Reuters: Nizozemsko hledá inovace, aby se stalo lídrem EU v solární energii

U nizozemské obce Armhoede, asi 130 kilometrů od Amsterodamu, se tyčí a leskne neobvykle vyhlížející kopec. Vysoký je 25 metrů a je vytvořen z odpadu z domácností a podniků za posledních 15 let. Pozoruhodné je ale to, co ho pokrývá – je to 23 000 solárních panelů. Solární farmu s instalovaným výkonem 8,9 MW zřídil v polovině roku 2020 nizozemský developer TPSolar. Bývalá skládka tak nyní vyrábí dostatek elektřiny asi pro 2500 domácností, uvedla agentura Reuters.

Projekt odráží širší snahu Nizozemska najít inovativní místa pro nové obnovitelné zdroje energie. Země má teď instalovaných více než 48 milionů solárních panelů a vzhledem k tomu, že pozemků pro umístění obnovitelných zdrojů energie je téměř všude na světě málo, mohly by zkušenosti z Nizozemska být při hledání vhodného umístění inspirací.

Nizozemsko již umístilo solární panely na parkoviště, komerční jezera, pastviny pro ovce, jahodové farmy, nepoužívané kostely, vlaková nádraží a letištní plochy.

„Protože máme v Nizozemsku tak málo místa, je důležité využívat půdu pro mnoho účelů,“ řekl koordinátor společnosti Solarfields Bernd Nijen Twilhaar.

„Musíme být inovativní a kreativní, abychom mohli vyrábět elektřinu, kterou Nizozemsko potřebuje, aby bylo ekologické,“ dodává. Solarfields v zemi spravuje velké solární farmy a má instalováno nejméně 450 000 panelů.

Podle svazu Solar Power Europe má dnes Nizozemsko v průměru dva solární panely na obyvatele a více než jeden kilowatt instalovaného výkonu na osobu. To z něj činí evropskou solární velmoc v přepočtu na obyvatele.

Vláda si v rámci plánu na snížení emisí oxidu uhličitého stanovila cíl, který předpokládá, že do roku 2030 se bude 70 procent veškeré elektřiny v zemi vyrábět z obnovitelných zdrojů. Pomoci má k tomu rozšiřování solárních a větrných elektráren. Solární a větrné farmy už pomohly zaplnit mezeru v dodávkách elektřiny po odstavených paroplynových elektrárnách, jejichž provoz se stal nerentabilní v souvislosti s rekordně vysokými cenami plynu.

Zemědělská půda v zemi ale patří k nejdražším v EU a proto je hledání místa pro solární elektrárny nákladné. Tato skutečnost v kombinaci s vysokou hustotou obyvatelstva znamená, že solární firmy musejí být při hledání místa vynalézavé.

Nizozemsko v posledních letech slíbilo omezit těžbu ropy a plynu na pevnině a obecně zvýšilo výdaje na ochranu životního prostředí. Rozpočet na obnovitelné zdroje energie loni činil 13 miliard eur (přes 305 miliard Kč). Solární a větrné elektrárny se na celkové výrobě elektřiny v zemi loni podílely 14 procenty a poprvé překonaly výrobu z uhlí. Ještě v roce 2015 měly vítr a slunce na výrobě elektřiny podíl jedno procento. Podíl výroby elektřiny ze slunce pak podle poradenské firmy Ember Climate byl nejvyšší v EU.

Joeri Jacobs se ve společnosti nakládající s odpady Afvalzorg zaměřuje na výstavbu projektů zelené energie. Přístup Nizozemska k obnovitelným zdrojům energie označuje za „extrémně MacGyverovský“, s odkazem na americký seriál z 80. let o vynalézavém tajném agentovi, který sestavoval důmyslná zařízení z předmětů denní potřeby.

„Vezmeme různé energetické technologie, skládáme je a snažíme se z nich udělat kombinaci, která opravdu funguje,“ řekl Jacobs, jehož firma se spojila s místní elektrárenskou společností kvůli přeměně nevyžívaných skládek na solární farmy.

Téměř 20 procent povrchu Nizozemska tvoří voda a developeři solárních elektráren toho využili instalací elektráren na uměle vytvořených jezerech. Firma GroenLenven má na vodě v Nizozemsku více než 500 000 solárních panelů. Nizozemsko je tak v celosvětovém měřítku v umísťování panelů na vodu druhé za Čínou.

„Myšlenka plovoucích solárních panelů se v Nizozemsku objevila dříve než v jiných zemí,“ uvádí ředitel solárních projektů německé firmy BayWa r.e. Benedikt Ortmann.

Společnost v roce 2018 koupila firmu GroenLeven. Inspirována příkladem Nizozemska nyní firma BayWa r.e. zavádí další plovoucí solární elektrárny v evropských zemích, jako je Belgie, Rakousko a Francie.

Nizozemské firmy se také snaží najít způsob, jak zajistit, aby solární elektrárny fungovaly vedle zemědělské výroby. „Místo abychom bojovali o to, kdo získá přístup k půdě, přicházíme s řešeními, jak ji společně využít,“ říká manažer rozvoje velkých fotovoltaických projektů nizozemské dceřiné společnosti švédské energetické firmy Vattenfall Carel Kooij.

Jeden takový projekt zahrnuje pěstování jahod a malin pod střechou se solárními panely, která nahrazuje plastový kryt tradičně používaný zemědělci. V polovině čtyřletého pilotního projektu jeho představitelé uvádějí, že rostliny potřebují o 25 procent méně vody, protože jsou chráněny před sluncem, což může v budoucnu ušetřit i vodu na zavlažování.