9. červen 2026
Reporty a data
Obnovitelné zdroje v Německu pokryly v prvním pololetí rekordních 58 % spotřeby elektřiny

Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny v Německu dosáhl v prvním pololetí letošního roku rekordních 58 %. Obdobný byl i podíl těchto zdrojů na celkové výrobě elektřiny. K dosažení nového historického maxima přispěla zejména vyšší výroba elektřiny z větrných elektráren.
Podle předběžných dat zveřejněných Německým svazem energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) vzrostl podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v Německu meziročně o tři procentní body na 58 % poté, co loni ve stejném období meziročně klesl v důsledku slabé výroby větrných elektráren. Cílem země je do roku 2030 navýšit tento podíl na 80 %.
Růst výroby elektřiny z OZE v letošním prvním pololetí táhly zejména větrné elektrárny. Výroba elektřiny z pevninských větrných elektráren vzrostla meziročně o 7 % a u mořských větrných elektráren dokonce o 28 %. Výroba elektřiny ze solárních elektráren vzrostla o necelá 4 %. Pokles byl naopak zaznamenán u vodních elektráren kvůli nižším srážkám, a to o téměř 8 %.
"Tempo rozvoje obnovitelných zdrojů v Německu zůstalo v první polovině roku 2026 vysoké. Zejména solární elektrárny rostly rychle - letošní přírůstek ve výši 8,3 GW překonal loňských 7,8 GW. Dynamicky se vyvíjel také rozvoj pevninských větrných elektráren. V prvním pololetí roku 2026 bylo instalováno 2,5 GW nových zdrojů, v první polovině roku 2025 to bylo 2,2 GW. Významně silnější byl rozvoj mořských větrných parků. Zatímco v roce 2025 bylo za celý rok zprovozněno 0,5 GW nového výkonu, v první polovině roku 2026 přibylo 0,9 GW," uvedl svaz BDEW.
Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny je běžně používaným ukazatelem jak v německých, tak evropských cílech pro rozvoj těchto zdrojů. Další možností, jak posuzovat tempo rozvoje OZE, je podíl těchto zdrojů na celkové výrobě elektřiny. Ten byl v prvním pololetí v Německu téměř totožný a činil necelých 58 %.
Pro srovnání, podíl OZE na výrobě elektřiny v České republice činil v letošním prvním pololetí necelých 17 %. Proti stejnému období roku 2025 se jednalo o pokles o více než půl procentního bodu.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
Offshore parky bez dotací možná zůstanou pouze na papíře. Německé asociace žádají vládu, aby jednala
24. červen 2026
1. červenec 2026
23. červenec 2026
27. červenec 2026
31. červenec 2026
20. srpen 2026
22. srpen 2026
Komentáře (38)
V kategorii Odporné svinstvo (uhlí) je to 21.5% Německo a 34.9% Česko.
V kategorii Je třeba co nejvíce eliminovat (uhlí+plyn) je to 36.5% Německo a 41.8% Česko.
Ale to "odporné svinstvo" se vždycky hodí, když obnovitelné zázraky ukáží vztyčený prostředníček. Co budete dělat, až to "odporné svinstvo" definitivně vyhubíte?
V ještě větší míře dělat to co už dělají teď, dovážet od sousedů a zároveň se jim za to vysmívat.
A sousedé jim to rádi pošlou.
Švédsko není jediný soused.
Vy tvrdíte, že ještě ve větší míře budou dovážet, takže musí být i druhá strana, která jim to ve větší míře dodá.
1) V článku se taky nepíše jen o Švédsku.
2) Pokud budou "ještě ve větší míře budou dovážet", tak sice "musí být i druhá strana, která jim to ve větší míře dodá", ale to neznamená že jim to dodá ráda, jak jste tvrdil vy. Spíš než ráda jim to dodá pod tlakem Evropské komise, která na větší propojení soustav tlačí.
A jak přesně Evropská komise donutí okolní státy, aby dodávali Německu?
Dotačními penězi přece, čím jiným. Na tohle vedení dostaneš, na tamto ne. Zbytek zařídí dotovaná nebo sankcionovaná cena komodity a hra na trh.
Co přesně myslíte tím "Na tohle vedení dostaneš, na tamto ne" ?
A chápete, že vedení a obchod s elektřinou jsou dvě rozdílné věci?
Stále jsem se nedozvěděl, jak donutí výrobce a obchodníky např. z ČR prodávat elektřinu do Německa.
Opravdu by mě zajímal ten postup.
„Susedia im to radi pošlú“ platí možno pre výrobcu, ktorý práve inkasuje dobrú cenu.
Pre štát a spotrebiteľov to už taká radosť byť nemusí. Tí potom platia silnejšie siete, reguláciu, redispečing, rezervy a vyššie náklady na stabilitu sústavy.
Nemecko si najprv vyrobí volatilitu, pri prebytku ju vyváža k susedom, pri nedostatku od nich nakupuje výkon — a celé sa to tvári ako úspech prepojeného trhu.
Ad „susedia im to radi pošlú“:
To záleží od toho, koho nazývame susedom.
Výrobca elektriny im to samozrejme rád predá, ak na tom zarobí. Z jeho pohľadu je to obchodná príležitosť.
Ale štát, prevádzkovateľ sústavy a domáci spotrebiteľ už takí nadšení byť nemusia. Väčšie prepojenie s Nemeckom totiž neznamená len možnosť predať elektrinu za dobrú cenu. Znamená aj väčšie vystavenie domácej sústavy nemeckej volatilite, cenovým výkyvom, pretokom, nárokom na reguláciu, redispečing, rezervy a sieťové investície.
Takže áno, niekto na tom zarobí. Ale účet sa potom často objaví inde — v sieťových poplatkoch, vyšších nákladoch na stabilizáciu sústavy, drahšej pohotovosti zdrojov alebo vo vyššej koncovej cene pre domácich odberateľov.
Teda áno, obchodník rád predá. Otázka je, prečo má zvyšok regiónu fungovať ako nemecký energetický airbag.
A k otázke, ako by k tomu mohla tlačiť Európska komisia: samozrejme nie tak, že zavolá a prikáže „pošlite Nemcom elektrinu“. Funguje to inak. Cez pravidlá jednotného trhu, tlak na posilňovanie cezhraničných kapacít, market coupling a spoločné mechanizmy vyrovnávania sa z kapacít susedov postupne stáva nástroj na riešenie nerovnováh celej prepojenej sústavy.
Preto tiež niektoré krajiny nie sú nadšené z ďalších prepojení s Nemeckom. Nie preto, že by odmietali obchod s elektrinou, ale preto, že nechcú fungovať ako stabilizačný člen nemeckej Energiewende.
Prepojené siete majú slúžiť na vzájomnú výpomoc a efektívny obchod. Nie na to, aby jedna krajina masívne rozkolísala vlastnú výrobu, pri prebytkoch exportovala cenový kolaps, pri deficitoch dovážala výkon od susedov — a ešte sa im za ich „špinavé“ zdroje vysmievala.
Tomu sa nehovorí európska solidarita. Tomu sa hovorí externalizácia nákladov a emisií => co môžeme kľudne označiť ako parazitovanie na susedoch.
Švédsko není jediný soused.
Vy tvrdíte, že ještě ve větší míře budou dovážet, takže musí být i druhá strana, která jim to ve větší míře dodá.
Německo vyrábí elektřinu s emisí CO2 300 g/kWh. Slovensko (90 g/kWh) nebo Francie (40 g/kWh) ukazují, že Německo asi nejde správný směrem.
A to tady nemáme jen elektřinu. Německo spotřebuje ročně 3000 TWh primární energie. Elektřiny spotřebuje 500 TWh, vidíme, že k "bezemisní" budoucnosti udělalo teprve první krůček.
Jde to pomalu, ale jde, na rozdíl od nás, kde převládá názor o zbytečnosti. Jako by jsme chtěli všechny přechytračit a zatím to dělají oni nám.
Snad ne názor o zbytečnosti, ale o nesmyslu. Německo je právě ukázkou slepé uličky a aktuálně ukazuje, že to drhne stále víc, když při výrobě elektřiny produkuje toho CO2 8x víc než Francie. Nebo něco takového pokládáte za úspěch?
Historie nám ukazuje i slepé uličky, které se staly posléze velice přínosné. Jenom připomenu modré led diody. Ten samý vynálezce, nobelista usiluje o fůzi novými metodami. Doporučuji k seznámení, to jen na okraj. A to zdaleka není jediná průkopnická metoda pro dosažení dostupné bezpečnější energie bez jádra, které nám je známo.
To, že sa z niektorých slepých uličiek v histórii stal prínosný objav, nie je argument na obhajobu každej slepej uličky.
Výskum môže riskovať. Elektrizačná sústava nemôže fungovať ako lotéria na budúci technologický zázrak.
Modré LED nikomu nerozkolísali sieť, nezrušili stabilné zdroje a nenútili susedov robiť energetický airbag. Nemecká Energiewende áno.
Ako výstraha je to poučné. Ako vzor pre ostatných je to nebezpečné.
Ta nebezpečnost spočívá v čem? Nikdo netvrdí, že máme čekat na průlom v nových technologiich. Ale obalit se nebezpečným, drahým jádrem na 80let provozu, když se každoročně zvyšuje podíl výroby z bezjaderných technologií, které dokážou spolehlivě eliminovat postupný úbytek s fosilu, nemusí být zrovna prozřetelný. Jakýkoli průlom v těch nových, zmíněných technologiích nabourá pohled celosvětově na energetiku, že nezůstane kámen na kamení. A to nemusí být ani nějaká havárie známá minulosti.
Chápu. Jedná se o ironii. Taky jsem naletěl.
Osobně mám raději tu pohádku o Karkulce. Kam se poděl rozum, když autor článku bezostyšně zaměňuje a přebíhá mezi % výroby a zaměňuje je za % spotřeby? Zaměňovat procenta výroby Německa za procenta spotřeby Německa je přece nesmysl! Vždyť těmi německými nadbytky OZE energie například čerpáme Dlouhé stráně nebo šetříme uhlí. Naopak na večerní německou špičku startujeme plynové elektrárny, pálíme více uhlí a třeba i vyrábíme z Dlouhých strání. To vše vysoce nad český odběr v té samé době, abychom Německu vyrovnali bilanci!
Je to stejná demagogie, když se podíváme na Energy Charts na 26.týden u Dánska. Dánsko má ještě daleko krásnější koláčový graf s 6,6% fosilu a se 93,4% OZE! Je v tom ale kardinální zádrhel: ten graf reprezentuje jen 471,1GWh výroby, ale Dánsko za stejný týden spotřebovalo 755GWh! A navíc ještě ani nebylo schopno spotřebovat těch vyrobených 440GWh, protože špičky přebytků poslalo do okolí!
Kde je ten fosil a jádro, které pro svou spotřebu dovezlo?
Navíc se z propagandistických důvodů do fosilu počítá jen fosil pro výrobu EE nikoli celý fosil pro výrobu energie celkem. I u nás je celková spotřeba 800TWh kdežto ee se vyrobí jen 400TWh. A pak se prohlašuje dekarbonizace v r. třeba 2030 nebo tak.
Presne tak. Toto je ukážka zelenej demagógie v priamom prenose.
Najväčší problém nie je samotné číslo 58 %, ale to, čo sa ním implicitne sugeruje: že nemecké OZE už „pokrývajú spotrebu“ spôsobom, ktorý znamená stabilnú, použiteľnú a ekonomicky zdravú dodávku. Lenže to z toho čísla vôbec nevyplýva.
„Vyrobili objem zodpovedajúci 58 % hrubej spotreby“ nie je to isté ako „dodali 58 % nemeckej spotreby v správnom čase“.
Ale koľko nemeckej OZE výroby reálne krylo domácu spotrebu v správnom čase, po zohľadnení exportov, importov, curtailmentu a časovej hodnoty výroby, výsledok by mohol byť výrazne nižší — pokojne skôr niekde okolo 45%.
A hlavne: aj tento podiel je dosiahnutý za cenu obrovských systémových nákladov. Nie iba v Nemecku, ale aj u susedov, ktorí absorbujú nemecké prebytky, dodávajú výkon pri deficitoch, riešia pretoky, reguláciu, redispečing, zálohy a vyššie náklady na stabilitu vlastných sústav.
Takže áno, 58 % vyzerá pekne v PR článku. Ale bez časovej hodnoty výroby, exportov, importov, obmedzovania výroby, nákladov na siete, zálohy a stabilizáciu je to len polovica príbehu — tá reklamná.
Osobně mám raději tu pohádku o Karkulce. Kam se poděl rozum, když autor článku bezostyšně zaměňuje a přebíhá mezi % výroby a zaměňuje je za % spotřeby? Zaměňovat procenta výroby Německa za procenta spotřeby Německa je přece nesmysl! Vždyť těmi německými nadbytky OZE energie například čerpáme Dlouhé stráně nebo šetříme uhlí. Naopak na večerní německou špičku startujeme plynové elektrárny, pálíme více uhlí a třeba i vyrábíme z Dlouhých strání. To vše vysoce nad český odběr v té samé době, abychom Německu vyrovnali bilanci!
Je to stejná demagogie, když se podíváme na Energy Charts na 26.týden u Dánska. Dánsko má ještě daleko krásnější koláčový graf s 6,6% fosilu a se 93,4% OZE! Je v tom ale kardinální zádrhel: ten graf reprezentuje jen 471,1GWh výroby, ale Dánsko za stejný týden spotřebovalo 755GWh! A navíc ještě ani nebylo schopno spotřebovat těch vyrobených 440GWh, protože špičky přebytků poslalo do okolí!
Kde je ten fosil a jádro, které pro svou spotřebu dovezlo?
Přesně tak. Navíc i v Norsku se nyní dějí věci, vtrhla tam AI a Dánsko a Německo o tuto obří baterku přijdou :
youtube.com/watch?v=CUFSHpKhFfg
Pokud se to stane i ve Francii, tak se začne hroutit energetika celé západní Evropy.
Při pohledu do statistik je evidentní, že Německo meziročně výtazně snížilo svůj energetický deficit. Za 1H 2026 se jejich bilance dosáhla -1 TWh (v 1H 2025 mělo Německo bilanci -10 TWh). S ČR má Německo za první pololetí kladnou bilanci +1 TWh (za 1 H 2026 Německo do ČR vyvezlo 3,5 TWh energii z OZE, a za stejné období Česko Německu dodalo 2,5 TWh. Převedeno na podíl spotřeby, Německé FVE a VTE pokryly v 1H 2026 celkem 11% spotřeby ČR, Česko pokrylo Německu 1% spotřeby).
To je pekný príklad tabuľkovej demagogickej energetiky.
V polročnom súčte to vyzerá pekne: Nemecko znížilo čistý import, Česku niečo vyviezlo, od Česka niečo doviezlo. Lenže elektrizačná sústava nežije z polročného salda.
Keď Nemecko pri vetre a slnku tlačí prebytky do Česka, nie je to dobročinnosť. Je to export vlastnej volatility. A keď neskôr potrebuje výkon späť, sú to zasa susedia, kto mu pomáha držať bilanciu -> ako vysvetľujem aj vyššie, parazituje na susedoch.
MWh v čase prebytku a záporných cien nie je to isté ako MWh v čase deficitu. Preto je tvrdenie, že nemecké FVE a VTE „pokryli 11 % spotreby ČR“, skôr PR účtovníctvo než energetická analýza.
Áno, Česko nemecké prebytky odoberie. Otázka je, koľko potom zaplatí za siete, reguláciu, zálohy, redispečing a horšiu ekonomiku vlastných zdrojov.
Áno taký prebytok je možno obchodná príležitosť pre niektorých hráčov, ale systémový náklad pre iných. (podobne ako nehoda je príležitosť pre odťahovku/servis, ale to neznamená že nehody sú dobrá vec)
Zkuste si ten deficit resp. poměr výroby a spotřeby vyhodnotit pomocí čtverců nebo jednoduše použít absolutní hodnoty, v hodinovém nebo čtvrthodinovém rozlišení. Informace "100+50-49=101" při podmínce udržování vyrovnané fyzikální bilance v každém okamžiku situaci prostě nevystihuje.
Krasny priklad, jak si kazdy dokaze hrat s jednim cislem tak, aby to vyhovovalo zrovna te jeho ideologii. Pan Svoboda a Uršula plavou na stejne lodi, tak se na to cislo divaji pozitivne. Vsechny ostatni staty okolo Nemecka se na to divaji negativne. Ackoliv to v ramci "držhubství" skryvaji za vznesene cile, jako treba kolik vydelal ČEPS a nebo jak je projeni Evropy fantasticke - "můžeme" dovazet "levnou" elektrinu z Nemecka. Pak jim vyrobime nasi "drahou" a jsme v baliku. Odecteme povolenky, obcanum posleme vyssi faktury, vydelame vic a jeste si rozdame odmeny. Skoda jen, ze na ty "levne" nemecke ceny el si vetsina cechu nešahne. Tudiz to cele je dobry kseft "pro nekoho".
Podstatne je, ze pokud budeme cela Evropa bezhlave budovat OZE presne jako nas vzor NĚMECKO, dopracujeme se k dunkelflaute v CELE EVROPE. A muzeme byt propojeni krizem krazem jak chceme. Nemecko zcela JEDNOZNACNE PARAZITUJE na vsech okolnich statech.
Krtečku, kde to žijete? Náš vzor, alespoň na tomto webu je přece Francie. Atom, co nejvíce (nejdražších) jaderných elektráren, určitě nad 50%, nejlíp 75%. A něco pod 50% necháme na ty OZE (zde vzor Německo).
Realita energetiky je ale taková, že ceny silové elektřiny v celém našem regionu určuje Německo. My určujeme akorát to kolik dotací (z našich daní) zaplatíme na šílený nerozumně naplánovaný GD Evropské unie (část dotací, které stále dáváme, dostaneme, po odečtení EU "režie", a za "správné chování" z těch vynucených vysokých cen elektřiny (=uhlíkové odpustky) co platíme my a náš průmysl).
Takže my budeme dotovat (CfD) ty nejdražší elektrárny, aby vyráběly pro Německo, když nefouká a nesvítí. Se všemi riziky... A samozřejmě, my GD i Německu částečně financujeme (z toho odlivu zisku od nás do Německa těch fabrik, co tu Němci zainvestovali, viz VW, ...).
Ale musíme si přiznat, že bez jejich investic by tu byla vysoká nezaměstnanost...
Ne p. Vaněčku: Němci budou dotovat elektřinu ráno a večer přes léto z BESS nabíjených OZE (hlavně FVE) a přes zimu velmi drahou elektřinu ze zeleného vodíku a tím určovat vysoké ceny elektřiny v našem regionu.
A naše JE se staršími reaktory budou pěkně vydělávat i v létě (dokonce i kdyby chtěly prodávat na spotu). Nové reaktory budou v létě produkovat elektřinu za +- za stejno, jako FVE s akumulací, ale daleko levněji v zimě, než bude elektřina ze zeleného vodíku, která bude určovat cenu elektřiny.
Bobe, staré již zaplacené a odepsané JE budou vydělávat, pokud nenastane havarie, to souhlasím. Ale ne ty nové, trochu bezpečnější, ty nebudou moci vůbec konkurovat OZE, Žádné +- za stejno, sám to musíte vědět. Ani v létě, ani na jaře, ani na podzim v našem regionu
Nejdřív je porazí OZE+uhlí, později OZE+plyn, nakonec (do 20 let) už samotné OZE s dostatkem akumulace.
A co bude potom, za 30-50 let, to nám ukáže až další vědecký a technický pokrok.
Pane Vaněčku: Nemusíme se dívat ani do doby za 20, nebo dokonce za 30-50 let.
Stačí se podívat někam do let 2030, případně 2035-2040
Zkuste si odhadnout, kolik by v té mohla stát elektřina z FVE akumulovaná na nějakých 15 hodin spotřeby v BESS (dodávka 15 hodin jmenovitým výkonem). I s předpokládaným snížením cen akumulátorů se těžko dostanete pod nějakých 100-120 €/MWh.
2030: v Německu začne spolu spalování zeleného vodíku (20-30%) v plynových elektrárnách. To zdraží (spolu s povolenkami na ZP) elektřinu celou zimu, ale i část ranní a večerní spotřeby.
2035: V Německu zelený vodík, jako závazný cíl v plynových elektrárnách, To znamená, že budou vodíkové elektrárny závěrné a tato velmi drahá elektřina bude určovat cenu vší elektřiny.
2040: Německo předpokládá masovou výrobu elektřiny ze zeleného vodíku.
Vaněčku, KDY už KONEČNĚ k te "levné" OZE elektrine zacnete zapocitavat VEŠKERÉ ostatni naklady souvisejicí s tou "jako levnou" OZE elektrinou ???
Jak muze byt "levna" el z vrtulniku, kdyz jen garantovana vykupni cena je 3,20 az 3,60 Kc / kWh ? Uz ted je to zhruba o korunu vic nez soucasna cena bezneho fixu. I kdyby ten vrtulnik doslova spadl z nebe? Po zapocteni investicni dotace a opravdu VEŠKERYCH nakladu souvisejicich s timto vrtulnikem (plus vsimne na detske hriste v dane obci) proste NEMŮŽE byt levnejsi ! To se nam jen nekteri snazi namluvit, aby "to levně vypadalo". Vcetne vas.
S tim, ze budeme Nemecku v zime delat blbce a zase jim budeme delat zalohu pro dunkelflaute, tak jako dosud vzdy, s tim s vami bohuzel musim souhlasit. Pokud se neco nezmeni (o cemz pochybuji). Oni (CEZ, ČEPS, vlada) nam to pak vysvetli, ze budeme "rýžovat" na drazsi el pro Nemce. Bohuzel i pro Čecha a obycejnemu danovemu poplatnikovi zbydou jen ty dluhy za JE. K te "levne" el si ani nečuchne. Vejvar si rozdeli jiní.
A s temi "zavernymi" elektrarnami, jak pise Bob, s tim by se neco melo udelat. To je prece takova ptakovina! Kdo toto vymyslel ? At ty zaverne elektrarny dostanou co si zaslouzi, aby je teda zapnuli. Ale PROC se na te cene maji svezt i vsichni ostatni "levni" vyrobci ??? Kdyz vyrabi za to co vyrabi a jsou dokonce "levni" - jsou prece spokojeni (jinak by nevyrabeli).
Priklad: chcete, abych vam dodal 100 beden jablek za co nejnizsi cenu. Ja sezenu 80 beden po 10 Kc, 19 beden po 15 Kc - jedna bedna mi chybi. Ja sezenu horko tezko tu posledni jednu bednu za 100 Kc. Je to tedy bedna "závěrná" a tudiz celych 100 beden vam dodam po 100 Kč. To je fakt napad na Nobelovu cenu. Teda tech, co to po nas chteji.
Je zbytečné se dohadovat, zda je to hodně (úspěch) nebo málo (a ještě jen někdy). Situace se mění každý rok, každý rok je ve světě i v Německu mnohem více OZE (kontrast se stagnujícím jádrem).
A co dnes OZE ještě neumí (akumulace) za 10 let už to bude jeho přednost (ne primitivní výroba stále stejného množství elektřiny jako jádro, po velmi dlouhé době čekání na realizaci) ale zcela pružná levná výroba+ stále levnější akumulace podle skutečných požadavků spotřebitelů.
Německo, díky šílenství zelených fundamentalistů, není vzorový příklad energetické transformace, probíhající ve světě, mohli dojít k dominanci OZE racionální cestou, měli k tomu všechny technické předpoklady (ale klimatické šílenství a ztráta technické racionality to poškodily).
USA díky Elonu Muskovi mají našlápnuto k tomu, aby převedli část fotovoltaiky pro AI do vesmíru a tím vyřešily obrovské požadavky AI na elektrický příkon i chlazení.
Ale nakonec Čína bude opět první v hromadné výrobě a nasazení FVE ve vesmíru.
Toto je skôr technologická viera než energetická analýza.
„Čo dnes OZE nevedia, o 10 rokov bude ich prednosť“ je pekná veta, ale sústava sa musí riadiť dnes, nie v reklamnom prospekte roku 2036.
Batérie budú (možno) lacnejšie, ale lacnejšia batéria na pár hodín nie je automaticky riešenie zimnej dunkelflaute, sezónnosti, sietí, záložných zdrojov a systémovej adekvátnosti.
A jadro nie je „primitívne“, lebo vyrába stabilne. Stabilná výroba je práve to, čo má hodnotu, keď OZE nevyrábajú.
Vesmírna fotovoltika pre AI môže byť zaujímavý výskum. Ale používať ju ako argument v dnešnej debate o nemeckej Energiewende je ako hasiť požiar sľubom, že raz možno vynájdeme lepšiu hasičskú techniku.
Budúce technológie treba skúmať. Ale dnešné chyby sa nimi nedajú ospravedlňovať dopredu.
Richie, to je založené na racionálním uvažování a insider informacích. Musíte si počkat, až se vyrobí to obrovské množství grid forming BESS. které je potřebné. To potrvá určitou dobu. Ale vše existuje a tempa růstu výroby a vědecký pokrok jsou nezpochybnitelné.
Stabilní výroba má hodnotu, je to to nejprimitivnější řešení elektrifikace. Ale v době ve které žijeme je nejlepší aby elektřina byla k disposici vždy, kdy ji chcete a kolik ji chcete. Tedy v praxi to znamená významný podíl akumulace, nejen standardní přečerpávací elektrárny. A současná elektronika zvládne jakékoliv obtížní řízení výroba/akumulace/odběr.
Uvolněná, pružná vazba mezi okamžitou výrobou a okamžitou spotřebou má vyšší hodnotu, to je důležité pro každou světovou komoditu.
Vesmírná fotovoltaika, to je pouze Elon Musk a Čína. Možná Japonsko. Ostatní to nedokážou, aspoň po dalších 20 let. Kdo umí, umí, kdo neumí, čumí. Evropa čumí.
Toto je pekná ukážka technologického optimizmu, ktorý preskakuje mierku problému.
Áno, grid-forming BESS existujú. Áno, batérie budú dôležité. Ale „počkajte, kým sa vyrobí obrovské množstvo BESS“ nie je energetická koncepcia. Pri kapacitách potrebných na stabilnú dodávku z nestabilných zdrojov hovoríme o obrovskom objeme batérií, surovín, sietí, meničov, údržby a následnej obnovy, pretože batérie nemajú životnosť jadrovej elektrárne.
Grid-forming BESS môže pomôcť so stabilitou siete, frekvenciou, napätím a správaním meničovej sústavy. Ale nevyrába energiu. Ak nie je nabitá, nepomôže. Ak má kapacitu na hodiny, nevyrieši týždňové bezvetrie. Ak nie je v správnom mieste, nevyrieši lokálne úzke hrdlo.
Naviac grid-forming BESS nie je fyzická zotrvačnosť. Je to riadená napodobenina niektorých funkcií synchrónneho stroja. A keď máte v sieti veľa riadených zdrojov, každý s vlastnou reguláciou, limitmi a ochranami, nevzniká automaticky stabilná sústava. Môže vzniknúť aj regulačný orchester, kde každý hrá podľa vlastného algoritmu. Masívny rotor reaguje fyzikou. Menič reaguje softvérom. To môže byť rýchle, ale musí to byť dokonale koordinované. Inak sa zo „smart grid“ ľahko stane veľmi drahý oscilátor.
A veta, že „súčasná elektronika zvládne akékoľvek riadenie“, je pekná, ale fyziku neoklame. Elektronika vie riadiť. Nevie sama vyrobiť chýbajúcu energiu, nahradiť všetku fyzickú zotrvačnosť, skratový výkon a sezónnu rezervu. Preto sa popri BESS stále riešia aj synchronné kompenzátory, siete, rezervy a systémové služby.
K vesmírnej fotovoltike: solárne panely vo vesmíre nie sú nič, čo by vedel iba Musk alebo Čína. To zvládajú satelity desaťročia. Skutočná otázka je, kto vie vo veľkom, lacno a bezpečne dostať tú energiu späť na Zem alebo prevádzkovať energeticky náročnú infraštruktúru priamo na orbite.
A to zatiaľ komerčne nevie nikto. Ani Musk. Ten na tom dnes hlavne stavia víziu, PR a budúci trh pre rakety, satelity a orbitálnu infraštruktúru.
Takže budúce technológie áno. Výskum áno. Ale dnešnú energetiku nemožno riadiť heslom: počkajme pár rokov, potom to už určite vyriešia batérie, elektronika, Musk a Čína.
Budúci sľub nie je dnešná bezpečná energetická sústava.
Tady vidíte technický pokrok ve zkratce ve velmi krátkém videu







