Domů
Německo
Ve druhé německé aukci na odstavení uhelných elektráren uspěly 3 zdroje o výkonu 1,5 GW
Německo uhelná elektroenergetika
Zdroj Flickr: @dé.wé.https://www.flickr.com/photos/83096448@N06/

Ve druhé německé aukci na odstavení uhelných elektráren uspěly 3 zdroje o výkonu 1,5 GW

Německý síťový regulátor BNA (Bundesnetzagentur) dle zahraničního portálu Montel uvedl, že ve druhém německém tendru na odstavení uhelných elektráren uspěly tři elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 1,5 GW. K finálnímu odstavení těchto tří zdrojů má dojít nejpozději k 8. prosinci letošního roku.

Nabídky společností na odstavení černouhelných a malých hnědouhelných elektráren měly být podány do 4. ledna letošního roku. Mechanismus aukcí má zajistit postupné ukončení výroby uhelných elektráren do roku 2038.

V první aukci uspělo 11 zdrojů o celkovém instalovaném výkon 4,8 GW. Provozovatelé přenosové soustavy následně vyhodnotili 3 z nich jako nezbytné pro provoz elektrizační soustavy a požadují, aby zůstaly v pohotovostním režimu. Regulátor má jejich žádost vyhodnotit do začátku června.

Mezi tři zdroje, které uspěly ve druhé německé aukci, mají patřit černouhelné elektrárny Wilhelmshaven (757 MW), kterou provozuje společnost Uniper, a Mehrum (690 MW) spadající pod EPH, a dále pak hnědouhelná elektrárna Deuben (67 MW) spadající rovněž pod EPH skrze dceřiné společnosti.

Regulátor uvedl, že požadované ceny za odstavení zdrojů byly v rozmezí 0-59 000 EUR/MW, bez bližší specifikace.

„Ve výběrovém řízení byl opět nadbytek nabídek,“ pronesl Jochen Homann z BNA s tím, že úspěšné nabídky byly hluboko pod maximální možnou cenou v aukci, která byla nastavena na 155 000 EUR/MW.

Elektrárny, které v tendru uspěly, musí přerušit svůj provoz do 8 měsíců od zveřejnění výsledku tendru. Provozovatelé přenosové soustavy mezitím mají čas na to, aby vyhodnotili, zda jsou elektrárny potřebné pro zajištění stability elektrizační soustavy.

Elektrárna Deuben patří mezi nejstarší jednotky na fosilní paliva v Německu. Do provozu byla dle údajů BNA uvedena již v roce 1936. Wilhelmshaven od Uniperu je v provozu od roku 1976 a společnost již dříve ohlásila plán na uzavření elektrárny do roku 2023. Elektrárna Mehrum, kterou v roce 2017 koupilo EPH, je v provozu 42 let.

Třetí kolo aukcí by mělo nabídnou dalších 2,5 GW k odstavení, nabídky je možné podávat do 30. dubna letošního roku.

Plánem Německa je snížit instalovaný výkon uhelných elektráren na přibližně 30 GW do roku 2022, a to z 34 GW z prvního kvartálu letošního roku.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Josef
3. duben 2021, 00:27

Uvidíme jestli Německo dokáže postavit dostatek plynových elektráren aby dokázalo, pokrýt uzavření jak jaderných tak části uhelných elektráren. Dodavatelé plynu musí mít z této nekompetentní energetické koncepce Němců velkou radost, protože oni nemají jen program uzavření jaderných el. je to i náhrada ropy a z vytápění budov a dopravy - obojí povede k růstu spotřeby plynu. Němci udělali jednu zásadní chybu a to tu, že neuzavíraly svoje elektrárny pomalejším tempem to by totiž vedlo na to, že by byly schopni dodělat vedení sever-jih a elektrárny by postupně uzavíraly ne podle tabulek, ale podle toho jak budou uváděny do provozu VTE v severním moři, pro nás je to asi výhoda ,protože díky NS2 bude mít ČR levnější plyn bez Německého odklonu od jádra by žádný NS2 nebyl, protože Němcům by stačila jen jedna větev.

Miloslav Černý
3. duben 2021, 05:43

Já bych se spíš přiklonil k tomu, že si jsou moc dobře vědomi této skutečnosti. Aby jsme se nakonec nedivili, že to dokážou i přes to zvládnout.

Emilk
3. duben 2021, 07:46

Muze se stat,ze Němci jádro neodstavi

Omega
3. duben 2021, 11:57

To se nestane, Němci to odstaví. Potom přijde série blackoutů (protože technici už nezvládnou kompenzovat "vox populi" nevdělaných lidí) a lidé se začnou ptát jak je to možné, když mají takové množství elektřiny. Většinová populace najednou zjistí, že elektřina není "automaticky" dostupná. Pak se objeví články, které budou počítat kolik bude lidi stát mít elektřinu pořád (pokud bude snaha jet jen na OZE). No a začne se ukazovat, že JE je reálně levná.

Jenže jaderná elektrárna se nedá po odstavení rychle uvést do provozu. To už předvedli v Japonsku, odstavit zvládli za pár dní, ale uvést zpět do provozu nezvládli do dnes.

TomášB
3. duben 2021, 11:44

Rusové z toho mají samozřejmě obrovskou radost.

JD
3. duben 2021, 01:28

Ke konci roku 2022 je ve výstavbě nebo ve zkušebním provozu 30 zdrojů nad 10 MW, kumulativně 2,5 GW.

https://www.bundesnetzagentur.de/EN/Areas/Energy/Companies/SecurityOfSupply/GeneratingCapacity/PowerPlantList/PubliPowerPlantList_node.html

(dokument v němčine uprostřed)

Ivan Novák
3. duben 2021, 11:30

Proč jen asi dostali ti, kdo uvedou plynovou elektrárnu do provozu do r. 2025, od Evropské komise taxonomický bonus...

Miloslav Černý
3. duben 2021, 06:19

S tím plynem to může být ještě zajímavý. Všechno je to zaměřeno na snižování emisí CO2 prostřednictvím zvyšování cen povolenek. Ale protože to nemusí vůbec stačit pro potlačení mnohem škodlivějšího zrychleného oteplování, může se ještě zacílit na likvidaci nebezpečnějšího skleníkového CH4. Tomu může dát impuls ten fakt, že zvyšující se teplota samovolně přispívá k jeho uvolňování rozkladem hydrátů. Takže to může vést i ke snižování jeho ceny. A potom je jednoduché si domyslet, že při jeho rozkladu na H2 a neškodný pevný C i při ztrátě něco přes 30% energie pro rozklad (endotermická reakce), ale ušetření za emise CO, se to může stát snadno ziskovou záležitostí. Na základě těchto informací se dá už docela dobře kalkulovat. Mi obyčejný smrtelníci do tohoto složitého procesu a prognóz zatím moc vidět nemůžeme, i když se leccos dá odvodit s toho nám dostupného.

Omega
3. duben 2021, 11:49

Chemii moc neumím, ale měl jsem pocit, že současné metody výroby vodíku z metanu mají na vstupu plyn a vodu a na výstupu vodík a oxid uhličitý.

CH4+H20 => H2+CO2 (poměry neuvádím)

Podle toho co jsem si našel existuje i možnost rozpadu na uhlík a vodík, ale nikde jsem na to neviděl produkční technologii. Jsem zvědav jestli se na to najde ekonomicky schůdné řešení.

Miloslav Černý
3. duben 2021, 06:33

Kdyby se tento scénář dokázal naplnit a zatím to k tomu s nějakou pravděpodobností směřuje, tak to může být další v podstatě velký hřebík do rakve velkých JE. Nejvíc právě té připravované, která je ve stádiu stavět či nestavět JEDU.

Miloslav Černý
3. duben 2021, 16:00

Technologie na to jsou, jenom se čeká na stabilně nižší dostupnou cenu CH4 a vyšší cenu těch povolenek, aby to vyšlo ekonomicky. A to si časem může vynutit nezmenšující rychlost oteplování. Připadá mi to jako u nás s tou pandemií. Bude nám (lidstvu) muset už hodně téct do bot, aby bylo průchozí radikální opatření ke zvratu a nepřekročení toho bodu zlomu, kdy bere otěže do rukou vyšší moc.

Milan Vaněček
3. duben 2021, 16:19
Bob
4. duben 2021, 17:02

Je to možnost, zatím neověřená v průmyslovém měřítku. Od 2018 se do toho nikdo nehrne. Proč asi?

Uvědomujete si p. Vaněček, kolik by asi mohla stát takováto elektřina vyrobená z metanu bez emisí CO2?

Když pominu náklady na zařízení tak jen konverzí na vodík a účinností takové konverze vám z původního množství energie v metanu zůstane ve vodíku jen polovina. To znamená, že taková elektřina bude nejméně dvakrát (ve skutečnosti více, než 2*) dražší, než ta vyrobená spalováním ZP. A to v situaci, kdy i špičkové plynové elektrárny potřebují podporu. A stejně se nezbavíte skleníkového efektu z metanu co unikne při těžbě a přepravě.

Milan Vaněček
4. duben 2021, 17:16

Bobe, přečtěte si ten odkaz a další z KIT (mimochodem, je to, podobně jako FZJ, obrovské, kdysi jaderné centrum, předělané na nové perspektivní obory).

Tam máte cenový i energetický odhad, je za tím i laureát Nobelovy ceny jako jeden z šéfů, tak to asi nebude fejk.

Bob
4. duben 2021, 18:34

Tak jsem se pro jistotu podíval podruhé a žádný cenový a energetický odhad této technologie tam není.

Ostatně to ani není potřeba. Protože jsem povoláním chemik, dokážu si to najít a spočítat. Je to otázka chemické rovnice a obsah energie sloučenin je fyzikální chemie. A na tom a těch hodnotách nic nezmění ani laureát Nobelovy ceny. Ostatně v tom článku chybí jakýkoliv odborný údaj včetně té triviální chemické rovnice na které je to celé založeno.

Technická
3. duben 2021, 21:02

Podle německé wikipedie i stránek Mibragu je výkon elektrárny Deuben 86 MW.

Omega
4. duben 2021, 00:01

Opět se jedná jen o koncept - laboratorní postup fáze 2 (škála 1-5, 5 je průmyslové použití).

A 22% ztráta + potřebná teplota 1200°C

Pokud nepřijde požadavek na výrobu tisíce tun uhlíku pro nanovlákna, karbonové karoserie atd. tak se tento nápad na komerční bázi nedostane - bude drahej.

Milan Vaněček
4. duben 2021, 17:19

Pro pana Omegu: teď už ověřují přidávat grafen do betonu. To by spolklo i mnohem více tun čistého uhlíku. Pokrok nezastavíš.

Bob
4. duben 2021, 18:44

Jenže grafen nejsou saze, co získáte z metanu. A vzhledem k ceně grafenu se nebude vyrábět ve stovkách a tisících tun.

Takže, jestli by se měl metan pro energetiku zbavovat uhlíku, bude toho uhlíku tolik, že to nebude ceněná surovina. Budete za jeho uložení jako odpad ještě muset platit.

Omega
4. duben 2021, 00:10

Technologie jsou,

jenže lidi, co mají peníze (ti bohatí) trpí utkvělou myšlenkou, že to mají zaplatit ti chudí (jsem komunista).

Reálně - 90% světových financí je v rukou 5% lidí. Dokud se oni nerozhodnou že se to musí řešit, tak zbytek světa nemá šanci.

Zainvestujte z toho bohatství 5% a problém bude i reálně vyřešen.

Carlos
4. duben 2021, 01:32

Jenže ti bohatí nemají bazén zlaťáků, hádám že 99% toho jmění není v hotovosti. Stejně tak se mi zdá že nevíte co to je investice. Pokud budou investovat 5%, tak jste se právě obehrál, pravděpodobně tak jenom rozmnoží svůj majetek. Právě naopak, je třeba aby co nejvíce investovali všichni ostatní. Jasně, nebude to nic super, nikdy nebylo, ale až do nějakého 19. století skoro každá rodina vlastnila nějaké pole, to ji živilo. Pak se šlo do měst a fabriky a z lidí se stali de-facto bezzemci se vší co je s tím spojené. Jediné co se s tím dá efektivně dělat je aby lidi začali ve velkém investovat ne do dovolených, ty jsou dokonce, řekl bych, škodlivé pokud jsou jenom o tom vyvalit se u moře a podobně, ale do akcií, dluhopisů, fondů. Vzhledem k tomu že hodně lidí promrhalo půdu a bohužel tu není ani kontinuita bohatství, bohužel, tak to bude sakra hodně bolet. Ale udělat se to dá. Rozhodně to bude méně bolestivé pro společnost a čestnější než někomu něco zase ukrást.

pr
4. duben 2021, 08:49

Kdyby jste Carlosi napsal, že lidé mají investovat do té Vámi zmíněné půdy chápal bych to a obecně tomu fandím. Co si ale slibujete od investic drobných střadatelů do akcií, dluhopisů či fondů? Vy jste emitent něčeho takového?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se