Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, dosáhl za loňský rok zisku po zdanění necelých 400 milionů korun. Zisk EBIDTA (před započtením úroků, daní a odpisů) bude mezi 720 až 730 miliony korun. Předběžné neauditované výsledky považuje firma za úspěch, zejména v době, kdy opět zdražovaly emisní povolenky, cena silové elektřiny klesala a byla teplejší zima. ČTK to řekl generální ředitel Václav Pašek.
Loňské tržby podniku byly kolem 2,5 miliardy korun, zhruba na stejné úrovni jako o rok dříve. Trh s teplem zůstal podle Paška v Plzni stejný, výnosy snížily ceny za silovou elektřinu, které loni rapidně spadly. Klesala také cena za podpůrné služby pro ČEPS, protože je nabízí řada tepláren, aby si vylepšily ekonomiku.
Hospodářské ukazatele nelze meziročně srovnat, protože firma předloni v listopadu fúzovala s Plzeňskou energetikou ze skupiny EPH miliardáře Daniela Křetínského, která získala v Plzeňské teplárenské 35procentní podíl, zbytek drží město. Předloni měla Plzeňská teplárenská čistý zisk 243 milionů korun. Rok 2019 byl prvním uceleným rokem po fúzi. &#8222;V zisku se projevil fakt, že se loni dařilo. A dále se sečetly zisky obou společností a ty se ještě umocnily synergií, která zajistila vyšší profit, než by byl prostý součet,&#8220; uvedl Pašek.
Podnik od loňska obchoduje s elektřinou v rámci skupiny EPH. &#8222;Máme společný dispečink, který je v Opatovicích, takže online 24 hodin řídíme obchod s elektřinou i podpůrné služby pro ČEPS. Máme technické náhrady mezi všemi našimi zdroji,&#8220; řekl Pašek. Firma dosahuje díky nákupům &#8222;ve velkém&#8220; lepší ceny technologií, dílů i surovin. Rekonstrukce, přípojky a výměníkové stanice provádí s evropskou dotací operačního programu, která činí 40 procent. Dále šetří desítky procent v soutěžích na dodavatele.
Letos plánuje podnik nižší zisk EBIDTA &#8211; kolem 530 milionů Kč, hlavně vinou výrazně vyšších výdajů za emisní povolenky. &#8222;Jejich cena rostla už loni poměrně dramaticky a samozřejmě se snížil podíl alokací na dodávky tepla. Loni jsme zaplatili za povolenky CO2 asi 350 milionů korun, přitom o rok dříve to bylo &#8218;jen&#8216; necelých 100 milionů. Letos očekáváme, že zaplatíme půl miliardy korun,&#8220; uvedl Pašek. Tato suma podle něj výrazně ovlivní hospodářský výsledek firmy.
Podnik s 510 zaměstnanci jejich počet po fúzi nijak zásadně neomezoval. Zdroje už byly optimalizované dříve a počty pracovníků ve směnách zůstaly. &#8222;V nadstavbě se zmenšuje počet lidí přirozenými odchody,&#8220; uvedl Pašek. Firmu tak opouští několik lidí ročně.

Společnosti

Plzeňská teplárenská měla loni po fúzi čistý zisk 400 milionů Kč

Obnovitelná energie se v Evropské unii v roce 2018 podílela 21 % na celkové energii spotřebované na vytápění a chlazení. Tento podíl stabilně roste a za posledních 14 let se zvýšil o tři čtvrtiny. <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20200211-1?fbclid=IwAR3LYLLmUq2dWiIGnZCOzQwKY_oSKYf_0H73mT6U342lijhHSAFhQ3_ELno">Uvádí to zpráva evropského statistického úřadu Eurostat</a> z minulého týdne.
Eurostat sbírá data o podílu obnovitelné energie na vytápění a chlazení v EU od roku 2004, kdy tento podíl činil 11,7 % (v 27 zemích EU bez Spojeného království). Od té doby se tento podíl neustále zvyšuje, když v roce 2018 dosáhl 21,1 %. Za 14 let se tak podíl obnovitelné energie na vytápění a chlazení navýšil o tři čtvrtiny.
Na čele statistiky se umístilo Švédsko, ve kterém v roce 2018 pokryly obnovitelné zdroje energie (OZE) téměř dvě třetiny (65%) energie spotřebované na vytápění a chlazení. Více než polovina energie použité na vytápění a chlazení pocházela z OZE také v Lotyšsku (56%), Finsku (55%) a Estonsku (54%).
Oproti tomu obnovitelné zdroje přispěly nejmenším podílem na energii spotřebované na vytápění a chlazení v Irsku a Nizozemsku (shodně 6%), Belgii (8%) a Lucembursku (9%).
Česká republika dosáhla podílu ve výši 20,6 %, a zaostala tak za průměrem EU o půl procentního bodu. Od roku 2004 však navýšila svůj podíl z 9,9 % více než dvojnásobně.
<figure id="attachment_81111" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1748px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png"><img class="size-full wp-image-81111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png 1748w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-433x512.png 433w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-768x909.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-866x1024.png 866w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-725x858.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-800x946.png 800w" alt="" width="1748" height="2068" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných energie na celkové energii spotřebované na vytápění a chlazení v EU. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
Obnovitelná energie pro vytápění a chlazení zahrnuje také energii získanou (ze vzduchu, země nebo vody) tepelnými čerpadly (tato informace však ještě není dostupná ve všech zemích). V roce 2018 tato tepelná energie přispívala více než desetinou (11,5 %) k celkové energii z OZE používané k vytápění a chlazení.

Obnovitelné zdroje

Obnovitelná energie se v roce 2018 podílela 21 % na energii spotřebované pro vytápění a chlazení v EU

Finský energetický gigant Fortum, který je mimo jiné majoritním vlastníkem německé energetické společnosti Uniper, <a href="https://www.fortum.com/media/2020/02/fortum-initiates-strategic-review-district-heating-businesses-poland-baltics-and-jarvenpaa-finland" target="_blank" rel="noopener">oznámil</a>, že v souladu se svou strategií a kontinuální revizí svého podnikatelského portfolia zváží strategické možnosti, zahrnující také možné divestice, pro svůj teplárenský byznys v Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a finském městě Järvenpää. Loňská EBITDA posuzovaných aktiv dosáhla 120 milionů eur při prodejích tepla ve výši 18,4 PJ a prodejích elektřiny ve výši 1,3 TWh.
Podle úvodního zhodnocení Fortumu mohou posuzovaná aktiva vykazovat vyšší růst a generovat větší hodnotu při alternativní vlastnické struktuře.
Největší část posuzovaných aktiv se nachází v Polsku. Konkrétně se jedná o soustavy centrálního zásobování teplem (SCZT) v pěti městech, přičemž mezi provozovaná aktiva patří také dva více palivové kogenerační zdroje v městech Čenstochová a Zabrze, které byly uvedeny do provozu v letech 2010, respektive 2019. V roce 2019 prodal Fortum z posuzovaných polských teplárenských aktiv téměř 12 PJ tepla a 0,6 TWh elektřiny a vygeneroval EBITDA 43 mil. eur.
V Pobaltí prodal loni Fortum 5,4 PJ tepla a 0,6 TWh elektrické energie při EBITDA 66 mil. eur. Prostřednictvím SCZT ve finském městě Järvenpää dodal loni Fortum 1,1 PJ tepla z vlastní teplárny, která dále do sítě dodala 0,1 TWh elektrické energie. EBITDA těchto aktiv dosáhla 11 mil. EUR.
Fortum patří k největším evropským producentům elektřiny a tepla. <a href="https://www.fortum.com/about-us/our-company/our-energy-production" target="_blank" rel="noopener">V roce 2018 zdroje společnosti vyrobily 75 TWh elektrické energie a 107 PJ tepla</a>. Téměř 60 % z uvedené produkce elektrické energie bylo vyrobeny bez emisí CO2.

Teplárenství

Fortum zahajuje strategickou revizi svého teplárenského byznysu v Polsku a Pobaltí

Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, investuje téměř 300 milionů Kč do úpravy technologie, které sníží emise oxidů síry a dusíku. Firma tak bude už od nadcházející topné sezony 2020/2021 splňovat přísné evropské limity platné od června 2021. ČTK to dnes řekl generální ředitel Václav Pašek.
Pro firmu, které loni inspekce životního prostředí uložila pokutu za emise oxidů siřičitého, je to největší loňská a letošní investice. Investuje v bývalé Plzeňské energetice, teplárně a elektrárně někdejší Škody Plzeň, která je po fúzi od listopadu 2018 součástí Plzeňské teplárenské. Společnost miliardáře Daniela Křetínského EP Infrastructure v ní získala 35procentní podíl, zbytek drží město. Křetínského skupina vložila do fúzované firmy kromě Plzeňské energetiky 600 milionů Kč.
<blockquote>&#8222;Dusík už máme zvládnutý, investice je hotová. Budeme dělat garanční měření, testy a převzetí. Šlo hlavně o úpravy kotle a nějaká sekundární opatření, aby se limity ještě zpříjemnily z hlediska evropské legislativy. Kotel už byl uvedený do provozu a dodává energii do sítě,&#8220; uvedl Pašek.</blockquote>
Stavby stála kolem 100 milionů Kč.
Podnik zahajuje intenzifikaci odsíření, které přijde na 180 milionů Kč. Modernizaci zařízení, které bylo uvedené do provozu před 11 lety a s rezervou splňovalo tehdejší limity, udělá Metrostav. &#8222;Všechny ekologické stavby musí být dokončené letos na podzim před zimou,&#8220; uvedl Pašek.
Projekty DENOx a DESOx, které byly dlouhodobě připravené už před fúzí, provádí firma tak, aby neomezily zimní provoz. Oba usilují o dotaci. Podle Paška si je vyžádaly nové evropské limity. Míní ale, že je to mrhání peněz, protože za stovky milionů snižují emise &#8222;jen&#8220; o pár procent. &#8222;Před 11 lety jsme je snižovali až o 70 procent, to smysl dávalo. Neměli jsme ale jinou možnost, protože zdroj chceme provozovat, chceme být ekologičtí, lídrem v regionu a spolehlivým dodavatelem,&#8220; řekl. Podle Paška jde o poslední velkou investici teplárny do uhelné části. &#8222;Protože jak dneska slýcháme, začíná být uhlí sprostým slovem. Chceme, abychom měli na střednědobý výhled uhelnou část v kondici,&#8220; dodal.

Plzeňská teplárenská investuje 300 mil.Kč do snížení oxidů síry a dusíku

Spojené království testuje směs zemního plynu a “zeleného<span style="text-align: left; color: #333333; text-transform: none; text-indent: 0px; letter-spacing: normal; font-family: 'Libre Franklin','Helvetica Neue',helvetica,arial,sans-serif; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; word-spacing: 0px; display: inline !important; white-space: normal; cursor: text; orphans: 2; float: none; -webkit-text-stroke-width: 0px; background-color: #ffffff;">” vodíku jako nové palivo pro vytápění. <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jan/24/hydrogen-uk-gas-grid-keele-university" target="_blank" rel="noopener">Touto směsí se ve městě Staffordshire začalo vytápět 100 domů a 30 budov patřících Univerzitě Keele</a>. Nový způsob vytápění by měl pomoci k snížení emisí skleníkových plynů.
Vodík může být přimíchán do stávajících moderních plynárenských sítí, bez nutnosti měnit spotřebiče nebo potrubí. Univerzita Keele byla identifikována jako ideální místo, protože vlastní a provozuje soukromou plynárenskou síť, která může být izolována od hlavní sítě.
Vytápění domácností a podniků představuje ve Spojeném království polovinu spotřeby energie a třetinu emisí oxidu uhličitého. Přimíchávání zeleného vodíku tvořícího 20 % směsi by po celé zemi mohlo ušetřit asi 6 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně, což odpovídá provozu 2,5 milionů automobilů.
<blockquote>„Do této chvíle nebyla emisím vznikajícím při výrobě tepla z hlediska ekologie přikládána zvláštní pozornost a je to velká výzva,“ uvedla Lorna Millington, budoucí manažerka plynárenské sítě společnosti Cadent, která provozuje <a href="https://hydeploy.co.uk/" target="_blank" rel="noopener">projekt HyDeploy</a>, jehož cílem je snížit produkci CO2 ve Spojeném království pomocí  vodíku a splnit tak emisní cíle Britské vlády do roku 2050.</blockquote>
Dvouleté přípravy na tento projekt obsahovaly kontroly bezpečnosti plynu ve všech zahrnutých budovách, laboratorní testy plynových spotřebičů a výzkum vlivu vodíku na materiály nacházející se v plynárenské síti.
Provoz potrvá až do července a pokud bude úspěšný, bude zaveden na severovýchodě země, kam by se dodávala tato směs paliva do 670 domácích a komerčních nemovitostí ve městech Winlaton a Gateshead.
<blockquote>„Jsme touto možností opravdu nadšení. Tato metoda má velký potenciál ke snížení emisí a každý takto vytápěný domov k tomu může výrazně přispět,“ řekl Mark Horsley, generální ředitel společnosti Northern Gas Networks.</blockquote>
Projekt je součástí celosvětového průzkumu potenciálu vodíkového hospodářství, v němž by plyn mohl být také použit k výrobě elektřiny a tepla s přínosem pro dopravu, těžký průmysl a domácí spotřebu energie.
Při výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů, tzv. “zeleného” vodíku, však stále existují problémy. Ještě potrvá nějaký čas, než bude moct být technologie zavedena na národní úrovni.
<blockquote>”Dvacet procent vodíku je masivní krok vpřed pro náš průmysl a pro Spojené království při dosahování nulového cíle emisí,“ řekl Horsley.</blockquote>
&nbsp;

Životní prostředí

Británie začala v pilotním provozu využívat "zelený" vodík pro vytápění

První polovina letošní topné sezony v Brně byla ve srovnání s třicetiletým průměrem o dva stupně teplejší. Teplárny Brno zatím prodaly o pět procent méně tepla než je průměr posledních pěti let. ČTK to řekl finanční ředitel Tepláren Brno Přemysl Měchura.
<blockquote>&#8222;Dosavadní vývoj klimatických podmínek v Brně od října 2019 do poloviny ledna 2020 ukazuje ve všech ohledech na další teplejší sezonu. Ve srovnání s posledními pěti lety jsou teploty vyšší o 0,5°C, při srovnání s významnějším třicetiletým dlouhodobým normálem je dokonce ta letošní topná sezona zatím teplejší o celé dva stupně Celsia,&#8220; uvedl.</blockquote>
V posledních několika dnech ale na jih Moravy dorazilo mrazivé počasí, kdy se teplota i přes den drží kolem nuly. Teplárny tak spustily naplno i plynový kotel K1, který je jedním z hlavních zdrojů tepla. Loni v létě prošel kompletní rekonstrukcí, díky níž se snížilo množství škodlivin, které kotel vypouští do ovzduší. &#8222;Předpokládáme, že se produkce emisí oxidů dusíku při stávajícím způsobu provozování Špitálky sníží až o 35 procent,&#8220; uvedl v tiskové zprávě generální ředitel tepláren Petr Fajmon.
Teplárna uvela, že ke své síti připojila stotisící byt, dodává tak teplo do více než poloviny brněnských bytů. Kromě toho jsou na její rozvodnou síť připojené například budova AZ Tower, Masarykův onkologický ústav, koncertní sál Sono Centrum, Vila Tugendhat, pivovar, univerzity a desítky dalších institucí.
Teplárny využívají kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, maximálně využívají i dodávky tepla od městské odpadové společnosti SAKO Brno.

Teplárny Brno: Letošní zima je o 2 stupně teplejší než průměr za 30 let

Některé členské státy EU doposud nesplnily povinnost odevzdat finální podobu jejich <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-to-name-and-shame-climate-plan-laggards-in-the-coming-days/">národních klimaticko-energetických plánů</a> (NKEP) do konce roku 2019. Seznam zemí, které NKEP odevzdaly, plánuje Komise na svých webových stránkách zveřejnit během nadcházejících dnů. Informoval o tom portál Euractiv. 
Evropská komise doposud odmítala poukázat na země, které neodevzdaly klimaticko-energetické plány včas, nicméně více než polovina zemí termín dodržela. Povinnost vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Jedním z opozdilců je <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/bdew-nemecko-plni-sve-emisni-cile-energetice">Německo</a>, které potvrdilo, že NKEP ještě neodevzdalo vzhledem k nedávným změnám v klimatické politice. Podobně přesný termín nedodržela Česká republika. Finální podobu Vnitrostátního energeticko-klimatického plánu ČR <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/vlada-v-pondeli-projedna-narodni-klimaticko-energeticky-plan.">projednávala</a> Vláda ČR 13. ledna 2020. Podle <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/vnitrostatni-plan-ceske-republiky-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--252016/">příspěvku</a> na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu z 14. ledna 2020 byl dokument již oficiálně předán zástupcům Evropské komise .
<h2>Komise plánuje detailní analýzu</h2>
Podle portálu Euractiv má nyní Komise právní důvody pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti (angl. infringement) proti zemím, které termín nesplnily. Volí ovšem mírnější metody. Plánem je nyní všechny NKEP posoudit a vyhodnotit, jakým způsobem bylo naloženo s doporučeními Komise, která zveřejnila v červnu 2019. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nektere-clenske-staty-eu-stale-nepredlozily-sve-narodni-klimaticko-energeticke-plany">První návrhy</a> klimaticko-energetických plánů totiž členské země odevzdávaly již na konci roku 2018.
Podle Pauly Pinho, ředitelky jednotky na generálním ředitelství pro energetiku Evropské komise, vypracování a odevzdání NKEP nebylo pouhým byrokratickým cvičením. Komise plánuje plány detailně analyzovat a identifikovat oblasti, kde mohou členské státy profitovat ze zvýšené regionální spolupráce.
<h2>Jsou vůbec NKEP ještě relevantní?</h2>
Do kontextu NKEP pak vstupuje před zhruba měsícem zveřejněný plán Evropské komise, tzv. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice">Green Deal</a>. Ten obsahuje návrh na zvýšení ambicí snižovat emise skleníkových plynů do roku 2030 – ze stávajících 40 % na 50–55 %. Pinho ovšem prohlásila, že to neznamená, že se NKEP mohou již nyní považovat za zastaralé. Plány prý budou využity jako základ, na kterém se budou stavět další vyšší ambice.
Wolfgang Vittorio D´innocenzo, italský energy attaché pro EU, se ovšem nechal slyšet, že NKEP jsou založené na momentálně existujících klimatických cílech pro rok 2030. D´innocenzo zdůraznil, že EU musí dosáhnout svých cílů pro rok 2020, než bude zvažovat další kroky. Podobně se vyjádřil i Pieter Liese, europoslanec ze strany EPP, podle kterého by se EU měla nejdříve soustředit na implementaci existující legislativy a následně zvážit nové cíle pro rok 2030 a 2050. A to i v kontextu toho, že cíl uhlíkové neutrality je stranou EPP plně podporován. Je tedy otázkou, jakým způsobem se bude s NKEP dále pracovat, a to zejména v kontextu možných brzkých legislativních změn.

Příprava klimaticko-energetických plánů nebyla pouze byrokratickým cvičením

Brněnská městská společnost SAKO loni vyrobila z 233.000 tun odpadu rekordních 2,4 milionu gigajoulů tepla. O rok dříve to bylo 2,3 milionu gigajoulů. Firma o tom informovala v tiskové zprávě.
Městská odpadová firma zpracovává směsný komunální odpad ve speciálním kotli, který navazuje na turbínu a generátor. Vyrábí z něj teplo a elektrickou energii.
<blockquote>&#8222;Z 2,4 milionu gigajoulů tepla putoval více než milion gigajoulů zpět k obyvatelům Brna, dodaná elektřina dosáhla hodnot 52.000 MWh. V Brně má energetické využití odpadu dlouhou tradici, neboť v roce 1905 byla zprovozněna první spalovna na území celého Rakouska-Uherska, která již tehdy vyráběla elektrickou energii,&#8220; uvedl Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno (KDU-ČSL).</blockquote>
Loni se podle něj zvýšil i objem tříděného plastu, papíru a skla. Sklo je recyklováno ze 100 procent ve sklárnách v Kyjově, 90 procent ze svezeného papíru SAKO prodává k recyklaci do papíren a z plastového odpadu se na dotřiďovací lince vytřídí asi 30 až 35 procent PET lahví a tvrdých plastů, jako jsou například kanystry od pracích a čistících prostředků.
<blockquote>&#8222;Na řadu plastů zatím v Česku neexistují zpracovatelské technologie, ale to by se mělo změnit, protože recyklace plastů je prioritně podporovaný cíl environmentální politiky EU i ČR. I proto SAKO připravuje stavbu nové velkokapacitní automatické dotřiďovací linky,&#8220; dodal Leder.</blockquote>

Brněnské SAKO vyrobilo loni z odpadu rekordní množství tepla

Elektrárna Opatovice v polovině letošního roku omezí provoz dvou z šesti současných bloků. Kotle K1 a K4 nepodstoupily v minulých letech nákladnou modernizaci jako ostatní čtyři a nesplňovaly by zpřísněné emisní limity, které vejdou v platnost. ČTK to dnes řekla mluvčí elektrárny Hana Počtová.
Elektrárna kvůli evropskému trendu odklonu od uhelné energie zkoumá možnosti přechodu na jiná paliva. Alternativa musí splňovat ekonomická a ekologická kritéria. &#8222;V současné době se jeví jako nejpravděpodobnějším řešením náhrady výkonu dosluhujících bloků plyn ideálně v kombinaci s energetickým využitím odpadu,&#8220; uvedla Počtová. Podle ní je případná investice do nových kotlů otázkou několika let.
O možnosti vybudovat u Opatovic spalovnu komunálního odpadu uvažoval Pardubický kraj již před mnoha lety. V Opatovicích se lidé v roce 2006 v referendu postavili proti. Zařízení mělo mít kapacitu 90.000 tun ročně, výhledově i dvojnásobnou. O rok dříve spalovnu v referendu odmítla také sousední obec Čeperka, z plánů tak nakonec sešlo. Hejtmanství spalovnu nadále nepodporuje, naopak o ní uvažují Pardubice, které jednají i s Hradcem Králové.
Omezení provozu dvou kotlů se dodávek tepla pro odběratele nedotkne. Navíc má elektrárna i záložní zdroje v Pardubicích, Hradci Králové a Chrudimi.
Elektrárna Opatovice zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 61.000 domácností, nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Její elektrický výkon je 363 megawattů, tepelný výkon 698 megawattů. Elektrárna patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá Daniel Křetínský.

Elektrárna Opatovice omezí kvůli emisním limitům provoz dvou z šesti současných bloků

Rozhodnutí opustit v Německu výrobu elektřiny z hnědého uhlí a postup, jak zajistit přechodné období znamená, že do deseti let zanikne asi 6000 pracovních míst. Uvedla to dnes německá společnost RWE, která je největším producentem elektřiny v Německu. Spolková vláda se dnes nad ránem dohodla na podmínkách přechodného období s představiteli spolkových zemí, kde se těží uhlí. Na kompenzaci zaměstnancům, firmám a místním vládám vynaloží přes 40 miliard eur (přes bilion Kč).
<blockquote>&#8222;Předpokládáme, že v krátkodobém výhledu zanikne 3000 pracovních míst. Do roku 2030 to dohromady bude 6000 míst. Počet zaměstnanců v celém odvětví (těžby a zpracování) hnědého uhlí za pouhých deset let klesne o 60 procent,&#8220; řekl podle agentury Reuters generální ředitel RWE Rolf Martin Schmitz.</blockquote>
Rozhodnutí zanechat výroby elektřiny z hnědého uhlí dopadne plnou vahou právě na jeho podnik.
Šéf RWE také upozornil, že rozhodnutí, která byla na celostátní úrovni přijata, zatěžují RWE víc, než firma předpokládala. A to i v kratším čase, než se původně domnívala.
Firma uvedla, že nadále stojí za podnikáním v uhelném sektoru a nemá v úmyslu aktivity s ním spojené prodávat. Nepočítá ani s dopadem na plánovanou výplatu dividendy za rok 2019. Zdroje agentury Reuters uvedly, že RWE by jako kompenzaci za odchod od hnědého uhlí mohla dostat kolem 2,6 miliardy eur.
Německo se dnešním rozhodnutím stane první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Výrobu elektřiny z jádra opustí do roku 2022, z hnědého uhlí do roku 2038. První elektrárna bude odstavena ještě letos. Německo je největším producentem hnědého uhlí na světě a uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku kdysi v Německu tvořily páteř těžkého průmyslu.