Cesta k evropské obdobě "Gigafactory" na baterie bude trnitá

Trh s bateriemi zažívá rozmach srovnatelný s rozvojem trhu se solárními panely, který odstartoval před deseti lety. Bateriím se predikuje budoucnost minimálně stejně zářná jako zmiňovaným solárním zdrojům. Z tržního koláče s lithiovými bateriemi, jehož velikost může v příštím desetiletí přesáhnout 100 miliard dolarů, by si také Evropa velmi ráda ukousla svůj podíl. Vlajkovou lodí evropských baterií má být švédská společnost Northvolt, která by do roku 2023 chtěla vyrábět baterie o kapacitě 32 GWh ročně. Na realizaci ambiciózního projektu je ovšem třeba získat investory, jenž uvěří tomu, že evropská baterie dokáže v konkurenci s asijskými výrobci obstát.

Švédský ještě stále start-up Northvolt založil mj. jeden z bývalých vrcholných manažerů společnosti Tesla Peter Carlsson. Zkušenosti z rozvoje amerického bateriového giganta mají být klíčové i pro rozvoj Northvoltu. Investoři se však zatím na Nortvolt dívají konzervativně. Pro iniciační fázi si Northvolt vytyčil cíl získat 80 – 100 milionů eur. Tuto sumu se mu nakonec podařilo získat, ale trvalo to déle než se očekávalo. Největšími soukromými investory jsou doposud společnosti ABB a Scania, jež investovaly shodně 10 milionů eur. Půjčku 52,5 milionů eur na úvodní fázi projektu poskytla Evropská investiční banka (EIB) a projekt podpořila také švédská vláda.

Původní předpoklady byly, že do výstavby švédské obdoby Gigafactory bude nutné investovat celkem 4 miliardy eur. Provozní ředitel Northvoltu Paolo Cerruti však již v pátek přišel s prohlášením, že na dokončení závodu bude třeba „výrazně méně“ prostředků, než bylo původně plánováno. Podle Cerrutioho Northvolt nalezl oblasti, kde lze zvýšit produktivitu. Došlo také ke snížení nákladů na materiál a sníženo bylo i jednotkové množství energie potřebné k výrobě bateriového článku.

Od investorů a bank by chtěl letos Northvolt získat 1,2 – 1,5 miliardy eur potřebných pro výstavbu první fáze závodu s roční výrobní kapacitou 8 GWh. Předpokládá se, že část finančních prostředků opět poskytne EIB.

„EIB je plně připravena podporovat takovéto evropské inovativní projekty. Northvolt tak může žádat o úvěr ve výši až 50 % výdajů souvisejících s projektem,“ dodává k přístupu EIB její mluvčí.

Poučí se Evropa z asijského solárního K.O.?

Analogie příběhu výroby baterií s výrobou solárních panelů v Evropě je důvodem opatrného přístupu investorů k Northvoltu. Výroba solárních panelů v Evropě měla být stimulována podporou poptávky prostřednictvím garantovaných výkupních cen elektřiny ze solárních elektráren napříč kontinentem.

Čína se oproti tomu rozhodla dotovat přímo výrobu panelů a tím zcela ovládla tento trh. Investoři, kteří v té době věřili evropským výrobcům solárních panelů, se spálili a nyní už nechtějí stejnou chybu opakovat. Proto je pro projekt důležitá podpora EIB spolu s prostředky z veřejných zdrojů.

Vzhledem k tomu, jaký náskok před Northvoltem má čínská a korejská konkurence jako Samsung nebo CATL, však nemusí ani tato podpora Northvoltu stačit k úspěchu.

„Vložit peníze do evropského bateriového projektu je z naší perspektivy obtížné. Výrobci baterií nemají vysoké marže. Navíc je zde vysoké riziko konkurence ze strany asijských společností. Asijští výrobci již mají rozvinutou technickou odbornost, dodavatelský řetězec i vztahy s výrobci elektromobilů,“ specifikuje rizika investice do Northvoltu Jeremy Kent, portfolio manažer Allianz Global Investors.

Zdroj úvodního obrázku: www.northvolt.com