11. říjen 2026
Obnovitelné zdroje pokryly v Německu za první tři čtvrtletí rekordních 61 % spotřeby elektřiny

Obnovitelné zdroje energie pokryly podle předběžných údajů ZSW a BDEW v prvních třech čtvrtletích letošního roku 60,7 % hrubé spotřeby elektřiny v Německu. Jedná se o nový rekord a meziroční nárůst o čtyři procentní body. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů zároveň vzrostla o 8,7 % na 237,5 TWh. K růstu výrazně přispěly příznivé podmínky pro výrobu z větrných elektráren i rychlý rozvoj fotovoltaiky.
Obnovitelné zdroje energie vyrobily v Německu od ledna do září celkem 237,5 TWh elektřiny, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 218,6 TWh. Hrubá spotřeba elektřiny dosáhla 391,6 TWh, což představuje meziroční nárůst o 1,6 %. Přestože tedy spotřeba mírně rostla, rychlejší růst výroby z obnovitelných zdrojů umožnil zvýšit jejich podíl na spotřebě ze zhruba 57 % v loňských prvních třech kvartálech období na letošních 60,7 %.
Nejvýrazněji se na růstu podílela větrná energetika. Výroba z větrných elektráren na pevnině meziročně vzrostla o 9,1 % a u offshore elektráren dokonce o 19,8 %. Výroba ze solárních elektráren se zvýšila o 13,9 %, k čemuž přispěl jak pokračující růst instalovaného výkonu, tak příznivé podmínky pro výrobu.
Naopak vodní elektrárny vyrobily o 14,3 % méně elektřiny než ve stejném období roku 2025 kvůli nižším srážkám. Výroba z biomasy klesla o 2,1 %.
Cíl pro rok 2030 je 80 %
Německo chce podle zákona zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny do roku 2030 nejméně na 80 %. K dosažení tohoto cíle bude muset podíl obnovitelných zdrojů energie v příštích letech dále výrazně růst.
Aktuální vývoj přitom ukazuje, že růst výroby obnovitelných zdrojů energie není jedinou výzvou. Rozvoj elektrických sítí zaostává za výstavbou nových větrných a solárních elektráren, což komplikuje jejich připojování a integraci do elektrizační soustavy. BDEW proto vyzývá k rychlému schválení změn zákona o obnovitelných zdrojích a k urychlení plánovaného rozvoje distribučních sítí.
Podle šéfky BDEW Kerstin Andreaeové je zároveň potřeba jasně nastavit pravidla pro připojování nových zařízení, protože o omezenou kapacitu sítí stále více soutěží obnovitelné zdroje energie, bateriová úložiště, tepelná čerpadla i průmyslové podniky.
Mohlo by vás zajímat
15. říjen 2026
15. říjen 2026
17. říjen 2026
16. říjen 2026
26. říjen 2026
27. říjen 2026
29. říjen 2026
Komentáře (33)
Tak to je práda a zapčítali si pak do CO2 i náš špinavý dovoz z uhelných elektráren. Ted v 19:25 hod výroba v uhelných elektrárnách 4772 MWh a vývoz 4664 MWh to je panečku ekologie. Jen tak pro formu nebýt vývozu tak naše výroba krom plynu se obejde bez uhelnných elektráren a jsme v CO2 skoro na minimu. Bravo takto se dělá GD fakt na palici.
Výkon v MWh, jako vážně?
Chápete rozdíl mezi statistikou za leden-září 2026 a jednou situací v říjnu?
Proč by vlastně měli Němci započítávat do své bilance český bordel? Hlavně, když se dominantně elektřina z ČR vyváží směrem na Rakousko a Slovensko.
Zajímavé, že když ČR výhodně dováží levnou elektřinu z německých OZE a díky tomu nemusí vyrábět část elektřiny z vlastních uhelných elektráren, takže se u nás sníží emise CO₂, tak je to v pořádku.
Když ale v jinou hodinu elektřinu vyvážíme, je to najednou problém.
Vyvozovat závěry o celé energetice z jednoho okamžiku v 19:25 je nesmysl.
Někdy dovážíme, jindy vyvážíme.
Tak funguje propojený evropský trh s elektřinou.
konkrétně je to export ráno, aktuálně 3,5GW, odpoledne import pokud je slunečno, stahnutí výkonu uhelných zdrojů, ale večer opět najíždí na plný výkon protože je opět potřeba přes 3GW vyvážet, úspora emisí uhelných elektráren je 0 protože tak rychle regulovat je nelze, bez nich ale v takto síť provozovat nelze, ten výkon je ráno, večer a v menší míře i v noci potřeba, takže občasné zdroje přináší usporu pouze na papíře, realně ne, pokud by místo nich byly v Německu disponabilní zdroje tak se tato situace ani neobjevuje, emise by záležely čistě na mixu zdrojů, jaderné = bezemisní, oze tedy stály hromadu peněz ale nic nevyřešily, gratulace
To je pozoruhodná konstrukce. Když fotovoltaika a vítr vytlačí uhlí z výroby, tak podle vás emise neklesly.
Když se spálí méně uhlí, emise také neklesly.
A když statistiky ukazují pokles výroby z uhlí, tak vlastně taky ne.
Zkrátka jste si zvolil závěr předem a tomu přizpůsobujete jako vždy své argumenty.
Faktem zůstává, že každá MWh vyrobená z větru nebo fotovoltaiky nahrazuje výrobu z nějakého jiného zdroje. Pokud je tím zdrojem uhlí, emise klesají.
Tvrdit, že úspora emisí je nulová, je jednoduše lež.
Reálná čísla ale tuto vaši dojmologii zcela vyvracejí. Německo nejen, že snížilo svojí dovozní zavislost za prvních devět měsíců 2026 o 20 TWh, ale za stejné období dodalo sousedním státům 51 TWh svých přebytků z OZE (ČR dodalo 5 TWh OZE, od nád dovezlo jen 3,5 TWh). To znamená, že Německo pomáká všem zemín okolo výrazně snižovat výrobu z fosilních zdrojů. Už brzy to můžete sledovat názorně, od čtvrtka začne v Německu hodně foukat, a tak Německo bude rozdávat OZE energii ve velkém, nejen v poledne. Davide vám doporučuji sledovat hlavně neděli, to se k velké výrobě z VTE v Německu přidá i malá oblačnost. Německo tak svojí OZE nadvýrobou povypíná polovinu fosilních zdrojů v EU.
Pokud by ale Německo v odběrových špičkách nedováželo, muselo vy tu elektřinu vyrábět v plynovkách = zvýšila by se jejich produkce CO2, ale také by stoupla cena elektřiny a závislost na dovozu ZP.
Pokud jde o naše uhelné elektrárny v čase dovozu Německých přebytků (přes slunečné poledne a zvláště v So, Ne a svátky), tak se sice spotřeba uhlí sníží, ale je potřeba je udržovat v horké záloze. To znamená, že nezanedbatelná část uhlí se pálí zbytečně, jen kvůli levnějšímu importu. Nelze je dopoledne po ranní špičce vypnout a odpoledne před večerní zase zapnout.
Bobe, Německo nemůže za to, že se ČR loudá se stavbou nových jaderných bloků. Jinak by jsme to vůbec neřešili. Protože stejně jako Francie by ČR dodávala Německu energii z JE místo uhelných zdrojů.
Uhelné elektrárny regulují svůj výkon zcela běžně, ráno jedou na 100%, postupně plynule snižují výkon třeba na 25% ráního maxima, to samozřejmě znamená, že dodávájí mnohem méně energie do sítě, ale také spotřebují mnohem méně uhlí. Uhelné elektrárny rychle přicházejí o svůj podíl. Během následujícich let sníží velkou část výroby uhelek především baterie, které budou do sítě ve večerních a ranních špičkách dodávat v EU desítky TWh/rok.
Takze nemci se na nas dokonce jeste budou zlobit, ze se s JE "loudame". To by se jeden fakt po....
Proč pořád Německé problémy má řešit ČR? Němci mohou za to, že si vypnuli své JE. Oni si svoje vypnuli a vadí jim (nebo Vám), že se u nás staví pomalu?
A opět: Proč to neporadíte nejdříve Němcům, aby zavřeli všechny svoje uhelné elektrárny a nedováželi ve špičkách elektřinu z okolí (ať už uhelnou, nebo jadernou) a nepostavili si dost baterek?
Vtip je v tom, že naše uhelné elektrárny (jako celek) mohou snížit výkon na cca 40-60% (a ne 25, jak jste psal) a i tak to neznamená, že spotřebují jen 40-60% uhlí. Navíc musejí někdy i do teplé zálohy a to nevyrábějí žádnou elektřinu, ale stejně spotřebují cca 5% uhlí (jmenovitý výkon = 100% uhlí).
Nevyvozuji závěry z jednoho dne tento trend je v podstatě ustálený teď je 8:40h. a situace v podstatě stejná. Jen chci poukázat na to, že OZE ano, ale jen jako doplněk výroby , protože pokud se spoleháte převáženě na OZE tak nastávaji 2 věci nevyváženost soustavy (obrovské nedostatky a následně obrovské přebytky)což má za následek vysoké ceny. Ted cena 256 EUR/MWh. To, že přes den je cena skoro na 0 není klad, ale zápor to je potřeba si uvědomit. A to nemluvím jak to bude vypadat třeba v listopadu tripuji ceny atakující hranici 400 EUR/MWh. možná i 500.
"To, že přes den je cena skoro na 0 není klad, ale zápor...."
Můžete přesněji rozepsat důvody, proč si to myslíte?
A pro koho přesně to je zápor?
Vysvětlení je naprosto jednoduché poněvaž většina výrobců stejně dostane zapalceno ad nějakým kapacitním způsobem nebo dotacemi to je jedno, jedinné co se stane, že opět se dramaticky zvedne cena jelikož musíte mít v záloze elektrárny a to něco stojí a jsme zase u ceny, která je zásadní. Pro koho zápor krom lidí co na tom vydělávaji a to převáženětím, že se to dotuje je zápor pro všecny. A abych nezapomněl pro distribuci to je brutální zápor. Proč si myslíte, že teď se tlačí VTE, protože dotace a kdo je zaplatí no spotřebitel. Je to podobný tunel jako ten solární.
Jaká "většina výrobců stejně dostane zapalceno" ?
O kom to přesně mluvíte, můžete je blíže specifikovat?
A kdo podle vás "tlačí VTE, protože dotace" ?
Nikdo nevyvozuje závěry jen z jednoho okamžiku 19:25! Totiž jen slepý může nevidět na výrobě ČR ten český uhelný obdélník denně zpravidla mezi 17:30 večer a 7:30 ráno – zvýšení fosilního výkonu nad českou spotřebu! To je ta hnědá barva na Energy-charts, víme? Plus ještě výroba z plynu i špičková výroba z PVE. To vše navíc „kupodivu“ kopíruje zejména rakouské a německé odběrové křivky. Ta česká výroba totiž neteče na zem, ale doplňuje v těch dobách „tu ušetřenou“ energii Rakouska a Německa. Ve skutečnosti tedy výrobní manka jejich OZE mixů. Zrovna právě minulý 40. týden tuto skutečnost dokumentuje zcela jasně! Snad dostatečně jasně i pro demagogy.
Tak to jste oběvil Ameriku. Všichni vědí, že české uhelky vyrábí více, když jsou horší podmínky v EU pro OZE. Tak teď zamakaly, od zítřka si zase na nějaký čas odpočinou, protože začne foukat a Německo náš dovoz nebude potřebovat. A naopak my budeme dovážet z Německa jak diví.
Pane Sedláku, jak můžete vědět, z čeho a jak Cudla vyvozuje své závěry?
Můžete prosím přesně citovat, co je v mém komentáři, na který tak podrážděně reagujete, podle vás špatně?
Že prý je problém český vývoz? To si jen vadně vykládáte fakta uváděná v diskusi. Přeshraniční výměna energie na propojeném evropském trhu je jistě v pořádku. Na jedné straně přináší úsporu fosilní výroby všude. I v ČR při využití OZE přebytků z okolí. Když se řekne A, není možné to A zároveň ignorovat v dalších souvislostech. S pravděpodobností hraničící s jistotou tak nebudou pak pravdivé závěry tohoto článku, které veškerou německou OZE výrobu porovnávají s veškerou německou spotřebou a z toho počítají ta procenta!
Opomíjené tedy dosud jsou ( nikoliv tedy „problémem“ ) obě skutečnosti související s přeshraničními výměnami (byť ty výměny jsou normální a přínosné).
Stejně jako tento, tak i spousta dalších podobných článků dělá to, že do % bilance spotřeba / výroba započítávají veškerou OZE výrobu (přestože Německo její významnou část vyveze) a do toho zbytku (% spotřeby) naopak nepočítají fosilní (popř. jaderné ) dovozy. Čítankovým příkladem podobně nedomyšlených závěrů je energetický mix OZE premianta Dánska, jehož mix je samostatně zcela nefunkční.
Na jedné straně se tak vytváří mylný dojem funkčnosti energetického mixu s vysokým podílem OZE. Současně se na druhé straně nasazuje Česku psí fosilní hlava s malým podílem OZE.
Má smysl bezmyšlenkovitě kumulovat přebytky OZE ve stejné době, kdy je má okolí? Něco zcela odlišného je ale FVE na střeše průmyslové haly, kterou pomůže napájet (a šetřit jinak nutnou spotřebu ze sítě s podílem fosilní výroby).
Samostatnou kapitolou v Česku jsou VTE, kde se mediální „diskuse“ vede zásadně jen v gardu:
VTE nám bude zlevňovat elektřinu / problém s trolením o její škodlivosti.
Místo toho, aby se diskuse vedla o tématech: možné přínosy VTE v Česku (potenciál, rychlosti větru a oblasti z větrných map) / jaké přímé i související náklady s budováním a provozováním VTE budou.
Celoevropsky daleko větší smysl dávalo posilování možností přenosových možností nejen v rámci jednotlivých států, ale zejména i v rámci celé EU. Třeba místo budování VTE v Česku (s nízkým ročním faktorem). Hlavním důvodem větší podpory VTE tam, kde je již mají, určitě tedy budou ty „desátky“ od provozovatelů do místních rozpočtů a místním obyvatelům, přestože se na ně skládají vyššími cenami obyvatelé zbytku republiky.
Proto je tedy „výhodnější“ stále setrvávat u dvojnásobného trolení: VTE nám bude zlevňovat elektřinu / trolení o její škodlivosti.
Pane Sedláku, koukám, že si v diskusi vystačíte sám se sebou.
V reakci na mě polemizujete s věcmi, které jsem vůbec nenapsal ani netvrdil.
Že je problém s českým vývozem elektřiny a tzv. není problém s OZE dovezenými přebytky z Německa jste tvrdil Vy. U podpory českých VTE ze strany těch, kteří je již mají poblíž (u jiného článku), jste to byl Vy, který jste jako důvod jejich podpory zmiňoval jen to, že si v praxi ověřili nesmyslnosti trollích tvrzení. A jejich jasně prvoplánový finanční motiv jste neuvedl. O EU podpoře pro VTE také „nevíte“….
To, že jsem z ryze praktických důvodů (dřívějšího zobrazení) mou ucelenou reakce rozdělil do tří částí neznamená, že reaguji sám na sebe.
Pane Sedláku, já s vývozem elektřiny problém nemám.
Ten problém zmiňoval pan Cudla a na jeho příspěvek původně směřovaly moje reakce.
Do diskuse jste následně vstoupil Vy, podle mého názoru bez zohlednění původního kontextu.
Mohl byste vysvětlit, proč téma VtE řešíte zde a ne pod původním článkem, kde je celý kontext diskuse zachován?
Uvedl jste, že rozdělení činíte „z ryze praktických důvodů (dřívějšího zobrazení)“.
Můžete prosím tento důvod popsat konkrétněji?
Jsem přesvědčen, že by to bylo přínosné i pro ostatní diskutující.
Když napíšu dlouhý příspěvek, čeká na schválení. Kratší příspěvky odejdou online. Nicméně můj třetí díl reakce na stejný příspěvek čekal na schválení také.
Takže jste si sám svou teorii vyvrátil.
Podle mých zkušeností nezáleží na délce, ale na obsahu a ai to je často překvapující.
Dvě reakce na jeden příspěvek mi vždy prošly. Tentokrát jsem ale měl 3 díly, 3 reakce vždy těsně po zařazení předchozího. No a ten třetí už neprošel. Tolik moje zkušenost. Zatím jsem si tedy nic sám nevyvrátil.
Možná, že třetí příspěvek už spadal do kategorie delších komentářů.
Bez znalosti pravidel moderace to ale asi nelze ověřit.
Proto si nemyslím, že rozdělování komentářů představuje nějaké univerzální řešení, spíše může zhoršovat přehlednost celkové diskuze.
Nevím, jakézhoršení přehlednosti nastane, když jsou místo jedné dlouhé reakce (s se stejnou hlavičkou reakce) dva odstavečky těsně pod sebou. Protože vadí i dlouhé psaní reakce, připravuji si reakci ve wordu mimo a přenáším je do čerstvě otevřeného článku. Samozřejmě vadí i obsah (zcela nepředvídatelně - i nic proti ničemu). Nejvíc ale, zdá se vadí přímé internetové odkazy. Proto je dávám málo.
Zkusím vysvětlit:
Stačilo, kdybych svou odpověď, ve které jsem reagoval na všechny vaše body, nalinkoval pod váš první příspěvek.
Následná diskuze by pak váš druhý i třetí příspěvek průběžně odsouvala na konec.
Když to bude někdo číst od začátku, nebude mu to dávat smysl, protože by to vypadalo, že reaguji na něco, co jste v tu chvíli ještě vůbec nenapsal.
Takhle je mi to jasné. Dříve jsem dělení do důsledku nepromýšlel.
Reagoval jsem na diskusi Jarda – Cudla. A reakci jsem „pověsil“ na Jarda, protože ještě vypisovat do textu, na které všechny reaguji, by ten text jen dále prodlužovalo. Protože Vaše reakce, dle mého názoru vysvětlovala problematiku chybně, dovozy OZE – dobré, vývozy do Německa – špatné, reagoval jsem prioritně na Vás (i když i pro Cudlu). Protože vývozy / dovozy nejsou špatné, jsou normální a pozitivní, protože dávají možnost lepšího využití energetických zdrojů EU.
Zásadní vadu má jen to, jakým zkreslujícím způsobem se o energetických mixech referuje – tedy i vada v procentech autora toho článku, kdy se dělají chybné závěry bez zmínky vlivu výměn.
VTE jsem zmínil proto, že je to nejméně předvídatelný OZE a na ty přeshraniční výměny má též znatelný vliv (majoritní u Dánska). To, že jsem do zmínky o VTE zahrnul i reakci na jiný článek je pravda a nemělo by se to dělat. Nicméně mou pozdní reakci na již mezi „mrtvé“ zařazený článek by nikdo jinak nečetl.
Hm, zajímavé vysvětlení.
Poznámka o „špatných vývozech“ byla jen lehkou ironií na Cudlu, rozhodně je za špatné nepovažuji.
U zmínky o VTE chyběl kontext mých původních komentářů, takže celé sdělení mohlo vyznít jinak, než bylo zamýšleno.
Možná je právě tototo příčinou, proč mají v Německu tak vysokou cenu elektřiny a emisní faktor 5x vyšší než ve Francii nebo Slovensku.







