Dosavadní ráz zimy, kdy kvůli nadprůměrně vysokým teplotám často padají dlouhodobé teplotní rekordy, snižuje spotřebu elektřiny a plynu v Česku. Shodli se na tom distributoři energií, které oslovila ČTK. Spotřeba podle nich logicky klesá především zákazníkům, kteří daným typem energie topí.
<blockquote>&#8222;Pokles ve spotřebě u zemního plynu v těchto dnech proti běžnému zimnímu období určitě vnímáme. Za leden zatím předběžný odhad poklesu spotřeby plynu zhruba deset procent proti dlouhodobému průměru. V aktuální topné sezoně už listopad a prosinec 2019 přinesly díky teplému počasí pokles spotřeby zemního plynu okolo pěti procent,&#8220; řekl ČTK Pavel Zajíc, mluvčí společnosti GasNet, která je největším distributorem plynu v ČR.</blockquote>
Pokles spotřeby zaznamenal také největší tuzemský distributor elektřiny, společnost ČEZ. &#8222;Elektřinou se u nás příliš netopí, elektřinou topí jen zhruba sedm procent domácností. Hojně se však využívá k přitápění, jako dodatkové topení v méně nebo občas využívaných prostorách, například na chatách. A pak jde o přitápění ve skladových halách, podnicích. Zde všude je třeba letos méně přitápět,&#8220; uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž.
Z předběžných dat ČEZ podle něj vyplývá, že v některých lednových dnech je spotřeba elektřiny zhruba o deset, v extrémních případech až o 15 procent nižší, než na území zásobovaném firmou v lednu loňského roku. &#8222;Rozdíl teploty na průměrném diagramu byl v extrémním případě až 12 stupňů Celsia,&#8220; doplnil.
Mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec ilustroval nižší spotřebu na hodnotě takzvaného průměrného špičkového zatížení. Jde o maximální momentální příkon, který je v daný den potřeba. Ve všední dne se tak podle něj děje kolem 13:00, o víkendech kolem 16:00 a 17:00.
<blockquote>&#8222;V lednu dosahovalo průměrné špičkové zatížení v Praze zatím 996 megawattů (MW), zatímco loni to bylo 1031 MW. Takže se dá říci, že je špičková spotřeba v Praze o přibližně čtyři procenta nižší, což je způsobeno především nižší spotřebou elektřiny pro vytápění,&#8220; dodal.</blockquote>
Například ve středu překonaly teploty rekordy na 15 meteorologických stanicích v Česku, které měří déle než 30 let. Největší teplo bylo na Šumavě. Na Churáňově meteorologové naměřili 14,8 stupně Celsia, na Horské Kvildě 14,6 stupně.
Zatímco na Šumavě panovalo díky slunečním paprskům jaro, na velké části Moravy a v jižních Čechách byly teploty pod nulou. Rekordy přepisovaly teploty i před Vánocemi nebo po Novém roce. Druhý den letošního roku padly rekordy na 20 stanicích, v Hejnicích bylo 13,5 stupně.

Energetika v ČR

Distributoři: Teplá zima snižuje spotřebu elektřiny a plynu v ČR

Ze závěrů <a href="https://eurogas.org/knowledge_centre/heating-poll/">průzkumu veřejného mínění</a>, zadaného asociací Eurogas, vyplývá, že občané vybraných členských států EU nejsou ochotni měnit způsob vytápění svých domácností v rámci boje proti změně klimatu a upřednostňují způsoby jiné. Nejvýznamnějším faktorem jsou pro spotřebitele náklady spojené se změnou vytápění.
Eurogas, asociace zastupující evropský plynárenský obchodní a distribuční sektor, nechal provést průzkum veřejného mínění týkající se vytápění domácností v kontextu klimatické změny. Realizátorem průzkumu byla agentura <a href="https://www.comresglobal.com/">Savanta ComRes</a>.
Průzkum byl proveden v 13 členských zemích EU (FR, FI, GR, IT, LV, NL, PL, RO, GB, DE, IE, LU, ES) a dotazováno bylo 11 859 lidí online a telefonicky. Předmětem průzkumu byl postoj občanů k tomu, jak přemýšlí o svém přispívání k boji proti klimatické změně, jak by chtěli <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/sdruzeni-naklady-na-teplo-z-czt-jsou-v-nemecku-dvakrat-vyssi-nez-v-cr">vytápět</a> své domovy a co by je přimělo k tomu svůj vytápěcí systém změnit.
<h2>Nejčastěji se topí plynovými kotli</h2>
Zdroje vytápění se napříč zkoumanými členskými státy EU liší. Ve Finsku a Lotyšsku je běžné dálkové <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/studie-cesi-vydaji-za-teplo-z-czt-ze-mzdy-petkrat-vice-nez-nemci">vytápění</a>, v Německu kolektivní vytápění (vytápění pro několik jednotek domácností, například v rámci panelového domu) a ve Spojeném království, Irsku a Španělsku je nejběžnější individuální vytápění, kdy má domácnost svůj vlastní zdroj vytápění. Podobně se velmi liší typy vytápění. Od plynových kotlů nejběžnějších ve Spojeném království a Itálii až po kamna na dřevo v Lotyšsku a Finsku.
<figure id="attachment_80034" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1146px;"><img class="wp-image-80034 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum.png 1146w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-512x251.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-768x376.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-1024x501.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-725x355.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-800x392.png 800w" alt="" width="1146" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroje domácího vytápění, dle způsobu vytápění. Zdroj: Eurogas Energy Survey</figcaption></figure>
Naopak byla zjištěna velká podobnost v odpovědích týkajících se způsobů, jakými by lidé byli ochotni své domovy vytápět. Nejpopulárnějším způsobem je solární energie. Na druhém místě se umístil zemní plyn, který je v 9 ze 13 zemí preferovanějším zdrojem tepla než elektřina.
<h2>Pro občany EU jsou klíčové náklady vytápění</h2>
Téměř ve všech dotazovaných zemích lidé odpověděli, že především národní vlády jsou zodpovědné za řešení klimatické změny. Výjimkou je Lotyšsko, kde více lidí odpovědělo, že jednotlivci jsou zodpovědní více než vláda.
Z průzkumu ovšem vyplynulo, že lidé nejsou ochotni měnit způsob <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinsky-projekt-jaderneho-dalkoveho-vytapeni-zahajen">vytápění</a> svých domácností. Na seznamu možností, jak bojovat s klimatickou změnou, se tato možnost nachází až na konci. Mladí lidé jsou ovšem změně ve vytápění nakloněnější než staří. Zároveň v Polsku a Řecku více než čtvrtina lidí řadí změnu způsobu vytápění mezi 3 prioritní aktivity, které by byli ochotni udělat v rámci boji proti změně klimatu.
<figure id="attachment_80035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1125px;"><img class="wp-image-80035 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum.png 1125w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-512x251.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-768x377.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-1024x502.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-725x356.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-800x393.png 800w" alt="" width="1125" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Cílem otázky bylo seřadit aktivity od té, kterou jsem nejvíce ochoten dělat až po tu, kterou jsem nejméně ochotný udělat v rámci boji proti změně klimatu. Tabulka znázorňuje procento lidí, kteří označili konkrétní aktivitu na 1. – 3. pozici. Zdroj: Eurogas Energy Survey</figcaption></figure>
Nejvýznamnějším faktorem je pro většinu spotřebitelů cena, a to pravidelné měsíční platby za vytápění, ale i náklady za instalaci. Ochota změnit způsob vytápění se dále snižuje, pokud by se změnou byly spojeny stavební, či renovační práce v domě.

Teplárenství

Průzkum: Lidé nejsou ochotni měnit způsob vytápění v domácnostech kvůli změně klimatu

Takzvaná uhelná komise připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení, kterým se následně bude zabývat vláda. Novinářům to po zasedání komise řekl ministr průmyslu a obchodu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO). Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. V ideálním případě by kabinet mohl rozhodnout do konce roku, míní Havlíček.
<blockquote>&#8222;Finální scénáře budou tak, jak jsme slíbili, v září tohoto roku. Dnes jsme se dohodli na tom, že pojedeme ve třech režimech, scénářích, takzvané rychlé cesty útlumu využití uhlí, střední cesty, tedy nějaké kompromisní varianty mezi zástupci průmyslu a ekologických organizací, a poté pomalejší cesty, kdyby cokoli mimořádného nastalo a muselo se ještě stále těžit a využívat uhlí z jakýchkoli důvodů,&#8220; řekl Havlíček.</blockquote>
Podle ministra nejde o to, kdo kterou variantu v současnosti preferuje, všechny strany by měly být připraveny na všechny scénáře. Rychlejší útlum může nastat například kvůli rychle rostoucí ceně emisních povolenek. Havlíček očekává kompromisní diskusi. Záležet bude podle něj také na tom, jak se bude České republice dařit rozšiřovat a využívat nové zdroje.
Týká se to například výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, který by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měl být dokončen v roce 2036, nebo naplňování ambicí ve využívání obnovitelných zdrojů energie. &#8222;Pokud všechno pojede, tak se domnívám, že střední cesta by mohla být reálná. Nicméně asi by to nebylo na absolutní nulu, ale už by to mohl být poměrně zásadní výsledek, že by využití uhlí bylo skutečně na minimální bázi,&#8220; uvedl Havlíček.
Scénáře komise v září představí včetně dopadů na průmysl, strukturu hospodářství, energetiku a životní prostředí. Obsahovat budou také analýzu sociálního dopadu na zaměstnanost v regionech zasažených útlumem uhlí.
Uhelná komise má řešit útlum těžby v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se schází každý měsíc, předsedá kromě Havlíčka také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Uhlí

Uhelná komise do září připraví tři cesty útlumu využití uhlí v Česku

Vnitrostátní energeticko-klimatický plán, který v pondělí projedná vláda, shrnuje závazky, kterým chce ČR přispět k evropským záměrům v této oblasti. Plán po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.
Evropská unie loni Česku doporučila, aby cíl pro rok 2030 činil alespoň 23 procent. Skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých (STAN), KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21 pak resort vyzvala, aby byl cíl navýšen na 24 procent. &#8222;Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun,&#8220; reagoval v polovině prosince Havlíček.
Ukazatel započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. Na začátku prosince Havlíček po jednání představitelů Visegrádské čtyřky (V4) <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1202140771052331008">tweetnul</a>, že v cílech tohoto ukazatele je v ČR z těchto zemí lídrem. &#8222;Cíle v obnovitelných zdrojích 2030: ČR 22 procent, Maďarsko 21 procent, Polsko 21 procent, Slovensko 19,2 procenta,&#8220; uvedl ministr.
K připravovanému plánu dostalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) stovky připomínek. Finální verzi dokumentu mělo Česko předat Evropské komisi (EK) do konce loňského roku 2019. Havlíček před svátky na dotaz ČTK uvedl, že se ČR shodla s EK, že tak učiní zhruba s týdenním zpožděním. &#8222;V zásadě to máme hotové, řešíme poslední věc formálního charakteru. EK nám bez problému řekla, že nejsme sami,&#8220; dodal tehdy. Některé oborové organizace označují přípravu plánu za největší událost v české energetice v loňském roce, předřazují ji i přípravám stavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvádí, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák před Vánoci upozornil, že čistě v růstu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě počítá MPO v plánu do roku 2030 pouze s nárůstem na 16,9 procenta z 13,4 procenta v letošním roce. Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země V4 &#8211; Maďarsko předpokládá jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 procent a Polsko na 29,5 procenta.
Svaz podle něj naopak vítá, že MPO v plánu nakonec zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu je však ekonomický potenciál těchto zdrojů daleko vyšší. &#8222;Studie Deloitte zpracovaná pro náš svaz kalkuluje s tím, že by šlo celkový výkon solární instalací v ČR k roku 2030 navýšit až na 9000 MW,&#8220; dodal. Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.
Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha, Calla a Centrum pro energetiku a dopravu vyzvaly v pátek členy vlády, aby plán neschválili a vrátili ho k přepracování. &#8222;Tento klíčový plán nereflektuje ani aktuální vědecké poznání o probíhající změně klimatu a z něho vyplývající doporučení ohledně snižování emisí skleníkových plynů, ani naše povinnosti vyplývající z Pařížské klimatické dohody či nedávno přijatý závazek České republiky být do roku 2050 uhlíkově neutrální,&#8220; uvedly ve společném prohlášení. Plán podle nich opomíjí také takzvanou komunitní energetiku, v rámci které vlastní a provozují obnovitelné zdroje energie obce a města. Tuto výtku mělo už dříve také Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Vývoj podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě podle odvětví (v procentech):

<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Podíl OZE na spotřebě</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">2021</td>
<td valign="middle">2022</td>
<td valign="middle">2023</td>
<td valign="middle">2024</td>
<td valign="middle">2025</td>
<td valign="middle">2026</td>
<td valign="middle">2027</td>
<td valign="middle">2028</td>
<td valign="middle">2029</td>
<td valign="middle">2030</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Elektřina</td>
<td valign="middle">13,6</td>
<td valign="middle">13,4</td>
<td valign="middle">13,8</td>
<td valign="middle">14,1</td>
<td valign="middle">14,5</td>
<td valign="middle">14,8</td>
<td valign="middle">15,2</td>
<td valign="middle">15,5</td>
<td valign="middle">15,7</td>
<td valign="middle">16,1</td>
<td valign="middle">16,4</td>
<td valign="middle">16,9</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Doprava</td>
<td valign="middle">6,4</td>
<td valign="middle">8,8</td>
<td valign="middle">7,8</td>
<td valign="middle">8,1</td>
<td valign="middle">8,6</td>
<td valign="middle">9,0</td>
<td valign="middle">9,5</td>
<td valign="middle">10,2</td>
<td valign="middle">11,2</td>
<td valign="middle">12,1</td>
<td valign="middle">13,1</td>
<td valign="middle">14,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Vytápění a chlazení</td>
<td valign="middle">19,9</td>
<td valign="middle">20,7</td>
<td valign="middle">22,3</td>
<td valign="middle">23,1</td>
<td valign="middle">24,2</td>
<td valign="middle">25,0</td>
<td valign="middle">25,9</td>
<td valign="middle">26,8</td>
<td valign="middle">27,7</td>
<td valign="middle">28,7</td>
<td valign="middle">29,6</td>
<td valign="middle">30,7</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Celkem</td>
<td valign="middle">14,9</td>
<td valign="middle">15,6</td>
<td valign="middle">16,5</td>
<td valign="middle">17,0</td>
<td valign="middle">17,7</td>
<td valign="middle">18,2</td>
<td valign="middle">18,7</td>
<td valign="middle">19,3</td>
<td valign="middle">19,9</td>
<td valign="middle">20,6</td>
<td valign="middle">21,2</td>
<td valign="middle">22,0</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Návrh vnitrostátního energeticko-klimatického plánu ČR.

Vláda v pondělí projedná národní klimaticko-energetický plán

Teplárenské společnosti v ČR loni investovaly do snížení emisí přes dvě miliardy korun. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Modernizace provozů bude podle sdružení pokračovat i v dalších letech. Předloni investovaly teplárny v ČR do snížení emisí asi miliardu korun, od roku 2013 pak dohromady více než 23 miliard korun.
Sdružení uvedlo, že výsledkem investic je snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě oxidů dusíku podle něj klesly emise v předloňském roce proti roku 2013 o 37 procent, v případě prachu a oxidu siřičitého pak o 51 procent.
Předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela uvedl, že modernizace tepláren bude pokračovat do roku 2022. &#8222;Paradoxně budou muset dodatečné investice provést i některé již ekologizované velké teplárny, které provedly investice jako první. Během období pro jejich modernizaci se totiž dále zpřísnily emisní požadavky na nejlepší dostupné technologie tedy BAT z anglického Best Available Techniques,&#8220; sdělil.
Jiří Koželouh z Hnutí Duha dnes ČTK řekl, že investice tepláren nebyly malé a je faktem, že znečištění solidně snížily. &#8222;Problém ale je, že naše teplárenství, ale také města, nejsou dostatečně připraveny na přechod tepelného zásobování na obnovitelné zdroje v kombinaci s masivním zateplováním zásobovaných domů. To je přitom do budoucna jediná ekonomicky udržitelná cesta,&#8220; podotkl.
Teplárenské sdružení tvrdí, že podíl tepláren na celkových emisích je nyní marginální. Dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště, tedy domovní kotle, kamna a jiné zdroje spalující pevná paliva, tj. uhlí nebo dřevo, uvedlo.
<blockquote>&#8222;V roce 2017 vypustily domácnosti z lokálních topenišť přes 74 procent emisí jemného prachu, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,5 procenta. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrenu činil dokonce 98 procent,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.</blockquote>
S tím, že lokální topeniště na uhlí, ale také uhelné elektrárny produkují výrazně více znečištění proti teplárnám souhlasí i Koželouh. &#8222;Za spalování uhlí v domácích kotlích a kamnech bez jakýchkoliv filtrů se přitom platí jen směšně nízká energetická daň, zatímco teplárny platí čím dál větší cenu za emisní povolenky na vypuštění oxidu uhličitého a platí i za znečištění prachem a dalšími škodlivinami. Podmínky je potřeba srovnat a fosilní paliva mimo systém emisního obchodování musí být zatížena daní odpovídající ceně emisní povolenky,&#8220; dodal.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Celkovým obratem svých členů sdružení nedisponuje. Jednou z největších teplárenských společností v Česku je Pražská teplárenská. Předloni jí meziročně klesl čistý zisk o pětinu na 562 milionů korun. Výnosy firmy se pak proti roku 2017 snížily o 3,6 procenta na 5,1 miliardy korun.

Snížení emisí tepláren v ČR v letech 2013 až 2018
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Emise (v tunách za rok)</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Snížení emisí za období 2013 až 2018</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">tun za rok</td>
<td valign="middle">v procentech</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxidy dusíku</td>
<td valign="middle">20.059</td>
<td valign="middle">16.139</td>
<td valign="middle">12.611</td>
<td valign="middle">&#8211; 7.447</td>
<td valign="middle">&#8211; 37,1</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxid siřičitý</td>
<td valign="middle">41.278</td>
<td valign="middle">34.832</td>
<td valign="middle">20.375</td>
<td valign="middle">&#8211; 20.902</td>
<td valign="middle">&#8211; 50,6</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prach</td>
<td valign="middle">1089</td>
<td valign="middle">688</td>
<td valign="middle">534</td>
<td valign="middle">&#8211; 555</td>
<td valign="middle">&#8211; 50,9</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárenské sdružení ČR.

rdo mal

Teplárny loni investovaly v ČR do snížení emisí dvě miliardy Kč

Spalování biomasy ve zdrojích, které projdou konverzí z uhlí na biomasu, nemusí být pro klima vůbec prospěšné. Upozorňuje na to nová zpráva think tanku Sandbag. Zpráva se zaměřuje na významné projekty u kterých je naplánována změna palivového mixu. Místo uhlí má být v zařízeních spalována biomasa. Tyto zdroje by měly ročně vyprodukovat přibližně 64 TWh elektřiny, ale zároveň také asi 67 milionů tun CO2 . V případě, že by jako palivo sloužily dřevěné pelety, bylo by třeba každý rok pokácet lesy o rozloze přibližně poloviny německého Černého lesa. Několik analyzovaných projektů pochází i z Česka.
Zprávu o <a href="https://sandbag.org.uk/project/playing-with-fire/">možných rizicích</a> spojených s konverzí uhelných zdrojů na biomasu vydal před nedávnem think tank <a href="https://sandbag.org.uk/">Sandbag</a>, který se zaměřuje na problematiku snižování emisí skleníkových plynů.  Zpráva se zaměřuje na plánované evropské projekty, u kterých má dojít ke změně palivového mixu z uhlí na <a href="https://oenergetice.cz/clanky/biomasa">biomasu</a>. Jde o 67 projektů, jejichž realizace by znamenala zvýšení spotřeby biomasy o 607 PJ/ročně, což je ekvivalent pěti nových <a href="https://oenergetice.cz/clanky/drax">elektráren Drax</a> (největší konvenční zdroj ve Spojeném království s výkonem 3960 MW).
Vzhledem k různé velikosti jednotlivých projektů by přitom polovinu z předpokládaného množství biomasy spolykalo pouze 10 největších zařízení. Celková produkce elektřiny ze všech plánovaných projektů je odhadována na 64 TWh, což odpovídá přibližně 2 % z celkové produkce elektřiny v EU. Zpráva poznamenává, že jde o podobné množství energie, které každoročně vyprodukují nově instalované kapacity ve větrných a solárních elektrárnách v EU.
<figure id="attachment_79418" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79418 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-512x487.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-725x689.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png 745w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag" width="745" height="708" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší evropské projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>
<h2>Dopady na klima i odlesňování</h2>
Oproti <a href="https://oenergetice.cz/energostat">současnému stavu</a> by se tím ztrojnásobilo množství spalované biomasy pro energetické účely v EU. V případě využití dřevěných pelet by jich bylo třeba ročně spálit 36 milionů tun, což je jejich současná celosvětová spotřeba. Takové množství dřevěných pelet by si vyžádalo každoroční vykácení přibližně 2700 kilometrů čtverečních lesů. Jde o ekvivalent většiny lesů v Nizozemí, nebo přibližně polovinu Černého lesa v <a href="https://oenergetice.cz/clanky/nemecko">Německu</a>.
Spálení takového objemu biomasy by dle zprávy znamenalo každoroční emise přibližně 67 milionů tun CO2. Pro srovnání, toto množství odpovídá polovině emisí ze všech <a href="https://oenergetice.cz/clanky/polsko">polských</a> elektráren. Zpráva upozorňuje, že takto významné množství CO2 by jen s těží mohlo být opětovně absorbováno novým vysazováním stromů.
Zpráva doporučuje, aby se případné vládní podpory zaměřovaly na bezemisní zdroje, které při své činnosti neprodukují žádné skleníkové plyny. Uhlík vyprodukovaný spálením biomasy se dostává do ovzduší a jeho opětovná spotřeba pro růst rostlin může trvat řadu let.
Vlády a instituce, které mohou ovlivnit projekty na záměnu uhlí za biomasu, by měly do svých posuzování započíst i případné negativní efekty (například snižování biodiverzity) a komplexně posoudit uhlíkový tok (carbon flow) během celé životnosti projektu.
<figure id="attachment_79419" class="wp-caption aligncenter" style="width: 509px;"><img class="aligncenter wp-image-79419 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png" sizes="(max-width: 509px) 100vw, 509px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-509x512.png 509w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png 639w" alt="" width="639" height="643" /><figcaption class="wp-caption-text">Plány Evropských zemí na odstoupení od uhelné energetiky. Zdroj: Europe Beyond Coal</figcaption></figure>
Dle <a href="https://easac.eu/publications/details/commentary-on-forest-bioenergy-and-carbon-neutrality/">doporučení</a> Evropské akademie věd (<a href="https://www.easac.eu/">EASAC</a>) by například neměly být označovány jako <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje">obnovitelné zdroje energie</a> takové projekty, kde není možné prokázat, že během desetiletí dojde díky jejich provozu k celkovému snížení množství uhlíku v atmosféře. Projekty které tato pravidla nesplní by neměly být dotovány z veřejných peněz a měly by podléhat systémům <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/uhlikova-dan-riziko-nebo-reseni/">zpoplatňujícím uhlík</a> (například <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">EU ETS</a>).
<h2>České projekty</h2>
Dle zprávy je v současnosti v Česku celkem 7 projektů u kterých je plánována konverze z uhlí na biomasu. Většinou jde o náhradu hnědého uhlí. Ani jeden z projektů nespadá do desítky největších evropských projektů (viz výše). Celkový tepelný výkon všech plánovaných zařízení však přesahuje 1000 MWt (tepelných).
<figure id="attachment_79425" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79425 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 555px) 100vw, 555px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png 555w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag-512x456.png 512w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag" width="555" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>

Obnovitelné zdroje

Konverze uhelných elektráren pro spalování biomasy klimatu nepomůže, tvrdí studie

Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u tepla z 15 na deset procent výrazný pokles cen pro domácnosti nepřinese. Teplárnám nicméně pomůže držet současné ceny navzdory růstu nákladů, spojeného zejména se zdražováním emisních povolenek. Vyplývá to z vyjádření Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) a firem. Snížení sazby začne platit od 1. ledna. Například mluvčí Veolie Filip Brož ČTK sdělil, že firma zdraží jen někde, a to mírně. Lidem na mnoha místech také stoupne cena vody, která se dostane do nižší sazby daně až v květnu.
<blockquote>&#8222;Předpokládáme, že přes výrazný růst nákladů bude v příštím roce díky snížení sazby DPH na teplo většina tepláren schopná stabilní konečnou cenu tepla pro domácnosti udržet,&#8220; uvedl předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Podotkl, že zatímco v roce 2017 zaplatily teplárny za povolenky na emise skleníkových plynů 1,5 miliardy Kč, letos to podle odhadu sdružení bude 8,7 miliardy korun, a příští rok až 13 miliard korun.
<blockquote>&#8222;To je obrovská míra zdanění, kterou teplárny nejsou ve vlastní výrobě schopné kompenzovat,&#8220; uvedl.</blockquote>
Teplárnám podle něj rostou i další náklady včetně cen paliv či mezd zaměstnanců.
Pražská teplárenská uvedla, že zdraží od nového roku ceny tepla pro domácnosti v průměru o 4,5 procenta. V následujících dvou letech firma zvýšení cen nepředpokládá.
Podobná je situace například v Liberci. Teplárna Liberec zdraží od ledna teplo zhruba o čtyři procenta, domácnosti napojené na centrální rozvody ale podle firmy díky snížení DPH paradoxně ušetří. Lidé kteří mají pětileté smlouvy, zaplatí příští rok za gigajoule zhruba 646 korun, o čtyři koruny méně než letos. Řádově tak ušetří stokoruny ročně.
<blockquote>&#8222;Rostou však prakticky všechny nákladové položky a do cen tepla se promítají také masivní investice tepláren do snižování emisí realizované v posledních několika letech,&#8220; podotkl Brož z Veolie.</blockquote>
Podle něj díky změně zdanění ale zákazníci firmy tento růst pocítí, nejvýš mírně. &#8222;Cenová politika je vždy přizpůsobená místním podmínkám jednotlivých lokalit, ve kterých Veolia v rámci ČR působí, a to například s ohledem na typ zdroje, vstupní komoditu nebo velikost zákaznického portfolia,&#8220; doplnil.
Společnost Tepelné hospodářství Hradec Králové zvýší od 1. ledna 2020 cenu tepla o 3,2 procenta na 552 Kč za gigajoule (GJ) včetně DPH. Firma uvedla, že pokud by i po Novém roce platila DPH 15 procent, zdražení tepla v Hradci Králové by bylo zhruba osmiprocentní na úroveň 577 korun za GJ.
Snížení DPH na dodávky tepla a chladu má tlumit tlaky na růst cen tepla, který hrozí hlavně kvůli zdražení emisních povolenek. S návrhem přišlo víc poslanců z různých sněmovních stran. Již dříve varovali, že v případě prudkého zdražení tepla hrozí, že lidé budou přecházet k lokálnímu vytápění, což zhorší emise skleníkových plynů.
Na mnoha místech vzroste lidem také cena vody. Například v některých obcích na Rychnovsku stoupne cena až o 14 procent na 92 za metr krychlový. nebo na Jičínsku o šest procent na 86,17 korun za kubický metr. V Praze by měla zdražit voda o 4,9 procenta. Až v květnu poklesne DPH z 15 na deset procent, její ceny pro zákazníky by mohly klesnout.

Snížení daně z přidané hodnoty výrazný pokles cen tepla nepřinese

Němečtí zákonodárci dosáhli v pondělí předběžné dohody o navýšení zahajovací ceny u svého systému pro obchodování s emisemi CO2 v roce 2021 na 25 EUR/t CO2 z původních 10 EUR/t CO2. Dodatečné příjmy mají být využity zejména na snížení poplatku za obnovitelné zdroje v cenách elektřiny a na pokrytí navýšení příspěvku na dopravu pro dojíždějící.
Zástupci Spolkové rady a Spolkového sněmu se <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/german-lawmakers-agree-raise-planned-co2-price-buildings-transport" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Clean Energy Wire</a> v pondělí předběžně shodli na navýšení zahajovací ceny emisí CO2 v rámci vlastního systému pro obchodování s emisemi v roce 2021 na 25 EUR/t CO2. Cena má následně vzrůst až na 55 EUR/t CO2 v roce 2025. Od roku 2026 by měly probíhat aukce s tím, že bude zavedena maximální (65 EUR/t CO2) a minimální (55 EUR/t CO2) cena.
Dodatečné příjmy plynoucí z navýšení původně zamýšlených cen by měly být využity zejména na snížení poplatku za obnovitelné zdroje v cenách elektřiny. Dále by měly pokrýt mírně navýšený příspěvek na dopravu pro dojíždějící.
Kancléřka Angela Merkelová ocenila „skvělou práci“ vyjednávačů a uvedla, že je ráda, že Spolková rada bude na konci týdne pravděpodobně schopna oficiálně tuto záležitost odsouhlasit.
<h2>Nástroj pro snížení emisí v sektorech mimo EU ETS</h2>
Nově zavedený německý systém pro obchodování s emisemi CO2 cílí na sektory, které nejsou zahrnuty v <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/" target="_blank" rel="noopener">Evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>. Systém tak zpoplatní emise CO2 z dopravy a vytápění budov.
Spolu se zavedením systému <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecko-bundesrat-schvalil-zakon-zavedeni-vlastniho-systemu-obchodovani-co2/" target="_blank" rel="noopener">byly na konci listopadu schváleny také emisní cíle pro jednotlivá odvětví a navýšení daně pro leteckou přepravu</a>.
V energetice mají emise CO2 klesnout z 280 milionů tun v roce 2020 na 175 milionů tun v roce 2030 a v průmyslu potom ze 186 milionů tun na 140 milionů tun. Odvětví dopravy má za cíl snížit emise ze 150 na 95 milionů tun, odvětví budov ze 118 na 70 milionů tun a zemědělství ze 70 na 58 milionů tun.

Emise CO2

Německo navýší zahajovací cenu u svého systému pro obchodování s emisemi CO2 na 25 EUR/t

Zásob hnědého a černého uhlí připravených k vytěžení v Česku ubývá. ČTK to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Podle údajů ČGS činily takzvané vytěžitelné zásoby ke konci loňského roku 29,2 milionu tun u černého uhlí a 646,5 milionu tun u uhlí hnědého. Ještě před pěti roky to přitom bylo 56,6 milionu tun u černého uhlí a 796,3 milionu tun u uhlí hnědého.
<blockquote>&#8222;Hnědé uhlí se v současnosti v ČR těží pouze v severočeské pánvi a východní části pánve sokolovské. Celkové vytěžitelné zásoby hnědého uhlí jsou z téměř 84 procent v severočeské a zbylých 16 procent v sokolovské pánvi. Vytěžitelné zásoby černého uhlí jsou pak v ČR evidovány jen na těžených ložiskách části hornoslezské pánve, tedy v ostravsko-karvinském revíru, kde těží společnost OKD,&#8220; uvedl Starý.</blockquote>
Od sametové revoluce podle dat ČGS klesla těžba uhlí o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo 4,1 milionu tun černého a 39,2 milionu tun hnědého uhlí. U černého uhlí činí pokles 88,2 procenta, u hnědého 55,9 procenta. Starý už dříve připomněl, že během posledních 30 let se postupně zavíraly uhelné doly po celé republice. Důvody ukončení těžby byly podle něj především ekonomické. Výraznější útlum zaznamenalo černé uhlí.
<blockquote>&#8222;Od roku 2013 se u něj navíc začaly projevovat důsledky poklesu světových cen energetického uhlí a těžba se postupně propadala z 8,6 milionu tun v roce 2013, 8,3 milionu tun v roce 2014, 7,6 milionu tun v roce 2015, 6,1 milionu tun v roce 2016, 4,9 milionu tun v roce 2017, až na 4,1 milionu tun v roce 2018, což ve všech případech bylo absolutní minimum v moderní historii ČR,&#8220; doplnil Starý.</blockquote>
Celkové známé zdroje hnědého uhlí v ČR podle ČGS činí 8,6 miliardy tun a 16,3 miliardy tun u uhlí černého. &#8222;Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Těžitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů,&#8220; dodal Starý.
Portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů, v listopadu uvedl, že Česko se svým podílem elektřiny vyrobené z uhlí ve výši 48 procent více než dvojnásobně převyšuje průměr EU (20 procent). S loni vytěženými 39 miliony tun je ČR podle něj třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, po Německu (168 milionů tun) a Polsku (58 milionů tun). Podle portálu oba druhy uhlí, hnědé i černé, těží v Evropě v současnosti tři státy &#8211; Polsko, Rumunsko a Česko.
V Česku vznikla takzvaná uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jaderné energetiky. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce očekávat koncem příštího roku. Další jednání komise by se mělo uskutečnit v lednu.
rdo mal

Vytěžitelných zásob uhlí v Česku ubývá, hnědého je necelých 650 mil. tun

Průkaz energetické náročnosti budou muset mít na dobře viditelném místě nově všechny budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Vládní novelu o hospodaření energií, která to předpokládá, schválil po Sněmovně i Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti se bude vztahovat při přestavbách a rekonstrukcích pouze na větší změny dokončených budov, nikoli na všechny změny, jak původně navrhovala vláda.
Sněmovna do novely vložila úpravu povinnosti provozovatelů nebo vlastníků objektů s výrobnou energie. Současné znění zákona podle ní může znamenat, že vlastník by při jakékoli stavební úpravě musel vyhovět požadavkům na rozsáhlou modernizaci a rekonstrukci, i kdyby se stavební úpravy netýkaly výroby energie nebo tepla. Pozměňovací návrh kritizovalo Hnutí Duha, které tvrdí, že fakticky ruší současnou povinnost provozovatelů starých uhelných elektráren investovat při rekonstrukcích do zvyšování účinnosti.
Na návrh sněmovního hospodářského výboru se v zákoně zvyšuje hranice pro kontrolu systému vytápění z nynějších 20 kilowattů na 70 kilowattů a u klimatizací z 12 na 70 kilowattů. Kontroly se budou nově vztahovat i na tepelná čerpadla nebo elektrické odporové vytápění.
Horní komora na návrh svého předsedy Jaroslava Kubery (ODS) před zahájením schůze uctila minutou ticha památku obětí úterní střelby v ostravské nemocnici.