Domů
Energetika v zahraničí
Polský energetický přechod získává první konkrétnější obrysy
Nizozemsko offshore větrná elektrárna
Zdroj: Wikimedia Commons / Ad Meskens / CC BY-SA 3.0

Polský energetický přechod získává první konkrétnější obrysy

Pro polské politické představitele je nahrazení uhelných elektráren prioritou. Důvodem jsou environmentální i bezpečnostní důvody. Kromě elektráren využívající  obnovitelné zdroje energie ovšem Polsko plánuje i nové plynové a jaderné elektrárny. První plynové projekty jsou plánovány u Baltského moře. Rozvoj polské jaderné energetiky je prozatím naplánován velmi ambiciózně, ovšem konkrétní kroky ještě podniknuty nebyly.  Informoval o tom portál Euractiv

Polsko v současnosti vyrábí naprostou většinu své elektřiny z uhlí. První uhelné elektrárny byly uvedeny do provozu v průběhu 60. a 70. let a musí tak být brzy nahrazeny. Podle výkonného ředitele PGE Henryka Baranowského lze říci, že jsou již zastaralé a je proto nutné je nahradit, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek.

Ze škatulky elektráren na obnovitelnou energii Polsko vsází nejvíce na offshore větrné elektrárny, které plánuje vybudovat v Baltském moři.

„Chceme kolem 3 GW offshore větrných elektráren do roku 2030,“ řekl Henryk Baranowski, CEO Polska Grupa Energetyczna (PGE).

Nejen obnovitelné zdroje, ale také plyn…

Celý proces energetického přechodu bude ovšem trvat několik dekád. Zároveň není možné předpokládat, že by veškerou elektřinu vyrábělo Polsko z obnovitelných zdrojů.

Na začátku roku PGE rozhodlo o vybudování dvou plynových bloků s výkonem přibližně 700 MW. Oba bloky budou v severním Polsku blízko Baltského moře a budou tak moci fungovat jako záloha pro plánované offshore větrné elektrárny. Zároveň by elektrárny byly blízko zdrojům plynu z plánovaného plynovodu Baltic Pipe a LNG terminálu ve Svinoústí.

…a jaderná energie

Polsko zároveň potvrzuje své plány na vybudování první jaderné elektrárny. Dle zprávy zveřejněné polským ministerstvem energetiky v listopadu 2018 země očekává, že první jaderná elektrárna s výkonem přibližně 1–1,5 GW bude uvedena do provozu v roce 2033.

Celkově Polsko plánuje uvést do provozu jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 6–9 GW do roku 2043. Investiční náklady mají dosáhnout 4,7 milionů euro za MW (přibližně 119 milionů korun). Pokud by byl tento plán dodržen tak by každé dva roky byl uveden do provozu nový jaderný blok, čímž by se postupně nahrazovala flotila polských uhelných elektráren.

Podle Baranowského je nutné mít nějakou elektřinu pro základní zatížení a zároveň diverzifikované zdroje energie, pokud se mají splnit dekarbonizační cíle.

Toto se shoduje i s kroky, které doposud podnikla polská vláda. V červnu 2019 polský ministr pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski a americký ministr energetiky Rick Perry podepsali memorandum o porozumění týkající se spolupráce v civilním využívání jaderné energie. Přestože žádná konkrétní řešení nejsou veřejně známá, tak se na základě tohoto kroku objevují názory, že by jaderné elektrárny mohly přijít právě z USA.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Loudil
20. červenec 2019, 10:42

Jsem zvědav, jestli Poláci budou stavět reaktory Westinghouse AP-1000. Zatím běží jen v Číně a i když jsou Číňané v práci pořádní - " úderníci" , tak se jim tam stavba protáhla skoro o 5 let proti původním plánům. USA jsou nyní státem ,který v podstatě "konzervuje a utlumuje" svou výrobu z jádra, počet reaktorů tam klesá. Nejsou konkurenceschopné. Palivo do nich vozí ze 40 % z bývalého SSSR. Bude tedy zajímavé, když nyní budou stavět jádro nám Evropanům.

Mirek
22. červenec 2019, 11:58

Čína sama reaktory AP1000 sice loni dokončila, ale sama je už považuje za zastaralé. Proto ve spolupráce s Westinghousem už nepokračuje. Nepokračuje ani ve spolupráci s Francouzi, ale s Rosatomem naopak spolupráci zintenzivňuje.

V USA se z ekonomických důvodů stavba reaktorů AP1000 zcela zastavila v Summeru. Ve Vogtle pokračuje, ale jen díky tomu, že tam už bylo investováno opravdu hodně.

Pro nás je AP1000 naprosto nevhodná varianta, protože by naše firmy byly využity jen minimálě. Ani nesplňují potřebné reference v Evropě. Rosatom nabízí až 80 % z místních zdrojů.

Je zajímavé, že vždy loajální Britové o Westinghouse už vůbec neuvažují.

Mirek
22. červenec 2019, 13:41

Ještě doplnění: už nyní pomalu vzniká krize s nedostatkem personálu na našich jaderných elektrárnách. Nedovedu si představit další štěpení kapacit odborného personálu na jinou filosofii a systém obsluhy a servisu reaktorů než je systém VVER. Tam jsou spolehlivé i dodávky paliva od ruského TVELu.

Na druhé straně poslední roky ukazují, že pro USA jsou jakékoliv smlouvy zcela nezávazné a kdykoliv zrušitelné. Takže si lze těžko představit firmu Westinghouse jako spolehlivého partnera, nehledě na to, že i jejich dodávky paliva (vyráběné ve Švédsku !!) nejsou zcela kontinuální a spolehlivé. Na to reagovala třeba Ukrajina tím, že uzavřela novou smlouvu s TVELem na dodávky ruského paliva.

Milan Vaněček
20. červenec 2019, 11:03

Poláci mají ideální podmínky pro větrné elektrárny (i pro celou V4). A ty mohou postavit rychle a dobře je doplní polské uhlí (jako v Německu, poběží ale jen občas, jako záloha).

Petr
20. červenec 2019, 12:47

Ideální podmínky má v Evropě Británie, Polsko má pouze lepší podmínky než Česko, což má ovšem drtivá většina světa.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se