Více než 1,5 GW nových elektráren spalujících zemní plyn získalo 15letý kapacitní kontrakt v poslední T-4 kapacitní aukci na období 2023/2024, <a href="https://www.emrdeliverybody.com/CM/T42023.aspx" target="_blank" rel="noopener">která proběhla minulý pátek ve Spojeném království</a>. V uvedené kapacitní aukci byl zaznamenán značný nárůst clearingové ceny ve srovnání s posledními kapacitními aukcemi, když cena dosáhla téměř 16 GBP/kW/rok (zhruba 470 Kč/kW/rok).
Dosažená clearingová cena je o téměř 10 GBP/kW/rok vyšší, než cena dosažená v nedávné T-3 aukci pro zimu 2022/23, a dokonce o více než 15 GBP/kW/rok vyšší než rekordně nízká clearingová cena, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britska-kapacitni-aukce-roky-2019-2020-zaznamenala-rekordne-nizkou-clearingovou-cenu" target="_blank" rel="noopener">které bylo loni dosaženo v kapacitní aukci na období 2019/2020</a>.
Nárůst ceny v proběhlé kapacitní aukci tak pravděpodobně reflektuje snižující se dostupný výkon v období 2023/2024 v důsledku plánovaného uzavírání uhelných elektráren. Pouze 1,3 GW stávajících uhelných elektráren získalo roční kapacitní kontrakt, dalších 2,7 GW v kapacitní aukci neuspělo.
<figure id="attachment_81946" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1754px;"><img class="size-full wp-image-81946" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1-.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1-.jpg 1754w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--512x245.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--768x368.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--1024x490.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--725x347.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--800x383.jpg 800w" alt="Výsledky britské kapacitní aukce pro zajištění výkonu na období 2023/2024. Zdroj: EMR Delivery Body" width="1754" height="840" /><figcaption class="wp-caption-text">Výsledky britské kapacitní aukce pro zajištění výkonu na období 2023/2024 s rozdělením na nová a stávající zařízení. Zdroj: EMR Delivery Body</figcaption></figure>
<figure id="attachment_81947" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1676px;"><img class="size-full wp-image-81947" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2-.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2-.jpg 1676w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--512x248.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--768x372.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--1024x496.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--725x351.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--800x387.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--1240x600.jpg 1240w" alt="Výsledky britské kapacitní aukce pro zajištění výkonu na období 2023/2024 s rozdělením podle použitého primárního paliva. Zdroj: EMR Delivery Body" width="1676" height="811" /><figcaption class="wp-caption-text">Výsledky britské kapacitní aukce pro zajištění výkonu na období 2023/2024 s rozdělením podle použitého primárního paliva. Zdroj: EMR Delivery Body</figcaption></figure>
Celkově získalo v kapacitní aukci roční kontrakt 34 GW stávajících elektráren, 1,8 GW nových zdrojů získalo 15letý kontrakt. Zajímavostí proběhlé aukce je, že byl kapacitní kontrakt udělen většímu výkonu nových (2,637 GW) než stávajících (2,635 GW) podmořských přeshraničních vedení, jelikož tři velké budované projekty akceptovaly roční kapacitní kontrakt. Konkrétně se jedná o vedení North Sea Link do Norska (kontrahováno 1,232 GW výkonu), vedení IFA2 do Francie (715 MW) a vedení ElecLink (690 MW) propojující Spojené království taktéž s Francií.
Úspěch zaznamenala také bateriová úložiště, když v kapacitní aukci uspělo 94 MW úložišť schopných poskytovat výkon po dobu jedné hodiny a 20,5 MW „dvouhodinových“ úložišť.
Mezi velké plynové projekty, které v aukci neuspěly, patří například 1,8GW paroplynová elektrárna King’s Lynn, jejíž výstavbu plánuje EP UK Investments spadající pod český Energetický a průmyslový holding (EPH).

Trh s elektřinou

V poslední britské kapacitní aukci uspělo 1,5 GW nových plynových zdrojů

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy v pátek zveřejnily výsledky výběrového řízení na zajištění výkonu pro tzv. kapacitní rezervu. Pro období od října 2020 do září 2022 uspěli tři provozovatelé s elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 1056 MW. Vypsaný objem aukce na 2000 MW se tak naplnil pouze zhruba z poloviny. 
Německá kapacitní rezerva bude od letošní zimy fungovat pro zajištění bezpečnosti dodávek i v nepředvídatelných a mimořádných extrémních situacích. Její zavedení je zapříčiněno klesajícím výkonem regulovatelných zdrojů v německé elektrizační soustavě, zejména kvůli politicky urychlenému odstavování jaderných a uhelných elektráren.
Obavy o zajištění bezpečnosti dodávek panují zejména na jihu země, kde dojde do roku 2022 k odstavení tří jaderných bloků o celkovém výkonu přesahujícím 4 GW, které ročně vyrobí více než 30 TWh elektrické energie. Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy.
<h2>Tři provozovatelé si rozdělí 144 milionů eur</h2>
V aukci uspěli tři provozovatelé, <a href="https://www.netztransparenz.de/EnWG/Kapazitaetsreserve">jejichž zdroje budou v říjnu uzavřeny a přesunuty do kapacitní rezervy</a>, a udržovány tak v pohotovostním režimu. Ve všech případech se jedná o plynové elektrárny. Elektrárny nebudou moci působit na trhu s elektřinou a budou muset být k dispozici nejméně 6 600 hodin ročně.
Společnost RWE přesune do rezervy dva 340MW bloky elektrárny Gersteinwerk, Statkraft Markets elektrárny Landesbergen a Emden o celkovém výkonu 106 MW, a LEAG, vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera, přesune do rezervy elektrárny Ahrensfelde a Thyrow o celkovém výkonu 270 MW.
Navzdory tomu, že objem aukce byl naplněn z 53 %, dosáhla vysoutěžená cena 68 000 eur/MW za rok (1,7 mil. korun za rok), což je výrazně pod maximální cenou, která dosahovala 100 000 eur/MW za rok (2,5 mil. korun za rok). Provozovatelé si tak za dva roky působení elektráren v kapacitní rezervě rozdělí celkem 144 milionů eur (3,7 mld. korun), z čehož je společnost RWE obdrží 92,5 mil. eur, Leag 36,7 mil. eur a Statkraft Markets 14,4 mil. eur.
<h2>I přes nenaplnění požadovaného objemu rezervy nebude dle BNetzA stabilita soustavy ohrožena</h2>
Dle vyjádření německého síťového regulátora (BNetzA) nehrozí, že by nenaplnění vypsaného objemu kapacitní rezervy ohrozilo schopnost systému uspokojit poptávku, regulátor se přitom odkazuje na <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Publikationen/Studien/definition-und-monitoring-der-versorgungssicherheit-an-den-europaeischen-strommaerkten.html">zprávu ministerstva hospodářství a energetiky</a>, monitorující zajištění bezpečnosti dodávek na evropských trzích s elektřinou. Výběrové řízení pro zajištění zbylých 944 MW v kapacitní rezervě tak nebude uspořádáno.
<blockquote>„Provozovatelé elektráren mají v současné době na trhu s elektřinou dobré vyhlídky. Proto v současné době zjevně upouštějí od opuštění trhu, což by bylo spojeno s účastí v kapacitní rezervě kapacity. Elektrárny aktivní na trhu tak budou k dispozici pro zabezpečení dodávek,“ <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200228_KAPRES.html?nn=265778">uvádí BNetzA ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>
Úvodní fotografie: Plynová elektrárna Gersteinwerk společnosti RWE. Zdroj RWE

Rychlé zprávy

Německo: Aukce pro zajištění kapacitní rezervy zajistila polovinu poptávaného výkonu. Dodatečná aukce vypsána nebude

Slovenské Ministerstvo hospodářství vyhlásilo 4. února první aukci na státní podporu výstavby zařízení produkujících elektřinu z obnovitelných zdrojů. Celkový výkon, který mají nově podpořené zdroje být schopny dodat do sítě, je 30 MW. Slovenský tendr je určen pro výrobny produkující čistě elektřinu, ne tedy pro zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), pro který se bude konat samostatná aukce.
Ministerstvo vyhlásilo výzvu na předkládání nabídek <a href="https://www.mhsr.sk/energetika/vyzva-na-predkladanie-ponuk-na-zariadenia-s-pravom-na-podporu">na svých stránkách</a>. Tím naplňuje požadavek Evropské komise, aby byly podpory nově poskytovány primárně formou jejich aukcionování. Aukce zavedla novela slovenského zákona o podporovaných zdrojích energie, která vešla v platnost v lednu 2019.
Zájemci o státní podporu formou příplatku mohou nyní své nabídky týkající se nových zdrojů využívajících sluneční, větrnou, vodní, geotermální energii, či energii biomasy, bioplynu, skládkového plynu a plynu z čističek odpadních vod zasílat Ministerstvu hospodářství až do 30. dubna 2020. Předem zároveň musí uzavřít smlouvu o příplatku se slovenským operátorem trhu.
<h3>Výkonová omezení</h3>
Pro zařízení využívající solární energii, platí omezení instalovaného výkonu v rozmezí 100 kW až 2 MW, přičemž panely musí být situované na budově a nebo na pozemku, který není  pozemkem . Pro ostatní obnovitelné zdroje platí rozmezí instalovaného výkonu mezi 500 kW a 10 MW. Jediným kritériem pro výběr vítěze je výše nabízené ceny.
<figure id="attachment_47671" class="wp-caption aligncenter" style="width: 601px;"><img class=" wp-image-47671" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-512x288.jpg" sizes="(max-width: 601px) 100vw, 601px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-800x450.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500.jpg 889w" alt="" width="601" height="338" /><figcaption class="wp-caption-text">Slovensko chce podporovat především solární elektrárny na střešních konstrukcích a obvodových pláštích budov. </figcaption></figure>
<h3>Deadline pro dokončení vítězných projektů a cena</h3>
Pro vítěze v aukcích, kteří, seřazeni dle nabízené ceny, naplní poptávaný objem 30 MW, bude platit podmínka dokončení projektu výrobny do 21 měsíců (pro solární elektrárny), 39 měsíců (větrné elektrárny) a 51 měsíců (ostatní OZE) od vyhlášení výsledků tendru.
Ministerstvo se rovněž rozhodlo omezit maximální cenu elektřiny, kterou účastníci mohou nabídnout na 84,98 eur/MWh pro elektřinu ze solárních a větrných zdrojů a na 106,80 euro/MWh pro ostatní OZE.
<h3>Předem smluvená smlouva s OKTE nutností</h3>
Zájemce o podporu musí mít předem sjednanou smlouvu o příplatku se slovenským operátorem trhu, firmou OKTE. Další podmínkou pro úspěch v aukci je rovněž poskytnutí finanční záruky, která by byla použita v případě nutnosti uspokojení nároku OKTE na pokutu vyplývající ze smlouvy. Ta bude vymáhána v případě, kdy se vítěz v aukci opozdí s dokončením výstavby zdroje. Pokuta byla stanovena na 1500 eur za každý nezprovozněný MW za každý den, kdy se stavba zpozdí.

Elektřina

Slovensko vypsalo historicky první aukci na státní podporu obnovitelných zdrojů

Kapacitní aukce ve Velké Británii pro rok 2022/2023 byla vypořádána na ceně £6,44 za kilowatt instalovaného výkonu za rok. Podle <a href="https://www.emrdeliverybody.com/Capacity%20Markets%20Document%20Library/Provisional%20Auction%20Results%20T-3%202019%20(DY%2022-23).pdf">předběžných výsledků</a> mezi úspěšnými účastníky aukce dominovaly paroplynové elektrárny, včetně dvou elektráren patřících pod Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského.
V dalším kole kapacitních aukcí (T-3) opět bodovaly zejména paroplynové zdroje, které tvořily přes 44 % udělených kontraktů, následované jadernými elektrárnami s 13 %. Celkem se v aukci poptávaly zdroje o instalovaném výkonu 44,9 GWe, přihlásily se zdroje o výkonu 59 GWe.
Nejméně úspěšným zdrojem celé aukce byly uhelné elektrárny. Pouze dva uhelné bloky o celkovém výkonu 880 MW z desíti byly úspěšné. To odpovídá i aktuálnímu nastavení výrobního mixu ve Velké Británii, kdy se černouhelné elektrárny na výrobě elektřiny podílí již pouze minimálně. S ohledem na to, že si elektrárny ani nezajistily kapacitní kontrakt na roky 2022/2023, se dá předpokládat, že jejich provoz již nadále nebude rentabilní.
Naopak relativně úspěšný byl provozovatel britských jaderných elektráren, společnost EDF. Ta si zajistila kontrakt pro rok 2022/2023 u 12 provozovaných bloků. Pouze dva bloky v provozované elektrárně Hinkley Point B již na nízkou cenu kontraktu nepřistoupily.
<figure id="attachment_80728" class="wp-caption alignleft" style="width: 1751px;"><img class="size-full wp-image-80728" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction.jpg 1751w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-512x199.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-768x298.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-1024x398.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-725x282.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-capacity-auction-800x311.jpg 800w" alt="Výsledky kapacitní aukce T-3 s realizací pro rok 2022/2023" width="1751" height="680" /><figcaption class="wp-caption-text">Výsledky kapacitní aukce T-3 Velké Británie s realizací pro rok 2022/2023</figcaption></figure>
Je tak otázkou, zda budou oba bloky nadále provozovány až do roku 2023, kdy se <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-t-z/united-kingdom.aspx">předpokládá ukončení jejich provozu</a>. EDF zřejmě nastavilo minimální cenu v aukci tak, aby se jí provoz elektrárny i nadále vyplatil. Pokud kapacitní kontrakt Hinkley Point B nezískal, pak je otázkou, zda EDF má vůbec zájem bloky provozovat až do předpokládaného ukončení provozu (pokud ovšem provozovatel nezajistí kontrakt i z jiné aukce, např. pouze na rok dopředu).
Naopak téměř polovinu kontraktů (z pohledu zajištěného výkonu) představují paroplynové elektrárny.
Mezi ty se povedlo dostat i elektrárnám Langage a South Humber Bank s kontraktem o celkovém souhrnném výkonu 2074 MWe. Obě elektrárny přitom spadají pod společnost EP Power Europe, která je dceřinou společností Energetického a průmyslového holdingu.
Plynová elektrárna Langage patří k novějším elektrárnám – byla uvedena do provozu v roce 2010 a <a href="https://www.eppowereurope.cz/companies/ep-langage/">dle stránek</a> provozovatele disponuje účinností 51,5 %.  Elektrárna South Humber Bank byla zprovozněna již v roce 1997 a její běžná účinnost se pohybuje kolem 51 %.

Dvě elektrárny EPH uspěly v britských kapacitních aukcích, udržovat stabilitu budou za £6,44/kW/rok

Polsko zveřejnilo parametry další, v pořadí již čtvrté, kapacitní aukce, ve které bude poptávat 9,1 GW spolehlivého výkonu pro rok 2024. Kromě hlavní aukce pro rok 2024 proběhne v prosinci také doplňková aukce pro rok 2021, v rámci které bude Polsko poptávat pro jednotlivá čtvrtletí 1 160 až 3 098 MW výkonu.
<a href="http://biznes.pap.pl/en/news/pap/info/2770591,poland-to-seek-9-088-mw-in-capacities-for--24-capacity-auction--1160-3098-mw-in--21-supplemental-auction" target="_blank" rel="noopener">Polská tisková agentura PAP v pondělí informovala</a> o parametrech nadcházejících kapacitních aukcí, které se uskuteční v prosinci letošního roku a naváží na 3 předcházející kapacitní aukce z loňského roku.
Podle zveřejněných informací bude Polsko v prosincových aukcích poptávat 9,1 GW spolehlivého výkonu na rok 2024 s vyvolávací cenou 311 PLN/kW/rok (zhruba 72,2 EUR/kW/rok) a pro rok 2021 dále 2 608 MW pro 1. čtvrtletí, 1 160 MW pro 2. čtvrtletí, 1 160 MW pro 3. čtvrtletí a 3 098 MW pro 4. čtvrtletí s vyvolávací cenou 312 PLN/kW/rok (zhruba 72,4 EUR/kW/rok).
Poslední kapacitní aukce na dodávku 10,6 GW spolehlivého výkonu v roce 2023, která proběhla v prosinci 2018, přinesla clearingovou cenu na úrovni 47,4 EUR/kW/rok.
<h2>Napadení schválení pravidel pro polský kapacitní trh</h2>
Pravidla pro polský kapacitní trh <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evropska-komise-schvalila-kapacitni-mechanismy-6-statech-eu/" target="_blank" rel="noopener">schválila Evropská komise v únoru 2018</a> spolu s pravidly pro kapacitní mechanismy v Belgii, Francii, Německu, Řecku a Itálii.
Toto rozhodnutí nicméně napadla společnost Tempus Energy, která v minulosti uspěla s napadením rozhodnutí Evropské komise ohledně britského kapacitního trhu, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/britanie-kvuli-zvyhodnovani-fosilnich-elektraren-nucena-zastavit-fungovani-sveho-kapacitniho-trhu/" target="_blank" rel="noopener">který byl následně po rozhodnutí Evropského soudního trhu v listopadu loňského roku dočasně pozastaven.</a>
Podle společnosti Tempus Energy dochází podobně jako v případě Spojeného království i v Polsku k upřednostňování fosilních zdrojů před alternativami, jako jsou bateriové systémy či <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/demand-side-response-dsr/" target="_blank" rel="noopener">odezva strany spotřeby</a>.
Výkonná ředitelka Tempus Energy Sara Bellová se o naději na vítězství v soudním sporu vyjádřila <a href="https://www.montelnews.com/de/story/tempus-challenges-ec-polish-capacity-market-permit--update/992632" target="_blank" rel="noopener">v rozhovoru pro zahraniční server Montel</a> velmi pozitivně. Dle Bellové společnost zcela jistě opět vyhraje, jelikož mandát je nyní ještě silnější, než tomu bylo v britském případě.

Energetika v zahraničí

Polsko bude v kapacitní aukci pro rok 2024 poptávat 9 GW spolehlivého výkonu

Evropská komise schválila změny v nastavení pravidel pro kapacitní aukce v Itálii, kterými se zavádějí přísnější limity pro emise CO2 výrobních zdrojů. První kapacitní aukce by měla proběhnout v druhé polovině tohoto roku.
Členské státy Evropské unie se čím dál častěji uchylují k zavádění kapacitních mechanismů, které mají sloužit k zabezpečení rovnováhy v soustavě pro případ, že výroba v jiných zdrojích nebude dostatečná. Po Spojeném království, které se stalo jakýmsi evropským průkopníkem kapacitních mechanismů, plánuje jejich obdobu spustit také Itálie.
V průběhu přezkumu navrženého systému došla Evropská komise <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-3001_en.htm">k závěru</a>, že pravidla pro zavedení kapacitních aukcí v Itálii jsou v souladu s legislativou EU a přispějí tak k zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie při současném zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí bez nepřiměřeného narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie.
Itálie nyní navrhla změny již dříve schváleného systému kapacitního mechanismu (původní kapacitní mechanismus byl <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-682_en.htm">schválen v únoru 2018</a> spolu s dalšími návrhy kapacitních mechanismů Belgie, Francie, Řecka, Německa a Polska).
<figure id="attachment_72734" class="wp-caption alignleft" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-72734" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-800x533.jpg 800w" alt="Elektrárna společnosti EPH Fiume Santo" width="1920" height="1280" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhlená elektrárna společnosti EPH Fiume Santo, Zdroj: Wikipedia.org</figcaption></figure>
Aktuálně Evropská komise zkoumala, zda jsou v souladu s legislativou EU i úpravy, které, mimo jiné, požadují po účastnících kapacitních aukcí nižší emise CO2 na vyrobenou kWh.
Stejné limity jsou již nyní součástí nedávno schváleného nařízení EU o vnitřním trhu s elektřinou. V článku č. 22 <a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-9-2019-REV-1/en/pdf">nařízení</a> lze dohledat, že právě v případě kapacitních aukcí bude EU požadovat, aby nebyly do aukcí připuštěny nové výrobny, které vypouští více než 550g CO2 na vyrobenou kWh elektřiny.
Itálie chce především zabránit tomu, aby v rámci aukcí získaly podporu levné, ale emisně náročné zdroje – tedy převážně uhelné zdroje. Zároveň schválené změny kapacitních mechanismů umožní, aby byl v budoucnu umožněn přístup i nových technologií, jako je například odezva strany spotřeby (Demand Side Response), akumulace a další tak, aby i přes vyloučení uhelných zdrojů bylo zachováno konkurenční prostředí.
Ze zavedení kapacitních aukcí může mimo jiné profitovat například česká společnost Energetický a průmyslový holding, která v roce 2015 převzala v zemi významná výrobní aktiva o celkovém instalovaném výkonu 4 500 MW. Z toho je celkem 3 900 MW v plynových (Livorno Ferraris, Ostiglia, Scandale, Tavazzano and Montanaso a Trapani) a 600 MW v černouhlených elektrárnách (Fiume Santo).

Elektrárny v Evropě

Evropská komise schválila pravidla italského kapacitního mechanismu

Ve Spojeném království proběhla kapacitní aukce zajišťující tamní elektrizační soustavě dostatečný disponibilní výkon pro období 2019/2020. Zařízení o celkovém výkonu 3 266 MW vysoutěžily kontrakty za rekordně nízkou clearingovou cenu 0,77 GBP/kW za rok (cca 22 CZK/kW za rok). Jedná se o více než 20krát nižší cenu než v aukci pro stejné období konané před 4 roky. Ve středu <a href="https://www.emrdeliverybody.com/CM/T12019Live.aspx">to uvedl provozovatel britské přenosové soustavy</a>, společnost National Grid.
Stávající výrobní zdroje tvořily 48,5 % (1 759 MW) z celkového zajištěného výkonu, nově budované zdroje potom 17,64 % (640 MW). Zbylý výkon si zajistila stávající propojovací vedení s okolními zeměmi (345 MW), nová propojovací vedení (680 MW – Nemo link propojující Spojené království s Belgií) a odezva na straně spotřeby (203 MW).
V soutěži uspělo celkem 129 zařízení ve vlastnictví 58 společností. Největšími novými elektrárnami, které v aukci uspěly, jsou paroplynová elektrárna Kings Lynn s čistým elektrickým výkonem 329,5 MW) a plynová elektrárna v Peterborough (45,7 MW), obě vlastněné společností Centrica.
Několik velkých zdrojů v zajištění kontraktu selhalo, mezi nimi například plynová elektrárna Peterhead společnosti SSE (1 051 MW) nebo uhelná elektrárna West Burton společnosti EDF (1 732 MW).
Za očekáváním zůstaly bateriové systémy, když si stávající zařízení zajistily pouhých 13 MW a nově budované baterie dokonce jen 8 MW, vše s maximální délkou trvání dodávky 30 minut. Před zahájením zúčtování došlo k poklesu o 130 MW stávajících a 68 MW nových baterií.
Kapacitní aukce pořádané rok dopředu jsou využívány pro doplnění hlavní aukce pořádané 4 roky předem. V příslušné aukci T-4 na rok 2019/20, která se konala v prosinci 2015, bylo zajištěno přibližně 46 224 MW výkonu s clearingovou cenou dosahující 18,00 GBP/kW za rok (517 CZK/kW za rok).
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Fiddlers Ferry na severu Anglie

Britská kapacitní aukce pro roky 2019/2020 zaznamenala rekordně nízkou clearingovou cenu

První polská kapacitní aukce, která proběhla 15. 11. 2018, přinesla poměrně vysokou clearingovou cenu v rozmezí 218,56 a 240,40 PLN/kW/rok (50,9 až 56,0 EUR/kW/rok). Do aukce se kvalifikovaly zdroje s celkovým výkonem 26 GW a kapacitní kontrakt byl udělen 23 GW výkonu. 
První polská kapacitní aukce, ve které se soutěžilo o dodávku spolehlivého výkonu v roce 2021 <a href="https://www.pse.pl/biuro-prasowe/aktualnosci/-/asset_publisher/fwWgbbtxcZUt/content/aukcja-glowna-na-rok-2021-zostala-zakonczona?safeargs=696e686572697452656469726563743d66616c73652672656469726563743d68747470732533412532462532467777772e7073652e706c253246626975726f2d707261736f7765253246616b7475616c6e6f736369253346705f705f69642533443130315f494e5354414e43455f6677576762627478635a5574253236705f705f6c6966656379636c6525334430253236705f705f73746174652533446e6f726d616c253236705f705f6d6f646525334476696577253236705f705f636f6c5f6964253344636f6c756d6e2d32253236705f705f636f6c5f636f756e7425334431" target="_blank" rel="noopener">skončila v 5. kole</a>, pro které byla stanovena cena v rozsahu 218,56 až 240,4 PLN/kW/rok (50,9 až 56,0 EUR/kW/rok), což je zhruba dvojnásobek <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/podminky-5-britske-kapacitni-aukce-zverejneny-dojde-konecne-take-nove-zdroje/" target="_blank" rel="noopener">ve srovnání s dosud nejvyšší cenou dosaženou v kapacitních aukcích ve Spojeném království</a>. Finální clearingová cena by měla být zveřejněna v nejbližších dnech.
Právě britský kapacitní trh, <a href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/britanie-kvuli-zvyhodnovani-fosilnich-elektraren-nucena-zastavit-fungovani-sveho-kapacitniho-trhu/" target="_blank" rel="noopener">který v současné době čelí problémům kvůli údajně nespravedlivým podmínkám upřednostňujícím fosilní zdroje před ostatními alternativami</a>, byl přitom vzorem pro tvorbu toho polského.
<h2>V aukci uspěly stávající i nové zdroje</h2>
<a href="https://www.bankier.pl/wiadomosc/PGE-POLSKA-GRUPA-ENERGETYCZNA-S-A-Wynik-aukcji-glownej-rynku-mocy-na-rok-2021-7626716.html#pvy7zfso61" target="_blank" rel="noopener">Největší polská energetická společnost PGE uvedla</a>, že v první kapacitní aukci vysoutěžila kontrakty na 11 652 MW výkonu. Díky výše uvedené ceně uspěly v aukci kromě stávajících a modernizovaných zdrojů také nové zdroje o celkovém výkonu 1 944 MW. Tyto zdroje získaly 15letý kapacitní kontrakt. Roční kapacitní kontrakt pro stávající zdroje získalo 7 009 MW výkonu spadajícího pod PGE. Modernizované zdroje o výkonu 2 419 MW získaly 5letý kapacitní kontrakt a zdroje o výkonu 280 MW získaly 7letý kontrakt.
PGE neuvedla, které konkrétní zdroje kapacitní kontrakty získaly, a dodala, že uvedené výsledky jsou předběžné a že konečné výsledky budou zveřejněny 3 týdny po ukončení kapacitní aukce. Společnost v současné době dokončuje výstavbu dvou 900MW černouhelných bloků elektrárny Opole. Bloky by měly být uvedeny do provozu ve 3. čtvrtletí příštího roku.
Úvodní fotografie: Polská uhelná elektrárna Rybnik. Autor: Szymcar @WikipediaCommons

V Polsku proběhla první kapacitní aukce. Uspěly stávající i nové zdroje

Podle úterního prohlášení ministra energetiky se bude první polská kapacitní aukce konat již 15. listopadu. V aukci se bude soutěžit o zajištění výkonu pro zajištění bezpečnosti a stability dodávek pro rok 2021. V této první aukci si chce polský stát zajistit výkon 22,7 GW. Další aukce budou následovat v prosinci.
Další dvě kapacitní aukce, ve kterých se bude soutěžit o poskytování výkonu zabezpečujícího stabilitu dodávek pro roky 2022 a 2023, pak proběhnou v prosinci. Výkon soutěžený v těchto dvou následujících aukcích bude mírně vyšší ve srovnání s první aukcí (23 GW a 23,3 GW). Aukce je podle ministra energetiky otevřená jak uhelným elektrárnám, tak plynovým i obnovitelným zdrojům.
Polsko následně plánuje pořádat aukce na roční bázi. Od aukcí pro rok 2025 se pak budou soutěže moci účastnit také zahraniční elektrárny, které ovšem budou moci získat pouze roční kontrakt. Polské elektrárny mohou na rozdíl od těch zahraničních získat i víceleté kontrakty. Maximální délka kontraktu pro polské elektrárny závisí na tom, jak moc znečišťují životní prostředí &#8211; ty nejšetrnější mohou získat kontrakt až na 17 let. Polsko se tak zařadí se svým kapacitním trhem po bok <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ogranizace-prvni-kapacitni-aukce-ve-francii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Francie</a> či <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/od-1-rijna-se-ve-spojenem-kralovstvi-spusti-system-kapacitnich-plateb/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Velké Británie</a>, které již mají kapacitní mechanismy na svých trzích zavedené.
<h2>Poslední šance pro budovaný blok Ostroleka C</h2>
V posledních dnech <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/regulace-kapacitnich-mechanismu-eu-muze-ohrozit-posledni-uhelnou-elektrarnu-polska/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">mediálním prostorem rezonuje téma plánované dostavby elektrárny Ostroleka C, což má být poslední nově vybudovaný polský uhelný blok</a>. V souvislosti s regulací kapacitních mechanismů ze strany EU se objevily úvahy o možné ztrátovosti tohoto projektu. Právě kvůli tomu, že EU plánuje uhelným zdrojům omezit možnost podílet se na kapacitních mechanismech, může totiž být ohrožena ekonomická efektivita investice do nového bloku. Aukce plánované na poslední dva měsíce letošního roku tak pravděpodobně budou poslední před schválením nové unijní legislativy.
<blockquote>
„Aukce konané v letošním roce budou poslední šancí pro blok C elektrárny Otroleka, jak si zajistit účast v kapacitních mechanismech. EU totiž plánuje vyloučit z této formy podpory zdroje, které emitují více než 550 kg/MWh,“ upřesňuje pro server Montel právník Wojciech Kukula.
</blockquote>
Za projektem výstavby bloku Ostroleka C stojí polské státní společnosti Enea a Energa, které si snaží zajistit financování nového uhelného bloku. Podle informací serveru Montel mělo dojít k předběžné dohodě na poskytnutí finančních prostředků <a href="http://biznes.pap.pl/en/news/pap/info/2601817,update:-pge-related-investment-fund-fizan-energia-could-invest-up-to-pln-1-bln-in-enea-energa-power-" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ve výší až 1 miliarda zlotých (5,95 miliardy Kč) na financování výstavby od polského fondu Fizan Energeia.</a> Celková výše nákladů na výstavbu bloku se odhaduje na 6 miliard zlotých (35,67 miliardy Kč) s tím, že každá ze zmíněných státních společností má investovat 1 miliardu zlotých.

Uhlí

Polsko začne s kapacitními aukcemi již v listopadu

Výkon poptávaný britským provozovatelem přenosové soustavy, společností National Grid, pro pátou kapacitní aukci T-4 na období 2022/2023 je 46,3 GW. Jedná se o stejnou hodnotu jaká byla poptávána v druhé aukci konané v Británii pro období 2019/2020. Tato druhá aukce s označením T-4 <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/vysledky-druhe-kapacitni-aukce-ve-spojenem-kralovstvi/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">proběhla v prosinci 2015</a>. Na zimu následujícího roku tak již má National Grid výkon 46,3 GW zajištěn. 
Spolu s parametry aukce T-4 britský provozovatel přenosové soustavy zveřejnil i parametry aukce T-1. Na zimu příštího roku si chce National Grid prostřednictvím kapacitní aukce zajistit ještě dodatečných 4,6 GW výkonu. Parametry obou aukcí stanovila v <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/723175/Parameters_Letter_to_Fintan_Slye_-_National_Grid.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dopise</a> adresovaném společnosti National Grid britská náměstkyně pro energetiku Claire Perry. Cenový strop pro obě aukci byl nastaven na 75 £/kW/rok, tedy značně nad dosavadními výsledky aukcí T-4.
<h2>Bude pokračovat trend nízkých cen?</h2>
V první britské kapacitní aukci T-4 zajišťující výkon na letošní zimu byla clearingová cena 19,4 £/kW. V druhé kapacitní aukci T-4 na období 2019/2020 pak byla cena oproti té první ještě mírně nižší, když dosáhla hodnoty 18 £/kW. Třetí kapacitní aukce T-4 na období 2020/2021 <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/kapacitni-aukce-britanii-skoncila-225-ocekavani-se-nenaplnila/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">přinesla cenu 22,5 £/kW</a>. Výsledek čtvrté kapacitní aukce T-4 na období 2021/2022 pak skončil překvapivě hluboko pod těmi předchozími, když <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/pokles-ceny-britske-kapacitni-aukci-opet-predcil-ocekavani-nove-elektrarny-se-neprosadily/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">výsledná cena dosáhla pouhých 8,5 £/kW</a>.
Takto nízké ceny ovšem nejsou dostatečné pro to, aby v aukcích uspěly také nové, především plynové, zdroje, jejichž výstavbu měly aukce podpořit. Zda v britských kapacitních aukcích bude pokračovat trend výsledných cen výrazně pod očekáváním energetických expertů bude známo začátkem února příštího roku. Výsledky páté kapacitní aukce T-4 by totiž měly být zveřejněny 5. února 2019.