OZE pokrývají už více než čtvrtinu spotřeby energie v EU, u elektřiny vzrostl podíl na 50 %

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl mezi lety 2024 a 2025 o jeden procentní bod (p.b.) na 26,2 %. Od roku 2004, kdy je tento ukazatel sledován, došlo k nárůstu téměř na trojnásobek. Dosažení cíle pro rok 2030 ve výši 42,5 % by nicméně v následujících letech vyžadovalo meziroční růst v průměru o 3,3 p.b. Vyplývá to z údajů zveřejněných statistickým úřadem EU Eurostatem.

Mezi země s nejvyšším podílem OZE na hrubé konečné spotřebě energie patří tradičně severské státy v čele se Švédskem, které loni zaznamenalo zejména díky využití pevné biomasy, vodních elektráren a větrných elektráren více než 65% podíl. Více než 50% podíl mělo ještě Finsko, a těsně pod touto hranicí s podílem ve výši 48,2 % zůstalo Dánsko.

Naopak nejnižší podíly vykázaly Belgie (14,9 %), Slovensko (16,3 %) a Irsko (17,2 %). Česká republika patřila tradičně ke státům s nejnižším podílem a vykázala dokonce meziroční pokles z 19,2 % na 19,1 %.

Polovina elektřiny z OZE

Sektor, ve kterém se daří podíl OZE navyšovat nejvíce, je elektroenergetika. Podle zveřejněných dat dosáhl loni podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny hodnoty 49,9 % a meziročně tak vzrostl o 2,4 p.b. Pro srovnání, v roce 2004 činil tento podíl necelých 16 %.

Mezi země s nejvyšším podílem OZE na hrubé spotřebě elektřiny patřily loni Rakousko (90,8 %), Švédsko (89,2 %), Dánsko (77,7 %) a Portugalsko (65,6 %). Naopak nejnižší podíly zaznamenaly Malta (11,2 %), Česká republika (19,2 %) a Lucembursko (23,3 %).

Rozvoj OZE v dalším sledovaném sektoru, kterým je vytápění a chlazení, je podle Eurostatu podstatně pomalejší. Mezi lety 2004 a 2025 vzrostl z 11,7 % na 27,4 %. Mezi lety 2024 a 2025 došlo potom k nárůstu o 0,7 p.b., což je lehce pod průměrným meziročním tempem růstu vykázaným za období 2004 a 2025 ve výši 0,75 p.b.