Švédsko a Norsko ohrožují evropskou energetickou bezpečnost, uvádí dánští energetici

David Vobořil
David Vobořil
14. červen 2026, 08:41
8 komentářů
svedsko-a-norsko-ohrozuji-evropskou-energetickou-bezpecnost-uvadi-dansti-energetici

Plány Švédska a Norska omezit nebo neobnovit část elektrických propojení s Dánskem vyvolávají obavy energetického sektoru. Podle organizace Green Power Denmark jsou přeshraniční vedení klíčová nejen pro bezpečnost dodávek v jednotlivých zemích, ale i pro fungování evropského trhu s elektřinou. Omezení propojení by mohlo vést k vyšším cenám, většímu riziku nedostatku elektřiny a komplikovat integraci obnovitelných zdrojů energie v celém regionu.

Dánský sektor obnovitelných zdrojů energie varuje před negativními dopady možného omezení elektrických propojení, tzv. interkonektorů mezi severskými zeměmi. Podle organizace Green Power Denmark by omezení přeshraničních vedení mezi Dánskem, Švédskem a Norskem mohlo narušit stabilitu evropské energetické soustavy a vytvořit nové překážky pro efektivní obchodování s elektřinou.

„Přeshraniční propojení jsou předpokladem pro zajištění bezpečnosti dodávek nejen v jednotlivých zemích, ale v celém severském regionu i Evropě,“uvedl pro agenturu Montel Michael Madsen, vedoucí oddělení výroby energie a energetických trhů organizace Green Power Denmark.

Podle Madsena je význam propojené evropské soustavy ještě větší v současné geopolitické situaci, kdy se Evropa snaží snížit závislost na dovozu fosilních paliv. Madsen varoval, že omezení propojení by mohlo vést k úzkým místům v evropské přenosové soustavě.

Švédská vláda a někteří politici v Norsku se staví proti propojením s Dánskem

Švédská vláda v květnu pozastavila přípravu nového podmořského kabelu Kontiskan o přenosové kapacitě 1 GW mezi Švédskem a Dánskem. Důvodem je spor s Evropskou komisí o využívání tzv. výnosů z přetížení přenosové soustavy. Současně se v Norsku objevily politické návrhy na neobnovení dvou nejstarších kabelů Skagerrak 1 a 2 mezi Norskem a Dánskem, jejichž celková přenosová kapacita činí 500 MW. Část norských politiků argumentuje obavami z růstu norských cen elektřiny.

Podle Madsena je právě Dánsko jednou ze zemí, které jsou na mezinárodních propojeních mimořádně závislé. Země totiž patří mezi evropské lídry ve využívání větrné energie. Podle údajů dánského provozovatele přenosové soustavy Energinet pokrývala větrná energie v posledních letech více než polovinu spotřeby elektřiny Dánska. Výroba z větru je však proměnlivá a vyžaduje možnost dovozu elektřiny v obdobích nízké produkce i vývozu při přebytcích.

Význam přeshraničních vedení dlouhodobě zdůrazňuje také ENTSO-E. Podle organizace propojené evropské trhy snižují náklady na provoz soustavy, zvyšují bezpečnost dodávek a usnadňují integraci obnovitelných zdrojů energie.

Stejný postoj zastává Evropská unie, potažmo Evropská komise, která již řadu let podporuje rozvoj přeshraničních vedení a stanovila členským státům cíl dosáhnout do roku 2030 přeshraničních přenosových kapacit umožňujících dovoz a vývoz elektřiny v množství odpovídajícím nejméně 15 % výrobní kapacity daného státu.

Vliv nejen na Skandinávii

Vodní elektrárny v Norsku fungují jako významný zdroj flexibility pro vyrovnávání výroby větrných elektráren v Dánsku a stále častěji také v Německu. Omezení propojení by tak mohlo ovlivnit nejen samotné severské státy, ale i širší evropský trh.

Green Power Denmark proto vyzvala novou dánskou vládu, která vznikla minulý týden, aby se svými sousedy jednala o zachování stávajících přeshraničních propojení a jejich dalším rozšiřování. Podle organizace budou s rostoucí elektrifikací dopravy, vytápění i průmyslu potřeba ještě silnější přeshraniční vazby než dnes.

Odborníci zároveň upozorňují, že budování nových vedení patří mezi klíčové předpoklady úspěšné energetické transformace. Bez dostatečné přenosové infrastruktury by totiž bylo obtížnější využívat výrobu z obnovitelných zdrojů tam, kde je jí přebytek, a dodávat ji do oblastí s vyšší poptávkou. To by mohlo vést k častějším cenovým výkyvům i vyšším nákladům pro spotřebitele napříč Evropou.

David Vobořil

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (8)

Milan Vaněček14. červen 2026, 10:51

Energetickou bezpečnost v EU ohrožuje především Evropská komise a parlament dlouhodobým tlakem přes množství (cenu) uhlíkových povolenek v této dekádě (po roce 2019) na odstavování funkčních a výrobně levných zdrojů (staré uhelné a jaderné elektrárny).

To vše na základě nezvládnutí technického pokroku v EU a upřednostňování klimatické hysterie.

Stačí, že toto probíhá v několika významných zemích EU a přes propojení se vysoké ceny elektřiny přenáší i na všechny ostatní země. Proto ty snahy některých zemí toto propojení spíše omezovat než rychle zvyšovat.

cudla14. červen 2026, 11:00

Se jim nedivým, že nechtějí připojit do rozkolísané soustavy a tím si zdražovat svojí cenu elektřiny. Aď si to dánové vyřeší sami, když je přeci OZE tak super :D No prostě fyzikální zákony nedokázali přechytřačit komunisti a nepřečůrá je ani zelení blázni z EU. Hold bude potkání s realitou a ta bude hodně drahá.

Vladimír Krteček14. červen 2026, 11:12

Podle meho nazoru "trochu" propojeni neni na skodu. Nicmene propojeni, o kterem je rec, je uplne na H. Pry je dobre kvuli importu "levne" OZE elektriky. Ta nikdy levna nebyla ani nebude - "levna" je jedine diky obrovskym dotacim vseho druhu, zejmena tech provoznich. Nebo je snad minus 500€/MWh "levna"?

Naopak to propojeni usilovne prosazuji staty, ktere jedou hlavne na OZE a tim padem pri dunkelflaute jsou v kelu a pak křičí "zachrante nas vy ostatni!" Kruta cenova nakaza je pak toho součástí.

Svedsko a Norsko melo elektriku vzdy levnou (paradoxne taky z OZE, ale vodnich). A co ziskali propojenim ? CENOVOU NAKAZU. Ja se jim vubec nedivim.

Josef Sedlák14. červen 2026, 11:46

Švédsku a Norsku se není možné divit. Problém je především v kocourkovské metodě vedoucí v EU k cenám elektřiny. Kdy i cenová statistika popírá matematiku. Na Eurostatu mají nesmyslně jednu cenovou kolonku pro rozsah spotřeby 2500kWh/rok až 5000kWh/rok, ačkoliv se už jen z matematických důvodů se ty spotřeby musí výrazně lišit cenou!

Paušální časové platby se jednou rozpočítávají na 2500kWh (= vyšší cena) a při druhém limitu na 5000kWh (= nižší cena). Místo cenového rozpětí – udává Eurostat jediný a z prstu vycucaný údaj, protože reálné statistické cenové průměry nezná ani ČEZ a tuplem méně i ten Eurostat!

Pokud budou o těch sítích lhát i odborníci jako např. ředitel Rozvoje ČEPS Zdeněk Hruška (viz článek na allforpower), nemůže ani rozvoj sítí směřovat k rozvoji s dlouhodobě výhodnou perspektivou. Hruška demagogicky porovnává německá kabelové podzemní přenosové trasy HVDC (2000MW) s dvojitým AC venkovním vedením 400kV (3400MW). Kdyby srovnával jablka s jablky, mělo by HVDC dvojité venkovní vedení výrazně vyšší přenosovou schopnost (nebo nižší zábor trasy), než má AC vedení 400kV! On ale záměrně srovnává hrušky s jablky! Inu Hruška.

To, že Němci nesehnali pozemky na nové trasy nadzemních vedení a proto dávají HVDC trasy do kabelů pod zem, kam AC sítě umístit nelze, Hruška nezmiňuje! To, že umístění páteřních tras pod zem dlouhodobě eliminuje většinu údržby vedení, stožárů i rizika plynoucí z námraz nebo bouřek Hruška nezmiňuje. Nezmiňuje žádné výhody. Uvádí pouze cenovou nevýhodu, kterou by právě mohly přínosy dálkového sdílení elektřiny (i ty další výhody) eliminovat.

Josef Koupil14. červen 2026, 11:58

Nestabilní zdroje potřebují z principu propojenou síť , zdroje dobře a levně regulovatelné typicky vodní el. jí nepotřebují. Problém je v tom ,že země poskytující flexibilitu nejsou dostatečně odměňovány a el. energii vyrobenou ve stabilních zdrojích se trh kouká stejně jako na el. energii vyrobenou ve zdrojích nestabilních s tím , že stabilitu zaplatí ti co mají stabilní zdroje. To se samozřejmě Švédům a Norům nelíbí. EU musí najít mechanismus jak země poskytující stabilitu motivovat . Jinak z principu bez dobrého mezinárodního propojení bude el. energie pro konečného spotřebitele mnohem dražší. Protože mnoho el. energie z OZE se nebude moci vyrobit a bude se muset vybudovat mnoho záložních zdrojů obojí zdraží el. energii. Česká republika je na tom z hlediska mezinárodního propojení dobře. Přeshraniční linky snižují cenu el. energie v ČR a to zejména díky Německým FVE. Jinak současný postoj Norska je dán právě energetikou , kdyby se EU neodklonila od Ruských energii Norsko by chodilo v předklonu a dnes vydírá. Švédsko by se také chovalo jinak, kdyby nebylo přijato do NATO.

minduton14. červen 2026, 14:07

Z toho propojení zjevně těží hlavně hlavně státy na bolavějším konci propojení, ne Švédsko a Norsko. Takže by taky měly nést převážně náklady na jeho vybudování a provoz.

Sedlák: I to už neplatí, četl jsem tu článek, že se chtějí zase vrátit "nad zem", protože podzemní moc drahý a firem málo.

Karel Valenta14. červen 2026, 23:48

Myslím, že by si spíš Dánsko mělo stavět něco stabilnějšího než jsou větráky a neotravovat se svými problémy sousedy.

Jimi15. červen 2026, 08:28

Já tenhle problém nechápu - Švédsko a Norsko jako takové na tom vydělávají, akorát se ty peníze akumulují jen u pár firem/lidí. A zrovna tyhle státy mají s přerozdělováním bohaté zkušenosti, tak nechápu že to nezdaní a nerozdají lidem v levnější elektřine. Pak budou všichni spokojení (krom těch pár jednotlivců co na tom rýžují nyní) - i Němečtí a Dánští občané, i Norové a Švédi

Loading