Domů
Uhlí
Výroba elektřiny z uhlí v ČR klesá o téměř 10 %, u černouhelných Dětmarovic o více než polovinu

Výroba elektřiny z uhlí v ČR klesá o téměř 10 %, u černouhelných Dětmarovic o více než polovinu

Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí v ČR za prvních 11 měsíců letošního roku poklesla podle údajů z Transparency ENTSO-E o 9,4 %. K významnému poklesu přispěly nejvíce černouhelné zdroje, které snížily výrobu o 44 %. Největší černouhelné elektrárně v ČR výroba meziročně poklesla o 62 % a letos klesne na přibližně pětinu toho, co vyrobila v roce 2016.

Statistiky o výrobě elektřiny za letošní rok budou s největší pravděpodobností plné změn. Nejenže se díky příznivým tržním podmínkám podstatně zvyšuje výroba elektráren spalujících zemní plyn, ale ke změnám dochází i u uhelných elektráren.

Výroba z hnědého uhlí podle předběžných dat ukazuje na pokles o zhruba 5 %. U černého uhlí je pokles ještě výraznější, kdy celková výroba poklesla z loňských 3,2 TWh na 1,8 TWh (pokles o cca 44 %).

Na objemu výroby se nepochybně projevuje především vysoká cena emisní povolenky. Vzhledem k tomu, že uhelné elektrárny emitují přibližně 1 tunu CO2 na vyrobenou MWh elektřiny, se výroba elektřiny z uhlí podstatně prodražuje a marže provozovatelů klesají. Jejich uplatnění na trhu je proto čím dál složitější.

Z výše uvedených grafů je patrné, že černé uhlí ztrácí podíl na výrobě. V letošním roce se za prvních jedenáct měsíců z černého uhlí vyrobilo méně elektřiny, než vyrobily v ČR solární elektrárny a je pravděpodobné, že tento stav zůstane nezměněn i po sečtení dat za celý rok.

Na poklesu výroby elektřiny z černého uhlí se nejvíce podílela černouhelná elektrárna Skupiny ČEZ Dětmarovice. Ta vyrobila oproti loňskému roku o 62 % méně elektřiny a za letošek vyrobí pouze zhruba pětinu toho, co vyrobila v roce 2016. Od tohoto roku výroba každoročně významně klesá.

Za prvních 11 měsíců letošního roku ovšem pouze mírně poklesla výroba z hnědého uhlí, které je stále hlavním palivem pro výrobu elektřiny v ČR – výroba z něj poklesla o 5,7 %.

Obecně v Evropě v letošním roce výroba elektřiny z uhlí klesá. Primárně ji nahrazují plynové elektrárny, jejichž provoz je při současných cenách elektřiny, emisní povolenky a zemního plynu příznivější z pohledu hrubých marží. Podle serveru Carbon-Brief poklesla výroba elektřiny z uhlí v EU v první polovině letošního roku o 19 %, v druhé polovině by tempo mělo ještě zrychlit na celkový meziroční pokles o 23 %.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
Josef
12. prosinec 2019, 09:25

Uhlí není dražší než plyn. Ohánět se trhem je absurdní. Problém je v ceně povolenek ,které uměle zdražují uhlí náš domácí zdroj a podporují dovoz plynu. Výsledek je poškození naší ekonomiky.

jozef
12. prosinec 2019, 11:12

Trh vacsinou nezohladnuje externality spojene s vyrobou energie. Tieto externality maju aspon ciastocne vyjadrovat emisne povolenky.

Martin Hájek
12. prosinec 2019, 11:54

V Moskvě otevírají šampaňské a smějí se, až se za břicha popadají.

Carlos
12. prosinec 2019, 14:29

Zatím asi ano, ale je otázka jak dlouho jim to vydrží. Do budoucna bude důležité, i vzhledem k naší neschopnosti postavit JE bez rizika politické blamáže a sanace obludně drahého projektu z veřejných peněz (Za cenu obou nových bloků by bylo možné opravit či postavit nově asi 3 000km železnic), aby byla EU stavu dovážet plyn i z jiných nalezišť než jsou v Rusku a postsovětském prostoru. To znamená, byť to může být z deště pod okap, mít možnost dovážet netriviální množství plynu přímo z nalezišť na středním východě a v severní Africe, k tomu je třeba najít nějaké řešení politických problémů kolem Kypru a Izraele s Palestinou.

Stejně tak by mělo dojít k posílení výměn uvnitř EU, úpravě plynofikační infrastruktury tak, aby bylo možné dovážet velká množství ve formě LNG. Pokud vím, tak některé klíčové projekty jako Birnbaum-Baumgarten an der March doteď nejsou hotové.

Třetí pilíř bych viděl v možnosti mísení zemního plynu se zeleným vodíkem. V Německu je nyní problém s přebytky proudu na severu, zajímavým řešením by mohla být výstavba několika vodíkáren, napadá mne třeba na místě AKW Greifswald, která je poblíž plynovodu Nordstream. Další by mohly být někde u Dörpenu. To by opět o několik procent mohlo snížit objemy potřebného importu.

Při zavedení dalších potrubí do dalších nalezišť, nových přístavů pro dovoz plynu a výrobě vodíku a jeho přimíchávání, by mohlo dojít k podstatnému narušení vlivu Ruska.

Pak je tu samozřejmě ještě vhodná možnost rozšiřování akumulačních a regulačních kapacit přímo v elektrické síti aby se jednak zmenšily dopady nestabilních OZE a jednak bylo možné část jejich produkce uchovat a použít později v průběhu dne. Tady by mohl roli hrát třeba přestavený Orlík (tam je otázka jestli by to bylo na 3, nebo 6 hodin provozu, podle toho by byla kapacita cca 500-1000MWh), eventuálně další elektrárny na Vltavě po podobné konverzi, což by bylo tedy jenom pro potřeby ČR. Eventuálně trojice velkých PVE: Lipno-Aschach, ČSA, Bílina, která by se již promítala i do chodu sítě v širším regionu. Pak je to celkem reálný projekt na další PVE v Beskydech, dohromady by pak mohlo být k dispozici nějakých 7.2 GW v přečerpávačkách a kapacita asi 142 GWh jen u nás. V létě by se na plyn ani sahat nemuselo.

Ve Švýcarsku pak třeba Shilsee-Zürichsee, což by bylo také někde kolem 1GW a 5-10 hodin provozu (z hlavy si to tak nepamatuji). Na Slovensku by snad šlo zřídit Baggersee pod elektrárnou Gabčíkovo pro vyrovnávání odtoku místo nestojícího stupně v Maďarsku.

Pak už by to snad bylo třeba jen některá vedení přestavět na 750kV aby narostla jejich kapacita. Vůbec je zajímavé že se Němci stále drží těch 400kV, když potřebují přenášet v severojižním směru podstatně vyšší objemy proudu.

Samozřejmě výstavba JE by mohla být také celkem zajímavá, ale to by se na to muselo jít jinak, muselo by se asi přejít na suché chlazení a na jiný model financování než se uvažuje, na zcela jiný přístup k problému, kdy by se řeklo že se otevírají všechny kdy vybraná místa pro JE ke stavbě a ať se přihlásí zájemci o stavbu. Pak, po zhodnocení geopolitické bezpečnosti, by se vybrali vítězové a těm se dal limit na zahájení projektu, po kterém by šanci dostal druhý v pořadí atd. Na světě je dost lidí, kteří by si takovou příležitost nenechali ujít, nechávat JE a pak energetiku jen na ČEZu, je nebetyčná hloupost.

Ale pak je tu ještě jedna možnost, co za současnou situací může být a ta se mi moc nelíbí. Ale to by už bylo tak na hranici teorie spiknutí.

Josef
12. prosinec 2019, 16:45

uvědomujete si alespoň že FV+VTE dávají v současnosti 1,4% spotřeby energie lidstva a u nás pro ně nemáme podmínky...

Carlos
12. prosinec 2019, 18:04

Podmínky pro FVE i VtE máme relativně slušné. Co byste čekal? Podmínky jako někde na Sahaře? I nejlepší lokality na světě vyprodukují asi 2MWh/kWp, u nás zhruba 1MWh/kWp. A i při této produkci se dostáváme na nějakých 50-60€/MWh při aukcích a s rizikem odstavování, někde na 35-50€/MWh pro FiT a výkup vší vyprodukované energie.

Samozřejmě je to drahé v porovnání s velkými instalacemi v Arábii, kde se dostáváme na cenu kolem 20$/MWh, ale v porovnání se zdroji zde, kde je třeba započíst i externality, u uhlí třeba, pan Hájek mi jistě ono starší číslo rád promine, nové prostě není, 40€/MWh. Uhelná elektrárna tak produkuje ne za 35-40€/MWh, ale za 75-80€/MWh, akorát dobrá polovina není na faktuře, nicméně se platí škodami na ŽP, zhoršeným zdravím atd.

Podmínky tu pro využití jsou, není problém vyprodukovat jen z FVE na asi 2% území dost elektřiny pro pokrytí celkové roční spotřeby i při akumulaci jen s účinností 0.33. 4% plochy by mohla pokrýt všechny potřeby jak pro elektroenergetiku, tak pro dopravu. Ano, byly by třeba ještě o krapet levnější technologie a pak nějaké poněkud zásadní změny, ale šlo by to.

Podmínky tu jsou relativně vyhovující.

Milan Vaněček
12. prosinec 2019, 18:07

Zato jádro dává 2-3%, gigawattové JE jsou tu už přes 60 let. Takže tempo pokroku minimální. Gigawattové fotovoltaické či větrné parky jsou zatím ojedinělé, staví se až v této dekádě, a v příští dekádě již celosvětově předběhou JE a za dalších 50 let budou zcela dominovat. Vědecký a technický pokrok nezastaví nikdo.

Bizon
12. prosinec 2019, 17:27

Teorii spiknutí klidně napiště. Ještě před týdnem bylo na hranici konpirace napsat že o válce v Afgánistánu nám celou dobu lhali, že je naprosto zbytečná protože nechápeme jak ta země funguje ani co a proč tam děláme, že vysoce postavení vojáci a politici co to celé řídí nevidí žádnou možnost jak tam vyhrát. A předevčírem byl zveřejněn interní audit (afganistan papers) který tuto "konpirační" teorii jednoznačně potvrzuje!

Vzhledem k tomu že velká enegetika je podobně zpolitizovaná a plná dezinformací a propagandy jako válečný business, tak už bych se nedivil ničemu. Ta myšlenka že lidi co rozhodují sami nechápou jak daná věc funguje, tak se upínají k číslům které jsou zmanipulované je i zde bohužel až moc pravděpodobná než aby se dala smést ze stolu jako teorie spiknutí...

Carlos
12. prosinec 2019, 18:49

Tož dobře tedy, myšlenka jednoduchá:

Snaha o zničení ČEZu a vyvedení aktiv do soukromých podniků. ČEZ teď rezignoval na jakékoliv prorůstové plány, stahuje se (byť sázka na Balkán byla pitomost), sází všechno na jadernou kartu. Ta společnost skončí v roce 2040-2045 zhruba s jednou PPE, jednou uhelkou, jedním jaderným šrotištěm a jednou JE a dost možná s průšvihem za 320 mld, který pak bude někdo muset sanovat, což je polovina dnešní hodnoty ČEZu.

Dobře, pořád je tu možnost že je vláda a příslušní lidé chycení v etatistickém myšlení "Stát musí zajistit elektřinu", ale to nevidím jako moc pravděpodobné, dnes už ne.

P.S.

Problém moderních konfliktů po roce 1990 je v prostém faktu že nikdo neví proč se vlastně vedou a co bude pak. Války v historii, někdy Westfálského míru (to je systém ve kterém stále žijeme, před tím bylo válečnictví a zahraniční politika dost divoká, byly tu řády jednající jako státy atd, i když je tu dodnes asi jeden relikt - Maltézští rytíři), byly vždy o získání kontroly nad územím, ať už přímé, nebo nepřímé. I ty před tím se vedly o tuto kontrolu. Jen tam byl ještě vektor náboženský a příbuzenský. Ono protlačit nárok svého mírně retardovaného synovce a dosadit jej u sousedů za krále bylo lepší, než tam mít někoho nepříbuzného.

Jenže dnes u těch válek nic takového nevidíme, uděláme krok 1. - zaútočíme. Uděláme krok 2. - vyhrajeme. A... Kde je krok třetí? Tam má následovat buď obsazení, dosazení koloniální správy, nebo vytvoření loutkového či spřízněného režimu, kterému se dá zajistit legitimita nebo stabilita pomocí nějakých dohod.

Píšete o Afghánistánu, ta země je příšerně podudržovaná, zničená skoro 40 lety války, nerozvinutá. Tam pro legitimizaci nového režimu a obecnou stabilizaci stačilo aby po dokončení válečných operací byl použit nějaký "Marshallův plán". Nemají dost energetických zdrojů, ale vody mají dost pro prvotní rozvoj energetiky. Stačilo by tam stavět elektrárny velikosti Štěchovic a došlo by k obrovskému rozvoji a legitimizaci nového režimu.

Bizon
12. prosinec 2019, 22:42

Jo, lidi ČEZ moc nemusí. Ale bohatý a vlivný ČEZ pomáhá bohatství a vlivu celého Česka (ČEZka=). Nějaká korupce bude v tak velkém molochu vždycky, tak to prostě je. Pořád tak naivně doufám že stát elekřinu do budoucna zajistí, nechat lidi pár dnů bez elektřiny by mohlo snadno spustit revoluci, což žádná vláda nechce a narychlo by postavila nějaké plynové elektrárny kdyby to začlo fakt smrdět black-outem.

O tom Afgánistánu jsem psal proto že pár dnů zpátky byla zveřejněna pravda (ty pentagon papers), ale máte pravdu že všechny ty vojenské intervence posledních 20 let je stejná pohádka: rozsekáme legitimního vládce, načež v zemi zůstane bordel a podhoubí pro opravdové teroristy. Naprosto souhlasím že je potřeba něco jako Marshallův plán. Dokud tam lidi neuvidí nějakou infrastrukturu a stabilitu, tak pro ně nejsme nic než sprostí okupanti s nelegitimní loutkovou vládou.

Jan Veselý
12. prosinec 2019, 23:16

Ahoj Carlosi, myslel jsi tím něco jako ? Taková zahraniční politika USA by se mi líbila.

Carlos
13. prosinec 2019, 19:40

Ahoj Honzo,

odkaz nefunguje.

Carlos
13. prosinec 2019, 22:26

Bizone,

ano, ČEZ lidi nemusí, ostatně taky nejsem nějaký jeho velký fanoušek, ale taky jej, přestože mi přijde jako jistá brzda rozvoje odběratelských FVE etc., neřadím do skupiny Evil Corp. Proto píši že mi ten jaderný projekt a celá situace kolem trochu smrdí. Ta firma teď nemá nějakou veřejně známou růstovou strategii se mi zdá.

Nemyslím si že by vláda měla být tou entitou, která se primárně bude starat o výstavbu elektráren a rozvod proudu. To by měla být spíš parketa obcí a více méně soukromých podniků, u ČEZu je bohužel vliv státu příliš velký a to jej činí poměrně snadnou kořistí a náchylným k tomu stát se obětí politické magořiny, nebo bokem dohodnutého rafinovaného útoku.

Když se podíváme na současnou situaci v energetice v širším slova smyslu, tak pravá ruka, neví co dělá levá. Vzhledem k vlastnictví velké části elektráren polostátní firmou dalo by se čekat maximum opatření k podpoře využívání elektřiny napříč ekonomikou. Tedy i maximální elektrifikaci dopravy. Stát má problémy skrze své složky natahat dráty na dalších tratích. Ano, stát se nemá řídit jako firma, ale toto je přímo trestuhodná nedbalost, kterou asi nevidí. Ano, vypadl by mu příjem za daň z nafty, ale z ekonomiky by nešly peníze kamsi do tramtárie, dostal by celkem slušnou sumu z odebrané elektřiny a ještě by klesla cena přeprav, což by odlehčilo ekonomice a více zdrojů by mohlo jít na lepší místa, než do ciziny za palivo.

--

Že se nikdo po válce v Afghánistánu nepokusil o budování infrastruktury je přímo zarážející, mohly z toho být celkem pěkné projekty a dlouhodobé příjmy, ta země se dala takto skoro koupit. Buď tím že tam ty elektrárny budou mít cizí společnosti, nebo tím že se jim na to dá úvěr. Když už ne Američani, mohly se do toho pustit Evropské společnosti. Čekal bych třeba stavbu nízých přehrad od Sarobi po Lalkhanabad, to je asi 300m spádu, po konec soutěsky nějakých 250m. Tam by se dalo postavit asi 10 regulačních stupňů. Mohli stavět od dolního roku a zlepšit tak splavnost pro lodě a tím si ulehčit export. Nic se nestalo.

Mezi Kábulem a Surobskou přehradou je spád asi 800m, tam mohly být klidně malé nádrže a derivační elektrárny. Spád je přes 10 m na kilometr. Ani jako návrh to není.

A v úplně nejmenším bych čekal že alespoň v Kábulu postaví řadu nových jezů, které zajistí stabilní hladinu a výrobu elektrické energie v MVE, měli jsme tam provinční rekonstrukční tým, možná tam ještě je, a nějaké zakázky že by z toho byly? Nejsou! A přitom zrovna třeba MVE v relativních rovinkách mohly být výborný exportní artikl a mohly jim tam výrazně přispět ke zlepšení.

Samozřejmě bez stabilizace průtoku řek, které kolísají od nuly po 1500 kubíků se to bude dělat celkem špatně, ale mohlo se to udělat. Jenom by bylo třeba aby nad každým větším městem výše v horách stála přehrada, nebo pod ním, podle toho jak moc kvalitně jsou schopní stavět a jak seismicky aktivní to je, ale je to řešitelné.

U Bazaraku ř. Panjshir klesá, poměrně prudce, přes peřeje, nad mostem u odbočky ze Sarichaske cesty je oblast, kde se řeka asi pravidelně rozlévá, postavit v místě přehradu, poměrně nízkou, spíš tedy jez a derivační kanál asi 1.3 kilometru dlouhý by umožnilo dosažení spádu asi 30m, 2.3 km dlouhý kanál pak asi spádu 50m, to je 4.5MW/10m^3/s. Jestli by se z té zdrže dalo odvádět 30 kubíků, máte nějakých 13.5MW poměrně levně, v zásadě za velmi příznivou cenu.

Jan Veselý
13. prosinec 2019, 22:38

Ahoj Carlosi,

tady je to znovu, je to z roku 2005, ale pořád přesně na cíl.

Carlos
14. prosinec 2019, 13:43

Díky, zajímavé.

Co mi ale příjde je že se nám za tu dobu struktury ještě více rozpadly. Otázka je tedy, podle mne, jestli existuje způsob jak to toho zamíchat soukromý kapitál. Jak jsi psal teď jinde, máme tu situaci kdy státní struktury selhávají, dokonce v tom kde nemáme reálně nic jiného - mezinárodní politice. (Možná ten předvestfálský systém nebyl tak zlý)

Otázka jak aktivovat kapitál aby šel do investic v takové oblasti s velmi křehkou stabilitou.

Popravdě by mne zajímalo jak aktivovat kapitál pro stavbu pár hydroelektráren u nás, nebo jak přesvědčit stát a soukromý kapitál že pár menších projektů v povodí Moravy a Opavy by mohly přinést zlepšení průtoků a výroby proudu s menšími investicemi, než je přehrada pro Blahutovickou jaderku a D-O-L na Bečvě. Tam je myslím šance využít všechna ta Baggersee (jak to kdosi hezky nazval) k alespoň krátkodobé stabilizaci a regulaci. Nepříjde mi normální aby den deště udělal na Moravě špičku o 60-80 kubíků vyšší než den před tím. Nedává mi smysl aby na dolním doku byla tak rychlá reakce.

Musím říct že tento formát TED talk mi přijde zajímavější, než ty z poslední doby.

Vašek
16. prosinec 2019, 10:50

Prosím Vás, co chce kdo řešit.

Energie máme takový nadbytek, že nevíme co s ní !

Pokud se píše opak, je to nesmysl.

Elektrárny energii vyváží za hranice a mají miliardové zisky

a tady nás někdo bude strašit že nebude energie a musíme se připravit ?

A na co se máme připravit ? Že energetické společnosti chtějí miliardové zisky ?

Já bych je do jednoho spráskal jak psy !!!

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se