Investice 28 miliard liber do britské sítě: Domácnosti čeká zdražení, ČR sleduje trend

Velká Británie schválila investice ve výši 28 miliard liber do modernizace plynové a elektrické sítě, což je největší upgrade od 60. let. Ambiciózní plán má urychlit přechod na obnovitelné zdroje, ale zároveň zvýší účty domácností o více než sto liber ročně. Podobný tlak na investice i růst regulovaných poplatků přitom zažívá také Česká republika a Německo, které se rovněž snaží přizpůsobit své sítě rychle rostoucí spotřebě a novým energetickým trendům.

Podle britského deníku Guardian budou domácnosti čelit vyšším účtům za energie poté, co síťové společnosti dostaly zelenou k utrácení 28 miliard liber za britské plynárenské a elektrické sítě. Navýšení investic se u koncových spotřebitelů promítne v regulované položce.

Modernizace britské sítě tak zapadá do širšího evropského trendu, kdy země masivně investují do infrastruktury, aby zvládly připojení obnovitelných zdrojů a stabilizovaly své energetické systémy.

Energetický dozorčí orgán Ofgem schválil plány výdajů ve výši více než 17,8 miliardy liber na modernizaci sítí pro přenos a distribuci plynu v pěti letech od dubna 2026. Dalších 10,3 miliardy liber bude použito na modernizaci celostátní vysokonapěťové elektrické sítě – největší rozšíření sítě od 60. let 20. století.

Plány v hodnotě několika miliard liber jsou vyšší než rozpočet ve výši 24 miliard liber, který regulátor navrhl v létě, a představují počáteční výdaje v rámci širšího investičního plánu do nových projektů a modernizací v příštích pěti letech, které by v případě schválení mohly stát odhadem 90 miliard liber.

Plány budou financovat více než 80 projektů, včetně nových kabelů vysokého napětí a modernizace stávajících nadzemních vedení, a to ještě před plánem vlády stát se do konce desetiletí supervelmocí v oblasti zelené energie.

Projekty budou financovány prostřednictvím poplatků z účtů za energie v domácnostech. Očekává se, že do roku 2031 zvýší poplatky za síť o 108 liber ročně, čímž se tyto poplatky podle Ofgemu zvýší z 222 liber na 330 liber ročně, což je více než 104 liber původně odhadovaných v červenci.

Podobný trend v České republice i Německu

Podobné debaty se aktuálně vedou i v České republice a napříč dalšími evropskými zeměmi. Domácí přenosová soustava má značnou část infrastruktury starší než čtyři desetiletí a provozovatel ČEPS plánuje investice přes 100 miliard korun do roku 2035. Stejně jako ve Velké Británii i zde má ambiciózní plán dopad na koncové spotřebitele.

V České republice Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti na nízkém napětí vzrostla pro rok 2024 meziročně o 65,7 %. To znamená, že poplatky za distribuci, provoz sítě, podporu obnovitelných zdrojů a další regulované položky výrazně podražily — v některých modelových příkladech domácností celková regulovaná část rostla zhruba z 8 817 Kč na 12 823 Kč ročně. Přesto regulovaná složka nadále tvoří jen část celkové ceny elektřiny. V roce 2024 to bylo pro nízké napětí zhruba 39,2 %, ukazují data ERÚ.

Investice přitom nezahrnují jen výstavbu nebo modernizaci vedení, ale také instalaci chytrých měření a budování masivní IT infrastruktury, která slouží k měření a řízení sítě. Modernizace se už dnes promítá do regulovaných složek ceny elektřiny, které v roce 2024 meziročně vzrostly o více než 60 %.

Podobný trend  je zcela jasný i v sousedním Německu, které prochází energetickou transformací ještě rychleji a plánuje do roku 2045 investovat až 320 miliard eur do rozvoje sítí včetně megaprojektu Südlink. Ten má ambici propojit severní a jižní část země.