Od LNG k vodíku: Kawasaki chce dominovat nové éře tankerové dopravy

Japonská společnost Kawasaki Heavy Industries podle agentury Reuters v úterý uvedla, že podepsala smlouvu se společností Japan Suiso Energy (JSE) na výstavbu největšího tankeru na přepravu kapalného vodíku na světě s kapacitou 40 000 krychlových metrů. Plavidlo má být postaveno v závodě Kawasaki Sakaide Works v prefektuře Kagawa na západě Japonska.

Společnost JSE je joint venture Kawasaki Heavy Industries a Iwatani Corporation. Minulý rok ovšem získala významné investice od dalších japonských gigantů, například Mitsubishi Kakoki Kaisha či Tokyo Century. Firma je zároveň zapojena do projektu Green Innovation Fund, který je podporován japonskou vládou prostřednictvím Organizace pro rozvoj nové energetiky a průmyslových technologií (New Energy and Industrial Technology Development Organization, NEDO).

Hlavním cílem projektu je do konce fiskálního roku končícího v březnu 2031 úspěšně demonstrovat nakládku a vykládku kapalného vodíku mezi lodí a pevninou a provést zkoušky na otevřeném moři.

Japonská sázka na vodík

Japonsko je v Asii jedním z hlavních tahounů dekarbonizačních iniciativ a je také jedním z hlavních finančních tahounů dekarbonizace v regionu.

Kawasaki v roce 2019 uvedla do provozu první loď na přepravu kapalného vodíku na světě, Suiso Frontier (suiso je japonsky vodík), s kapacitou 1250 krychlových metrů. V roce 2022 se loď zúčastnila pilotního demonstračního projektu mezi Japonskem a Austrálií, jehož cílem bylo ukázat, že kapalný vodík lze bezpečně transportovat.

Společnost uvedla, že nové plavidlo je navrženo tak, aby odpovídalo očekávané globální poptávce po vodíku ve 30. letech tohoto století a podpořilo rozvoj komerčního dodavatelského řetězce vodíku. Kawasaki Heavy Industries je úspěšným výrobcem tankerů na zkapalněný zemní plyn. Firma uvedla, že chce podobnou pozici získat i v oblasti vodíku.

Výzvy související s vodíkem

Přestože lodě mohou vizuálně působit podobně, přeprava vodíku je technologicky výrazně náročnější. Hlavním problémem je, že molekuly vodíku jsou menší a obtížněji se zadržují, což vyžaduje inovace v konstrukci nádrží. Zkapalňování vodíku také vyžaduje extrémní teploty, do kapalného stavu přechází až při −253 °C, oproti −162 °C u metanu.

Energetická hustota vodíku je dalším klíčovým faktorem v budoucí ekonomice tohoto paliva. Pro získání stejného množství energie je totiž zapotřebí přibližně třikrát větší objem vodíku než zemního plynu, což má zásadní dopady na ekonomiku přepravy. Vodík je také rizikovější, protože může ještě snadněji vzplanout.