojů, a spíše se po vzoru Německa bez nich obejít. Podívejme se podrobněji na to, proč jsou její modely a představy reálně chybné a iluzí.
Pomůže nám masivní výstavba větrníků k levné elektřině, jak tvrdí organizace Fakta o klimatu? (Foto autor).
Bude elektřina z fotovoltaiky a větru opravdu levná?
Fakta o klimatu vycházejí z představy, že v současnosti, kdy náklady na výstavbu fotovoltaických a větrných zdrojů dosahují relativně nízké úrovně, lze dosáhnout nízkých cen jejich masivním nasazením. To ovšem není pravda. Tyto zdroje mohou reálně přispívat ke snižování ceny elektřiny pouze v případě, že jejich podíl na její celkové produkci je relativně omezený. Jen do takového podílu, kdy nezačnou dramaticky ovlivňovat síť a není třeba je začít omezovat. V principu je touto horní hranicí zhruba podíl na celkové produkci elektřiny na úrovni koeficientu celoročního využití instalovaného výkonu. To je u nás pro fotovoltaiku okolo 10 % a pro větrníky okolo 20 %.
Čím více je překročena tato hranice, tím častěji nastávají případy, kdy produkce překračuje potřebu a musí se část výkonu vypínat, a naopak musí být stále větší výkon náhradních zdrojů, které jsou v pohotovosti k tomu, že naskočí v situaci, když nesvítí nebo nefouká. V takovém případě pak začínají, a při vyšším překročení dramaticky, stoupat náklady na síťové a regulační služby. Zároveň stoupají náklady na provozní dotace těchto obnovitelných zdrojů.
Podívejme se na to, v čem je problém s vytvářením ceny v modelu organizace Fakta o klimatu. Započítávají pouze cenu silové elektřiny. V realitě však s růstem podílu fluktuujících obnovitelných zdrojů roste stále rychleji cena za síťové a regulační služby i náklady na provozní dotace pro obnovitelné zdroje. Na celkové ceně za elektřinu pro zákazníka má pak tato regulovaná složka stále větší podíl a cena silové elektřiny stále menší.
Cenu vytvářejí autoři studie podle systému, který funguje pro vytváření spotové ceny na burze. Je třeba připomenout, že ve spotu se prodává v reálu jen malá část elektřiny. Hlavně stabilní zdroje, které nezávisí na počasí a jejich produkce je dlouhodobě předpověditelná, prodávají velkou část své produkce dopředu i na roky ve forwardech jako pokrytí základního zatížení. K tomu se ještě podrobněji vrátíme později.
Teď si představme, že máme období, kdy jsou ideální slunečné podmínky a přebytek výkonu vede k velmi nízkým, dokonce záporným cenám silové elektřiny. Připomeňme si, proč nastanou záporné ceny elektřiny. Ty vznikají tím, že fotovoltaiky mají provozní dotace, a pokud je velikost záporné ceny menší než tato provozní dotace, vyplatí se provozovateli fotovoltaické elektrárny ji stále nechávat v provozu. Pokud tuto elektřinu nakoupí spotřebitelé ve státě, kde se dává daná provozní dotace, tak zákazníci žádné snížení celkové ceny elektřiny nepocítí, protože úsporu na ceně silové elektřiny zaplatí ve formě části regulované složky dané náklady na provozní podporu těchto fotovoltaických zdrojů.
Jiná situace nastává, když se tato fotovoltaická elektřina importuje, například jí Česko importuje z Německa. V tomto případě spotřebitel u nás pocítí opravdu snížení celkové ceny. Sníží se mu cena silové elektřiny a zároveň neplatí v regulované složce dotace na provozní podporu tohoto fotovoltaického zdroje, tu platí obyvatelé Německa. Protože podmínky pro obnovitelné zdroje jsou v dané době většinou podobné u nás a v Německu, nebo u jiných sousedů, tak správnou metodou pro snížení ceny elektřiny není výstavba velkých výkonů fotovoltaik a větrníků u nás, ale import fotovoltaické a větrné elektřiny od sousedů, kde mají intenzivní provozní dotace a plánují jich postavit velké výkony.
Německo na konci léta od 19. srpna do 5. září 2024. I v době, kdy hodně svítí, a navíc fouká musí běžet klasické zdroje, které musí zajistit regulaci a musí být připraveny pro dobu, kdy nesvítí. V té době Německo exportuje. Naopak v době, kdy nesvítí intenzivně importuje. šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba. (Zdroj Agorameter).
To, že si tuto realitu uvědomují i podporovatelé výstavby obnovitelných zdrojů u nás, je vidět z jejich stále vyššího tlaku na to, aby se i u nás přistoupilo na jejich provozní dotace. Jim i bankám je totiž jasné, že při plánovaných obrovských instalovaných výkonech budou ty jejich bez provozních dotací kanibalizovány těmi dotovanými v Německu. Pokud i u nás dáme provozní dotace velkým fotovolatickým parkům, tak ty zkanibalizují do současnosti postavené nedotované malé zdroje a ty už nebudou moci počítat s téměř žádným příjmem za dodávky do sítě.
Pokud v Německu plánují realizovat instalaci obrovských výkonů ve fotovoltaice a větru, tak u nás má cenu stavět tyto zdroje jen v omezené míře v decentralizované podobě a dobře začleněné do sítě. Cenu má u nás stavět zdroje, které mají stabilní výrobu nezávislou na počasí a mohou podpořit i regulaci. Tedy doplněk k tomu německému mixu, ne jeho kopii.
Takovými jsou v oblasti nízkoemisních zdrojů zdroje jaderné. Ty nemusí být ohroženy ani kanibalizací dotovanými obnovitelnými zdroji. Důvodem je, že jejich produkce nezávisí na počasí a dá se dobře předpovídat. Vyrábí tak i v době, kdy nesvítí a nefouká. Jejich elektřinu tak lze prodávat i na dlouho dobu dopředu a zákazník, který potřebuje stabilní dodávky za stabilní a garantovanou cenu, ji rád v předstihu koupí. Takovými jsou třeba datová centra, a i proto se v současné době v USA uvažuje o obnovení provozu odstavených jaderných bloků. I nyní prodává ČEZ většinu produkce jaderných zdrojů na roky dopředu za odpovídající cenu.
Toto nelze udělat u větrných či fotovoltaických zdrojů. V případě, že by pak nefoukalo, nebo bylo zataženo, tak tuto elektřinu musíte pro splnění svých závazků koupit na trhu, který je nedostatkový a za vysokou cenu. Můžete sice zkombinovat k větrníkům třeba bioplynový blok nebo vodní elektrárnu a vytvořit systém, který garantuje stejnou stabilitu, jako jaderná elektrárna a pokrývá tak základní zatížení, ale to nejde v případě velmi velkých instalovaných výkonů větru a fotovoltaiky, po kterých volají autoři studie organizace Fakta o klimatu.
Fakta o klimatu se dívají pouze na cenu silové elektřiny a neberou v úvahu reálnou situaci, kdy se velká část elektřiny vytvářející základní zatížení prodává dlouho dopředu. Pokud toto uplatní na mix s extrémním podílem na počasí závislých fotovoltaických a větrných elektráren a nevezmou do úvahy jeho dopady na regulovanou cenu v podobě nákladů na regulaci a provozní dotace, tak dostanou absolutně nesmyslné výsledky o výhodnosti této cesty pro zákazníka, jako se stalo v jejich studii. Zde pak opravdu nejde o fakta, ale jedná se o pouhé iluze. Dokud nebude reálná možnost masivní akumulace, tato cesta ke kladnému výsledku nevede. Ostatně ani teď nevidíme, že by státy s vysokým podílem fotovoltaických a větrných elektráren měly nízkou cenu elektřiny pro zákazníka.
Opravdu můžeme vypnout uhelné elektrárny bez následků?
Ve zmiňované studii Fakta o klimatu tvrdí, že už nyní můžeme vypnout všechny uhelné elektrárny bez toho, aby nám hrozil nedostatek elektřiny. I zde však při svých úvahách a modelování zanedbávají některé klíčové momenty. Zásadními jsou dva. První je, že neberou v úvahu potřebu regulace a stability sítě a apriori předpokládají, že to vše ČEPS vždy vyřeší. To však nemusí být v situaci, kdy se odstaví všechny uhelné elektrárny a nahradí je instalace velkých výkonů ve fotovoltaice a větru, pravda.
Studie také spoléhá na to, že v případě nedostatku elektřiny situaci vyřešíme jejím importem. Nebere však v úvahu fyzikální a technické možnosti transportu elektřiny napříč Evropou. Připomeňme, že Německo nedokáže v současné době, a nebude toho ještě nejméně několik dalších let, transportovat potřebný objem elektřiny ze severu na jih Německa. Pokud tedy bude inverzní situace v našem regionu, tak nám naši sousedé nepomohou, budou sami v problémech. To že bude foukat ve Španělsku, v Norsku nebo na jihu Itálie nám však nepomůže také.
Je pochopitelně možné taková období překonat. Zažil jsem období při zlomu počasí a extrémních mrazech třeba na přelomu roku 1978 a 1979, kdy se muselo zmrzlé uhlí dolovat ze zamrzlých vagónů krumpáči a sbíječkami. Průmysl se zastavil a vyhlásily se uhelné prázdniny. I taková krize se překonala, a i několik dalších menších, které si také pamatuji. Překonají se i povodně a jejich následky. A asi by se podobně překonaly i situace s nedostatkem elektřiny při realizaci koncepce navrhované organizací Fakta o klimatu.
Reálný problém však nastane, když je takových událostí až příliš mnoho, kdy se průmysl nemůže spolehnout na alespoň trochu dlouhodobější stabilitu dodávek elektřiny. A ze studií organizace ČEPS je vidět, že takových období nedodávek bude u nás přibývat. Ono vícedenní i více týdenní období inverze opravdu není tak výjimečné. A zde je třeba ještě připomenout, že ČEPS se ve svých modelech opírá o podklady, které reportují jednotlivé státy. Představy Německa o možnostech svého energetického mixu jsou však lakovány na růžovo, podobně jako je to ve zmiňované studii organizace Fakta o klimatu. Nejsou také plně zahrnuty fyzikální a technické problémy s transportem elektřiny.
Ještě dramatičtějším problémem, který nastane, pokud se odstaví uhelné elektrárny, souvisí s našim teplárenstvím. To je stále, a ještě řadu let bude, závislé do velké míry na uhlí. Pokud se však odstaví uhelné elektrárny, dost dramaticky poklesne odběr uhlí, a hlavně to s horší kvalitou už nebude odebíráno vůbec. Doly se tak stanou nerentabilní a jejich provozovatelé je uzavřou. Velká část teplárenství i domácností se tak octne na suchu. To si přece jen alespoň trochu uvědomují i autoři studie. Navrhují tak, aby se státem podpořilo zachování alespoň jednoho dolu v Bílině a jedné elektrárny v Ledvicích. Zároveň by se teplárny měly daleko více zapojit do výroby elektřiny a zlepšit tak svou ekonomiku. Nebudu si hrát na odborníka na teplárenství, ale podle těch, které z teplárenského sektoru znám, to stačit nebude.
Leden 2024 v Německu, šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba. Bude nás opravdu Německo zásobovat elektřinou, kdy několik dnů nebude foukat? (Zdroj Agorameter)
I v této části studie se opravdu nejedná o fakta a realitu, ale pouze iluze. A to iluze extrémně nebezpečné. Fakta o klimatu svým prohlášením, že je možné klidně už nyní nechat (téměř) všechny uhelné elektrárny zavřít bez jakýchkoliv dopadů, vysílají politikům velice nebezpečný signál. Říkají jim, že vlastně pro záchranu uhelných zdrojů do doby, než za ně bude nízkoemisní náhrada, nemusí nic dělat. A nicnedělání mají politici nejraději. Tak se můžeme dostat do situace, kdy my během pár let své uhelné elektrárny odstavíme a Německo ty své bude ještě desetiletí využívat. A třeba pak budeme při horším počasí od Němců v té době jejich drahou uhelnou elektřinu importovat.
Němci, stejně jako Poláci, si kapacitní platby pro své uhelné elektrárny a možnost jejich dalšího provozování vyjednali. Naši politici se i v důsledku přesvědčování takovými spolky, jako jsou Fakta o klimatu, že je odchod od uhlí snadnou záležitostí, na to vykašlali. A nyní je stejné spolky přesvědčují, že to nyní už nejde vyjednat, protože už má EU na to jiný pohled. Podle mého názoru, pokud by dobře postavený plán kapacitních plateb či jiného mechanismu předložili společně naši politici s podporou celé společnosti, jasně zdůvodnili nutnost provozování uhelných bloků, tak by to mohli u orgánů EU prosadit. V současné době se už ukazuje řada průšvihů kolem násilně prosazovaných nereálných vizí nejen v energetice, ale také třeba v automobilovém průmyslu, že by mohla být EU daleko přístupnější k přijetí takového návrhu.
I takto může vypadat běžný týden v zimě v Německu (předvánoční týden roku 2021), a to není žádná dramatická inverze. Šedá oblast jsou fosilní zdroje, žlutá slunce, modrá větrníky, tmavě modrá větrníky v moři, hodně světle modrá voda a zelená biomasa, světle fialová čára je spotřeba, tmavá pak emise. (Zdroj Agorameter).
Opravdu povede cesta podle organizace Fakta o klimatu k nízkoemisní energetice?
Bez schválení kapacitních plateb nebo jiného nástroje pro provozování elektráren na zemní plyn se stejně neobejdeme, pokud budeme podle doporučení studie Fakta o klimatu řešit náhradu uhelných elektráren výstavbou elektráren na zemní plyn. Zatím nemáme představu o nástrojích jejich financování (třeba těch kapacitních platbách). Nevíme, jak dlouho je bude možné provozovat a kdy je bude nutné odstavit nebo předělat na využití vodíku. Bez vyřešení těchto otázek do jejich výstavby žádný investor nepůjde.
Masivní využití plynu jako náhrady uhlí má však ještě další zádrhely. Jeho využití ve vytápění má jasné ekologické opodstatnění a dramaticky přispělo k čistotě vzduchu v plynofikovaných obcích. I jeho pronikání do velkého teplárenství je smysluplné. Ovšem jeho masivní využívání pro výrobu elektřiny není u nás příliš smysluplné. Zemní plyn se k nám bude nyní dominantně dostávat přes Německo a půjde o zkapalněný plyn i ze Spojených států.
Při těžbě, zvláště při frakování, při zkapalňování i opětné gazifikaci a dopravě se uvolňuje metan, který je ještě silnějším skleníkovým plynem, než je oxid uhličitý. Pokud tak začne Evropská unie brát při stanovování počtu emisních povolenek v úvahu i tento faktor, nemusí na tom být zemní plyn o moc lépe, než na tom bylo uhlí. Na místě je také následující otázka. Pokud se uhelné elektrárny zavřou, kde bude Evropská unie brát peníze za emisní povolenky, které chce použít na dotace obnovitelných zdrojů a řešení sociálních dopadů transformace energetiky?
Je také otázkou, zda budeme mít při intenzivním využívání plynu pro výrobu elektřiny dostatečnou kapacitu cest na jeho dopravu k nám. Jak jsem zmínil, vedou hlavní trasy přes Německo, a to bude potřebovat obrovské množství plynu. Naši experti na plyn jsou tak skeptičtí, zda se k nám potřebné množství dostane.
Současná studie organizace Fakta o klimatu se zabývá nejbližšími roky, jiné její studie se však obracejí ke vzdálenějším obdobím. V nich obrovskou naději vkládají do sezónní akumulace do vodíku. To je i vize německého přechodu k nízkým emisím. Je však třeba připomenout, že vůbec není jasné, zda a kdy bude možné tuto možnost masivněji realizovat. Zatím se téměř všechen vodík vyrábí ze zemního plyn a ekonomicky realizovatelné vybudování potřebné infrastruktury pro masivní ukládání energie do vodíku je zatím nepředstavitelné.
I v této oblasti jsou tak vize studie organizace Fakta o klimatu vysoce iluzorní a připomínající spíše Fatu Morgánu.
Podle Oldřicha Sklenáře by mělo být našim vzorem při cestě k nízkým emisím Německo, které mělo v minulém roce 2023 podíl fosilních zdrojů 40 %, já osobně bych se inspiroval u Francie, která měla v minulém roce nízkoemisních zdrojů hodně přes 90 % (zdroj ENERGOSTAT oEnergetice).
Závěr
Před více než čtvrt stoletím jsem měl diskuze, v nichž jsem oponoval Martinu Bursíkovi a dalším protijaderným aktivistům z hnutí Greenpeace, Duha či Děti Země, kteří bojovali proti jaderné elektrárně Temelín. Tvrdili, že Temelín a ani Dukovany nejsou třeba a uhlí se nahradí čistě obnovitelnými zdroji. Tehdy jsem jim říkal, že se nakonec ukáže, že největší škodu a zdržení v přechodu k nízkým emisím způsobí nakonec oni svou protijadernou kampaní. Říkal jsem jim, že se ukáže, že politici jako Miroslav Gregr a další, kterým oni dávali cenu Ropák a kteří se zasadili o výstavbu alespoň dvou temelínských bloků, udělali pro dekarbonizaci a životní prostředí více než oni. A právě tito zelení aktivisté a jejich kolegové v Rakousku, Německu a dalších evropských státech budou těmi, kteří způsobí, že se budou uhelné zdroje provozovat daleko déle, než by tomu bylo v případě rozvoje jaderné energetiky.
Po více než čtvrt století ukazuje situace nejen v Německu, a její srovnání s Francií, Švédskem či Slovenskem, že jsem měl plnou pravdu. Uhelné zdroje se intenzivně využívají u nás a v Německu. Protijaderní aktivisté teď svádí vinu na Křetinského a Tykače. Realita je však taková, že v případě neexistence těchto „uhlobaronů“, by musel uhelné zdroje provozovat někdo jiný, nebo by už měla německá i česká energetika dávno docela velký problém.
Pro cestu Česka k nízkoemisní elektroenergetice je podle mého názoru nutné postavit čtyři velké jaderné bloky, dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Ty dva v Dukovanech jsou v principu náhradou těch existujících. Měli bychom se však zároveň snažit o co nejdelší bezpečné provozování existujících dukovanských bloků. Nějakou dobu tak nové bloky poběží společně s těmi existujícími a pomohou v náhradě uhelných bloků. V tomto směru už učinila rozhodnutím tendru Česká republika důležitý krok. Jak jsem popsal v nedávném článku, byla vybrána nabídka korejského dodavatele.
Dále by bylo dobré postavit v některých místech, kde jsou nyní větší uhelné elektrárny a teplárny, malé modulární reaktory. Ty by fungovaly v kogeneračním režimu a nahrazovaly by část uhelných elektráren a tepláren. I v tomto případě už se učinil klíčový krok a jako projekt, na kterém se bude participovat, byl vybrán malý (spíše střední) modulární reaktor Rolls-Royce. Podrobně jsem probíral tuto potřebu těsně před konečným rozhodnutím v nedávném článku.
Realizaci jaderných projektů a možná i jejich financování by mohla pomoci i změna pohledu na tuto oblast energetiky, která se projevuje v přístupu orgánů Evropské unie. O startu renesance jaderné energetiky v EU jsem psal i v letošním přehledu stavu tohoto odvětví (zde, zde, zde a zde).
Průběžně by mělo probíhat posilování flexibility a odolnosti sítě i možností akumulace. Měla by se posilovat interkonektivita s našimi sousedy. Nové obnovitelné zdroje by se měly budovat hlavně v decentralizovaném režimu a určitě by neměly příliš překračovat zmíněné limity, kdy začnou dělat problémy v síti. Velké fotovoltaické a větrné farmy by se stavět spíše neměly, abychom mohli využívat levné přebytky solární a větrné elektřiny z Německa. Důvody, proč není vhodné stavět velké větrné a fotovoltaické farmy jsem podrobněji rozepsal v tomto článku.
Důležité je realizovat postupný přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům. Zde bych považoval za smysluplné i využití plynu v kogeneračním režimu i za účelem posílení flexibility sítě. Zásadní však je, že by se uhelné zdroje neměly vypínat před tím, než za ně bude ekvivalentní nízkoemisní náhrada nejen v celkové výrobě elektřiny a tepla, ale také v regulaci a podpoře stability sítě.
Ve svém rozboru jsem se snažil ukázat, že ve svých modelech, simulacích a úvahách autoři studie organizace Fakta o klimatu zanedbávají klíčové aspekty a problémy, takže jejich závěry, že masivní instalace fotovoltaických a větrných elektráren zajistí nízké ceny elektřiny pro zákazníka a uhelné elektrárny můžeme bez rizika odstavit už v nejbližších letech, jsou nerealistické a iluzorní. Představa Oldřicha Sklenáře a jeho kolegů, že cesta Německa k nízkoemisní energetice je tou nejlepší, je nejen iluzorní, ale i nebezpečná. Na spolehlivých dodávkách elektřiny je závislý nejen průmysl, ale celá společnost. V současné době probíhá intenzivní elektrifikace dopravy, průmyslu a v podobě tepelných čerpadel i teplárenství. Poroste spotřeba i datových center nejen v souvislosti s využitím umělé inteligence. Dá se tak očekávat, že spotřeba elektřiny i přes využití potenciálu úspor poroste. O tom, že bez spolehlivých zdrojů energie těžko uhájíme svou bezpečnost, životní úroveň a demokracii, jsem psal v rozsáhlejším článku. Organizace Fakta o klimatu, možná správnější její název je Iluze o klimatu, však bohužel jde ve šlépějích svých zelený předchůdců, kteří svým tlakem na společnost a politiky zadělali na současné obrovské problémy evropské, a zvláště německé, energetiky, a tím i průmyslu, a to nejen toho automobilového. Doufejme, že změnu pohledu na energetiku a na využití jaderných zdrojů, která se začíná v Evropské unii objevovat, se jim v současné době už zvrátit nepodaří.
Rozhovor o situaci v naší energetice pro podcast Vysoké napětí:https://www.youtube.com/watch?v=5wiOqFuXU-g&list=PLGLb3t59V9EZGvSEoPBOvY-kIfYce5bRG
Mohlo by vás zajímat:
Faktická připomínka k autorovi článku, pan Sklenář v citovaném článku neměl jako optimalizační kritérium snížení emisí, ale maximalizaci výstavby OZE. Z tohoto pohledu má pravdu, odstranění funkčních jaderek jim pomohlo. Vedlo sice též ke špinavější a dražší energii, to ale investory do OZE nechává v klidu.
Kolega Wagner patří dlouhodobě mezi přátele výroby elektřiny z jádra, stejně jako já dlouhodobě podporuji technický pokrok obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Na rozdíl of něj považuji za největší chybu úvah o energetice v EU (a tedy i v ČR) to, že svojí tvrdou politikou VYSOKÝCH cen uhlíkových povolenek (s plánovaným dalším zvyšováním) a snahou rozšířit jejich aplikaci nejen do energetiky stojí EU osamělá proti celému světu.
Ano, svět se chce POZVOLNA omezit používání fosilních zdrojů v energetice, v průmyslu, v dopravě i v domácnostech. Ale jedná racionálně, aby měl LEVNOU energii. A výsledky jsou vidět:
Zatímco EU strácí schopnost vyrábět zařízení pro energetiku, těžiště světového energetického přechodu se posunulo do Číny, USA, Indie, ...zkrátka mimo Evropu.
Mimo EU se realizuje drtivá většina nových instalací obnovitelných zdrojů, mimo EU se realizuje drtivá výroba komponent pro fotovoltaické a větrné elektrány.
Je vidět že cesta zdražování, původně dobře míněných uhlíkových povolenek, překročila racionální mez a stala se důvodem k vysokým cenám elektřiny na Lipské burze.
To je ten zakopaný pes, to je politika. Ale nejmodernější technická řešení výroby elektřiny (přímá výroba, ne přes výrobu horké páry) vítězí a nakonec zvítězí (to znamená budou dominovat, to neznamená že stará řešení zcela zaniknou).
"O cenách povolenek za emise CO2 se tu můžeme dohadovat do nekonečna, stejně si je Německo stanoví tak, aby to vyhovovalo jim a jejich Energiewende". Hádejte, kdo to napsal. Můžete jednou...
No CO NEJDRAŽŠÍ povolenky vyhovují třem subjektům: 1. Francii, ta je nepotřebuje z historických důvodů (samostatné budování francouzské jaderné síly)
2. německým zeleným ( v současných volbách v Německu už jen marginální strana)
3. Evropské komisi, která tím pádem obhospodařuje a rozděluje obrovský balík peněz.
Rozhodně zajímavý názorový kolotoč od ceny si "Německo stanoví tak, aby to vyhovovalo jim a jejich Energiewende" a "nepochybuji, že Němci dovedou vývoj energetiky spočítat tak aby byl pro NĚ udržitelný a pro NĚ výhodný" k "CO NEJDRAŽŠÍ povolenky vyhovují" ... "německým zeleným ( v současných volbách v Německu už jen marginální strana)".
Emil nechápe, že Němci si vpád Ruska na Ukrajinu nenaplánovali, že si plynovody nezničili. A najednou místo stejně levného plynu jako má Amerika (a ta jede úspěšně na OZE plus plyn, jádro v procentech celkové výroby elektřiny v USA úspěšně klesá) byli a jsou v maléru.
Ale je jasné, že opět úspěšně změní svoji politiku v reakci na výše uvedené a vyřeší to (kdyby ne, tak je ekonomika ČR naprosto ztracená).
Emil dělá že neví, že Němci si vpád Ruska na Ukrajinu nenaplánovali, že si plynovody nezničili. A najednou místo stejně levného plynu jako má Amerika (a ta jede úspěšně na OZE plus plyn, jádro v procentech celkové výroby elektřiny v USA úspěšně klesá) mají drahý plyn a jsou v maléru.
Ale je jasné, že opět úspěšně změní svoji politiku v reakci na výše uvedené a vyřeší to, což je důležité i pro naši ekonomiku..
Výnosy z povolenek nejsou příjmem Evropské komise a ta na dělení výnosů nemá žádný vliv. Na počátku EU ETS se dohodl poměr, kolik procent povolenek prodávaných v každoročních aukcích připadá na každý stát a od té doby to platí.
EU ETS je s námi od roku 2005. Jeden by řekl, že 19 let je dostatečně pozvolné... ale když se někteří lidé nebo některé země na dekarbonizaci vykašlou, než ta povolenka začne cenově opravdu kousat, tak to je složitá situace...
Souhlas, ale v EU se nic nezmění, což dokazují i nedávné volby. Co se týče OZE, tak je na tom ČR z hlediska přírodních podmínek asi nejhůře z celé EU. Nezbývá nám nic jiného než si nastavět soláry a využít tak peníze, které do EU posíláme ve formě emisních povolenek. Pak nějaký dovoz elektřiny, když budou v okolních zemích přebytky a do toho nějaké zdroje, které zatím budou pálit fosilní paliva - buď nechat ještě nějakou dobu uhlí nebo nastavět plynovky. Samozřejmě je možné ještě postavit JE, ale ty budou prodělávat, takže by zdražily cenu elektřiny u nás.
Pan Vanecek, dlhe roky ste sa velmi snazil, ale roky ukazali, ze pravdu celu dobu mal pan Wagner.
Vaněčku: O zavedení povolenek se velmi zasadili příznivci OZE, jako jste Vy. Ostatně bez povolenek by nebylo z čeho ty OZE, ale i akumulaci a zelený vodík (obojí nezbytné pro FVE a v menší míře i VtE) podporovat (dotovat).
Co se týká světa, tak se probuďte ze snění o dominanci FVE, případně VtE. Z OZE vyrábějí s převahou nejvíce "klasické" VE. Citát z nejnovějšího článku zde:
"V celém světě se z uhlí (černého i hnědého) loni podle údajů serveru Ourworldindata.org (OWID) vyrobilo 35,5 procenta veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, což z uhlí činí stále největší zdroj. Na druhém místě byl zemní plyn (22,5 procenta), následují vodní elektrárny (14,3 procenta), jaderné elektrárny (9,1 procenta), větrné elektrárny (7,8 procenta), solární elektrárny (5,5 procenta)."
Ostatně i ty OZE se bez páry neobejdou ve formě záložních zdrojů. A k modernosti: První střešní FVE byla instalována ve stejném roce, kdy byla vyrobena první parní turbína.
Bobe odpovím Vám, ale mohou mě smazat jako když jsem odpovídal Emilovi:
V roce 2023 bylo již ve světě instalován 1TW výkonu FVE (stalo se to koncem 2022). Ten počet ale silně dál roste, je seriozní předpověď že již během roku 2024 bude instalováno celkem 2 TW výkonu FVE (tedy dvojnásobek). A tedy vyrobí zhruba dvojnásobek těch 5,5%=11 %. Takže překonají stagnující výrobu jaderných elektráren a překonají asi i výrobu VtE, které rostou pomaleji než fotovoltaika.
No a do 2030, jak Vám tady stále píši, bude GAME OVER.
Fotovoltaika bude mít tak 5 TW výkonu, a bude tedy dodávat i více než vodní elektrárny.
Jak to bude v té době s plynem a uhlím, těžko předvídat
ale jak vidíte někdy po 2030 už jenom samotná fotovoltaika předběhne každý jednotlivý zdroj výroby elektřické energie..
To je fofr.
Vaněčku, co bude uvidíme. Ale neohánějte se instalovaným výkonem, důležitější je kolik se vyrobí. Dvojnásobný instalovaný výkon FVE rozhodně nebude znamenat dvojnásobnou výrobu. Stále častěji budou muset být FVE omezovány pro nadvýrobu.
Takže 3 měsíce v roce bude mít FVE výkon 500MW a to přesně v okamžíku, kdy potřeba výkonu bude 20 000 MW.
FVE je fajn, ale neřeší ten problém.
PS: mám FVE, fototermiku, takže mě nepovažujte za odpůrce , ale jestli budu mít možnost koupit akcie nového jaderného zdroje, dám do něj vše
Zbývá dodat, že vysoké ceny emisních povolenek nutně potřebuje i jádro, aby se vůbec dalo hovořit o možnosti rozumné návratnosti investice.
Vysoké ceny energií sice pomáhají i jádru, ale zdaleka ne tolik, jako OZE a jiným dotovaným zdrojům, jako záložním plynovým elektrárnám, akumulaci, vodíku.
Koneckonců jádro prokázalo svou i ekonomickou životaschopnost dávno před tím, než nějaké povolenky a křivení trhu výnosy z povolenek vůbec byly.
Tuto debatu jsme vedli už před týdnem a poslední realizace jádra byly ve všech zemích (Finsko, Francie, Británie) fiaskem. Násobným předražením a mnohaletým prodloužením staveb.
Je sice hezké, že jádro bylo vysoce konkurenceschopné, ale na současný stav to má nulový vliv. Vy když se rozhodujete o koupi auta, je pro vás argumentem, že nějaká automobilka vyráběla před 50 lety kvalitní auta?
Jádro dnes bez státních garancí v EU nikdo nepostaví ani při současných cenách povolenek. Nemám vůbec nic proti jádru, ale nechápu to strkání hlavy do písku.
No kdyby mi to auto dobře a levně sloužilo, tak by to pro mne význam mělo.
Jinak řečeno i u nás dobře slouží a levně vyrábějí JE postavené ještě před emisními povolenkami a ještě dlouho budou (zvláště Temelín). Nyní jsou naše stávající JE pravděpodobně nejvýdělečnějším zdrojem elektřiny.
Státní garance je velký rozdíl oproti přímých dotací investic do OZE, nebo dokonce provozní podpory. Celkově budou náklady na jednotku vyrobené elektřiny mnohem nižší, než do OZE + potřebné akumulace.
Bez vysokých cen povolenek se za současné situace energetika nemůže rozvíjet. Vyplatilo by se stavět jen uhelné a plynové zdroje. OZE i jádro potřebují vysoké ceny emisních povolenek. Nebo by se muselo všechno zbourat a postavit energetiku na úplně jiných principech. A to se nestane. 27 zemí EU se na tom nikdy neshodne.
Za mě velmi zajímavý článek.
Potíž je v tom, že zatímco informace o zmiňované studii proběhla snad všemi medii včetně ČT, články p. Wagnera si přečte pár lidí zde a na oslovi.
Možná je to tím, že autor tohoto článku není zcela určitě objektivní, vzhledem k tomu, na čem celý život pracuje. Jeho pohled na OZE je stejně objektivní, jako pohled ultras Baníku na Spartu. Fakta o klimatu tvoří datový analytici = vezmou dostupná data a udělají simulace
budoucího stavu. A při zadaní všech dat jim vyšla tato studie. Nejsou to lidé jako pan Wagner milovník jádra, nebo na druhé straně pan Vaněček milovník FVE. Ti vždy budou neobjektivně bojovat za své "barvy".
Jak jste napsal, jsou to datoví analytici, nejsou to energetici. Navíc datoví analytici, kteří vycházejí z prokazatelně špatných vstupních dat, na základě kterých logicky docházejí i ke špatným výsledkům. Viz např. jejich nereálně nízké ceny elektřiny z větrných elektráren v ČR, na základě kterých jim z modelu vypadlo, že nejvíce sníží cenu elektřiny stavba větrných elektráren. Kdyby ale do modelu dosadili reálné ceny v ČR, závěr by byl opačný. Co je horší, pro ostatní zdroje důkladně posuzují všechna možná i nemožná rizika, ale zrovna pro větrné elektrárny žádná rizika neposuzují, vůbec např. neuvažují možnost, že cena elektřiny z větrných elektráren v ČR na téměř polovinu oproti současnému stavu neklesne, jak oni předpokládají, což je vzhledem k tomu že uvažují ceny nižší než na pobřeží Německa ten nejpravděpodobnější scénář. Vaší ad-homimem argumentací jsou to tedy "milovníci větru", kteří "vždy budou neobjektivně bojovat za své "barvy"". Na další jejich chyby v modelování správně upozorňuje v článku pan Wagner.
Datoví analytici nefandí ani VTE, FVE, JE oni vytvoří modely na základě externích dat (předpokládaná cena z jednotlivých zdrojů, počasí, předpokládaný instalovaný výkon jednotlivých zdrojů, předpokládaná spotřeba atd. atd.). Analytik žádná data nevytváří. Používá dostupná data. Celý článek pana Wagnera je manipulací ve prospěch JE, nemá žádnou hodnotu. Například udávat graf z ledna roku 2021, to je dávná minulost, která pro nadcházející leden 2025 nemá žádnou souvislost. Jen od té doby Němci nainstalovali 50 GW FVE a cca 15 GW VTE. Ale hlavně německý cíl instalovaných výkonů FVE a VTE je ještě úplně někde jinde. Zatím nejsou ani na 50% plánovaných instalací.
1) Na to jste přišel jak, že "nefandí ani VTE, FVE, JE"? Zvlášť když minimálně někteří z těch analytiků jsou placeni mj. německými zelenými organizacemi, stačí projít jejich výroční zprávy.
2) Na základě "externích dat" lze snadno dojít i k úplně opačnému závěru, stačí zvolit jiná externí data, navíc jejich některá zvolená data mají prokazatelně k realitě hodně daleko, stačí se podívat za kolik se reálně soutěží větrné elektrárny v ČR a kolik předpokládají tito analytici.
3) Tvrzení "celý článek pana Wagnera je manipulací ve prospěch JE, nemá žádnou hodnotu" je jen váš dojem, Bláho "neobjektivně bojující za své barvy".
Analytik žádná data netvoří, on je předpokládá....
I na stránkách organizace fakta o klimatu najdete v některých případech nejnovější data z roku 2021.
Teď citát ze studie: "Otázka stability sítě při určité konfiguraci zdrojů je důležitá, avšak model v této studii na ni nedokáže spolehlivě odpovědět."
Z toho ale vyplývá, že celá ta studie je na nic a má cenu právě jen jako ukázka analytického cvičení s čísly. Přitom hned v další větě sdělují, že poklady ke stabilitě od ČEPS jsou k dispozici. Tak proč je nezahrnuli do studie?
O ideovém postoji svědčí už název Fakta o klimatu.
Bobe, ČEPS dlouhodobě prokazuje, že jeho predikce a analýzy jsou úplně mimo realitu. Když se podíváte do poslední analýzy z roku 2022, je tam tolik chyb a mylných předpokladů, že je k ničemu. Doporučuji si vzít předešlé analýzy a porovnat s aktuálním stavem, dost se pobavíte.
Já jsem se zatím mnohem víc pobavil nad tím, že "predikce a analýzy jsou úplně mimo realitu" píše Bláha vydávající se momentálně za Svobodu, protože právě Bláhovy predikce a analýzy byly úplně mimo realitu. :-D
Ovšem, když jsou tak dobří analytici, proč neudělali lepší analýzu stability sítě.
Bez toho je to opravdu jen téměř bezcenné cvičení s čísly. Nehledě na zjevné chybné předpoklady v té studii.
Vydávat výsledky takové studie za vzor ke směřování naší energetiky je vysloveně nebezpečné.
@Emil 30. září 2024, 11:08
Mě opět pobavilo, jak p. Emil rád upozorňuje na argumentaci ad-homimem, aby ji vzápětí sám využil:-D
Mě zase pobavilo, že p. Lískovi u některých lidí, "shodou okolností" zastávající stejné názory jako on sám, nevadí jejich argumentační fauly, ale jen to že někdo tu jejich vlastní argumentaci otočí proti nim. To se hned ozve. :-D
@Emil 30. září 2024, 11:42
Pane Emile, reaguji na co chci, naprosto stejně jako to děláte vy.
Občas neškodí upozornit na fakt, že největší místní "upozorňovač" na argumentační fauly u druhých, je využívá také.
Že Emil používá argumentační faily mě nevadí, vadí mi že některé moje faktické odpovědí na ně jsou nezveřejněny (cenzurovány).
Fakta o klimatu jsou hlavně velcí dezinformátoři a klimatičtí alarmisté. Co si myslet o lidech, kteří tvrdí: Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. A jsou hlupáci, kteří jim věří. Bohužel včetně politiků a hlavních médií.
"Co si myslet o lidech, kteří tvrdí: Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. "
Taková je shoda celosvětové vědecké obce.
Mýlíte se (třeba vylučujete nedávné nositele Nobelovy ceny z "celosvětové vědecké obce"). Proč? To jsou lidé kteří opravdu vědí, jak dobrá věda funguje.
Jaké nedávné nositele vylučuji?
Ve vědě není nikdy 100% shoda na ničem. Drtivá většina klimatologů varuje.
Klimatologové tvoří jen malou část vědecké obce. Poznat co je kvalitní věda musí vědci sami, to je základ vědy.
Musíme odejít od současného stavu=shromažďování jen selektovaných poznatků k podpoření "žádaného" narativu (žádaného těmi co vědu financují) k shromažďování všech poznatků,
k základnímu motoru vědy=nedokazujeme že je něco pravda (to nelze dokázat) ale snažíme se vyvrátit hypotézy, resp, upřesnit podmínky kdy staré paradigma funguje a kdy už ne.
Jestli jste si toho ještě nevšimli, tak základním pravidlem současné propagandy kdekoliv ve světě je zamlčování skutečností (ne skutečné lhaní), které nevyhovují "našemu" narativu a zdůrazňování skutečností, které tento narativ potvrzují.
Zase odpověď na něco jiného, to nemá cenu. A ještě obecné, s prominutím, plky.
pro Dpetr: Tak ještě jednou, po lopatě: taková shoda o lidském původu globálního oteplování není. Věta "současná klimatická změna je způsobena činností člověka" není vědecké paradigma, ale novinářský titulek ve zprávách.
Jak se můžeme na stránkách autorů studie taky dočíst:
"V současné době máme to štěstí, že naše aktivity jsou z větší části financovány příspěvky ze státního rozpočtu, od mezinárodních organizací nebo zahraničních nadací."
https://www.amo.cz/o-amo/podporte-nas/
Chucpe!
Jako výstup článku vnímám vzkaz: "provozujme stále uhlí, je to pro nás dobré". Domnívám, že článek trpí vadnou představou o stavu západního světa.
1) Vnímám drahou energii také jako zlo, ale uhlí to nenapraví. Cena energie je a bude určována trhem v Německu a pokud uhlobaroni prodávají tam, tak nikdy neprodají levně do Česka, ale vždy za stejnou cenu na trhu. Že by Tykač prodával za 1,5 Kč .. lidem? Vždyť není hloupý.
Jediná cesta vede přes využití přebytků z cizích zemí a jejich smysluplné ekonomické využití.
2) Nebude-li mít ČR dostatek "zelené energie" tak na západ (ano do USA, či Číny) časem nic neprodá. Stačí do CSRD výkazu doplnit 50% elektřiny z uhlí a jako dodavatel jste skončil.
3) Bohatí západoevropané mají snahu být čistí a chceme-li vydělat, tak se musíme přizpůsobit jim. Oni se nám přizpůsovat nebudou. Časem výrobek ze špinavé energie nikdo chtít nebude. Budem jak ti mouřeníni v uhelné kotelně na výletním parníku.
Opět, zcela jasná a korektní moje odpověď Emilovi (16:29) zmizela. Možná, že se za hodně hodin ještě objeví, nebo spadla rovnou do koše.
Další pokus, ještě uhlazenější, též marný,
Mno, dle mne trošku dlouhé. Stačilo to říct krátce:
Je třeba dotovat FVE, abychom nemuseli dovážet za záporné ceny!
Me se clanek opravdu libil. Dalo by se rict ze s nim souhlasim.
Abychom na "prechodne obdobi" nez postavime jaderky coby stabilni zdroje, honem stavili plynovky (taky za prachy), abychom dosahli proti uhli o fous lepsich emisi, a vzapeti nasadime emisni povolenky i na ten plyn ..... se mi jevi jako blbost.
A ackoli FVE docela fandim, fakt je, ze maji taky sve neokecatelne nevyhody.
Velke solarni parky se mi jevi jako zbytecnost - uz ted je solarni elektriky až až. NEDEJBOZE jeste na ne davat provozni dotace.
FVE ano - pro svoji potrebu, bez pretoku do site a tudiz bez nutnosti kvuli ni posilovat site a vse okolo.
Driv jsme meli elektriku levnou a vse fungovalo.
Pak prisly solary a vsechno, ale opravdu vsechno jde do kopru.
Bezemisni elektriku ANO, ale s rozumem.
Az budeme elektriku potrebovat dovezt, nebude odkud.
A vodik? To bude pekne drahe fiasko.
Dobry den, kolik se da postavit velkeho jadra v dukovanech a temeline? Mne prijde, ze to je limit postavitelneho - prosadit nejakou novou lokalitu mne prijde jako naprosta utopie. Ziji v dojmu (klidne me opravte), ze moc mista pro nove reaktory v lokalitach neni, na zaklade toho mi prosazovani velkeho jadro prijde jako slepa ulicka.
Ač nejsem velkým zástancem velkého jádra, tak Temelín máte nyní 2,3GWe, Dukovany (až a pokud se postaví) 2,1GWe (nejspíš upratovatelné na 2,4GWe) a v Temelíně je ještě místo pro 2,4GWe, čili celkem maximálně 7,1GWe, při faktoru využití 85% je to 52,9TWh, při faktoru 90% (kam míří Temelín s 18 měsíčním cyklem) je to 56TWh, čili 86,7% resp. 91,8% čisté české spotřeby. Takže smysl by to mělo, kdyby to měl kdo zaplatit. Pokud budou Korejci schopni to postavit za cenu pod 70€/MWh tak jsme za vodou... pokud ne, tak máme drahou elektřinu na 60+ let.
Článek ve stylu nezabíjejte koně, auta neumí jezdit v terénu. Článek opomíjí spoustu faktů od základních možností úspor (chytré systémy), možnosti akumulace prostřednictvím EV přes fakt neekonomického provozu uhelných bloků (efektivita i ultranadkritického bloku max. 50 %), stále zaostávající přeshraniční propojení přenosových sítí, za až po iluzorní představu, že spalování uhlí nemá přímé dopady na klima a nezpůsobuje vlny veder, záplavy atd.
Samozřejmě je žádoucí postavit 4 bloky, ale s rychlostí rozhodování/získávání souhlasů a celkově byrokracie v ČR výstavba bude trvat minimálně dalších 15 let (pokud nějakého idiota opět nenapadne vyměnit KHNP za rusáka). A mezitím trh vyřadí ze hry uhlí a bez plynu a akumulace budeme za elektřinu platit jak mourovatí - a můžeme si za to svojí laxností a lemplovstvím sami.
Článek ve stylu nezabíjejte koně dokud nemáte to auto, když už.
Však taky Henry Ford pobral nespočty dotací, aby nás osvobodil od těch zasmrádlých koní, žejó.
Uhelné elektrárny jsou v současné nejlevnější zdroj elektrické energie, pokud nebudete počítat cenu emisní povolenky. Proto taky je pořád na vzestupu a přírůstek nového výkonu je vyšší než odstavovaný výkon. Neekonomičnost je dána zdaněním (emisní povolenkou) a tedy je umělá. Spotřeba elektrické energie navzdory všem úsporám a řízení poroste, pokud budeme opravdu dekarbonizovat - podívejte se kolik energie je v ropě a plynu nepoužitého k výrobě elektřiny a která se z větší části nahradí právě elektřinou. EV je jen další spotřebič a většinou na noc kde FVE nic nedává, není to žádná akumulace - viděl jste někde wallbox na DC, který má v sobě střídač + měření aby EV mohlo dodávat do sítě ? Máte představu kolik taková sranda stojí a jak dlouho by se v těch pár kwh denně ekonomicky vracela ?
Postavit 4 nové velké bloky je nutnost - bez toho s dekarbonizaci moc nepokročí - jak dlouho to bude trvat je jedno, alternativa moc není. Věta trh vyřadí uhlí a budeme platit jako mourovatí nedává smysl. Trh nemůže vyřadit nejlevnější zdroj, to může pouze umělý zásah typu povolenek a ochránit ho zase může jiný zásah typu kapacitní platby. V principu i bez nich prostě půjde cena v době kdy cenu bude určovat uhlí bude tak vysoká, aby v součtu přes celý rok to bylo smysluplné - hračkářství je taky celý rok ve ztrátě a žije z tržeb před Vánoci. V principu je jedno jestli tu platbu dostane v ceně silovky nebo jako kapacitní platbu - elektrárně je to jedno. Vybrat na uhelky přes cenu vypadá pro lidi hůře a má vedlejší účinky na inflaci, než když je oberete na daních a dáte stejnou částku jako kapacitní platbu.
Odpovídáte na otázky, které si sám pokládáte:
a) netvrdím, že fve a větrníky jsou alternativa k jádru - konstatuji, že než se v podmínkách ČR dostaví 4 bloky, zažijeme změny klimatu, které si dnes málokdo dokáže představit. A letošní horké léto s brzkým teplem na jaře vedoucí ke zmrznutí jabloní a révy v Čechách zakončené povodněmi budu pravidelná realita.
b) povolenky lze považovat za uměle vytvořený nástroj, který ale supluje náklady na vytváření externality v podobě klimatické změny a je mi jedno, jak moc klimatickou změnu nechápete - i vyhláška říká, že na 1 MWh elekřiny se v našich vyprodukuje podmínkách vyprodukuje 860 kg CO2. Takže trh vyřadí uhlí, protože náklady na fyzická rizika si banky i pojišťovny spočítají a vystaví uhlí stopku bez ohledu na názory odborníků z legrační zemičky o velikosti čínského města.
c) fixní kapacitní platba ovšem nemá nic společného s výrobou. platit ji budeme tak jako tak (zejména v podmínkách ČR je naivní předpokládat, že se kapacitním platbám za uhlí vyhneme - to je příliš silné lákadlo pro politiky a oligarchy, které běžný volič nepřetlačí).
Pane Veselovký, ad b) povolenky, které obhajujete, můžete mi vysvětlit proč se zbytek světa chová jinak (a úspěšněji) než EU? Každé opatření je otázkou míry, když se to přestřelí, tak je to zničující pro toho, kdo to vydal, třeba i v "dobrém" úmyslu...
To je krucinální bod, ale nikdo o něm nechce diskutovat, skoro nikdo to nechce napravit
Pane Vaněčku,
povolenky jsou opatření, které mělo a má umožnit přechod na energetiku, která nemá přímý negativní dopad na klima. Je možné najít i jiné typy opatření se stejným cílem. I US a další velcí emitenti snižují emise a modelují dopady na své ekonomiky - vizte např. https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/financni-stabilita/.galleries/tematicke-clanky-o-financni-stabilite/tcfs_2023_01_cz.pdf
Věřte mi, že nechci být zlým prorokem, ale není to jen energetika, kde si neustále lžeme do kapsy tím, že si myslíme, že přesvědčíme velké ekonomiky o našem vidění světa. To je prostě ekonomická realita (proto země na severu Evropy staví větrníky, jih zase fve, zatímco my se utěšujeme uhelným Polskem, které plánuje postavit 6 velkým bloků plus desítky malých chce stavět ORLEN). A mezitím se Čína stane hegemonem ve výrobě aut, USA se staly hegemonem v IT, a my se i nadále budeme navzájem přesvědčovat o naší české pravdě.
Napište, jak byste ho napravil. Když zrušíte povolenky, nepostavíte ani OZE ani jádro. Úplně zbouráte evropskou energetiku. Investice na desítky let nelze dělat na trhu, který se pořád mění.
Pane Grmelo, jednoduše. Zavedl bych strop na cenu uhlíkové povolenky. Snížil bych tempo snižování počtu povolenek v EU.
Čili drobné, racionální úpravy, které si stejně průmysl v EU vynutí (v to všichni doufejme, jisté to není).
Bohužel ti, kteří mají díky povolenkám obrovskou finanční pravomoc rozhodovat o stovkách miliard i ti kteří ze situace těží přímo, neboť mají nepřiměřené zisky z vysokých cen elektřiny,
jsou zřejmě v EU silnější než je tlak výrobního průmyslu.
a) změny nastanou i kdybychom dnes vypnuli uhlí a zítra zapnuli jádro a musíme se opatřeními na nové podmínky adaptovat. Samozřejmě že je co nejdříve nutné uhlí, plyn a ropu vypnout, o tom žádná a včera byla pozdě. Problém je, že i 4 nové velké bloky a 10 malých je zatraceně málo k nějaké, natož rychlé dekarbonizace. Takže kromě toho by za mne bylo užitečný rozklad zemního plynu na pevný uhlík, který se snadno uloží a vodík. K tomu samozřejmě nová masivní těžba plynu v rámci EU - pro tento rozklad, který způsobí pokles až ceny srovnatelné s USA. Takto lze získat poměrně rychle hodně levného vodíku, který kromě energetického využití půjde využít k výrobě syntetických paliv a tedy dekarbonizaci dopravy mnohem rychleji a ekologičtěji než masovou výrobou ne zrovna ekologických baterií.
b)neobviňujte mne z toho že klimatickou změnu popírám nebo nechci proti ní bojovat, dokonce více a rychleji, než je v GreenDeal. Cenu emisní povolenky ale trh rozhodně neurčuje - emise CO2 mají globální význam a musí být jednotná globálně - není možné aby emisní povolenka v EU stála jinak než v Číně, aby spalování plynu v domácím kotli emisní povolenku nemělo, aby u plynové elektrárny se zanedbávaly emise při těžbě a transportu, aby import uhelné elektřiny mimo EU neměl v sobě emisní povolenku ... Takto je to naprosto idologický nástroj, který vytlačuje a podporuje zdroje. Bankám a pojišťovnám lze i nařídit povinnost financovat a pojišťovat fosilní zdroje - vše je otázka ideologie a regulace. I teď mají nařízeno pojišťovat např. povinné ručení.
c) kapacitní platby je jen další křivení trhu jako emisní povolenky, jen na druhou stranu. Já třeba s emisními povolenkami nesouhlasím - podle mne by bylo lepší náhradou přímé zdanění uhlí, ropy a zemního plynu spotřební daní
Nevšiml jsem si, že by Uršula měla projev - EU potřebuje 100 nových velkých a 1000 malých jaderných reaktorů do roku 2050, otevřeme novou těžbu plynu a budeme z něho vyrábět vodík a uhlík ukládat ... Koupíme v Číně nové panely, výrobu jsme zavřeli, dovozeme z Číny i větrníky a domací výrobci tak zkrachují a budeme dovážet zelený vodík ze států jako Austrálie nebo Alžírsko, které teď mají tak velkou uhlíkovou stopu, že určitě do roku 2050 nebudou uhlíkově negativní - tedy ne jen neutrální jako EU ale dokonce budou schopni zelený vodík exportovat - samozřejmě zkapalněný ...
Největší brzdou dekarbonizace jsou odpůrci jádra a ukládání uhlíku, protože to jsou nejen nejrychlejší a nejlevnější cesty, ale asi jediné technicky realizovatelné při současném stavu poznání.
Pane Zelený,
teoreticky s vámi lze souhlasit, prakticky nic z toho, co navrhujete, v podmínkách ČR nezrealizujeme. Je mi jedno, co říká nebo neříká Uršula. Realita je taková, že se u nás o dostavbě EDU a ETE 20 let jen plká. Pan Wagner ve svém pojednání píše, že je hloupost vyrábět malou kopii Německa s hlavními investicemi do FVE a VTE, ale nenabízí alternativou (pouze zůstat u uhlí). Bez ohledu na to, jak moc jsou povolenky umělý konstrukt - kde chcete vzít plyn? Kromě Norů a Britů jej ve velkém těžili Nizozemci, ale ti Groningen omezují a zavírají. A to nemluvím o zdroji peněz na stavbu technologií pro rozklad plynu - kde ty peníze chcete vzít?
Nezlobte se, ale teoretizování a vzdušné zámky nás přivedly tam, kde aktuálně jsme - pokud by tady minulou dekádu neřádili kreténi, co pro svůj prospěch prodají vlastní matku (a dostavbu dají rusákům, aby to dopadlo jako v případě PAKS II a byl z toho jen další potěmkin, vizte https://ekonomickydenik.cz/spoluprace-rusu-s-madary-vazne-prvni-blok-elektrarny-paks-2-mel-byt-letos-hotovy-ale-jeste-se-nezacal-stavet/), moha být už dostavba v běhu. Takhle nám zbývají soláry, větrníky, akumulace, chytré sítě a síťové propojení. A ještě taková poznámka k ekonomice a propojení na Německo - i kdybychom se bránili propojení sítí, stejně jsme na Německo vázáni ekonomicky, takže poukazování na chybějící zasíťování Německa jsou zcela zbytečné, protože problém s energiemi v Německu na ČR dopadne prostřednictvím chybějících zakázek. A kdo je tady potom ten kašpar - my, Němci nebo všichni dohromady (jejich hloupé vypnutí jaderek samozřejmě beru za fatální nesmysl)?
Základní myšlenka studií z pera Fakta o klimatu a podobných spočívá v tom, že máme nakupovat "levné" importy, jejichž láce spočívá v tom, že je někdo jiný zadotoval. Když pomineme bezpečnostní aspekty, taková příležitost tu není na desítky let, moc sousedů, kteří nám budou dlouhodobě ochotni dotovat elektřinu nemáme. Důkazem je současná snaha přímořských států, aby se na nákladech infrastruktury větrných parků na moři podílely i vnitrozemské státy. Stejně tak bude snaha Německa a ostatních, abychom se buď podíleli na dotacích, pak nic nebude levné, nebo budou dotovat využití domácí výroby doma, třeba akumulací do vodíku. Využít aktuální příležitost je dobré, ale stavět na tom budoucnost je krátkozraké.
Fakta o klimatu jsou též nástrojem lobingu za větší tuzemské dotace pro zdejší OZE, tam mají ovšem v logice i předpokladech hrubé chyby, částečně v článku zmíněné. |Co se jim nedá upřít je profesionální PR pro jejich ne zcela seriózní výstupy.
Jeden ekonomický aspekt ale tento článek nezmiňuje. Jedná se o fiskální dopady z výpadku daní při masivních importech, o fiskálním dopadu neprodaných povolenek při útlumu uhlí nemluvě. Z pohledu daňového poplatníka a tuzemského odběratele elektřiny je nakonec uhlí nejlevnějším nebo téměř nejlevnějším zdrojem, což pochopili Poláci a příslušnou výjimku si vyjednali.
Poláci asi ani neměli jinou možnost. V té době vyráběli 80% elektřiny z fosilních paliv, v drtivé většině z uhlí. Jaké podmínky si Poláci vyjednali? Mají k dispozici nějaký objem emisních povolenek zdarma?
Mě studie z dílny Fakta o klimatu nijak nepobuřují, stačí si do nich dosadit své vlastní parametry a udělat si tak poměrně slušný obrázek o budoucnosti. Veřejně dostupného jsem nic lepšího nezaznamenal.
ČEPS vydává pravidelně studie zdrojové přiměřenosti - tam jsou poměrně dobré modely co nás čeká v různých scénářích, u importu řeší právě jestli bude odkud brát atp. Je to mnohem propracovanější. Mne ta studie pobouřila hodně, protože na základě ní vyšlo hodně článku zpochybňující výstavbu 4 velkých bloků. Místo toho aby reálně si přiznali, že pro dekarbonizaci i čtyři bloky jsou málo a bude třeba spousty dalších nových carbon-free zdrojů, tak jejich nutnost zpochybňují.
Pane Zelený, rozumím, že se Vám nelíbil závěr studie ohledně počtu reaktorů. Dokázal byste formulovat, co je ve studii chybně? Závěr je jen důsledek předpokladů, které jsou velmi solidní.
Málokdo si uvědomuje, že ČEPS ve studii o zdrojové přiměřenosti a Fakta o klimatu v obou svých publikovaných studiích modelují takřka stejným způsobem.
No, snad se MAF CZ 2023 již dočkáme...
Když vynechám ten denunciační úvod ve stylu desetkrát jsme je zašlapali do země a oni zase vylezli, tak se při hodnocení studie "Výroba elektřiny v Česku bez uhlí" míjíte s podstatou věci. Tato studie se Vám nesnaží rozkopat jaderné bábovičky, ale řeší modelové možnosti pouze do roku 2028. Četl jste to vůbec?
Díky Vašemu článku jsem si studii přečetl a zjistil jsem, že navzdory titulku počítají v roce 2028 s uhelnou výrobou i v minimálním modelu ve výši 6,9 TWh. Počítají např. také, že pokud by došlo k tuhé zimě jako v 1985 stačí spolu s dalšími zdroji dle modelu a dovozem asi 3GW výkonu v uhlí.
Studie je hodně komplexní a řeší spoustu navazujících věcí - teplárenství, sitě, kogeneraci, udržení nutných uhelných elektráren v provozu, dovoz, ceny, finanční podporu pro uhlí v zájmu snížení dovozu, flexibilitu, povolovací procesy,..
Závěrečná doporučení pro uhlí dle studie:
1. Dočasně udržet v provozu uhelné teplárny a k tomu nutnou těžbu uhlí, dokud nebudou
postaveny náhradní zdroje
2. Zmapovat technicky schůdné scénáře uzavírání lomů a celou transformaci koordinovat
3. Nastavit regulační mechanismy umožňující, že takový dočasný provoz bude nákladově efektivní
Jelikož tedy již v perexu tvrdíte, že studie navrhuje uhelné zdroje hned zavřít, musím konstatovat, že jste ji nečetl ani z rychlíku a že lžete. Přečtěte si ji, prosím. V čele Fakt o klimatu je vědec jako Vy, Váš kolega fyzik.
P.S. přestaňte bojovat války, co jste vedl v devadesátých letech
Nevím jestli jste tu studii četl, ale prakticky celá je o ekonomice, nikoli fyzice. Nějaké modely jak má vypadat energetika jsou na str. 23, kde v únoru 2050 předpokládá nereálně nízkou spotřebu max spotřebu okolo 20GW, která bude uspokojována z velké části zeleným vodíkem, který budeme importovat za 3 EUR za kg (v cenách roku 2050), s tím, příp. si ho můžeme vyrábět sami za 4 EUR, pokud by nešel importovat - opět v cenách roku 2050. Slovo inflace je v ekonomické studii jen 4x a to pouze v části jaderné energie. Inflace u ceny solárních a větrných elektrárnách byla opomenuta. Máme už notifikaci EU pro zelený vodík pro Nizozemí a jsou to násobky předpokládané ceny a tyto elektrolyzery možná budou ještě fungovat i v roce 2050. Nenašel jsem nic, jak k tak nízké ceně došel. Pokud vezmu současnou cenu podle té notifikace, budu počítat inflaci ale i pokles z úspor z rozsahu - tak se můžeme v roce 2050 bavit o ceně 8-14 EUR za kg nikoli 1,5 až 4 EUR.
Čínský stoletý maraton sice končí až v roce 2049, ale konec dumpingu u FVE nastane určitě o mnoho let dříve a nejspíš postupně, až bude závislost na Číně ještě větší. To je další faktor, který vůbec nezapočítává - FVE panely mohou zdražit nejen kvůli inflaci, ale i kvůli obchodním válkám vyvolaným jing-pchaj jestřábů udělat z Číny největší ekonomiku světa. Pak by samozřejmě cena zeleného vodíku byla ještě vyšší než těch 14 EUR za kg.
Nechci odpovídat za autora. Problém vidím částečně v tom, že obrovská PR kampaň lobistů z "faktů" vyžaduje a používá bombastické titulky, které případně plně neodpovídají obsahu. Tedy pokud někdo tvrdí, že přišel na to, že tuzemské uhelné zdroje je možno brzy nahradit levnějšími, tak se nemůže divit, že někdo s tímto titulkem, který byť není závěrem studie polemizuje.
Co je ale neoddiskutovatelné je manipulativnost této a dalších studií z pera "faktů". Studie mimo jiné záměrně vyčísluje jen náklady z velkobchodní ceny a vydává je za ekonomický dopad, pomíjí náklady na dotace a daňové dopady, o souvisejících vyvolaných investicích do sítí nemluvě. Kritérium co nejnižší velkobchodní ceny silové elektřiny je nesmyslné a nevede k optimalizaci ekonomického užitku. Kromě toho jsou ve studiích vyloženě lživé předpoklady o tuzemských a evropských nákladech obnovitelných zdrojů, které jsou ve skutečnosti o stovky procent vyšší, než se kterými autoři počítají.
Jedná se o lobistickou organizaci, tak nepřekvapuje, že jedním z pilířů doporučení je urychlený rozvoj tuzemských solárních a větrných zdrojů. Toto doporučení je naprosto nesmyslné, znamená čistý nárůst ekonomických nákladů a ve skutečnosti jde i proti základní logice oněch studií, tedy nahrazení tuzemské výroby levnějšími zahraničními zdroji. Navrhuje totiž investovat právě do zdrojů, které vyrábějí pouze v době, kdy je k dispozici dostatek levnější energie z dovozu než by zaplatil tuzemský spotřebitel a daňový poplatník. Toto je doporučení, které ale z žádného alespoň vzdáleně seriózního modelování nevyplývá. Takové doporučení je proti faktům a doporučovat ho mohou jen "fakta".
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se