Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo vyvíjí koncept, který má dlouhodobě snížit cenu elektřiny pro průmysl

Německo pracuje na mechanismu, který má ochránit jeho průmysl před nárůstem nákladů za elektřinu tím, že umožní průmyslovým podnikům získávat elektřinu přímo z větrných elektráren na moři. Z konceptu, který je stále v rané fázi, by společnosti mohly těžit nejdříve od roku 2029. 

Cena elektřiny pro průmyslové podniky v Německu patří již řadu let k nejvyšším v Evropě. Ve srovnání se zeměmi, jako jsou USA nebo Čína, je rozdíl ještě větší. Od energetické krize vyvolané válkou Ruska na Ukrajině se cenový rozdíl mezi Evropou a USA výrazně zvýšil. Německá vláda chce nyní přijmout protiopatření.

2. Plyn pro evropský trh poprvé po více než roce zlevnil pod 60 eur za MWh

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes sestoupila pod 58 eur (zhruba 1392 Kč) za megawatthodinu (MWh), za jejím poklesem stojí hlavně mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok, ukazují záznamy na webu. Jen od začátku roku jsou ceny nižší téměř o čtvrtinu, respektive asi o 24 procent.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru v TTF sestoupila až pod 58 eur za MWh. Krátce po 11:00 SEČ vykazovala pokles o více než deset procent a nacházela se v blízkosti 58,30 eura za MWh. Zůstává ale výrazně vyšší než před dvěma lety, kdy se pohybovala pod 20 eury za MWh. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

3. Německo oznámilo urychlení instalace chytrých elektroměrů

Chytré elektroměry nebyly v Německu zaváděny až do roku 2018 a ani po instalaci prvního elektroměru k plošnému zavádění nedošlo. Důvodem byly právní a byrokratické překážky a nejistoty ohledně jejich zavádění. Nová německá vláda ovšem plánuje v návaznosti na energetickou krizi více tlačit na transformaci energetiky. S tím souvisí i urychlená plošná instalace chytrých elektroměrů. Vláda Německa proto předložila návrh prozatímního zákona, který by to měl umožnit.

První chytrý elektroměr v domácnosti byl v Německu instalován v prosinci 2018, což bylo o několik měsíců později, než byl původní plán zavádění chytrých měřičů německé vlády. Od té doby instalace chytrých elektroměrů v podstatě nepokračovala.

4. Energie na trhu zlevňují, dodavatelé začínají reagovat novými tarify

Dodavatelé elektřiny a plynu začínají v reakci na příznivý vývoj na energetickém trhu z posledních týdnů nabízet novým klientům tarify s cenami mírně pod vládou stanoveným maximem. Jde například o E.ON, nový ceník chystá i innogy. Situaci na trhu, kde ceny energií začaly klesat, analyzují i další velcí dodavatelé. Většinou půjde o tarify s dlouhodobou fixací. Vyplývá to z informací firem pro ČTK. Pod úrovní stropu prodávají energie svým stávajícím klientům i někteří menší dodavatelé.

Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízí novým zákazníkům tarify s cenami vycházejících z vládního cenového maxima. To činí pro letošní rok 5000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny bez DPH a 2500 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

5. Německé sítě nejsou připraveny na nápor tepelných čerpadel a elektromobilů. Dodávky elektřiny mohou být omezovány

Rostoucí počet tepelných čerpadel a soukromých dobíjecích stanic pro elektromobily by mohl způsobit přetížení distribučních sítí v Německu, varoval Klaus Müller, prezident německého síťového regulátora (BnetzA). Toto riziko se má týkat některých lokalit, kde distribuční soustava zatím není připravena na nárůst spotřeby elektřiny. Řešením bude omezování dodávek elektřiny spotřebitelům, ti však nemají být výrazně ovlivněni.

„Pokud bude i nadále instalováno velké množství nových tepelných čerpadel a dobíjecích stanic, pak se můžeme obávat problémů s přetížením a lokálních výpadků v distribuční síti, pokud nebudeme jednat,“ řekl Müller listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS).

6. Americká jaderná elektrárna Vogtle 3 odsouvá spuštění kvůli vibracím

Nová americká jaderná elektrárna Vogtle 3 bude zprovozněna nejdříve letos v dubnu. Poslední plán počítal s prvním čtvrtletím, ovšem během testů provozovatel odhalil vibrace potrubí chladicího systému. Odklad provozu bloku typu AP1000 vyjde společnost Georgia Power až na 15 milionů dolarů měsíčně.

Americká společnost Georgia Power oznámila úřadům, že zprovoznění jejího nového jaderného bloku Vogtle 3 bude mít menší zpoždění. Původně společnost počítala se zprovozněním během prvního čtvrtletí letošního roku. Během něj, konkrétně v únoru, však podle aktualizovaných plánů zvládne „jen“ poprvé dosáhnout kritického stavu.

7. Francouzský senát navrhl zrušit cíl, podle kterého měla Francie snížit podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny na 50 %

Francouzský senát navrhl, aby byl zrušen závazek Francie snížit výrobu z jaderných elektráren do roku 2035 na 50 %, informuje portál Montel. Závazek byl poprvé přijat v roce 2014 s cílem snížit podíl elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách na polovinu do roku 2025. 

Francie postupně upouští od svého cíle postupně snižovat závislost země na jaderné energetice. Zatímco v roce 2014, kdy byl cíl poprvé představen, se zdálo, že bude možné se obejít bez některých jaderných elektráren, současná energetická krize naznačuje opak.

8. Cena LNG v Evropě klesla na desetitýdenní minimum, pro exportéry začíná být Asie opět lákavějším trhem

Cena kontraktu na dodávku zkapalněného zemního plynu (LNG) během příštího měsíce, a to včetně přepravních nákladů, dosáhla pro severozápadní Evropu na desetitýdenní minimum. Důvodem je jednak obecný pokles cen na evropských energetických trzích, pak ale také úspěšné navyšování regasifikační kapacity hrající ve prospěch EU, jak uvádí zahraniční energetický portál Montel.

Únorový LNG kontrakt se naposledy obchodoval na úrovni okolo 19,5 USD/MMbtu (cca 72,3 EUR/MWh) a za týden poklesl o 2,2 USD/MMbtu (cca 8,3 EUR/MWh).

9. Nový blok jaderné elektrárny Mochovce míří do fáze energetického spuštění

Třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce přechází po dokončení fyzikálních spouštěcích testů do další fáze uvádění do provozu. Slovenský úřad pro jadernou bezpečnost vydal minulý pátek souhlas s přechodem do režimu energetického spouštění.

Slovenské elektrárne uvedly, že fyzikální testy zahrnovaly tlakové zkoušky kontejnmentu, primárního okruhu a parogenerátorů. Navíc „bylo třeba ověřit funkčnost systémů řízení a ochran reaktoru a provést komplexní testy k ověření všech charakteristik aktivní zóny reaktoru. Vlastnosti byly prověřovány nejprve bez řízené štěpné reakce, později při minimálním výkonu od 10E-7 % do 2 % nominálního výkonu“.

10. Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie bude snazší

Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaických elektráren, bude jednodušší. Zajistí to novela energetického zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to oznámil Hrad. Snazší povolování se podle novely bude týkat staveb obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů (kW).

Na tuto úroveň se z deseti kW zvýší limit výkonu pro menší solární elektrárny, od kterého musejí jejich majitelé žádat Energetický regulační úřad (ERÚ) o licenci na výrobu elektřiny a vyřizovat si živnost. Nebudou potřebovat ani stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, pokud zdroj bude součástí stavby, nezasáhne do nosných konstrukcí a nezmění způsob užívání stavby.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu