Domů
Větrné elektrárny
Offshore větrný park Sofia by se měl brzy dočkat první obří turbíny o výkonu 14 MW
Větrná elektrárna světelné signalizace. Autor: naql, Flickr

Offshore větrný park Sofia by se měl brzy dočkat první obří turbíny o výkonu 14 MW

Offshore větrný park Sofia, který roste ve vodách Spojeného království, by se měl již brzy dočkat své první turbíny. Větrný park o instalovaném výkonu 1,4 GW by mělo tvořit celkem 100 obřích větrných turbín. První elektřinu by park měl začít dodávat již v letošním roce, jeho dokončení je plánováno na příští rok.

Větrný park Sofia o hodnotě přesahující 3,5 miliardy eur má vyrůst v lokalitě Dogger Bank, necelých 200 kilometrů od pobřeží Spojeného království. Po svém plném zprovoznění, které je plánováno na příští rok, by měl podle serveru Renewables Now ročně vyrábět objem elektřiny srovnatelný s potřebami 1,2 milionu domácností.

Podle RWE byla instalována již více než polovina základů pro plánovaných sto větrných turbín. Každá z turbín bude disponovat instalovaným výkonem 14 MW, tedy jedny z nejvýkonnějších větrných turbín v provozu. Podle společnosti byly rovněž již nainstalovány měnírny a rozvodny na souši i pevnině, stejně jako položeny podmořské kabely pro vyvedení výkonu.

Dodavatelem větrných turbín je společnost Siemens Gamesa, která již vyrobila první z celkem 150 recyklovatelných lopatek. Ty by tedy měly sloužit na polovině z plánovaných 100 turbín.

"Sofia je největším offshore projektem RWE na světě a zatím se drží plánovaného harmonogramu a rozpočtu tak, aby mohl vyrobit první elektřinu v letošním roce," uvedl Sven Utermohlen, ředitel RWE pro offshore větrnou energetiku.

Lokalita Dogger Bank je domovem projektů několika offshore větrných farem, které dohromady vytvoří největší komplex offshore větrných elektráren na světě. Ostatní farmy rovněž využívají podobně výkonné turbíny, příkladem může být turbína Haliade-X s instalovaným výkonem 13-14 MW v případě offshore parků Dogger Bank A, B a C. První turbíny přitom byly instalovány již v roce 2023.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Jimi
19. březen 2025, 09:32

Takhle se stavi jaderny reaktor :) rocni vyroba jako pulka Temelina a hotovo pristi rok

Emil
19. březen 2025, 10:15

1) Jako půlka Temelína těžko, očekávaná výroba se udává 6 TWh ročně, Temelín vyrábí pravidelně přes 15 TWh a s prodloužením palivového cyklu se očekává roční výroba přes 16 TWh ročně.

2) Srovnávat rychlost výstavby řiditelných zdrojů a zdrojů s náhodnou výrobou pole počasí nedává obecně moc smysl.

3) Přípravné práce na téhle lokalitě probíhají už od roku 2010, např. EIA se řešila v roce 2013.

Milan Vaněček
19. březen 2025, 12:28

Hlavní rozdíl je v ceně této investice, investice do VtE ve Velké Britanii je mnohem levnější než investice do Hinkley point 3 (když to porovnáte na roční množství předpokládané výroby elektřiny). A to je technologie VtE hluboko v moři technicky nová záležitost na rozdíl od mnohonásobně vyzkoušené staré jaderné technologie...

Emil
19. březen 2025, 12:58

To je úplný nesmysl, při porovnání ročního množství předpokládané výroby elektřiny a předpokládané životnosti se dostaneme na zhruba stejnou částku a technologie VtE v moři žádná technicky nová záležitost není. Je to technicky mnohem starší záležitost než reaktory EPR. A navíc stále porovnáváte řiditelný zdroj proti zdroji s náhodnou výrobou, což je samo o sobě další nesmysl. Je to jako porovnávat cenu bydlení ve stanu a v domě. Ve stanu je bydlení levnější a přesto bydlíte v domě.

Milan Vaněček
19. březen 2025, 13:10

Emilovy řeči jsou nesmysl. A porovnejte si roční výrobu z Hinkley point 3 a cenu té investice a tímtéž z větrného parku Sofie.

Kolik toho která elektrárny vyrobí za hypotetickou "životnost", to nevíme stejně jako to nevěděli Japonci ani Němci ba ani Američané v 3. mile islandu

Emil
19. březen 2025, 14:37

Nesmysl jsou jedině Vaněčkovy řeči. Jako obvykle, když argumenty dojdou, začne se ohánět Fukušimou.

Milan Vaněček
19. březen 2025, 15:16

Ani není třeba se ohánět běžnými jadernými havariemi. Stačí si uvědomit, že životnost té nejdražší části VtE na moři (=betonová a ocelová konstrukce) vydrží déle než reaktorová nádoba JE.

No a kolikrát se vymění další komponenty JE (parogenerátor, turbina, generátor, komplexní řízení) za dobu její "teoretické" životnosti? Vícekrát (a hlavně dráže) než bude potřeba vyměnit vrtuli (všimněte si, již jsou recyklovatelné) či rotor VtE.

Ať to počítáme jakkoli, JE je dražší...

Emil
19. březen 2025, 15:33

Když vycházíte z podobně nesmyslných předpokladů, není divu že docházíte i k podobně nesmyslným závěrům. Ať to počítáte jakkoliv, pokaždé to počítáte blbě...

Milan Vaněček
19. březen 2025, 16:24

Počítám to stejně dobře jako ti investoři do větrné elektrárny ve Velké Britanii. Nebo se zeptejte pana Valenty, viz níže. Severní moře to je (nevyčerpatelný) zlatý důl.

Emil
19. březen 2025, 16:33

Ne, nepočítáte, vymýšlíte si jako obvykle.

Bob
19. březen 2025, 18:40

Životnost VtE na moři je 20-25 let, životnost tlakové nádoby reaktoru 50-80 let, u nyní stavěných to bude až 100 let.

Emil
19. březen 2025, 19:39

Zrovna teď se bude v Německu zavírat offshore větrná farma po 15 letech provozu.

Milan Vaněček
19. březen 2025, 20:20

Jaká byla životnost A1 v Jaslovských Bohunicích? Proč se zavírají mnohé staré JE třeba v Japonsku? Zkrátka se někdy nevyplatí ani modernizace. Podobně se zavírají staré VtE s mnohem menšími větrnými turbinami. Na ně nemůžete nasadit ty nové obry.

Zato ty nové větrníky od Siemensu to už je vrchol techniky, rozměry vrtulí už asi neporostou, stejně jako v letectví se nakonec velikost letadel ustálila a už dál neroste.

Ale životnost nosné konsrukce plus ukotvení větrné elektrárny, to vydrží déle než reaktorová nádoba. Je to čistá fyzika materiálů a vznik radiačních defektů. Žádné kecy.

Ve vesmíru Vám taky kvůli radiačním defektům nevydrží fotovoltaické články tak dlouho, jako na Zemi.

Severní moře=zlatý důl, větrná energie se na rozdíl od těžby ropy či plynu zde či jiných paliv nevyčerpá, je zadarmo.

Emil
19. březen 2025, 21:16

1) Ještě před pár hodinami jste tvrdil že je to "technicky nová záležitost", a teď se najednou zavírají "staré VtE s mnohem menšími větrnými turbinami".

2) "Mnohé staré JE třeba v Japonsku" se nezavírají kvůli životnosti a ohánět se životností prototypu první generace vývojově z 50. let minulého je už úplně mimo.

3) Životnost nosné konsrukce ani ukotvení větrné elektrárny samozřejmě déle nevydrží, naopak vydrží mnohem méně. "Žádné kecy."

Milan Vaněček
19. březen 2025, 21:36

Resume: nemáte žádné argumenty k mému srovnání ceny Sofia off shore VtE a Hinkley point 3.

Realita je realita.

Emil
19. březen 2025, 21:56

Resume: žádné argumenty nemáte, jako obvykle jen svoje scestné dojmy.

"Realita je realita."

Bob
19. březen 2025, 22:50

P. Vaněčku:

Životnost VtE a to zvláště na moři je 20, maximálně 25 let kvůli korozi, kromě opotřebení. Dokonce ani železobeton tam kvůli soli a vlnám nevydrží příliš dlouho.

To se týká všech instalací VtE, nevybírejte si oproti tomu jeden (menšinu) JR, které byly demontovány dříve, než se předpokládalo.

Karel Valenta
19. březen 2025, 09:41

Když už větrníky, tak jedině takto. Je to 220 km od pobřeží, žádné NIMBY nehrozí. Cena za instalovaný MW výkonu je 65 mil. Kč, u nás silně investičně dotované větrníky stojí 53 mil. Kč/MW. Přitom koeficient využití je u nás 23 % a tam na moři daleko od pevniny bude kolem 60%.

Stavba větrníků u nás je tedy jen plýtvání materiálem a přitom EU neustále mele o energetické účinnosti.

Karel Valenta
20. březen 2025, 08:09

Nevím, jak je to zde, ale v Německu dost často platí přivedení elektřiny na pevninu vláda = 100 % dotace. A cena toho připojení může být stejná jako toho větrného parku, ale bude mít delší životnost než ten park.

U větrníků na souši se některé komponenty mění již po 10-12 letech, na moři bude opotřebení vyšším výkonem ještě větší a opravy dražší a delší. Jsou třeba speciální lodě.

Po takové generálce může větrník fungovat i déle, než jsou mu vypláceny dotace. Je to pak jako u starého auta - funguje dokud se nerozbije něco drahého.

Josef Sedlák
20. březen 2025, 13:18

S tím faktorem 60% to asi nebude tak horké. Obvykle bývá v Severním moři okolo 50%. Kdyby ten větrný park Sofia měl být něco převratného, uvedli by také roční výrobu a nikoliv jen informačně prázdné heslo o počtu domácností. Ty počty domácností bývají vždy velmi podezřelý údaj, který má účel ohromit a dělat jen PR.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se