Záporných cen elektřiny je letos nejvíc ve Španělsku, dlouhodobé prvenství drží zcela jiná země

Záporných cen je v letošním roce nejvíce ve Španělsku, které v posledních letech zažívá doslova "boom" tohoto jevu. První zápornou cenu totiž Španělsko poznalo teprve v loňském roce. V letech předchozích mělo vždy jen nulové ceny elektřiny. Dlouhodobě má ovšem nejvíce záporných hodin Německo, kde se objevují již řadu let. 

Záporné ceny jsou v energetice Evropské unie stále častějším fenoménem, ačkoliv byly v některých zemích ještě donedávna zcela neznámým pojmem. Především v posledních letech jejich počet rapidně vzrostl, a to především v letním období kolem poledne, tedy v hodinách s vysokou výrobou solárních elektráren. Tyto zdroje ovšem na záporné ceny elektřiny také nejvíce doplácí. Jejich výroba ztrácí na hodnotě, protože vyrábí především v době, kdy po elektřině není dostatečná poptávka.

Vůbec nejčastěji se záporné ceny letos objevují ve Španělsku. Z veřejně dostupných dat lze vyčíst, že se cena do záporu propadla již v 452 hodinách - jde tedy o více než každou desátou letošní hodinu. Při započtení hodin, kdy byla cena nulová, jde celkem o 594 hodin (15 % všech hodin v letošním roce).

Česká republika je v pořadí na desátém místě. V letošním roce se na českém denním trhu propadla cena do záporných hodnot celkem v 207 hodinách (při započtení i nulových cen jde o 223 hodin). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o zhruba třetinový nárůst.

Výskyt záporných cen elektřiny na spotovém trhu ovšem roste prakticky ve všech zemích Evropské unie. Zatímco za stejné období loňského roku se nejvíce záporných hodin objevilo v Nizozemsku, celkem 200, v letošním roce se přes 200 hodin dostalo hned 11 evropských zemí.

Dlouhodobým lídrem je Německo

Přestože se záporné ceny letos nejvíce vyskytovaly ve Španělsku, dlouhodobě "vede" Německo. "Boom" negativních cen ve Španělsku je totiž relativně novým fenoménem - první záporná cena se zde objevila teprve v loňském roce.

Naopak Německo zažívá záporné ceny dlouhodobě - podle veřejně dostupných dat nejméně od roku 2015.

Flexibilita jako recept na záporné ceny

Záporné a nízké ceny jsou negativním jevem, který obecně ukazuje na neflexibilitu soustavy. Flexibilitu mají pomoci zvýšit především zařízení pro akumulaci energie a také flexibilní výrobní zdroje - především plynové a paroplynové elektrárny.

Flexibilní zdroje s plynovými turbínami jsou právě z tohoto důvodu momentálně mimořádně žádané a výrobci turbín mají rezervované výrobní kapacity až na několik let dopředu. Ve většině zemí Evropy existují plány na výstavbu nových plynových zdrojů. Například v Německu má vyrůst až 20 GW nových plynových zdrojů, které mají doplnit obnovitelné zdroje a pomoci nahradit dosluhující uhelné elektrárny s vysokými emisemi CO2.

Paroplynová elektrárna Lausward v německém Düsseldorfu. Zdroj: Siemens Energy

Také v České republice má vyrůst několik GW plynových elektráren. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka je nutné, aby v České republice vyrostlo nejméně 2,5 GW nových plynových zdrojů.

"Při současné výrobě a spotřebě a s ohledem na analýzy, které máme vypracovány z úrovně České energetické přenosové soustavy, je to výkon zhruba nějakých 2500 až 3000 MW. Takže bavíme se zhruba o třech nebo čtyřech plynových elektrárnách," uvedl ministr průmyslu a obchodu v rozhovoru pro iRozhlas.cz na počátku roku.

Plány na výstavbu takového množství zdrojů v relativně krátkém čase ovšem mohou narazit. Nejde pouze o již zmiňované nedostatečné kapacity výrobců plynových turbín, ale také o zdlouhavé povolovací procesy. S těmi by měla v České republice pomoci novela energetického zákona označovaná jako Lex Plyn. Její legislativní proces se ovšem zbrzdil v Senátu, když senátoři tuto novelu vrátili Poslanecké sněmovně kvůli individuálním kontrolám solárních elektráren.