V Dánsku testují výrobu zeleného vodíku z větrných zdrojů v ostrovním režimu
Německá společnost Siemens Gamesa oznámila dosažení důležitého milníku v realizaci svého pilotního projektu Brande Hydrogen. Jeho cílem je otestovat výrobu vodíku pomocí elektrické energie z větrných elektráren v ostrovním režimu. Projekt nyní začal s výrobou a distribucí vodíku.
Projekt Brande Hydrogen, který je realizovaný na západě Dánska, kombinuje elektrolyzér na výrobu vodíku s dříve vybudovanou větrnou turbínou. Konkrétně se jedná o pevninskou větrnou turbínu typu SWT 3.0-113 DD o výklonu 3 MW. Výkon elektrolyzéru činí 300 kW.
Pilotní projekt činí unikátním jeho schopnost pracovat také v ostrovním režimu neboli bez napojení na elektrickou síť. Tato schopnost má podle Siemensu umožnit dosažení hlubšího porozumění problematiky integrace a provozování elektrolyzérů s intermitentními obnovitelnými zdroji energie a zhodnocení celkové účinnosti takto provozovaných systémů.
Pilotní projekt nyní začal s výrobou prvního zeleného vodíku v rámci testování a uvádění do provozu. Vyrobený vodík je distribuován jedním z partnerů projektů, společností Everfuel, do dánských vodíkových čerpacích stanic.
Projekt má sloužit jako modelový příklad pro výrobu vodíku ve velkém měřítku
Pilotní projekt se těší také podpoře ze strany dánské vlády. Ta lokalitě letos v létě udělila statut oficiální regulační testovací zóny. Tento statut osvobozuje společnost Siemens Gamesa od některých dánských předpisů v oblasti energetiky a umožňuje tak provedení výzkumu, jak vyvinout obdobný systém schopný provozu v ostrovním režimu s využitím offshore větrných turbín.
V rámci projektu chce Siemens také prozkoumat výhody integrace bateriových systémů do takovéhoto ostrovního systému. Integrace bateriového systému by mohla přispět ke stabilitě sítě a pomoci řešit problémy spojené s proměnlivostí výroby elektřiny větrnými elektrárnami. Mohly by tak umožnit elektrolyzérům pracovat po delší dobu a vyrobit více vodíku. Při současném napojením na elektrickou síť by baterie mohly dodávat energii do sítě místo do elektrolyzéru, a stát se tak zdrojem flexibility.
Siemens Gamesa očekává, že masivní výroba zeleného vodíku v následujících desetiletí dále navýší výstavbu větrných elektráren. K vyšší konkurenceschopnosti by měly přispět klesající výrobní náklady a případné další zpoplatnění emisí CO2 z fosilních paliv.
"Neexistuje žádné řešení bez zeleného vodíku. Jedná se o rozhodující článek v naší snaze o dekarbonizaci energetiky a řešení klimatické krize. Naše větrná turbína vyrábějící vodík je příkladem inovativních projektů, které pomohou utvářet rozvíjející se trh s čistými palivy a urychlit přechod na zelenou energii při integraci bezprecedentního množství obnovitelných zdrojů do elektrické sítě. Jsme velmi hrdí na to, že jsme dosáhli dalšího milníku v uskutečnění naší vize – dodání 100% zeleného vodíku našim zákazníkům," uvedl Poul Skjærbæk, ředitel pro inovace a služby společnosti Siemens Gamesa.
Mohlo by vás zajímat:
Stojí za to připomenout, že 300 kW není výkon, ale příkon toho elektrolyzéru. Nikde není zmíněna kapacita bateriového systému, který má být do ostrovní soustavy zapojen. To je škoda. Dávalo by to možnost udělat si celkový obrázek o tom, jak může vypadat systém plynulé dodávky EE založený pouze na OZE a bateriích.
Příklad, jak funguje něco podobného je zde... https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/vodik-ekologie-energie-palivo-zemni-plyn-nemecko-frisko-elektricky-proud-voda-gp_2007311736_jgr
tady ale vubec nejde o plynulou dodavku, a uz vubec ne zalozenou jen na jedne vrtuli a beterii. Tady zase nekdo vubec nic nepochopil.
Máte pocit, že zařazením baterie do tohoto testovacího systému se snaží vytvořit model co nejvíce přerušované dodávky a z něj odvodit co nejlepší vlastnosti elektrolyzeru pro přerušovaný provoz?
Já ten článek pochopil tak, že akumulátory se uvažují přidat až v budoucnosti a pravděpodobně se zatím neví, jaká kapacita. To by asi mělo teprve vyplynout z prvních výsledků zkušebního provozu zařízení bez akumulátorů.
Jinak z technického pohledu i včetně akumulátorů pěkná kombinace.
Ovšem z hlediska ekonomického hlediska to vidím jako propadák. Ale i z ekologického (uhlíková stopa všech zařízení) to bude velmi diskutabilní.
I když pořád podstatně lepší VtE, než kdyby to mělo být z FVE. Tam je podstatně vyšší uhlíková stopa jak samotného zdroje (panelů), tak další technologie, protože FVE mají oproti VtE ještě podstatně horší rozložení výroby v čase.
Nicméně všechny možnosti je nutno prozkoumat a vyhodnotit. I kdyby to měly být slepé cesty.
Souhlasím s přispěvatelem Vacek.
Ovšem bojím se toho, že zelení fanatici budou bez ohledu na výsledky ihned prosazovat budování dalších podobných, ale mnohem větších projektů bez ohledu na cenu a skutečné ekologické následky.
Při velkosériové výrobě vodíkových zařízení nepochybně klesne jejich cena, tak jako u fotovoltaiky a čeká se masivní využití. Pak padne argument ohledně nestálosti výroby z větru a fotovoltaiky.
Tohle na mě dnes vybaflo. Oni furt uvažují o autech, ale do stacionárních úložišť by tohle bylo úplně boží.
Technologie ukládání H2 na grafenovou mřížku při tlaku 20 atmosfér je jistě zajímavá. Zvláště pokud to zvládne stejný objem vodíku jako stlačení na 350 atmosfér.
Ovšem z daného videa jsem získal pocit, že se zatím jedná o laboratorní prototyp u kterého se nezná životnost a cena. Takže s tím v příštích 10ti letech asi nemá cenu počítat.
tak problemom vyroby vodika je cena samotneho vodikoveho zariadenia? Kde na tie rozumy chodis, pojdem si aj ja nabrat za kybel.?
Novák, když nemáte myšlenku, tak nic nepište. Srdíčko si můžete vylít někde jinde. A k těm cenám vodíkových technologií. Kolik by stálo osobní auto, kdyby nebylo vyráběno velkosériově? Bylo by to deset miliónů nebo víc? Jde o to, jaká ceny se při velkosériové výrobě dosáhne u těch vodíkových systémů.
Jo cena těch zažízení určitě klesne, jenže účinnost bude pořád stejně nízká, a ta nízká účinnost způsobuje enormní cenu energie takto uložené a to se nezmění. Ale existuje řešení jak to obejít je to teplotní rozklad vody tím se obejde carnotův cyklus a získáte přímo vodík lze na to využít vysokoteplotní jaderné reaktory. Ty by mohly pracovat asi s 50% [činností to je více než při výrobě el. energie. To je jediná cesta pro ČR jak plně nahradit fosilní paliva - přes léto vy vyráběly el. energii více OZE a JE by vyráběly více vodík v zimě by JE vyráběly jen el. energii a další energie by se vyráběla dle potřeby i z vodíku v menších lokálních zdrojích. Tento princip není nový, ale zatím o to není zájem, protože celý ten cyklus má poměrně vysokou konečnou cenu energie a také neexistují komerční reaktory vhodné pro výrobu vodíku....
Tak to má být. Experimentální provoz, po kterém proběhne ekonomické zhodnocení projektu. Pokud bude konkurenceschopný, bude každý rád za zdroj levné energie. Pokud nedopadne dobře, budeme rádi, že se nebude realizovat hromadně, protože by zvedl cenu energie.
Test je test, ale testovat 300kW výroby vodíku u 3 MW generátoru a bez baterie bych neviděl ani jako poloprovoz.
Naopak, postupují celkem agilně postupnými kroky. Nejdříve ověří přerušovaný provoz elektrolyzéru ve spojení s intermitentním zdrojem. Následně pak mohou postupně navyšovat kapacitu a výkon baterií a testovat tak schopnost vyvažovat výkyvy v dodávce z té větrné turbíny. Škoda, že k tomu projektu nemají více informací např. právě o kapacitě baterií a o fázování projektu a plánovaných testech. Holt si musíme počkat, jestli někdy zveřejní alespoň nějaké detailní výsledky a ne jen "jej to super, to musí všichni mít" :-)
A vesele dále ohříváme planetu zase o něco víc a rychleji.
Výhoda výroby vodíku je i politická - každá země si vodík může vyrobit sama, v množství, které potřebuje - dá se tím alespoň částečně snížit závislost na ruském plynu a hlavně na rozmarech pana Putina. Až napadne pobaltské státy, bude dodávat plyn jen zemím, které anexi neodsoudí, ale naopak ji potvrdí jako odůvodněnou... Čím dříve nahradíme ruský plyn čímkoliv jiným, tím lépe pro Evropu...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se