Obnovitelné zdroje v Německu pokryly v prvním pololetí rekordních 58 % spotřeby elektřiny

Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny v Německu dosáhl v prvním pololetí letošního roku rekordních 58 %. Obdobný byl i podíl těchto zdrojů na celkové výrobě elektřiny. K dosažení nového historického maxima přispěla zejména vyšší výroba elektřiny z větrných elektráren.

Podle předběžných dat zveřejněných Německým svazem energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) vzrostl podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v Německu meziročně o tři procentní body na 58 % poté, co loni ve stejném období meziročně klesl v důsledku slabé výroby větrných elektráren. Cílem země je do roku 2030 navýšit tento podíl na 80 %.

Růst výroby elektřiny z OZE v letošním prvním pololetí táhly zejména větrné elektrárny. Výroba elektřiny z pevninských větrných elektráren vzrostla meziročně o 7 % a u mořských větrných elektráren dokonce o 28 %. Výroba elektřiny ze solárních elektráren vzrostla o necelá 4 %. Pokles byl naopak zaznamenán u vodních elektráren kvůli nižším srážkám, a to o téměř 8 %.

"Tempo rozvoje obnovitelných zdrojů v Německu zůstalo v první polovině roku 2026 vysoké. Zejména solární elektrárny rostly rychle - letošní přírůstek ve výši 8,3 GW překonal loňských 7,8 GW. Dynamicky se vyvíjel také rozvoj pevninských větrných elektráren. V prvním pololetí roku 2026 bylo instalováno 2,5 GW nových zdrojů, v první polovině roku 2025 to bylo 2,2 GW. Významně silnější byl rozvoj mořských větrných parků. Zatímco v roce 2025 bylo za celý rok zprovozněno 0,5 GW nového výkonu, v první polovině roku 2026 přibylo 0,9 GW," uvedl svaz BDEW.

Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny je běžně používaným ukazatelem jak v německých, tak evropských cílech pro rozvoj těchto zdrojů. Další možností, jak posuzovat tempo rozvoje OZE, je podíl těchto zdrojů na celkové výrobě elektřiny. Ten byl v prvním pololetí v Německu téměř totožný a činil necelých 58 %.

Pro srovnání, podíl OZE na výrobě elektřiny v České republice činil v letošním prvním pololetí necelých 17 %. Proti stejnému období roku 2025 se jednalo o pokles o více než půl procentního bodu.