USA: Biden oznámil cíl snížit emise skleníkových plynů o polovinu do roku 2030
Spojené státy americké se zavázaly snížit emise skleníkových plynů do konce desetiletí alespoň o polovinu oproti úrovním z roku 2005. Přijetí nového klimatického cíle potvrdil americký president Joe Biden jen pár hodin před začátkem čtvrtečního virtuálního summitu o klimatu.
Stanovení nového klimatického má být součástí strategie stávající administrativy s cílem obnovení ekonomiky způsoby, které vytvoří miliony dobře placených pracovních míst, zajistí ekonomickou konkurenceschopnost, prosadí environmentální spravedlnost a přispět ke zlepšení zdraví a bezpečnosti komunit v USA.
Joe Biden po nástupu do funkce splnil svůj volební slib a již první den v prezidentském úřadu oznámil opětovné připojení USA k Pařížské klimatické dohodě a stanovil směr pro boj s klimatickými změnami v USA i zahraničí s cílem dosáhnout uhlíkově-neutrální ekonomiky do roku 2050.
Součástí opětovného připojení k Pařížské dohodě bylo zároveň zahájení speciálního vládního procesu organizovaného prostřednictvím Národní pracovní skupiny pro klima. Cílem procesu bylo stanovit nové cíle pro rok 2030. Čtvrteční oznámení tak bylo produktem posouzení, jak co nejvíce využít příležitostí k boji s klimatickými změnami.
Nově oznámené klimatické cíle mají urychlit dekarbonizaci americké ekonomiky a jsou v souladu s cíli stávající americké administrativy dosáhnout uhlíkově neutrální výroby elektrické energie do roku 2035.
Náklady na vyčkávání mají být příliš veliké
Podle oficiálního prohlášení Bílého domu si USA nemohou dovolit vyčkávat, neboť cena za vyčkávání je příliš vysoká a americký národ je odhodlaný okamžitě jednat. Podle Bílého domu klimatické změny znamenají velkou hrozbu, samotná reakce na ně ale také přináší určité příležitosti. Vytváření pracovních míst a boj proti změně klimatu má jít ruku v ruce a boj s klimatickými změnami má USA pomoci například k vybudování odolnější infrastruktury, rozšíření přístupu k čistému vzduchu a pitné vodě, či urychlení technologických inovací.
Informační list Bílého domu mimo jiné zmiňuje seznam činností, které v rámci klimatických cílů povedou k vytvoření milionů pracovních míst. Mezi nimi je například pokládání tisíců mil nových vedení, zakrývání starých a opuštěných vrtů a zastavování úniků metanu, výroba moderních a efektivních elektromobilů a nabíjecí infrastruktury nebo rozšíření systémů na zachytávání uhlíku a výrobu zeleného vodíku, které mají umožnit výrobu čistější oceli a cementu.
Podle prohlášení Bílého domu mohou USA řešit uhlíkové emise z průmyslových procesů například podporou zachycování uhlíku, podporou nových zdrojů vodíku, vyráběného z obnovitelné či jaderné energie nebo energetickým využitím odpadu. V oblasti dopravy se USA má zaměřit na snižování emisí a zvyšování účinnosti osobních i nákladních vozidel či podporou výzkumu, vývoje a nasazování technologií pro výrobu alternativních obnovitelných paliv například pro sektor letectví.
Mohlo by vás zajímat:
Bidenova administrativa si chytře vybrala, jako základ, rok, kdy byly emise CO2 v USA na historickém maximu. Od té doby už jsou okolo 1 miliardy tun/rok níž. Teď slíbili další ~2.7 miliardy tun/rok dolů. To znamená něco podstaného udělat i se spotřebou ropy a zemního plynu. To bude fičák.
I tak to vychází na pokles 4,7% ročně nevidím to reálně průměr poklesu emisí posledních 10 let mají 0,8% a to výhradně kvůli přechodu z uhlí na plyn. Při takto rychlém poklesu by to znamenalo ztrátu investic, protože to není o náhradě po amortizaci nebo dotěžení zásob, ale o ukončení činnosti a devastaci místních ekonomik. Navíc s poklesem nepočítají žádné jejich výhledy.... Osobně tomu moc nevěřím sníží to asi ano , ale zdaleka ne o tolik.
Jakou ztrátu investic? Frakovací vrty vydrží 2-3 roky a uhlí končí z čistě ekonomických důvodů.
A jen taková perlička, hornické odbory v USA oficiálně oslovily vládu USA, aby pamatovala na horníky s přeškolováním na instalaci OZE. Ani horníci samotní nevěří v budoucnost uhlí.
Amerika ma vsechno co potrebuje k uskutecneni tohoto zameru: vitr, slunce, vodu a plyn a dostatek prostoru. A hlavne technologie a schopnost investovat, pokud jsou k tomu prilezitosti. Dusledky pro svet jsou jasne. Tlak na snizeni spotreby uhli a ropy zpusobi do peti let dalsi kolaps jejich cen a vyprodej tezitelnych zasob z oblasti s levnou tezbou. Rozvoj elektromobility zpusobi pokles cen dnes vysmivanych elektroaut. Vyvoj spalovacich motoru se zastavi a bude stale vice zaostavat. Casem uz nikoho ani nenapadne koupit si auto na benzin. Myslim ze je nejvyssi cas pro Putina, aby rozpoutal nejakou valku a uzil si posledni petiletku slavy. Pak uz to bude v rusku jen hlad a bida (ono je to uz ted, ale bude hur). Neco mi rika ze ten upadajici zapad tem gerojum z vychodu zase o kus utece. Zaplat panbuh. Nejak se mi totiz zda, ze ten vychod se k nam nejak moc tlaci, posledni dobou :)
Lukáši, s urážkami si klidně posluzte, to jen vypovídá o vás. Energetika má prostě značné geologické důsledky, takže toto politické rozhodnutí podle mě ovlivní celý svět včetně Ruska. Dost možná že i proto v Moskvě tak slavili vítězství Trumpa. OZE jsou mi sympatické i proto, že poskytují svobodu oproti závislosti. A svoboda je přece základ.
Představte si ,že se budou prodávat jen elektrické vozy než jich bude polovina tak to u nás bude trvat 15 let. Přitom polovina spotřeby ropy v dopravě je v nákladní dopravě, kde se nic neděje. Vaše představa zhroucení cen není moc reálná naopak likvidace místní uhelné energetiky způsobí, že vzroste poptávka po zemním plynu a ta zcela určitě překoná případný propad poptávky po ropě takže ropní producenti , kteří mají zároveň plyn se obávat nemusí. Ale buďte konkrétní ropa se plánuje do roku 2040 potom už bude její význam slábnout.
Elektroauta sleduju už od roku 2004. Za 16 let tam sice pokrok je, ale chybí tomu ten základ - udělat to ekonomicky schůdné.
Pro spoustu aplikací by to bylo vhodné - je velké množství míst, kde je trasa 100-150km denně s častým nastupováním/vystupováním - jenže potom přijde peněženka - a otázka, zda si koupit dodávku za 300k, nebo EV za 750k a je rozhodnuto.
Automobilky rozjeli EV jako "luxuxní segment" - takže se snaží zajistit dojezd 500km (+800kg váhy), místo aby šli cestou levné dodávky (-spalovací motor+EV, jednostupňová převodovka a malá baterie, dohromady +150kg). Takže se už dostáváme do stavu, kdy se sem dováží EV busy a EV auta z číny.
A dokud se nezmění ten pohled - že EV je luxus, tak se Rusko a další nemusí bát o zisky
jen poznámka novodobá éra elektroaut se počítá od uvedení Tesly Modelu S = rok 2012. Za celý rok 2013 se v Evropě prodalo jen 67.000 ks EV. V roce 2020 se v Evropě prodalo už 1.367.000 ks EV. Letos to bude cca 2.500.000 EV.
Už i Toyota zařadila zpátečku a kvůli tlaku investorů jde do EV. To teď teprve bude jízda. EV roste exponenciálně a to je strašně jednoduché zaspat jako Nokia.
Zdejší osazenstvo si vůbec neuvědomuje že BEV a OZE se synergicky doplňují, speciálně s FVE které mají denní cyklus. řízení energetické sítě bude diametrálně odlišné. VW plánuje V2G do všech budoucích modelů. Ono to asi není nijak drahé. Energetika bude ještě hodně zajímavá.
Jen za březen v Evropě 227 tisíc EV (16% podíl). Těch 2,5 mil. je opravdu možných.
Letos v červenci bude zahájena výroba v německé továrně Tesly u Berlína. To bude znamenat další stovky tisíc prodaných EV v Evropě. Už příští rok Tesla dokonce překoná v prodejích Škodovku a dál rychle poroste.
To blaha.p: Ted jsem cetl, ze az v rijnu to spusti, pry nejaky problemy se stavebnim povolenim.
Ohledně spuštění výroby v Giga 4 ještě uvidíme, z pohledu Tesly to nehraje zásadní roli. Na továrnách Tesly jde ale vidět jaký je rozdíl postavit téměř identické továrny v Číně, USA a Evropě. V Číně to trvalo 1 rok, v USA to bude podobně dlouho a Evropa možná o 3/4 roku déle.
No ve Francii testovali EV už dávno před Teslou (tam jsem se s tím v 2002 setkal). Proto měl Renault náskok. Jenže automobilky od let 1995-2000 ve velkém přecházeli na out-sourcování výroby a nechávali si jen vývoj a finální kompletaci. Až se dostali do stavu, že interně se vyrábí pouhých 20% automobilu a 80% se vyrábí u subdodavatelů.
Teď automobilky najednou narazily na to, že nejdůležitější části dodavatelského řetězce nejsou pod jejich kontrolou (baterie) a navíc nejsou schopni výrobcům vnutit svoje ceny (prostě nedostatek konkurence = vysoké marže výrobců baterií).
A ohledně těch EV - prodávají se hybridy a jen tam, kde se to dotuje, EV mají 20%. Bez dotací se EV neprodávají - prostě ekonomicky nevycházejí a luxusní trh má omezenou velikost.
Přesně tak, EV není ekonomické není to pro lidi co chtějí dopravu. Mnoho lidí u nás jezdí s vozy s cenovkou přes milion, ale kupují je za zlomek té částky, protože jsou to ojeté starší vozy, které při dobré údržbě mohou sloužit ještě 10 let, jenže to u EV nejde, protože když koupíte 10 leté auto tak Vám odjede baterie za statisíce a o tom to je....
10letá EV se prodávají a fungují s původní baterií. Dnešní baterie jsou mnohem větší, tj. na stejný počet km budou výrazně méně namáhány a došlo ke značnému pokroku v chemii, takže klidně mohou těch 20 let vydržet, pokud je udělané dobře chlazení.
Samozřejmě je tu ještě morální zastarávání. 10letý Peugeot iOn má baterii, která se teď dává do PHEV. Za 10 let bude zase ID.3 s 45kWh baterií výsměch, když bude standardem 100+ kWh.
Ceny se postupně snižují, dojezd se prodlužuje, nabíjecí infrastruktura přibývá, navyšují se prodeje, staví se továrny na baterie, předělávají se výrobní linky, nebo staví nové.
Jeden trend posiluje ostatní. Důležité jsou body zlomu - tipping pointy.
V takovém bodě to už není produkt nebo služba pro vyvolené, ale spouští se masový přechod zákazníků k novému řešení, a nastává problém pro dodavatele nebo provozovatele těch starších. Důležité je být ve správný čas na správném místě.
V 19. století byl automobil dlouhou dobu také jen pro někoho. Ale technologie, organizace výroby apod. postupně dospěly do stavu, kdy umožnily masovou výrobu a širokou dostupnost.
V USA byl takovým bodem rok 1908, kdy Henry Ford vydal model T.
Během následujících 15 let masová koňská doprava v podstatě zanikla.
U elektomobility jsme od takového bodu jen jednotky let.
Bod zlomu u EV už nastal. Teď je jejich rozšíření dáno (a omezeno) pouze schopností bateriových výrobců (a navázaných oblastí jako je těžba apod.) navyšovat objemy výroby.
Také si myslím, že ten hlavní pokles ceny baterií a BEV celkově, nastane v okamžiku, až se výrobní a dodavatelské řetězce stabilizují. To bude ještě pár let trvat, vzhledem k současnému exponenciálnímu nárůstu.
v roce 2003 nám říkali že EV se začnou reálně prodávat okolo roku 2017 a v roce 2027 se stanou dominantní. 40. léta by měla být poslední dekádou ve které bude hrát významnou roli ropa. Tak to bylo plánováno předními automobilkami světa a nebylo to nic tajného. Přední stratégové jen odhadli pokles cen baterií a cen klasických automobilů. Od toho roku 2003 cena dopravy velmi klesla tehdy byl plat poloviční než dnes ani ne a ceny osobních aut a paliv prakticky srovnatelné. EV je z tohoto pohledu cestou zpět k vyšším cenám dopravy, ale zisky se dostávají od prodejců paliv k výrobcům automobilů. Nejvíce prodělává zdánlivě stát, ale ten si to vybere jinde. Vypadá to, že nejvíce prodělají v první fázi ti co si ty EV koupí a v druhé fázi po jejich zlevnění a masového rozšíření výrobci paliv. Ve skutečnosti je svět provázaný, takže od ropy se přejde k plynu z kterého se bude vyrábět část el. energie pro pohon EV. takže to ve skutečnosti nebude tak drastické, změní se pravidla hry, ale nikdo nepůjde z kola ven.
"Za 16 let tam sice pokrok je, ale chybí tomu ten základ - udělat to ekonomicky schůdné"
2010-2012: Peugeot Ion 16 kWh, miniauto s 3,47 m délky, 750 tisíc Kč (900 tisíc při započítání inflace)
2020-2021: Renault Zoe 52 kWh, 4,08 m délka, 745 tisíc Kč.
V ekonomické schůdnosti se za pouhých 10 let udál neuvěřitelný pokrok. To porovnání je dost mimo, zkuste stejné kategorie, třeba slušně vybavený Kodiaq v automatu proti stejně vybavenému Enyaq a rozdíl je tam nějakých 20 %. Za 10 let budou EV levnější než spalováky. Viz třeba Čína, kde Wuling HongGuang Mini EV je už téměř neprodávanější vůz (skoro 40 tisíc ks jen za březen).
Ano už dnes je Enyaq levnější než kodiaq při započtení provozních nákladů. Stejně tak Tesla, pokud ji porovnate se srovnatelným ICE a ne s Fabií. Takže v mnoha segmentech tipping point už nastal. Fabii to teprve čeká.
jen doplním údaj ohledně zájmu o Enyaq, dle Škodovky objednávky předčily očekávání, pro letošní rok se odhaduje, že se v Evropě prodá cca 25.000 ks
Ano máte pravdu kupní cena je ,ale jen část problému další problém je životnost. Pokud má EV životnost 12 let a klasické auto 20 (cca) tak pak i 10 letá ojetina má u klasického vozu jako koupě smysl, ale u EV ne to je šrot. Takže když si koupím škodu 7 letou škodu Citigo za 100 000 mohu s ní jezdit dalších 10 let = amortizace 10k ročně. Ale když si koupím 2 leté EV abych s mím mohl jezdit také cca 10 let tak mě bude stát e-citigo minimálně 350 000 tedy 35 000 ročně. Porovnávám nejlevnější auta a nejdu na krev. Kdybych porovnal koupi 8 letého golfa s novým ID3 za milion a počítal cenu za 12 let používání kdy jsou obě auta na odpis, pak budou rozdíly ještě mnohem více drastické. Jezdit EV je luxus....
Přání otcem myšlenky. Svět je mnohem složitější, než si plánovači dokáží představit. Proto většina plánovaných ekonomik nefunguje. Vyrobit 150 kg motor a převodovku z oceli a hliníku bude vždy levnější než vyrobit 500 kg baterii a elektromotor, kde je nutno použít kromě oceli a hliníku i dražší kovy, jako měď, lithium, často kobalt, nikl. Pokud by se měly vyrábět desítky milionů elektromobilů, kde se ty kovy vezmou? Neleží poházené na poli, že by je někdo mohl zadarmo posbírat.
Co se týče snížení spotřeby fosilních paliv. Viděl jste někdy demografická data? Rok co rok přibude na planetě cca 80 milionů lidí. Ti musí jíst, musí se do nečeho obléct, musí někde bydlet atd. a to samo o sobě spotřebovává neobnovitelné zdroje, protože všechen ten přírůstek se koncentruje do městského obyvatelstva. A když bude levné uhlí a ropa, tak si budou chtít i více zatopit nebo koupit své první auto, prostě budou chtít žít lépe.
Odkdy se složitost měří v kilogramech?
Navíc, baterie jsou standardizované články naskládané do krabice a propojené kontakty. To zvládne průmyslový automat za chviličku. Oproti tomu je poskládání spalovacího motoru s desítkami pohyblivých součástí kopcem unikátních součástek hotové martyrium.
Dnes nejmodernější ~60kWh baterie má okolo 200 kg.
Které kovy že to docházejí? Protože letos už se vyrobí dle předběžných odhadů 5-5,5 mil. EV, takže ty "desítky milionů" jsou zatraceně blízko a nejsou žádné zprávy, že by nějaký drahý kov (což pro vaši informaci fakt není měď, lithium, kobalt ani nikl) ani nic jiného mělo dojít. Jen se holt musí zvýšit těžba, ale zdroje jsou a je jich dostatečné množství pro 100 mil. EV ročně.
Je dobře, že to přišlo, ČR by si měla vzít příklad. Co by taky ale mělo přijít je snížení intenzity silniční a letecké dopravy. Není potřeba tolik jezdit auty a létat letecky na dovolené. To platí globálně.
Kdo jste abyste říkal co je a co není třeba?
Problém není počet vykonaných cest ale objem a typ spotřebované energie. Pokud budete problém řešit omezením dostupnosti služby, tak jej v podstatě nevyřešíte protože odstraníte inovační tlak, nebo jeho velikou část. To je mimochodem důvod proč se sesypalo plánované hospodářství. Prostě elektronkové rádio špičkové kvality roku 1950 není konkurenceschopné na světovém trhu v roce 1970 i když je doma udáte bez problému protože není co jiného a zároveň výrobce nemusí nijak inovovat, protože rádií je omezený počet a vždy všechny udá.
Nahrazovat ekonomický mnohoúhelník nějakou primitivní přímkou, což třeba omezení počtu ročních cest je, je cesta do pekel.
je to tak máte pravdu, ale jedno bych si přece jen dovolil dodat, když mátě něco co je šetrné tedy levné, pak to používáte mnohem více než dříve....
Jevonse znám. Ale šetrné nemusí být levné. TČ je jistě šetrnější k ŽP a zdraví, ale i majetku než starý kotel ve kterém spálíte všechno a ideálně ostravskou raketu, ale rozhodně není levné.
Před... no to je snad i deset let, jsem četl zajímavé srovnání spotřeby paliv u letadel, tryskáče se měrnou spotřebou dostaly na úroveň vrtulových letadel ze 40./50. až někdy po 90. roce. Dává to smysl protože ty motory byly dost pravděpodobně blízká přízeň s bombardéry a tam byla každá deci benzínu cenná. Jak co do doletu, tak do hmotnosti nesených bomb. Celkem by mne zajímalo srovnání motorů v současnosti, jak turbínových, tak pístových.
(znovu jsem to nenačítal po letech, ale bylo to myslím z tohoto: transportenvironment. org/sites/te/files/media/2005-12_nlr_aviation_fuel_efficiency. pdf)
Všechno má svoje meze dané okolnostmi. Když mě ježdění v mém EV stojí 4x míň než ve spalováku, neznamená to zdaleka, že budu jezdit 4x více, protože na to prostě nemám ani čas, ani chuť.
Můj nový pracovní počítač má výkon 60W, před 10 lety jsem měl 300W počítač. To ovšem neznamená, že bych pracoval 5x více, den nemá 40 hodin.
Carlosi, kdo jste, aby jste určoval, kdo má co psát? A mimochodem na použitém druhu dopravy také závisí jaké množství energie spotřebuje.
Na dně oceánu u Kalifornie našli 25 tisíc barelů toxické chemikálie DDT
Dnes 15:56 – Los Angeles
Petr Jemelka, Novinky
Podmořští badatelé u kalifornského pobřeží našli 25 tisíc barelů pravděpodobně plných insekticidu DDT, což je půl století zakázaná chemikálie toxická pro životní prostředí. Podle informací agentury AP by mohlo DDT na dně Pacifiku ležet od druhé světové války a představovat hrozbu vážné ekologické katastrofy.
TO JE TA PRAVDA USA.
máte naprostou pravdu, když podobné svinstvo najde v USA, tak se to prostě zveřejní a bude tlak na likvidaci, když se najde podobné svinstvo v Rusko, nikdo se to nedozví, protože to lživé Rusko to ututlá
No jenže v Rusku se to nenajde, protože Rusové DDT do moře nikdy neházeli.
to máš pravdu, ti tam naházeli horší svinstva
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se