EU plánuje na příští rok nová pravidla pro energetickou účinnost
Evropští zákonodárci plánují příští rok přijmout nová pravidla týkající se zvyšování energetické účinnosti. To se letos nepovedlo českému předsednictví, ačkoli Evropská komise navrhla aktualizovat cíl pro celkové úspory již v květnu.
Evropská komise původně navrhla revizi směrnice o energetické účinnosti v roce 2021 s cílem zvýšit cíle v oblasti úspor energie, včetně snížení primární a konečné spotřeby energie do roku 2030. Energetická krize jen zvýšila potřebu úspor energie a v květnu 2022 Evropská komise tento cíl aktualizovala, jak srhnuje server Euractiv. Cíle pro účinnost se přitom Unii dlouhodobě nedaří plnit.
"Zlepšení výkonnosti budov veřejných orgánů, výrobních procesů, dálkového vytápění a chlazení i datových center je klíčové, pokud chceme zajistit, aby hospodářský růst šel ruku v ruce se zelenou dohodou, zvláštně v období energetické krize," uvedl Nicola Danti, italský centristický poslanec Evropského parlamentu, který je hlavním vyjednavačem pro tuto tématiku Evropského parlamentu.
Podle zdroje obeznámeného s děním v Bruselu a Praze je pokrok vyjednávání nových pravidel pro účinnost pomalý a české předsednictví Rady EU bylo kritizováno za příliš pomalý postup a malou flexibilitu ke kompromisům. Pravdou je, že české předsednictví mělo v programu prosadit obrovské množství klimatické legislativy, takže je pravděpodobné, že některé dokumenty se přesunou na příští rok. Dle některých lze očekávat, že Švédsko, které předsednictví přebírá, bude k této věci přistupovat více prioritně.
Vyjednavačům se doposud podařilo mimo jiné dohodnout na plánech vytápění a chlazení, jejichž vypracování bude dle nových pravidel EU povinností místních orgánů. Nejcitlivější témata, včetně celkového cíle energetických úspor, však ještě zbývá dořešit. V květnu Evropská komise navrhla zvýšit cíl EU v oblasti energetické účinnosti na 13 % do roku 2030, a to z původních 9 %, které předložila v červenci 2021. Evropský parlament mezitím chce mnohem ambicióznější cíl ve výši 14,5 %.
Dalším cílem, o němž se ještě musí rozhodnout, je povinnost meziročních úspor energie pro země EU. To by mělo pomoci zajistit skutečné snížení spotřeby ropy, plynu a elektřiny. Evropský parlament chce tento cíl nastavit na 2 % ročně, což je více než 1,5 %, které navrhuje Komise. Země EU si přitom přejí postupný přístup s mnohem nižšími ambicemi.
Mohlo by vás zajímat:
co je to za inteligenciu, ked este nepochopil, ze zelenym dielom narazil hlavou do steny?
Součástí těch pravidel je například strop spotřeby nastavený stejně pro 4k a 8k TV. Jen další příběh v seriálu nesmyslných regulací.
Ono se až tolik spořit moc nedá. Když se místo obyčejných žárovek pořídili ledky, tak to byla úspora. Dnes ale co vyměníte místo ledky? Nebo když místo Nedu postavíte pasivní dům, tak už to tak velký rozdíl není. Prostě jsme na hraně efektiviti úspor. Jiná věc je , že se plýtvá systémově. To dáváme dotace milionarum, jinde pak třeba jsou reality ladem ( prázdné) a naopak kdo chce bydlet ten soutěži v dražbě a ceny stále rostou. Vše je o realitach a energie levnější nebudou. Když byla první ropná krize, tak nastartovala úspory a růst efektivity. Dnes už ten prostor pro to moc velký není.
velká část energie je pořád vynakládána neefektivně. Dám příklad když máte dům vytápíte plynem pak dejme tomu použijete 90% energie paliva. když ten plyn použijete pro výrobu el. energie moderní plynové elektrárně dosáhnete účinnost k patě domu 55% když je ten dům vytápěm tepelným čerpadlem s SCOP 4 pak ve skutečnosti je úspora paliva na vytápění asi poloviční. Jen o něco méně na ohřev teplé vody. Podobně je na tom doprava v celém řetězci máte 2 násobně energie při použití spalovacího motoru než elektromotoru. Další způsob úspory je třeba rozvedení tepla z jaderné elektrárny. Pak je tu zpětné získávání tepla z odpadních vod třeba v bytových domech. Průmysl má také velký potenciál třeba zpracování potravin na jedné straně zpracování masa a potřeba ohromného množství teplé vody a na druhé straně mrazáky - tedy odběr tepla to lze zkombinovat. Takže nejde o to dát další vrstvu izolace na stěny domu nebo vyměnit jednou vyměněná okna za ještě úspornější. Ale změnit používané technologie za modernější. Ne všude je to tak výhodné jako u tepelných čerpadel a ne všude je technologie zatím dostatečně vyspělá - elektromobil. Ale potenciál je pořád veliký.
Mnoho lidí si myslí že čím vyšší životní úroveň tím více energie je třeba není to tak v 60 tých letech minulého století jsme měli spotřebu energie stejnou nebo spíše větší než dnes a jaká byla životní úroveň lidi - mizerná. Racionální úspory vedou k růstu životní úrovně. Je to zneužíváno zelenou ideologii , která se snaží šetřit za každou cenu ,ale z principu pokud má růst životní úroveń lidí pak to nejde dělat tím že se bude zvyšovat tlak na prostředí protože země má limity , vyčerpají se jeho zdroje. Kdyby třeba každý měl bydlet v měské vile , pak to nejde udělat , protože to město by bylo ohromné a s malou hustotou obyvatel a nefungovalo by , ale lze postavit velké výškové budovy kde každý může mít ve svém patře byt 6+1 a balkóny , které budou sloužit jako malé zahrady třeba dalších 50m2 a takových pater může být nad sebou klidně 80. Několik pater podzemních garáží. A celá budova může být klidně porostlá zelení. Vedle může stát budova vertikální zemědělské farmy pro výrobu potravin, včetně umělého masa. Tím můžete stavět luxusní zelení plná města třeba i v poušti. pokud tam dovedete dostat odsolenou vodu. Takže jde jen o technologie. Lovec sběrač potřeboval pro svoje nuzné přežití ohromné plochy. Zemědělství znamenalo revoluci , další revoluci znamenal průmysl , teď nás čeká technologická revoluce část zemědělství tak jak ho známe skončí , změní se , chov dobytka zcela určitě nahradí výroba umělého masa , která spotřebuje zlomek energie než chov živých zvířat a patrně část potravin se bude pěstovat v umělém prostředí. Většina zemědělské půdy , kterou dnes využíváme za 100 let nebudeme potřebovat - i to je určitá forma úspor.
Já bych zakázal zimu. Tedy zatím nevím, jestli roční období nebo teplotu, ale navrhnu zákaz obojího a v rámci intenzivního vyjednávání blbost toho návrhu zanikne. Příkladů je Brusel plný.
ideologie je víc než fyzikální zákon, my vlastně už zítra víme že včera.. namístě je zefektivňovat správní aparáty na vymýšlení podobných blbostí a eurokravin jejich částečným nebo úplným rušením
A já blbec si myslel že máme demokracii a voliči rozhodují o budoucnosti. Ale ono to rozhodují úředníci v Bruselu.
Evropští zákonodárci nejsou úředníci, ale členové EP, tedy zvolení zástupci.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se