ERÚ: Regulované ceny v příštích pěti letech meziročně porostou zhruba o inflaci

Regulované ceny energií v příštích pěti letech meziročně porostou v průměru zhruba o úroveň inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Jejich přesnou výši ovlivní vývoj cen na energetickém trhu či spotřeba. Nárůst má zohlednit potřebu zvýšených investic do sítí. Novinářům to dnes řekl předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Šefránek. Úřad dnes vydal pro nastavování regulovaných cen novou metodiku, platit začne od příštího roku do roku 2030.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

„Nová metodika regulace nepovede ke skokovému navýšení regulovaných cen, a to ani přesto, že tempo potřebných investic výrazně roste. Předpokládáme průměrné meziroční nárůsty regulovaných cen na úrovni inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen energie, spotřebě a dalších aspektech,“ uvedl Šefránek.

Upozornil, že cenové dopady na odběratele mohou dále zmírnit státní dotace na rozvoj soustav. „O vypsání konkrétních dotačních titulů sice ERÚ nerozhoduje, ale nastavuje metodikou jasné podmínky, jak případné subvence efektivně promítnout do hospodaření regulovaných společností a tím snížit regulované ceny hrazené zákazníky,“ podotkl Šefránek.

Nová metodika podle něj reaguje na současnou transformaci energetiky. Nová pravidla mají zohledňovat především potřebu zvýšených investic do posilování a modernizace sítí, která je vyvolána hlavně připojováním nových zdrojů, zaváděním tzv. chytrých technologií a automatizací některých procesů. Šefránek v této souvislosti upozornil, že investice do elektroenergetických a plynárenských sítí v posledních letech vzrostly o vysoké desítky procent a provozovatelé soustav předpokládají další růst i v příštích letech. V období od roku 2026 do roku 2030 by podle současných plánů měly investice do elektrárenských sítí vyjít na přibližně 187 miliard korun, v plynárenství přes 48 miliard korun.

Nová metodika by podle úřadu měla být také více přizpůsobena například častějšímu přecházení zákazníků do pozic aktivních samovýrobců, což jim umožňuje zejména komunitní sdílení.

Pravidla pro nové regulační období zároveň zavádějí nové formy motivační regulace formou klíčových ukazatelů výkonnosti. Ty by měly zohledňovat například zajišťování kapacity sítě, modernizaci soustav, spolehlivost sítě nebo snižování nákladů na krytí technických ztrát v síti.

Regulovaná složka ceny energií letos pro domácnosti vzrostla u elektřiny o 1,4 procenta a u plynu o 8,6 procenta. To znamenalo od začátku roku nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). U velkých odběratelů regulovaná elektřina naopak mírně zlevnila. Loni regulované ceny energií v reakci na energetickou krizi a prudké zdražování energií na trhu stouply o desítky procent.