Brusel pod tlakem: USA a Katar varují EU před dopady nařízení o metanu na dodávky plynu

Trumpova administrativa, společně s Katarem, varuje Evropskou unii před problémy s dodávkami LNG v případě, že nezmírní pravidla v rámci nařízení o emisích metanu. Dva významní exportéři tak učinili před pátečním jednáním Rady ministrů pro energetiku v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise a předsedovi Evropské rady. Svým podpisem se k výzvě připojili také další dva velcí exportéři – Alžírsko a Nigérie. Dodavatelé varují Evropu před významným růstem cen LNG, pokud nedojde k rozvolnění pravidel.

Předmětem probíhající debaty mezi dovozci LNG a unijními špičkami je nařízení o emisích metanu, platné od 4. srpna 2024. To zavádí zahraničním dodavatelům fosilních paliv povinnost měření, reportování a ověřování (MRV) emisí metanu. Od května 2025 mají dovozci poskytovat data o emisích, od roku 2027 se pravidla stanou závazná pro nové smlouvy. U starších kontraktů bude nutné doložit snahu o dosažení souladu s evropskými normami. Postupně přibydou další požadavky – v roce 2028 hlášení intenzity metanu a od roku 2030 povinné dodržování emisních limitů.

Jak moc budou pravidla pro dodavatele LNG do Evropy striktní, však určí zejména podoba implementace, což je dlouhodobě předmětem nastíněné a eskalující debaty. Na výjimky, či mírnější výslednou podobu legislativy ostatně Spojené státy jako klíčový exportér tlačí dlouhodobě. Větší flexibilitu v prováděcí legislativě požadovaly již loni s argumentem, že nebude technicky možné přesně sledovat emise v celém řetězci mimo jiné proto, že každá dodávka LNG proudící do Evropy může obsahovat směs plynu z různých nalezišť.

USA eskalují tlak na EU

Spojené státy nyní v rámci své diplomatické snahy eskalují tlak na EU skrze varovný dopis, jehož autory jsou americký ministr energetiky Chris Wright a katarský ministr Saad al-Kaabi. Ti dle informací Financial Times unijní špičky varují před krátkým časovým oknem, které unii zbývá na změnu – čili zmírnění pravidel. Ty dle nich nebude technicky možné splnit v rámci kontraktů na dodávky LNG v roce 2027, což má mít na Evropu negativní dopady.

"Jelikož dodržování právních předpisů má nadále zásadní význam, jak exportéři, tak dovozci nejsou ochotni vstupovat do smluvních vztahů, o nichž vědomě vědí, že porušují právo EU. Významné dopady na dodávky i ceny jsou tedy jisté," stojí ve varovném dopise.

Do eskalující snahy USA přimět Evropu k rozvolnění pravidel pro exportéry LNG se před dvěma měsíci vložil rovněž americký velvyslanec při EU Andrew Puzder, když otevřeně varoval před energetickou krizí, kterou dle něj implementace nařízení způsobí.

Česko žádá odklad nařízení. Experti mírní paniku

Evropská komise již naznačila, že pravidla zmírní, a to vydáním pokynů pro členské státy, aby do roku 2030 nepostihovala dodavatele. Některé členské státy žádají od Bruselu ještě víc. Česko a Slovensko dle informací Financial Times požadují po Komisi odklad pravidel „nejméně o tři roky“.

V rámci debaty o dopadech nařízení se však objevují i hlasy zpochybňující významné problémy v množství či cenách dodávek LNG. Dle aktuálních modelů poradenské společnosti Rystad Energy je objem dodávek na světovém trhu, které již dnes splňují požadavky nařízení, třikrát vyšší než současná úroveň importů do EU. Zároveň podle společnosti neexistuje důkaz, že by legislativa zvyšovala ceny, které jsou vyšší zejména kvůli situaci na Blízkém východě.

V příštích týdnech a měsících bude zajímavé sledovat, jak se Evropská unie postaví k požadavkům klíčových dodavatelů i části členských států. Po takřka dvou letech sporu se ukáže, zda Brusel ponechá důraz na přísném prosazování metanových pravidel, nebo zda v zájmu stabilních dodávek a udržení vztahů s hlavními dodavateli přistoupí k výjimkám, odkladům či mírnějším požadavkům na reporting a prokazování souladu.