Jak ovlivní cenu nemovitosti výstavba větrné turbíny? V okruhu 1000 metrů může dojít ke snížení až o 7,1 %
Dle studie německého institutu RWI (Leibniz Institut für Wirtschaftsforschung), která se zabývala cenou nemovitostí v blízkosti větrných elektráren, lze v případě výstavby větrné elektrárny ve vzdálenosti 1 km od domu očekávat snížení jeho ceny o cca 7,1 %. Negativní efekt na cenu domů dle studie zcela vyprchá až při odstupu větrné elektrárny okolo 8 kilometrů.
Větrné elektrárny mají řadu pozitivních efektů, nelze ovšem opomíjet jejich negativní vlivy. Podle posledních průzkumů platí nejvyšší cenu za odběr elektrické energie obyvatelé Německa, přičemž hlavním důvodem vysokých cen jsou regulované poplatky, především poplatky spojené s podporou výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích.
Kromě vyšších cen elektřiny má výstavba větrných elektráren na majetek obyvatel ještě jeden méně očekávaný efekt. Studie německého institutu RWI na vzorku téměř 3 milionů nabídek domů a bytů z let 2007 až 2015 dovodila, že cena nemovitosti značně klesá v případě, že je v blízkosti nemovitosti postavena větrná elektrárna. Studie na základě analyzovaných dat dospěla k závěru, že pokles činí až 7,1 % při odstupové vzdálenosti turbíny 1 km.
Důvodem pro pokles ceny je dle studie především hluk a estetické dopady stavby na okolní krajinu. Efekt zcela vyprchá až ve vzdálenosti cca 8-9 km, kdy se případný efekt na cenu nemovitosti pohybuje na úrovni statistické chyby.
Průměrná vzdálenost nemovitosti od nejbližší větrné turbíny je v Německu 8,4 km, přičemž cca 9 % nemovitostí je ve vzdálenosti menší než 2 kilometry. Pouze 0,6 % domů má nejbližší větrnou turbínu vzdálenou více než 30 km.
Výsledky studie dále ukazují (v souladu s očekáváním), že nejvíce se výstavba větrných elektráren dotýká cen nemovitostí v málo obydlených venkovských lokalitách, přičemž efekt je silnější u cen starších domů. Ceny starších domů, které byly postaveny před rokem 1949 a nachází se ve venkovských oblastech, mohou být v důsledku výstavby větrné elektrárny sníženy až o 23 %. Naproti tomu domy v městských oblastech nejsou výstavbou postiženy téměř vůbec.
Dle četných výzkumů, které na toto téma byly provedeny, nelze dovozovat jednoznačné výsledky. Studie sama upozorňuje na to, že výzkumy za použití jiné výpočetní metody, případně v jiných lokalitách mohou dojít k jiným závěrům. Příkladem může být několik studií provedených na datech ze Spojených států amerických, kde nebyl zaznamenán žádný negativní efekt výstavby větrných turbín na cenu nemovitostí.
Naopak výzkumy provedené na datech z Evropy ukazují spíše negativní efekt výstavby. Výzkum, který zpracoval data nizozemských nemovitostí, ukázal, že cena průměrné Nizozemské nemovitosti poklesne o cca 1,4 % v případě, že ve vzdálenosti dvou kilometrů bude postavena větrná turbína. Ve Velké Británii pak lze očekávat snížení ceny až o 6 % v případě výstavby ve dvoukilometrovém okruhu od nemovitosti.
Celá studie v anglickém jazyce je dostupná zde.
Mohlo by vás zajímat:
Jízlivý komentář: je zajímavé, že jedině u fotovoltaické elektrárny na střeše domu hodnota této nemovitosti naopak vzroste.
A odhaduji, že ve vzdálenosti 1 km od jaderné elektrárny hodnota nemovitosti klesne na jednu polovinu či méně, u hnědouhelného dolu spojeného s elektrárnou klesne i více.
Tož tak.
no jak kdy rok-dva před likvidací fotovoltaiky to asi taky nebude moc o růstu ceny nemovitosti :)
Nu a když je dobrá výkupní politika, tak nejvíc cena nemovitosti vzroste na dně budoucí vodní elektrárny :)
U jaderky bych hádal, že v Rakousku určitě ano, na Sreality to u Temelína a Dukovan nic takového neindikuje, skoro bych řekl naopak :)
frank: "na Sreality to u Temelína a Dukovan nic takového neindikuje, skoro bych řekl naopak :)"
Ani bych se takové statistice nedivil.
Jízlivý komentář k jízlivému komentáři: pokud by ta větrná nebo jaderná elektrárna byla v ceně nemovitosti, stejně jako ta fotovoltaika, tak by ta cena také neklesala.
tak ono mít dům hned vedle pole plného solárních panelů , navíc obehnaného ostnatým drátem, asi taky nebude kdovíco :)
Ve vzdálenosti 1 km od jaderné elektrárny mít nic nemůžete, odtam vás vyženou a dostanete nějakou tabulkovou cenu. Čest památce Březí, Knína, Křtěnova, Podhájí, Temelínce, Heřmanic, Lipňan a Skryjí.
Jsou realitky, které pokles ceny nemovitosti v důsledku výstavby větrné elektrárny v její blízkosti odhadují až na 30%, ale řekněme si upřímě, je to malování čísel na strop kanceláře, je v tom hodně proměnných.
Něco k tématu:
Krajané v rumunském Banátu nemohou spát, trápí je bolesti hlavy kvůli větrným elektrárnám
To není nic nového. Bydlím v lokalitě vedle větrné farmy Kryštofovy Hamry, od nás je to k prvním strojům farmy cca 2,5 km a mezi námi les, takže farmu sice slyšíme, ale nic dalšího se nám neděje, ale Nová víska u Domašína to má pouze kilometr a když fouká vítr směrem k ní, lidi tam třeba týden nespí, bolí je hlava a u jedné paní se už rozvinula panická ataka.
Větráky nejsou tak nevinná zařízení, jak je prezentují výrobci a investoři, ale především, u nás neplatí žádný zákon, nařízení nebo předpis na jejich umisťování, investor vám to může klidně píchnout hned za barák a nebude to v ničem v rozporu.
Máte ty zvuky někde nahrané? Uměl byste je popsat? Dělal vám tam někdo měření? Jak často se to děje?
Do Nové Vísky bych se vydal na výlet, ale mám to z druhého konce republiky dost daleko, tak asi ne. Ale všechny ty vaše řeči mi připadají podezřelé. Jednak jsou v rozporu s tím, co vím od lidí z Lipné nebo z Hatě. Tam jsou ještě blíže a lidi jí spokojeně ignorují. Stejně jako u nás lidi spokojeně spí, i když velmi nahlas bimbá kostel. A to nemluvím o všech obětech kraválu z automobilové dopravy. Jak vůbec ta paní snáší těch 500 aut/den, které jí projíždějí kolem baráku a půlka z nich u toho při cestě do kopce naplno tůruje motor?
Zvuky jsou v zásadě dvojího druhu. Jeden je vzdálený hukot, který připomíná za obzorem letící bombardovací svaz. Ten druhý to jsou rázy tzv. swishingu, tedy zvuku, který vydá rotorový list v okamžiku, kdy se dostane do zákrytu s tubusem stroje. Swishing se projevuje cyklicky ve chvílích, kdy se více strojů dostane do shodné fáze natočení rotoru. Je to hlučnější, ale na druhou stranu to není pořád, objevuje se to a zase mizí.
O měření žádáme KHS už asi 5 nebo 6 let. Nejdříve nás odpalovala s tím, že je to moc drahé a certifikát mají jen některé laboratoře, nakonec jsme ji k tomu dotlačili ale výsledek by totální, neprofesionální fiasko laboratoře z Karlových varů. Nejenomže se v lokalitě vůbec neukázali, ale výsledky nám nejdříve vůbec nechtěli dát. Nakonec jsme je z nich vymáčkli, ale byly na první pohled natolik nedůvěryhodné, že jsme si vyžádali od ČHMÚ směry a síly větrů, které vanuly v naší lokalitě po dny, kdy laboratoř údajně měřila. Nejenomže pouze lehce válo úplně opačným směrem, ale vítr byl dokonce tak slabý, že byl pod startovací rychlostí strojů. V ty dny tam zkrátka nemohli naměřit vůbec nic.
Koupili jsme si i vlastní hlukoměr a orientačně jsme po několik měsíců měřili sami. Hluk byl nad hygienickým limitem pouze v Nové vísce, ve Volyni ne, ale to neznamená, že bylo ticho. Námi naměřenou úroveň hluku byste ve městě nejspíš vůbec nezaznamenal, protože by zanikl na pozadí hluku produkovaného jinými zdroji, nicméně u nás to byl hluk významný a protože je naše lokalita ZÚR ÚK vyhlášena jako klidová oblast, je to důvod k znepokojení, obzvláště v souvislosti s dalšími chystanými stavbami.
Ještě dotaz, jste původní obyvatel Kryštofových Hamrů nebo jste náplava, která opustila takřka bukolickou idylu povrchových lomů, chemiček a elektráren v údolí Bíliny?
Pane Veselý, rýpete tady dost neomaleně téměř do každého, ale ve věci o které téměř nic nevíte.
Tak pro vaši informaci: Farma se sice jmenuje Kryštofovy Hamry, protože se nachází na jeho katastrálním území, ale z Hamrů není vůbec vidět ani slyšet, neb ty se nacházejí až pod hrází Přísečnické přehrady, umístěné naprosto mimo převažující směry větrů, které nejlépe nesou zvuk. Takže Hamry si užívají peněz, které jim za strpění větráků na svém katastru vyplácí jejich majitel, ale ty negativní jevy schytávají lidé ve Volyni a Nové vísce u Domašína, aniž by z toho, mimo toho opruzu, cokoliv měli.
Ve Volyni jsem už 50 let, takže mám srovnání s tím co bylo a co přineslo zavrtulování náhorní plošiny nad Kryštofovými Hamry a Rusovou. Být vámi, uberu alespoň trochu na aroganci a snažím se pochopit. Žádná věc není jen dobrá nebo špatná. Váš hujerský, provětrný projev o vás cosi vypovídá.
Já se věci snažím pochopit. Třeba neumím pochopit, při jakých meteorologických situacích jde v Nové Vísce, která je o 150 výškových metrů pod zmíněnou větrnou farmou, vůbec něco slyšet. Je to v přímém rozporu s mou osobní zkušeností.
Jasná je mi jedna věc, vy jste se naučil ony vrtule upřímně nenávidět. Já se jen snažím pochopit, jestli jsou vaše stížnosti založeny na tom, že tahle, dnes již technologicky značně zastaralá, větrná farma má nějakou konstrukční chybu nebo to nafukujete, fakt nevím, proto se ptám.
P.S.: Zákon o posuzování vlivu na životní prostředí se vztahuje i na větrné elektrárny a platilo to i v roce 2007. Nová Víska i Volyně měly rozhodně právo se vyjádřit a bylo v jejich silách celou stavbu i zablokovat. Nebyl by to zdaleka první případ.
Termínem nenávidět bych rozhodně šetřil. Ano, mě větrné elektrárny připravily o klid a ticho, tak je nemám moc rád, ale zároveň pracuji v energetice a jsem natolik příčetný, že dokážu pochopit, že fosily bude nutné jednou něčím nahradit. To, co mi vadí jsem už napsal vícekrát, stavět by se měly podle pravidel a ty u nás buď nejsou, nebo jsou různě obcházena.
Je hezké, že jste připomněl zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. Nikdy, opakuji nikdy jsem nezažil větší šaškárnu, než řízení EIA. Vyjadřovali jsme se možná k desítce řízení a všude to bylo jako přes kopírák. Naše připomínky nikdo nevypořádal a ten osel, který to řídil, arogantně tvrdil, že když je nějaká studie opatřena kulatým razítkem, tak je zkrátka pravdivá. Nejenom, že studie byly naprosto vylhané, ale z chyb v nich obsažených se dalo vyčíst, že někteří "experti s kulatým razítkem" se do lokality ani neobtěžovali a pouze v kanceláři vypotili slint, který odpovídal přání zadavatele.
Co se týče EIA Kryštofových Hamrů, tam jsme se skutečně neúčastnili, protože v té době jsme větrnou farmu ještě považovali za dobrý nápad, který nebude mít žádný dopad - tak jak to prezentoval investor. Proto jsme na propagandistické kecy těch dalších pořádně alergičtí.
Co se týče šířeného hluku - pokud není v cestě jeho šíření, tedy po větru, nějaká překážka, která by ho dokázala pohltit nebo odstínit, pak je výškový rozdíl irelevantní. Rázy swishingu jsou třeba zřetelně slyšet až v Ciboušově, který je od farmy vzdálen leteckou čarou možná 8km a výškově o 500m níže.
Všechno co chci je to, aby se informovalo otevřeně a pravdivě. Odletující led také podle investorů neměl být problém, ale zeptejte se jich schválně jak dopadly taškové střechy transformoven pod nimi (míněna větrná farna Nad nádražím v Rusové)
Pane Šťastný,
máte nějaký záznam toho zvuku ze zmíněných míst? Jste si jistý že to není jen, stejně jako ataka paní o které mluvíte, jen vsugerováno? Víte, jezdívám hodně často po Moravsko-Rakouském pomezí, 7-9 kilometrů od elektráren u Grosskurtu, ale žádný zvuk, byť se točí občas jako divé jsem neslyšel. Zato jsem už párkrát viděl co s člověkem umí udělat něco vsugerovaného, což v jednom případě vedlo i k bezdůvodnému napadení.
Carlos: Záznam zvuku nemám, ten popis, který jsem zde uvedl snad stačí. Hlavně bych nechtěl, aby byla ona panická ataka té paní zde chápána jako dílo větrných elektráren. Nejspíš je to tak, že paní k ní měla nějaké dispozice a problémy s hlukem to dorazily. On to není jen hluk, ale i značný psychický tlak na dotčené lidi, které umí investor vytvářet tím, že prohlašuje "že si to stejně všechno postaví tak jako potřebuje a nějací lidé jsou mu ukradení". To všechno v souvislosti s tím, že na nás úřady kašlou, může přiložit polínko.
Mám ještě jednu přenesenou zkušenost známého, kterému postavili cca 1500m od domu větrnou elektrárnu, sděloval mi ji jako svou životní zkušenost, kterou si navíc sám částečně zavinil tím, že investorovi prodal pozemek, na kterém VtE postavil. Několik let vedle větráku bydleli aniž by jim nějak výrazně vadil, převažující větry vanuly většinou směrem od nich a těch několik dní, co byla elektrárna slyšet, se dalo přežít. Až minulý rok přišlo v zimě třítýdenní výrazné mrazové období, kdy země promrzla do větší hloubky, stala se tak tvrdou a lépe přenášející kmity a vibrace stroje. Po cca 2 týdny jim doma drnčelo nádobí v lince a skleněné výplně vnitřních dveří, po oblevě zase vše přešlo.
Všechno to o čem zde píšu už trvá bezmála deset let a to je doba, za kterou se to nasčítá. Vždycky mě může rozrazit, jak někdo napíše, že jede nebo jezdí okolo a nic neslyší. Během dne je opravdu slyšet máloco, hluk pozadí zvuky větrníků překryje, problém jsou hlavně cca dvouhodinová pásma ráno a večer, kdy na farmě už fouká, ale ve vsích je ještě klid. Někdy se tato situace přenese i do noci a to jsou chvíle, které způsobují největší problémy.
K dotčenému tématu a vyjádření pana Veselého bych rád citoval jednoho místního experta, které se myslím na celou situaci skvěle hodí.
Milan Vaněček:
"Protože v oboru nepracuje, neumí zhodnotit úskalí resp. potenciál jednotlivých technologií….
Prostě: neumí.
Tož tak."
Je zajímavé, že se přiznává že něco neumí pochopit a když on se naučil vrtule z duše upřímně milovat, zřejmě neumí pochopit ani to že je někdo až tak nekriticky nemiluje.
Situaci kdy člověk zpochybňuje cizí měření, když sám žádné neprováděl, ale jednou u něčeho podobného byl mi asi nepřísluší ani komentovat.
Pan Mikeš zase matlá dohromady různé věci, tak mu to vysvětlím: něco různého je občanský názor, často ale ne vždy založený na "selském rozumu" nebo jindy na nějaké ideologii
a na druhé straně odborný hodnotící posudek či vyjádření, kde, podobně jako soudní znalec využíváte své odborné expertízy (ten nemůžete dělat o všem, ale jen o tom oboru kde jste expert a nemůže ho dělat kdokoliv).
Je Vám to jasné?
Nebo to chcete ještě nějak na příkladech ještě více objasnit? ????
Co je Vám vůbec do toho? Vám snad tu magistrálu, na kterou jste si stěžoval, postavili pod okny Vašeho domu na samotě u lesa?
Dobrý den,
reaguji ne jen na tento jeden post, ale na Vaši sérii postů pod zde pod článkem.
Pány Vaněčka a Veselého ignorujte v rámci svého duševního zdraví.
Ad problematika hluku a jeho rozprostření po spektru. Nejsem v tomto odborník, pouze vím co nás učili na škole a pamatuji si, že to rozhodně není jednoduchá a přímočará problematika hlavně ve vnímání člověkem. To ale podle Vašich příspěvků také víte.
Zkusil bych se být Vámi obrátit na nějakou univerzitu, pro ně by to mohl být skvělý námět na studentsko/vědeckou práci. Respektive vím, že Technická univerzita v Liberci, fakulta strojní, spolupracuje s Výzkumným ústavem textilních strojů. Takto to zní prapodivně když se bavíme o hluku, ale tyto dvě instituce mimo jiné široce spolupracují v oblasti akustiky. Pusťte si na youtube propagační video VÚTS Liberec třeba https://youtu.be/1QzeUlK7qms kolem 3 minuty. Nemám s nimi nic společného, ale před rokem jsem u nich byl na exkurzi kde se tím chlubili - snaží se propagovat a shánět náplň pro své laboratoře a vybavení.
Martin Prokš
Spolupracujeme s ČVUT které nám samo prostřednictvím doc.Choda spolupráci nabídlo, pouze to dlouho vázlo na přidělení grantu, neb zadarmo se takové věci dělat nedají. Nyní je již grant přidělen a ve vývoji jsou měřidla a měřící metodika, kterou se to bude provádět. Koncem tohoto roku se dají očekávat první výsledky a hodnocení.
No konečně se dočkáme odborného posudku a pan Prokš si zachová duševní zdraví ????
Milan Vaněček
Konečně se dočkáme vůbec nějakého posudku. Úřady, které v tomto měly konat, trestuhodně nekonaly a arogantně nás odmítaly s imbecilními výmluvami proč to, či ono nejde.
Hlavne ze ma nejake ty positivni efekty, ale pojdme se bavit samozrejme o negativech. Oni jsou nekteri dnesni novinari stejne hovada - at uz v DE, CZ nebo AT.... jak psal kolega Vanecek vyse - co na tom, ze uhelna je des, co na tom, ze elektromobil nesmrdi... Prece si vybereme nejakou nevyhodu - bude pod clankem plno komentaru a tak nam ctenari zustanou... Leda tak to hnede vam zustane - tendle web je snuska bahna. Nazdar - todle je posledni kapka.
Tak hurá na weby, kde se dočtete jen pozitiva... a lži.
Všechno co jako lidstvo máme, tak musíme buďto prvotně vytěžit a nebo vypěstovat. Každá lidská činnost má dopady i energetika a každý způsob výroby elektřiny. Takže objektivní článek já na rozdíl od Vás vítám....
ono u těch větrníků je těch dopadů několik - zábor plochy, množství materiálů na výstavbu, hluk i ten na "neslyšitelných" frekvencích s dopadem na člověka, zabíjení ptáků, mixování vzdušných proudů, a u offshorů i dopad na mořské živočichy (zvedání sedimentů z mořského dna... atd.
A můžeme vzít zdroj elektřiny jeden po druhém ...
Pane Závodský,
zábor plochy u VtE je kolik? 8 arů? Přesně nevím, měřil jsem i to nedávno na mapách, moc toho nebylo, myslím 40x10m, možná 40x20, nicméně je to směšný zábor, dva moderní domky, takže skutečný zábor je malý. Pokud budu brát půdu, kterou z použití VtE skutečně vyloučí, tak na hektar zabrané plochy, kterou nezle jinak využít se vleze 12 větrníků o cca 2MW s produkcí cca 48GWh ročně.
Rt2ANM, nebo TTGN?
Carlos
12 větrníků se na hektar sice vleze, ale je to s bídou tak, aby se navzájem nefackovaly svými rotorovými listy, na nějakou výrobu byste by takové hustotě mohl rovnou zapomenout.
Jednotlivé stroje VtE musí mít mezi sebou minimální 400m rozestup, jinak si navzájem kradou vítr a tím i výkon.
Jde o skutečný zábor plochy kterou nemůžete využít k zemědělství ani jako louku, ne o plochu obálky, kterou kolem větrníku opíšete kružnicí s tětivou v podobě listu. Vzhledem k tomu že větrníky se staví v polích/loukách celkem daleko od rozvojových ploch obcí, dá se i půda v této opsané obálce využít a jediný zábor tak je těsné okolí větrníku a parkoviště u něj.
Samozřejmě že se mezi elektrárnami musí nechat místo, ale takovou plochu normálně dále využíváte, takže se o zábor nejedná.
Carlos
Ach tak, pardon, z vašeho příspěvku výše jsem to nepochopil. Jistě, suchozemské větrníky se staví především na zemědělské půdě a mimo půdorysu tubusu, malé montážní plochy a příjezdové komunikace, žádnou další plochu nezabírají, repektive neznemožňují její obsluhu.
Nejlepší na celém článku je ta mapa ukazující, kde jsou v Německu VtE, skoro všude. Tolik k mýtu o tom, že se staví jen na SZ Německa u moře.
No nevim jestli by jste se na ní neměl kouknout ještě aspoň jednou. Ono se tak nějak staví všude ale jde o to jak moc. A severozápad (levá horní čtvrtina) je teda posetá o dost víc jak zbytek země. Tolik k tomu že se staví HLAVNĚ (ne jenom) na SZ a u pobřeží.
No ta mapa především ukazuje, že v Německu na zemi už není příliš kde stavět. Po Bavorsku přijala pravidlo 10H i většina ostatních spolkových zemí a také v D existuje více než 500 spolků, které si daly do vínku bránit si svůj životní prostor. V neposlední řadě, po zavedení aukcí na podporu výroby investorské nadšení už téměř úplně opadlo.
Samozřejmě že s měnící se situací se dočasně zastaví investice, Problém je ale také v tom že jsou špičky, ale není jak je umořit, protože, pokud to nezrušili, PVE musí platit poplatky za OZE také, ale z celého objemu proudu, který odeberou (ne jen za technologicky zmařených 25%), což je podle mne hloupost a tak nejsou tak aktivní jako by mohly být, protože se to moc nevyplatí, poplatky a poplatky spotřebují skoro celý zisk.
Lokalizace velkého množství VtE na severozápadě dává smysl, z té oblasti je velmi snadný přístup k vedením směrem do průmyslového Porýní/Porúří. Tam by to chtělo mít, na té straně, nějaké PVE, které budou s to pochytat (když se změní předpisy nebo obchodní model), ale v zásadě tam není kde.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se