Německé dálnice potřebují modernizaci: Kdo zaplatí za přepravu obřích větrníků?
Nutnost modernizace silniční infrastruktury je jedním z témat zmiňovaných v souvislosti s plánovanou výstavbou jaderných elektráren a přepravou nadměrných komponent. Podobné potřeby nicméně vyvolává i výstavba větrných elektráren, které jsou čím dál vyšší a listy jejich lopatek čím dál delší. Podobnou otázku řeší i sever Německa, jehož přístavy jsou vstupní branou pro většinu dovážených lopatek do země. Německá federální vláda a její ministerstva se nicméně nemohou shodnout na tom, kdo by měl nést tyto dodatečné náklady.
Podobně jako u jaderných elektráren, kdy výkon nových bloků během posledních desetiletí často rostl kvůli úsporám z rozsahu, je tento trend patrný i u větrných elektráren. Vyšší turbíny s delšími lopatkami nicméně kladou vyšší nároky na přepravu. Podle několika spolkových zemí na severu Německa jsou tamní dálnice, respektive jejich výjezdy, příliš malé pro přepravu moderních obřích lopatek. Nájezdy a výjezdy z dálnic si tak vyžádají rozšíření, nicméně zatím není jasné, kdo by měl tyto úpravy zaplatit.
"Problémem je, že dálniční nájezdy v zadní části námořních přístavů nejsou navrženy tak, aby vyhovovaly požadavkům rotorových listů o délce až 90 metrů," uvedlo podle serveru Clean Energy Wire ministerstvo dopravy v Brémách.
Téměř veškeré lopatky pro větrné elektrárny putují do Německa skrz přístavy na severu země, z nichž jsou přepravovány po silnicích. Nevyhovující silniční infrastruktura nicméně může způsobovat průtahy při realizaci nových projektů elektráren a také vést k vyšším nákladům.
"Musíme zabránit tomu, aby komponenty uvízly v úzkých výjezdech. Musíme to napravit," řekl agentuře dpa dolnosaský ministr dopravy Olaf Lies.
Zásadní otázkou nicméně je, kdo by měl modernizaci tamních dálnic zaplatit. Podle ministerstva dopravy Brém tyto úpravy slouží obecnému blahu a jsou nezbytné pro transformaci německého energetického sektoru. Podle ministerstva by tak tyto náklady měla nést spolková vláda. S tímto názorem se však podle serveru neshoduje spolkové ministerstvo dopravy, které tyto požadavky odmítá.
Potřebu modernizace německých silnic a dálnic vyzdvihují i tamní průmyslové asociace. Podle nich by komplikace spojené s přepravou komponent větrných elektráren mohly v krátkodobém horizontu ohrozit cíle na rozvoj obnovitelných zdrojů.
Mohlo by vás zajímat:
Kdo zaplatí za přepravu obřích větrníků?
A co třeba ten, kdo je bude využívat?
Aha, já zapomněl, že už v současnosti musí být větrníky dotovány, takže to by jen protekly státní peníze z jedné kapsy státní kasy do druhé...
Taky nechápu, proč by to měl platit někdo jiný, než stavitel či provozovatel. tomu o čem se dohadují v Německu se říká kapitalizace výnosů a socializace nákladů. Vítejte v socíku model Deutschland.
Budete také chtít po ČEZu platit nutnou modernizaci dopravní infrastruktury pro dopravu komponent na Dukovany II, která se zatím odhaduje na stovky milionů?
Náklady na dopravní infrastrukturu jsou odhadovány na několik miliard
Akorát zatímco nové obchvaty obcí budou dobře sloužit i ostatní dopravě, rozšířené dálniční nájezdy kvůli dlouhým lopatkám ostatní doprava asi příliš nevyužije...
@Emil 20. únor 2025, 12:55
Obdivuji, jak již nyní máte dokonalý přehled o všech nutných budoucích dopravních úpravách a přesně víte, které jsou užitečné i do budoucna.
Nejen v ČR, ale i v sousedním Německu.
Myslím, že člověka s takovým zdrojem informací a erudicí je na místní diskuzní fórum škoda.
Sice jsem nic takového nepsal ale obdivujte si co chcete, je mi to úplně jedno. Jen nevím proč mě o tom informujete.
Taky záleží, co potřebujete přepravovat, jestli supertěžké kusy (trafo, reaktorová nádoba), nebo naopak rozměrné díly (lopatky větrných turbín, loď z Labe na Vranovskou přehradu, tanky na pivo, díly pro chemický průmysl...). U dálnic a obchvatů je často problém malá podjezdná výška (5-6 m) u nadjezdů, nově taky kruháče - často jsou prostřední kruhové ostrůvky "useknuté" právě kvůli nadrozměrným nákladům.
Mimochodem Dukovany mají docela dlouhou vlečku z žst. Rakšice. S tou se nepočítá?
Netusim kolik takova lopatka muze vazit, ale mozna to neni zas tak hrozne. Mozna by to par vrtulniku uneslo.
Na váhu možná i uneslo, ale nejde přepravit kvůli aerodynamice. Dovedete si představit, co by tak velký list zavěšený pod vrtulníkem s ním udělal, kdyby zafoukal vítr?
Někde jsem četl, že se chystá na přepravu takových listů stavba největšího letadla na světě, které bude přistávat na nezpevněném povrchu někde blízko stavby těchto obřích VtE.
A viděl jste návrh toho letadla?
Každý kluk, který někdy postavil létající model letadla ( na rozdíl od toh designera co to kreslil) ví, že to nikdy nepoletí.
Těžiště letadla tohoto typu musí být někde v první třetině křídla.
Tohle už prázdné nesplňuje, a když tam fouknou tu lopatku, těžkou částí dopředu, tak už tuplem ne.
Leda že by ocasní plochy byly z olova, to pak možná vyjde.
Ale je to hodně netradiční řešení.
Bohužel takovým ale současná doba přeje, tak možné je všechno.
vzducholode by s tim nemely problem. Ale to by se stavitele a investori VE na nich museli dohodnout a treba EU v ramci marnych investic na vedu a vyzkum trochu podporit proti enviromentalite
Proč vůbec řeší výjezdy z námořních přístavů? Není jednodušší naložit devadesátimetrové lopatky na říční loď a do vnitrozemí je přepravit po Labi, Vezeře a po kanálech? Na jih až po Dortmund - Hannover - Magdeburg - Berlín je spojení kapacitní dost, přeložit to můžou až někde tam.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se