Německo vyrobilo méně elektřiny z větru i slunce, největší nárůst zaznamenal plyn
Německo vyrobilo v roce 2016 méně elektřiny z větrných i solárních elektráren, přesto podíl elektřiny vyrobené z OZE podle prvních údajů mírně vzrostl. Největší vzrůst zažily elektrárny vyrábějící elektřinu z plynu, klesající trend postihl výrobu elektřiny z jádra i uhlí.
Letošní statistiky výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů u našeho západního souseda nejsou tak výrazné, jako tomu bylo v předchozím roce. K mírnému poklesu došlo u výroby z větrných elektráren i solárních elektráren. U obou typů zdroje i přes nárůst instalovaného výkonu poklesla výroba o 1,2 TWh.
K poklesu výroby došlo i přes 1,1GW přírůstek instalovaného výkonu solárních elektráren, což bylo podstatně za cílem Německa nainstalovat v roce 2016 dalších 2,5 GW. Obdobná je i situace u větrných elektráren: podle odhadu tento rok přibylo přes 4 GW instalovaného výkonu, přesto poklesla výroba elektřiny za celý rok o cca 1,2 TWh.
Celkový podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu je podle prvních odhadů 32 %.
Meziroční pokles výroby větrných elektráren je dán především tím, že v roce 2015 byly podmínky pro výrobu elektřiny z větru mimořádné a výroba oproti roku 2014 vzrostla o téměř 40 %.
Výroba onshore větrný elektráren poklesla o téměř 5 TWh, naopak offshore větrné elektrárny vyrobily o cca 4 TWh více.
Výrazně více se pro výrobu elektřiny využíval plyn, jehož výroba vzrostla o téměř 40 % na 43 TWh. K tomu je nutné připočíst ještě část výroby v hornickém a průmyslovém sektoru pro vlastní spotřebu, která není v těchto datech započítána.
Méně elektřiny se vyrobilo v ostatních klasických elektrárnách, zejména v jaderných. To bylo způsobeno definitivním odstavení elektrárny Grafenrheinfeld, která byla trvale odstavena teprve v průběhu roku 2015.
Zdroj dat: Fraunhofer ISE, Bruno Burger
Mohlo by vás zajímat:
Výroba OZE elektřiny sice o trochu stoupla díky nárůstu ve vodě a biomase, ale celková produkce nízkoemisní elektřiny naopak díky odstavení velkého jaderného bloku v Bavorsku v roce 2015 a poklesu jaderné produkce poklesla. A to je dost vypovídající. Letos se má odstavit další velký bavorský jaderný blok a je tak velmi pravděpodobné, že v roce 2017 bude poprvé roční produkce z jádra nižší než z větru. A je také pravděpodobné, že produkce nízkoemisní energetiky bude i dále klesat.
Mám jeden dotaz. Podle stránek Fraunhofera (https://www.energy-charts.de/energy.htm ) vyrobily vodní zdroje v roce 2015 celkově 18,82 TWh, v roce 2016 pak celkově 22,04 TWh. To znamená zhruba nárůst o 3,22 TWh. V příspěvku zde je však pokles o 2,4 TWh. Nevíte v čem je chyba? Jestli jsem se nějak špatně díval?
Dobrý den, pane Wagnere,
Bruno Burger, který dělá energy-charts.de, vydal roční zprávu (odkaz zde), kde uvádí pokles 2,4 TWh ve výrobě vodních zdrojů. Předpokládám, že data v grafech na energy-charts.de jsou brána přímo od německých TSO a EEX a nejsou aktualizovaná o oficiální data z Destatis (německého statistického úřadu). Zatímco tato zpráva na začátku uvádí, že do září (včetně) jsou data z Destatis a pouze za poseldní čtvrtletí jsou z EEX a TSO. IMHO je to ale velký rozdíl, překontroluji si data a pokusím se doptat přimo autora, abych případně text doupravil. Pěkný den, MV
Jestli on nebude problém v přečerpávacích vodních elektrárnách. Ty zřejmě TSOs evidují jako výrobu elektřiny z vody, ale fakticky to není primární výroba elektřiny, ale její skladování.
Mám za to, že máte pravdu - produkce PVE se vskutku vykazuje jako výroba, jakkoli je to nepřesné. A byla vyšší, než v r.2015
Přečerpávačky jsou v tomto směru zajímavé téma. Kdoví, jestli se přímo nepoužívají na přemalovávání elektronů na zeleno...
Japa to mají v tom Rakousku?
Dobrý den, díky za reakci, i v té zprávě je pro rok 2016 uváděna produkce vodních zdrojů 22 TWh, to je stejné číslo, které dávám já. Takže je problém v produkci z roku 2015. Tam ovšem statistika ze mnou uváděných stránek udává 18,8 TWh. Navíc za celých posledních patnáct let nepřekročila produkce z vodních zdrojů 24 TWh a většinou zůstává pod 22 TWh (zase podle těch stránek, ze kterých máte i Vaši zprávu :-)). Takže opravdu nevím, co si mám myslet. I když, ono to není zase tak podstatné, jen mě to zaujalo. Pokud něco zjistíte, budu rád za informaci. Díky.
Dobrý den, pane Wagnere, problém byl nakonec v datech přímo v prezentaci. Od autora statistik prof. Burgera mám vyřídit poděkování za opravu. :) Již vydal opravenou verzi, na kterou jsem do článku umístil odkaz.
Já děkuji za postřeh a upozornění - je radost vidět, že máme pozorné čtenáře. Pěkný den, MV
Díky za zjištění, já ta data používám v článku a tak jsem rád, že vím, že jsou v pořádku a chyba byla v prezentaci. Také jsem rád, když mám pozorné čtenáře a upozorní mě na chybu, která v mém článku byla. Zdravím.
Myslím, že jaderní aktivisté by se měli především zabývat řešením neutěšené situace v Dukovanech a Temelíně, jak jsme se o tom mohli dočíst zde na OEnergetice. A měli by si dát vysvětlit od nějakého meteorologa, že slunci, větru a vodě neporučíš, ale můžeš se na ně v rámci ročního úhrnu (plus minus 10%, jeden rok víc a jiný méně) plně spolehnout, na rozdíl od jiných zdrojů.
A v ČR v roce 2016 silně poklesla produkce nízkoemisní energetiky-to jadernému aktivistovi panu W. nevadí?
Pane Vaněčku - je faktem, že došlo k poklesu výroby z JE v ČR. Nemám z toho radost, ale nepřu se, je to fakt. Mám za to, že to nepopírá ani p.Wagner, článek je ovšem o Německu, tak se vyjadřoval k němu, nikoli k situaci v ČR. Stejně tak je ovšem faktem, že došlo k poklesu výroby z VE a FVE v Německu, ačkoli se stále instalovaly i nové zdroje. Což Vy trapně bagatelizujete a ještě máte tu drzost obviňovat z obdobného chování jiné.
Řešení dle Energiewende je jasné - stavět další OZE, aby se opět zvyšovala produkce. Což také znamená o to větší problém s nadprodukcí, pokud budou podmínky optimální, či lepší, než byly v r.2016.
Zkrátka nic není jen černé,nebo bílé. Při současném stavu si ovšem Němci opravdu zadělávají na problém, protože vedení se jim stavět moc nedaří a čas se krátí.
A mimochodem - roční celkový úhrn je "super údaj", zejména, pokud máte průmyslový podnik, který tu elektřinu potřebuje tak nějak konstantně :) Jasně, řešením je dle Vás plyn a je to i pravda, jen dle mne jde o velké riziko - geopoliticky i cenově.
Já bych viděl větší riziko u Ruského jaderného paliva používaném v Dukovanech i Temelíně. Přejít v případě problému na jiné není záležitost měsíců ale roků. Pro plyn máme vždy plné zásobníky na celou zimní sezonu a uhlí v případě velké nouze máme svoje.
Ano, nic není černobílé, Němci mají pro řešení svých problémů velkou výhodu proti nám ve finanční a průmyslové síle, násobně velké i při přepočtu na jednoho obyvatele.
Ano, Energiewende je o budoucí stále větší nadprodukci elektřiny z OZE, vítězi budou ti, co budou mít akumulaci. Nepružné jaderné zdroje budou ve velkých problémech.
Kristepane, vždyť to palivo už dodával i americký Westinghouse! Tak jaképak větší riziko?
A jak to dopadlo... Američané mají perfektní palivo pro své reaktory ale pro ty Ruské reaktory u nás jsou to Rusové, zeptejte se v Temelíně proč od Amerického upustili
V Temelíně se klidně můžete zeptat. Ano, zpočátku, když Američané začaly s výrobou tohoto paliva, tak měly trochu problémy. Což zase není při najíždění nové výroby zase tak neobvyklé. Tyto problémy se vyřešily a americké palivo bylo v Temelíně využíváno. Přechod zpět na ruské byl dán čistě ekonomicky, prostě je Rusové pro další období nabídli levněji. Westinghouse teď dodává palivo pro ruské reaktory na Ukrajinu a i u nás se využívá, aby se vyzkoušelo, jestli nedělá problém kombinace různých palivových souborů. A to, které se bude v dané době využívat, je pak dáno tím, kdo nabídne lepší cenu. I tato diverzifikace umožňuje získat lepší cenu.
Ostatně rusové nyní začaly vyrábět i palivo pro západní reaktory a také zde tak bude možná diverzifikace a tím i příznivé dopady na cenu.
Ano, to byly ty "trochu problémy...", viz temelin.biz/wordpress/?p=116
Tady je serioznější popis situace a stavu: https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-nakoupi-pro-temelin-opet-americke-jaderne-palivo/
A ještě možná současný stav v konkurenční soutěži ruských a amerických dodavatelů zde: http://ekonomika.idnes.cz/cez-zacina-pripravovat-soutez-na-jaderne-palivo-pro-temelin-plt-/ekonomika.aspx?c=A160727_2262278_ekonomika_rts
Ten článek v i-dnes říká přesně to co jsem tvrdil výše: přejít na nové palivo není záležitost měsíců ale let. Dle mluvčího Kříže z ČEZ je to záležitost 2 let (když vše dobře dopadne). To není jako natankovat jednou u SHELLu a podruhé u MOLu.
Vzhledem k tomu že překládky paliva se provádějí zhruba jednou za rok a mění se při nich třetina reaktoru (přesnější čísla ovlivňuje typ reaktoru i typ vytvářené aktivní zóny). To není tak často, jako výměna paliva v autu. Celková hmotnost paliva pro jednu aktivní zónu je zhruba 90 tun. Takže není opravdu problém (a je to docela vhodné) ty zásoby na dva roky mít.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se