Město Zlín se zapojilo do soutěže o koupi Teplárny Zlín, kterou vlastní společnost Sev.en Energy. Město jako jeden ze zájemců o koupi postoupilo do druhého &#8211; závěrečného kola prodeje, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí radnice Tomáš Melzer. Skupina Sev.en Energy nechtěla prodej zlínské teplárny na dotaz ČTK komentovat.
<blockquote>&#8222;Teplárna Zlín byla od roku 2011 součástí společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o., kterou skupina Sev.en Energy v srpnu 2019 odkoupila od jejího předchozího vlastníka, švýcarské skupiny AlpiqAG, a poté přejmenovala na Teplárna Kladno s.r.o. Závod teplárny Zlín byl z hlediska strategie a portfolia podnikání vyhodnocen ve skupině Sev.en Energy jako nestrategické aktivum. Ze společnosti Teplárna Kladno s.r.o. tak byla k 1. 4. 2020 vyčleněna Teplárna Zlín s.r.o. do samostatné, stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti, která je nyní na prodej,&#8220; uvedl Melzer.</blockquote>
Teplárna je umístěna v průmyslovém areálu bývalých Baťových závodů. Vyrábí teplo pro zhruba 18.000 zlínských domácností a firem.
<blockquote>&#8222;Teplo je strategickou surovinou stejně jako voda. Našim cílem je, abychom i v budoucnu zachovali pro občany Zlína centrální zásobování teplem za rozumnou a předvídatelnou cenu. V případě, že soutěž nevyhrajeme, budeme mít zájem s případným novým majitelem teplárny spolupracovat, abychom tohoto našeho cíle dosáhli,&#8220; uvedl zlínský primátor Jiří Korec (ANO).</blockquote>

Teplárenství

Město Zlín se zapojilo do soutěže o koupi Teplárny Zlín

Společnost Pražská teplárenská (PT) definitivně patří francouzské společnosti Veolia Česká republika, která ji koupila od Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Obchod posvětil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (UOHS) a PT od 3. listopadu patří francouzské společnosti. ČTK to dnes sdělila mluvčí Veolie Marcela Dvořáková. Za kolik firma společnost získala, neuvedla. PT dodává teplo do více než 230.000 domácností a desítek administrativních budov, podniků, školských a zdravotnických zařízení.
<blockquote>„Akvizice takto významné společnosti je pro skupinu Veolia zásadní, i s ohledem na proměnu, kterou teplárenství v ČR prochází. Věřím, že i s pomocí PT bude energetická divize skupiny Veolia úspěšně čelit velkým environmentálním výzvám, které nás v nedaleké budoucnosti čekají. Zároveň bych chtěl ubezpečit všechny zákazníky PT, že pro ně tato akvizice nebude mít žádný negativní dopad,“ uvedl generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR Reda Rahma.</blockquote>
Nově získaná společnost doplní akvizici Pražské teplárenské – Levý břeh (PT LPZ), která zásobuje teplem levobřežní část Prahy a kterou Veolia převzala v roce 2016. Na severu Prahy je pražská teplárenská síť napojena na 34 kilometrů dlouhý tepelný napáječ z Elektrárny Mělník, kde se teplo vyrábí při tzv. kogeneraci, což je souběžná výroba tepla a elektřiny.
EPH držela v PT stoprocentní podíl prostřednictvím společnosti EP Energy. V roce 2017 získal Křetínský od Prahy v teplárně čtvrtinový podíl. Tyto akcie byly tehdy ohodnoceny na 3,1 miliardy korun.
Veolia je v hlavním městě rovněž většinovým vlastníkem Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), které mají na starosti distribuci vody. Menšinovým vlastníkem je Praha. PVK má vodovodní síť do roku 2028 pronajatou od městské společnosti Pražská vodohospodářská společnost (PVS). Po vypršení termínu se stoprocentním vlastníkem stane Praha.
Veolia zaměstnává po celém světě téměř 180.000 lidí. V Česku Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.

Energetika v ČR

Pražská teplárenská patří francouzské společnosti Veolia ČR

Někteří čeští lékaři iniciovali kampaň, která žádá brzký konec těžby a spalování uhlí. Signatáři petice mířené na vládu a další politiky <a target="_blank" href="https://www.zazdravesrdce.cz/">uvádějí</a>, že znečištěné ovzduší rapidně zhoršuje průběh respiračních, kardiovaskulárních i onkologických onemocnění a přispívá k jejich vzniku. Požadují přechod na modernější a čistší zdroje energie. o výzvě ČTK dnes informoval za signatáře Daniel Jirků v tiskové zprávě.
Iniciativa &#8222;Lékaři za zdravé srdce Evropy&#8220; spojuje lékaře a další zaměstnance ve zdravotnictví a vědce ze souvisejících oborů. Mezi podporovatele kampaně patří například chirurg Pavel Pafko, lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert, lékařky Irena Opletalová a Jana Skřičková, které působí na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno, či ekotoxikolog Radim Šrám. Ten také předsedá Komisi pro životní prostředí Akademie věd ČR. Partnerem výzvy je také ekologická organizace Hnutí DUHA.
Iniciátoři připomínají, že v důsledku špatného ovzduší v Česku ročně předčasně zemřou tisíce lidí. Uvedli, že uhelné zdroje jsou zodpovědné za 88 procent ročně vyprodukovaných emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny a Česko stále vyrábí nejvíce elektřiny z uhlí na osobu v celé Evropské unii.
<blockquote>&#8222;Česká elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez znečišťujících uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů,&#8220; řekl k výzvě energetický expert a člen vládní Uhelné komise Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.</blockquote>
Ekologické organizace požadují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030. Termíny, s kterými operuje Uhelná komise, jsou roky 2033, 2038 a 2043. Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.
Signatáři výzvy se také, v souvislosti s probíhající koronakrizí, odkazují na studie, podle nichž špatný stav ovzduší, společně s dalšími rizikovými faktory, přispívá k horšímu průběhu covid-19 a dalších plicních onemocnění. Zmiňují například na jaře zveřejněnou studii provedenou vědci z Harvardovy univerzity, či pozdější výzkumy odborníků z univerzity v britském Birminghamu a v několika dalších zemích. V Česku podobná studie zatím chybí. Podle signatářů výzvy tyto výzkumy ukazují, že je třeba prosazovat ekologická opatření chránící zdraví lidí i během koronakrize.
<blockquote>&#8222;Pandemie koronaviru nám jasněji než kdy dříve ukázala, nakolik jsou lidské zdraví a zdraví planety propojené. Máme nyní volbu konat a ochránit zdraví naší země i jejích obyvatel,&#8220; stojí v závěru výzvy.</blockquote>

Uhlí

Čeští lékaři ve výzvě žádají brzký konec spalování uhlí

Dalším přírůstkem do skupiny velkých elektrokotlů v ČR <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/elektrarna-porici-ma-novy-elektrokotel-109366" target="_blank" rel="noopener">se stal parní elektrokotel nově postavený v Elektrárně Poříčí</a>. Dle skupiny ČEZ bude nový elektrokotel sloužit jako záložní zdroj pro stabilizaci elektrizační soustavy a jako náhradní zdroj tepla na Trutnovsku. 
Nový elektrokotel přivádí do parovodní a teplovodní soustavy na Trutnovsku 42 tun páry za hodinu a jeho výkon 30 MW jej činí největším své kategorie v ČR. Provozní licence je platná od 30. září 2020.
 „Prvotní myšlenka postavit elektrokotel byla založena na záměru zkrátit letní odstávku dodávky tepla odběratelům na minimum. Tento záměr byl úspěšně naplněn a jako bonus se podařilo elektrokotel certifikovat na poskytování podpůrných služeb v elektrizační soustavě,“ upřesnil Martin Hrubý, ředitel Elektrárny Poříčí a Hodonín. 
Velkých elektrokotlů není v České republice prozatím mnoho. První horkovodní elektrokotel o výkonu 12 MW byl nainstalován v areálu Teplárny Příbram v roce 2014.<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/teplarne-sko-energo-zprovoznili-15mw-elektrokotel-podpurne-sluzby-video"> Mezi další patří mladoboleslavská teplárna ŠKO-ENERGO, která uvedla v roce 2016 do provozu 15MW elektrokotel.</a>
V roce 2017 byly poté uvedeny do provozu další dva horkovodní elektrokotle. První v areálu teplárny Kladno – 14 MW a druhý v areálu elektrárny ČEZ v Tušimicích – 7 MW. Také Teplárny Brno využívají od roku 2018 horkovodní elektrokotel o výkonu 20 MW.
Funkce těchto elektrokotlů není jen dodávka tepla, ale většina z nich také poskytuje provozovateli přenosové soustavy ČEPS podpůrné služby, a to <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/podpurne-sluzby-prenos-elektriny">zápornou minutovou zálohu mFRR15-.</a>
Zdroj úvodní fotografie: ČEZ

Největší elektrokotel v Česku zahájil provoz. Kromě dodávek tepla bude stabilizovat elektrizační soustavu

Společnost ČEZ chystá v teplárně Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku odstavení dvou uhelných kotlů a jejich nahrazení dvěma kotli na plyn a jedním na biomasu. Nyní ČEZ připravuje podklady pro výběrové řízení na dodavatele nových kotlů, které by měly přijít na desítky milionů korun. Vše by mělo být hotové do ledna 2023. ČTK to dnes řekla regionální mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Nové kotle na plyn a biomasu by měly výrazně snížit emise teplárny a zlepšit ovzduší ve Dvoře Králové nad Labem. Teplárna bude po investici splňovat stále se zpřísňující emisní limity. V šestnáctitisícovém Dvoře Králové teplárna zásobuje teplem asi třetinu domácností.
Dva uhelné kotle, které budou odstaveny, mohou spalovat biomasu již nyní. Vedle nich teplárna disponuje dvěma menšími kotli na plyn, které zůstanou funkční. Dva nové kotle budou spalovat zemní plyn, kotel na biomasu bude spalovat dřevní a lesní štěpku.
<figure id="attachement_32826" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Významnou investici udělal ČEZ ve Dvoře Králové již v letech 2010 až 2012, kdy nákladem čtvrt miliardy korun vyměnil rozvody tepla z teplárny. Dožívající parovodní rozvody nahradila moderní horkovodní soustava se spolehlivějším provozem s nižšími náklady a výrazně menšími ztrátami.
Teplárna Dvůr Králové byla vybudována na počátku 50. let minulého století jako centrální zdroj tepla pro Dvůr Králové nad Labem. Nahradila lokální zdroje ve městě. První dodávky páry pro průmyslové podniky zahájila koncem roku 1955.
V Královéhradeckém kraji již změnu zdroje vytápění udělala teplárna Náchod, která patří firmě innogy Energo. Letos v lednu oficiálně zakončila investici přes čtvrt miliardy korun do přechodu z vytápění uhlím na plyn. Součástí investice zahájené v roce 2017 byla rekonstrukce teplovodů. Změna z vytápění uhlím na plyn významně snížila prašnost a zlepšila kvalitu ovzduší v Náchodě.

ČEZ přestane v teplárně Dvůr Králové nad Labem spalovat uhlí

Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí takzvaná uhelná komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl do konce roku rozhodnout. ČTK to po dnešním jednání komise sdělil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil tak svoje dřívější vyjádření podle kterého postup útlumu těžby uhlí v ČR bude stanoven do konce letošního roku. „Ano, platí konec roku, rozhodnutí bude v polovině listopadu, příští uhelnou komisi,“ napsal dnes ČTK.
Finální rozhodnutí o datu dnes podle předpokladů nepadlo. Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla uvedl, že komise diskutovala o scénářích, mezi které patří roky 2033, 2038 a 2043. Shodla se také na nutnosti doplnit další podklady pro konečné rozhodnutí. „Další jednání komise se uskuteční v listopadu, tam by mělo padnout doporučení pro vládu. Dá se předpokládat, a uhelná komise s tím v tuto chvíli nadále pracuje,“ řekla dnes mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Podle několika zdrojů ČTK měla původně komise stanovit termín konce využívání uhlí v Česku už dnes, a to na rok 2038, jak to učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale v pondělí oznámil, že komise o datu zatím nerozhodne. Zástupci ekologů v ní dnes v potvrdili, že komise nehlasovala o termínu konce uhlí ani o žádném dalším usnesení, jednání podle nich bylo informativní a diskusní.
Uvedli, že komise mimo jiné řešila zpracování nouzového scénáře, který by řešil, jak reagovat na úplný kolaps uhelného sektoru z ekonomických důvodů před rokem 2030. Ekologické organizace vytvoření takového plánu podporují, s ohledem na aktuální vývoj na trhu i evropské legislativy je podle nich pravděpodobný. Zopakovaly, že nadále prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.
<blockquote>„Zásadní problém předložených scénářů je v tom, že žádný z nich nepočítá s tím, že by stát aktivně zavíral uhelné elektrárny před rokem 2029. Což vede k absurdní situaci, kdy se předpokládá v roce 2025 vývoz elektřiny v objemu odpovídajícím výrobě největší uhelné elektrárny Počerady,“ řekl dnes člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh Jiří Koželouh (z Hnutí Duha).</blockquote>
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v dnešním komentáři uvedl, že doporučení uhelné komise pro vládu ČR musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Zdůraznil, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem uhelné komise, ale politickým rozhodnutím.
<blockquote>„Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře,“ řekla dnes mluvčí svazu Lenka Dudková.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Havlíček: Datum útlumu uhlí doporučí komise vládě v listopadu

Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Sdělili, že prosazují postupné odstavení uhelných elektráren v ČR už do roku 2030. Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.
Pořadí postupného odstavování uhelných elektráren, které dnes Greenpeace a Hnutí Duha představily, neodráží podle nich přání ekologických organizací, ale vychází ze zmiňovaného kritéria, které pro zavírání elektráren schválila uhelná komise na svém zasedání 5. června v Prunéřově. Ukazatel pracuje s údaji za roky 2017 až 2019. Na emisní intenzitu má vliv zejména účinnost využívání paliva a také to, jestli a jaká část tepla vznikajícího při výrobě elektřiny je využita, uvedly organizace.
<blockquote>&#8222;Vytvořili jsme seznam uhelných elektráren s pořadím odstavování, jehož oficiálnímu vytvoření v uhelné komisi dosud bránili zástupci uhelných firem spolu s ministry. Nejde o naši představu, ale o exaktní aplikaci kritéria emisní intenzity, schváleného uhelnou komisí s využitím oficiálních údajů provozovatelů elektráren,&#8220; uvedl dnes Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha a člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh.</blockquote>
Přesné termíny, kdy by měly být elektrárny odstaveny proto podle něj tabulka neuvádí. &#8222;Jako první by se zavírala elektrárna Počerady, které má velmi malou účinnost a nevyužívá teplo vznikající při výrobě elektřiny,&#8220; uvedl dnes Koželouh. Elektrárna má podle výpočtu ekologických organizací emisní intenzitu nejvyšší, když vypustí 1,033 tuny CO2 na megawatthodinu (MWh). Jejím majitelem je aktuálně ČEZ, nejpozději od začátku roku 2024 bude ale vlastníkem skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
Následuje hnědouhelná elektrárna Mělník s emisní intenzitou 1,031 tuny CO2 na MWh a černouhelná elektrárna Dětmarovice s emisní intenzitou 1,021 tuny CO2 na MWh. Naopak nejnižší emisní intenzitu má elektrárna Mělník II, a to 0,786 tuny CO2 na MWh, uvedly organizace. Také všechny tyto zdroje provozuje skupina ČEZ.
V úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Podle několika zdrojů ČTK měla komise už stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes ale na twitteru <a target="_blank" href="https://twitter.com/RibraRichard/status/1318101083420381189">uvedl</a>, že komise v úterý o termínu konce uhlí v ČR nerozhodne.
<blockquote>&#8222;Dlouhodobě prosazuji, aby se práce komise zbytečně neprotahovala, ale rozhodovat o tak zásadní otázce na základě prezentace se dvanácti slajdy rozeslané den před jednáním by bylo šílené. Doufám, že pan Brabec bude reagovat stejně rozumně i ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba. Ministr životní prostředí by měl být v ochraně klimatu aspoň o trochu ambicióznější, než ministr průmyslu, který prosazuje konec uhlí v roce 2038,&#8220; řekl dnes člen uhelné komise za Greenpeace Jan Rovenský.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička

Emisní intenzita uhelných elektráren v ČR
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">uhelná elektrárna</td>
<td valign="middle">provozovatel</td>
<td valign="middle">emisní intenzita 2017 až 2019 (tuny CO2/MWh)</td>
<td valign="middle">instalovaný výkon (v megawattech)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Počerady</td>
<td valign="middle">ČEZ (do budoucna Sev.en Energy)</td>
<td valign="middle">1,033</td>
<td valign="middle">1000</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Mělník III</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">1,031</td>
<td valign="middle">500</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Dětmarovice</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">1,021</td>
<td valign="middle">800</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tisová II</td>
<td valign="middle">Sokolovská uhelná</td>
<td valign="middle">0,958</td>
<td valign="middle">100</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Chvaletice</td>
<td valign="middle">Sev.en Energy</td>
<td valign="middle">0,938</td>
<td valign="middle">820</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ledvice 4</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,932</td>
<td valign="middle">110</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prunéřov II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,918</td>
<td valign="middle">750</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tušimice II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,902</td>
<td valign="middle">800</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ledvice 6</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,847</td>
<td valign="middle">660</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Kladno</td>
<td valign="middle">Sev.en Energy</td>
<td valign="middle">0,802</td>
<td valign="middle">470</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Mělník II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,786</td>
<td valign="middle">220</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Ekologické organizace na základě údajů společností

rdo mal

Ekologové: Útlum uhlí v r. 2038 je pozdě, první odstavit Počerady

Takzvaná uhelná komise v úterý nerozhodne o termínu ukončení využívání uhlí v České republice. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/RibraRichard/status/1318101083420381189">twitteru</a> to dnes uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Komise, která se má zabývat útlumem těžby uhlí a také celkovým budoucím energetickým mixem ČR, dostane podklady, hlasovat bude na jednom z dalších jednání. Podle několika zdrojů ČTK přitom měla už na úterním zasedání stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
<blockquote>&#8222;Uhelná komise zítra (v úterý) o termínu konce uhlí v České republice nerozhodne. Na tom jsme s (ministrem průmyslu) Karlem Havlíčkem (za ANO) dohodnuti. Komise dostane podklady, na základě kterých se bude o termínu hlasovat na jednom z dalších jednání. Nechceme rozhodovat pod časovým tlakem,&#8220; poznamenal Brabec.</blockquote>
Havlíček ČTK v pátek napsal, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. Podle Hospodářských novin minulý týden Havlíček uvedl, že nejvíc reálný je rok 2038, definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo. V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové.
V návaznosti na informaci o možném ukončení využívání uhlí v roce 2038 od neděle před budouvou ministerstva životního prostředí protestovali aktivisté z hnutí Fridays for Future (FFF), Limity jsme my a Extinction Rebellion. Před úřadem přenocovali. Mluvčí FFF Petr Doubravský ČTK řekl, že pohnutkou k protestu byly mimo jiné obavy ze zneužití nouzového stavu k prosazení pozdějšího termínu. Možné hlasování považovali za uspěchané, bez dostatečných podkladů. Po Brabcově oznámení, že se v úterý nerozhodne, aktivisté komorní protest ukončili.
<figure id="attachement_10774" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Bílina-800x501.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Bílina-800x501.jpg" alt="Bílina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Vicepremiér Havlíček také nedávno ve svém pořadu na kanále YouTube připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která proces urychlí, a to vzhledem k rostoucí ceně emisních povolenek. Platí je uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Brabec: Uhelná komise v úterý o datu ukončení využívání uhlí v ČR nerozhodne

Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však dnes nepotvrdil.
<blockquote>&#8222;Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější, než samotné datum, bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,&#8220; napsal dnes ČTK ministr.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Nejvíce reálný je rok 2038. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo,&#8220; citovaly tento týden Havlíčka Hospodářské noviny.</blockquote>
V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; řekl tehdy člen komise Jan Rovenský (za Greenpeace).
Minulý týden ve svém pořadu na kanále <a target="_blank" href="https://www.youtube.com/watch?v=T7NPWnxsd44">YouTube</a> Havlíček připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která celý proces urychlí. &#8222;Může nastat situace B, která je o tom, že všechno může být s ohledem na ceny emisních povolenek, které se dnes šplhají nahoru a už jsou na 30 eurech (820 Kč za tunu oxidu uhličitého), svým způsobem i rychlejší. To znamená, že se bude třeba odstavovat rychleji. Nikoliv proto, že o tom rozhodne uhelná komise, ale prostě proto, že se to těm aktérům, podnikatelům v oblasti prostě nevyplatí,&#8220; uvedl. Emisní povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise, byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">patří</a> generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

V úterý zasedne uhelná komise, konec uhlí v ČR stanoví nejspíš na rok 2038

Evropská komise představila strategii nazvanou „Renovační vlna“, jejímž cílem je, aby evropské budovy, na které nyní připadá 40 % spotřeby energie v EU, snížily do roku 2030 spotřebu energie o 14 %, spotřebu energie na vytápění a chlazení o 18 % a emise skleníkových plynů o 60 %. Aby se tak stalo, je <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1835" target="_blank" rel="noopener">dle tiskové zprávy Evropské komise</a> nutné v příštích letech zdvojnásobit tempo renovací budov a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Stanovený cíl snížení emisí skleníkových plynů z budov o 60 % je dle Komise nezbytný k dosažení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/komise-zvyseni-unijnich-energeticko-klimatickych-cilu-nutnosti" target="_blank" rel="noopener">navrhovaného přísnějšího cíle pro snížení celkových emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990</a>. O finální hodnotě tohoto cíle probíhá aktuálně debata na úrovni Evropského parlamentu a členských států EU, přičemž europoslanci požadují ještě ambicióznější cíl v podobě 60% snížení emisí.
Podle Evropské komise je pro dosažení uvedených cílů pro spotřebu energie a emise skleníkových plynů z budov nutné, aby došlo ke zdvojnásobení současného tempa renovací budov a k zajištění toho, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Do roku 2030 by dle Komise mohlo být zrenovováno 35 milionů budov a v důsledku toho vytvořeno až 160 000 nových „zelených“ pracovních míst ve stavebnictví.
<blockquote>„Na budovy připadá přibližně 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů. Avšak pouze 1 % budov každoročně projde energeticky účinnou renovací, takže účinná opatření mají zásadní význam pro to, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální,“ uvedla Komise.</blockquote>
<h2>Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101420-ec-wants-eu-buildings-energy-use-cut-14-by-2030-through-renovation" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, fosilní paliva představovala v roce 2017 zhruba 77 % energie spotřebované na vytápění budov a tato oblast bude tudíž nejvíce ovlivněna představenými plány Komise.
<blockquote>„Modernizace systémů využití energie v budovách je klíčem k jejich dekarbonizaci, využití potenciálu obnovitelných zdrojů a snížení závislosti EU na dovážených fosilních palivech,“ dodala Komise.</blockquote>
EK dále uvedla, že posoudí možnost zpřísnění evropského cíle z roku 2018 pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v oblasti vytápění a chlazení. Tento nezávazný cíl po členských státech požaduje, aby podíl OZE v sektoru vytápění a chlazení stoupal mezi lety 2020 a 2030 v průměru o 1,3 % ročně. Vyloučen dále není ani požadavek na určité minimální množství podílu energie z OZE v budovách či podpora využití dekarbonizovaných plynů.
Autor úvodní fotografie: Cjp24