Německo: Rozvoj přenosové soustavy v oblasti Severního moře probíhá nad očekávání dobře

Na rozdíl od pevninské části probíhá rozvoj německé přenosové soustavy v oblasti Severního a Baltského moře nad očekávání. Společnost TenneT v pondělí oznámila, že ve své oblasti, tedy oblasti Severního moře, disponuje připojeními o přenosové kapacitě přesahující 7 GW. To je více než samotný cíl instalovaného výkonu offshore větrných elektráren pro rok 2020.

TenneT, jeden ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy (PPS), který je odpovědný za rozvoj propojení offshore větrných elektráren v oblasti Severního moře s pevninskou přenosovou soustavou ve spolkových zemích Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko oznámil, že jeho dvanáct systémů v této oblasti disponuje přenosovou kapacitou 7,1 GW. Překonává tak instalovaný výkon větrných parků v této oblasti, když v očekávání nových instalací tato přenosová kapacita v posledním roce vzrostla o 900 MW, tedy o zhruba 14 %.

„Jsme potěšeni, že jsme dosáhli cíle stanoveného federální vládou v předstihu a se třemi dalšími připojeními, která jsou v současné době budována, zajistíme do roku 2025 v Německu 10 GW přenosové kapacity jen ze Severního moře. Stejně tak důsledně prosazujeme rozšiřování sítě na pevnině, protože tento holistický přístup je klíčem k úspěšné transformaci energetiky,“ uvedl generální ředitel TenneT Tim Meyerjürgens.

Německo si stanovilo za cíl do roku 2020 vybudovat offshore větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 6,5 GW. Dle informací Fraunhoferova institutu byly ke konci roku v provozu offshore větrné parky s celkovým instalovaným výkonem dosahujícím 7,48 GW, bezmála 6,5 GW z nich je připojených do přenosové soustavy TenneT.

Německé offshore elektrárny v roce 2019 vyrobily celkem 24,16 TWh, a podílely se tak 19,8 % na celkové výrobě elektřiny z větru v Německu, která dosáhla 122,07 TWh.

Rozvoj pevninské části přenosové soustavy

Zatímco rozvoj přenosové soustavy v Severním moři probíhá nad očekávání, s pevninskou částí je to přesně naopak. Z důvodu protestů obyvatel proti výstavbě nových vedení a „slabé vůle“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení probíhá výstavba vedení velmi pomalu.

To potvrzují i rok od roku rostoucí náklady Německa na tzv. redispečink, který je využíván jako prevence vzniku přetížení v soustavě. Předloni za ně Německo vyplatilo společně s ostatními opatřeními pro udržení stability soustavy 1,5 miliardy eur.

V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

Zdroj úvodní fotografie: TenneT