Evropská komise 9. dubna zveřejnila <a href="https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/fourth-report-state-of-energy-union-april2019_en_0.pdf" target="_blank" rel="noopener">Čtvrtou zprávu o stavu energetické unie</a>, která informuje o prioritách a činnostech Evropské komise, jejichž cílem je budování energetické unie. Společně se samotnou zprávu Komise zveřejnila i dvě speciální přílohy týkající se dosavadního pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, a také dokumenty věnující se evropské strategii ukládání energie a rámcový plán pro energetickou a klimatickou politiku 2025.
Dle Maroše Šefčoviče Evropská komise úspěšně zavedla všechny prvky svého balíčku pro energetickou unii.
<blockquote>„Energetická unie se stala realitou. Když Komise poprvé navrhla svou politickou strategii v roce 2014, mnozí se domnívali, že je příliš ambiciózní … Dnes jsem ale velmi hrdý,  že jsme splnili, co jsme přislíbili, tedy že v Evropě zabezpečíme dodávky energie, která je udržitelná, konkurenceschopná a zároveň dostupná.“</blockquote>
Ševčovič uvedl, že díky balíčku bylo započato s velkými strukturálními změnami směrem k decentralizované a dekarbonizované výrobě energií a k užívání chytrých technologií. Rovněž ale dodal, že členské státy čeká ještě mnoho práce, co se týče implementace pravidel pro dosažení ambiciózních cílů do roku 2030. Jako příklad vhodné spolupráce, která vede k modernizaci evropského průmyslu, uvedl úspěchy <a href="https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/european-battery-alliance_en" target="_blank" rel="noopener">Evropské bateriové aliance</a>.
Zpráva o energetické unii mimo jiné sděluje, že je třeba pokračovat v úsilí o dosažení cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2020. V letech 2007 až 2014 se spotřeba energie každoročně postupně snižovala, v současnosti je ale mírně nad lineární trajektorií cílů 2020. Evropský komisař pro klima Miguel Arias Cañete připomněl, že Evropa musí více investovat do energetických úspor a pokračovat s plošným zaváděním obnovitelných zdrojů energie.
<figure id="attachment_70091" class="wp-caption aligncenter" style="width: 543px;"><img class="wp-image-70091" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/graphic_stats-512x267.png" sizes="(max-width: 543px) 100vw, 543px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/graphic_stats-512x267.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/graphic_stats-768x401.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/graphic_stats-725x378.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/graphic_stats-800x417.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/graphic_stats.png 874w" alt="" width="543" height="283" /><figcaption class="wp-caption-text">Cíle Evropské unie pro roky 2020 a 2030. Vytvoření energetické unie má k jejich naplnění přispívat. Zdroj: ec.europa.eu</figcaption></figure>
Koncept evropské energetické unie má celkem pět dimenzí: zabezpečení dodávek energie, solidarita a důvěra; plně integrovaný energetický trh; energetická účinnost; dekarbonizace evropského hospodářství a podpora výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti. Zpráva o stavu energetické unie shrnuje, čeho bylo doposud dosaženo a jak by měla Evropa v plnění energetických cílů dále pokračovat.

Evropská Unie

Šefčovič: Energetická unie slaví úspěchy

Nová evropská pravidla stanovující cíle Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energetické účinnosti vstoupí v pondělí v platnost. V<a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=OJ:L:2018:328:TOC" target="_blank" rel="noopener"> pátek byly příslušné směrnice a nařízení zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie</a>.
Evropská unie by podle nových pravidel měla do roku 2030 dosáhnout 32% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie a 32,5% zvýšení energetické účinnosti.
Uvedené cíle jsou součástí <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-zacina-debatovat-nove-dlouhodobe-energeticko-klimaticke-strategii/" target="_blank" rel="noopener">snahy Evropské unie dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050</a>.
Od pondělí zároveň vstoupí v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, které po členských státech požaduje předložení prvního návrhu 10letého národního energeticko-klimatického plánu do 31. prosince letošního roku.
Členské státy by v národním klimaticko-energetickém plánu měly stanovit, jak plánují přispět k dosažení evropských cílů pro rok 2030 v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.
Evropská komise předložené návrhy národních klimaticko-energetických plánů zhodnotí, aby posoudila, zda povedou ke splnění nastavených cílů. Vlády členských států budou následně povinny zohlednit doporučení Evropské komise ve finální verzi těchto plánů, která by měla být hotova do konce příštího roku.
Stanovený 30% podíl obnovitelných zdrojů je na úrovni EU závazný, cíl v oblasti energetické účinnosti závazný není, nicméně příslušná směrnice obsahuje několik závazných opatření.
Mezi tato opatření patří povinnost dosažení kumulativní úspory konečné spotřeby energie v období 2021 až 2030, která je ekvivalentní meziročnímu snižování konečné spotřeby energie o 0,8 %.

Legislativa EU

V pondělí vstoupí v platnost nová evropská pravidla pro OZE a energetickou účinnost

Na <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/pobaltske-staty-dnes-potvrdi-zamer-synchronizovat-sve-elektrizacni-soustavy-se-zbytkem-eu/">konci června</a> představitelé pobaltských států spolu s předsedou Evropské komise Junckerem našli politickou shodu na synchronizaci elektrických soustav. Nyní se poprvé setkala pracovní skupina High Level Group, která má vyřešit praktické provedení propojení soustav.
Skupina se <a href="https://ec.europa.eu/info/news/synchronisation-baltic-states-electricity-grid-continental-european-system-2018-sep-14_en">setkala poprvé minulý týden</a> a přijala výsledky studie, která se zabývá dynamikou a stabilitou systémů a která byla zpracována uskupením evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Výsledky studie ukázaly, že model synchronizace, který byl vybrán politickými představiteli na začátku léta, je technicky proveditelný za přijatelné náklady.
Jedná se o propojení soustav již existujícím AC vedením mezi Polskem a Litvou (LitPol link), které bude doplněno o nové offshore spojení linkou <a href="http://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">HVDC</a> opět mezi Polskem a Litvou. High Level Group také souhlasila s analýzou, že vybraná varianta řešení propojení zajistí spolehlivou dodávku a provoz baltické elektrizační soustavy, tak jako tomu je ve zbytku kontinentální Evropy.
Jakmile budou nyní ověřeny všechny technické a finanční možnosti a časový harmonogram tak, jak ho navrhuje pracovní skupina High Level Group, dojde k formálnímu spuštění projektu. Celý proces propojení by měl být uskutečněn během prvního čtvrtletí roku 2019. Projekt má podle zdrojů oslovených agenturou Reuters stát 560 mil. euro, tedy zhruba 14,4 mld. Kč.

Přenos elektřiny

Jednání o synchronizaci Pobaltí s evropskou elektrizační soustavou je na dobré cestě

Minulý týden bylo dosaženo politické dohody ohledně správy Energetické unie, na které se podíleli zástupci Evropské komise, parlamentu a rady. Nově přijaté návrhy doplňují revizi systému EU ETS, změnu využívání lesních a zemědělských ploch a snahu o společný postup při regulacích.
<a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/energeticka-unie-energy-union/">Cílem Energetické unie</a> je zajistit bezpečnou a dostupnou energii, která je zároveň šetrná k životnímu prostředí. S těmito ambicemi jsou spojeny i neméně optimistické cíle na získání vůdčí pozice na celosvětovém poli s obnovitelnými zdroji, zlepšení energetické účinnosti, zajištění spravedlivé ceny pro zákazníka a dlouhodobé snižování emisí.
<a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-4229_en.htm">Dohoda z minulého týdne</a> znamená, že byly schváleny 4 z 8 legislativních návrhů v balíčků „čisté energie pro všechny Evropany“. Tyto přijaté návrhy doplňují revizi systému obchodování s emisemi (EU ETS), změnu využívání lesních a zemědělských ploch a snahu o společný postup při regulacích.
<blockquote>
Díky této ambiciózní dohodě o správě Energetické unie jsme položili základní kámen, na kterém bude vybudována vyšší transparentnost ve prospěch všech zúčastněných stran a investorů. Zjednoduší se dohled a reportování o závazcích v rámci Energetické unie. Upřednostnění kvality nad kvantitou nám umožní splnit sliby v oblasti energetiky. Těším se teď na návrhy jednotlivých zemí v oblasti energetiky a klimatu, které očekávám do konce roku, protože právě tyto návrhy vysílají silný signál investorům, kteří potřebují přehlednost a předvídatelnost.“ 
Místopředseda Energetické unie Maroš Šefčovič
</blockquote>
V praktickém výkladu znamenají schválené návrhy toto: snahu o splnění cílů pro rok 2030 snížením emisí o 40 %, podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu minimálně 32 % a nastavení procesů, jak by země měly mezi sebou spolupracovat, tak aby národní cíle byly v souladu s cíli EU a zároveň poskytovaly jednotlivým zemím flexibilitu a možnost přizpůsobení národním podmínkám a potřebám. Nová pravidla mají také zajistit dlouhodobé jistoty a předvídatelnost pro investory, které je zejména v energetice, kde jsou dlouhé doby návratnosti investic, velmi důležité.
EU vyzývá jednotlivé země, aby zapojily do plánování i názory svých občanů, místní orgány i podnikatelé. Má se tak utvořit lepší vztah mezi orgány a jednotlivými občany daných zemí, což má ve výsledku pomoci najít konsenzus na úrovni celé EU.

Energetická unie má dostat jednodušší, robustnější a transparentnější řízení

Podle <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-4725_cs.htm">třetí zprávy o stavu energetické unie</a> se přechod Evropy na nízkouhlíkovou společnost „stává realitou“. Energetická infrastruktura je podle Komise v celém projektu velmi důležitá. Jedním z cílů energetické unie na nadcházející rok je větší angažovanost různých aktérů společnosti včetně občanů. Komise rovněž přijala třetí seznam projektů společného zájmu. 
Podle tiskové zprávy Evropské komise je EU na dobré cestě k implementaci projektu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/energeticka-unie-energy-union/">energetické unie</a>. <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-161_cs.htm">Druhá zpráva</a> o stavu energetické unie byla publikována v únoru 2017, <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-6105_cs.htm">první</a> v listopadu 2015.
<h2>Důležitost infrastruktury a větší angažovanost společnosti</h2>
Třetí zpráva o stavu energetické unie potvrzuje, že energetická transformace není možná bez přizpůsobení infrastruktury budoucímu energetickému systému. Zpráva tak uznává <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-investuje-444-milionu-e-klicove-energeticke-infrastruktury/">důležitost infrastruktury</a> – propojení energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury a rostoucí důležitost infrastruktury na lokální úrovni. I přes dosažení významných pokroků Komise vnímá nedostatky zejména v oblasti elektřiny. Z tohoto důvodu Komise přijala do roku 2030 cíl 15% propojení elektroenergetických soustav a třetí seznam projektů společného zájmu (PCIs).
<blockquote>
„Energetická unie bude úspěšná pouze tehdy, pokud všichni potáhneme za jeden provaz. Cílem je splnit závazek dokončit energetickou unii do konce současného mandátu Komise. V roce 2019 již energetická unie nesmí být jen politickou vizí, ale každodenní realitou, z níž budou mít prospěch všichni evropští občané. To bude vyžadovat větší zapojení všech částí společnosti. Příští rok tedy považuji za rok angažovanosti.“ 
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii
</blockquote>
<figure id="attachment_3549" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-3549 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Sefcovic-512x342.jpg" alt="Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Autor: Saeima" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Autor: Saeima</figcaption></figure>
<h2>Trendy vývoje energetické unie</h2>
Podle zprávy o stavu energetické unie se Evropa posouvá od energetického systému založeného na fosilních palivech na nízkouhlíkový, plně digitální energetický systém orientovaný na spotřebitele. Roste podíl OZE v energetických mixech EU a Unie je tak na dobré cestě ke splnění 20% podílu na konečné spotřebě do roku 2020. Emise skleníkových plynů mezi lety 1990-2016 klesly o 23 %, přičemž HDP celé EU vzrostlo o 53 %. V sektoru dopravy nicméně emise stále rostou. Spotřeba energie, podobně jako emise, klesá nezávisle na růstu HDP. To je podle Komise primárně důsledkem přijatých opatření v oblasti energetické účinnosti.
<figure id="attachment_45370" style="width: 691px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-45370" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/vyvoj-OZE-v-EU.png" alt="" width="691" height="392" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl OZE na hrubé finální spotřebě v EU. Zdroj: Třetí zpráva o stavu energetické unie.</figcaption></figure>
Energetická transformace by podle předložené zprávy měla být sociálně spravedlivá, měla by vést k inovaci, měla by být založená na infrastruktuře, jež bude schopná reagovat na budoucí vývoj a zároveň zvyšovat bezpečnost dodávek. V tomto duchu Komise přijala několik legislativních opatření jako například klíčový <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/zimni-klimaticky-balicek-se-soustredi-energetickou-ucinnost-emise-co2/">balíček Čistá energie pro všechny Evropany</a>, třetí seznam projektů společného zájmu, již zmiňovaný cíl propojení elektroenergetických soustav a další.
Podle tiskové zprávy přiměl záměr USA odstoupit od Pařížské dohody Evropskou unii k tomu, aby se ujala vedení a reagovala zintenzivněním svých diplomatických aktivit v oblasti energetiky a klimatu. Ve Zprávě stojí, že EU bude stát za svým závazkem bojovat proti změně klimatu na globální úrovni. EU se snaží v těchto oblastech spolupracovat s ostatními státy. Dlouhodobým cílem EU je vytvoření globálního trhu s emisními povolenkami, respektive propojení již existujících systémů pro obchodování s emisemi. Vnější dimenze energetické transformace je mj. klíčová k posilování energetické bezpečnosti EU a k udržení její konkurenceschopnosti.

Evropská komise vydala 3. zprávu o stavu energetické unie, upozorňuje na důležitou roli infrastruktury

Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/experts-grapple-with-eus-labyrinthine-electricity-network-codes/">EURACTIV</a> informoval, že se regulátoři a operátoři trhů sešli, aby prodiskutovali implementaci síťových kodexů. Jak experti, tak regulátoři považují pokyny k síťovým kodexům za velice složité. Zatím se bude muset implementovat osm síťových kodexů.
Evropská unie představila návrh nového designu jednotného trhu s elektřinou <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/evropska-komise-pripravuje-zimni-energeticky-balicek-vcetne-metodiky-kapacitni-mechanismy/">minulý listopad</a>. Plány pro tento design jsou základním kamenem projektu <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/energeticka-unie-energy-union/">Energetické unie</a>, ve které by měli být zákazníci hlavní hnací silou trhu.
<h2>Základ pro design trhu s elektřinou</h2>
Evropská komise má v plánu vytvořit trh s elektřinou, který by byl schopen pojmout narůstající podíl výroby z obnovitelných zdrojů. V tomto trhu by potom koncoví zákazníci mohli reagovat na okamžitou cenu elektřiny a přizpůsobit tomu svojí spotřebu.
Alfou a omegou plánu jsou takzvané „síťové kodexy“, které definují, jakým způsobem se bude elektřina obchodovat v různých přenosových soustavách v zemích EU. Legislativa je pro tuto část téměř kompletní.
<blockquote>
„Již máme jeden design trhu,“ sdělil Klaus-Dieter Borchard z Evropské komise. „Síťové kodexy a pokyny… vytvářejí základy pro vývoj designu trhu, který je nyní na stole.“
</blockquote>
<h2>Složitost legislativy</h2>
Regulátoři a operátoři trhů, kteří byli zaúkolováni s implementací síťových kodexů, se sešli v Bruselu ve středu minulý týden. Bohužel i regulátoři z Bruselu či experti na energetiku jsou zmateni ze složitosti síťových kodexů. Pokyny k síťovým kodexům jsou zatím ve fázi vývoje a budou muset ještě projít velkými úpravami.
V současnosti existuje osm síťových kodexů pro elektřinu, které se musí implementovat. První kodex, který vešel v platnost v srpnu 2015, byly pokyny pro přidělování kapacit a řízení přetížení (Capacity Allocation and Congestion Management). Ty se zabývají využitím přeshraničních kapacit.
Vývojem síťových kodexů se zabývá především <a href="https://www.entsoe.eu/major-projects/network-code-development/Pages/default.aspx">ENTSO-E</a>, které nyní pracuje celkem na deseti kodexech, které jsou v různé fázi vývoje a implementace.
Předseda rady European Energy Regulators lord John Mock označil kodexy za příliš detailní. Takto detailní pravidla svazují všem zúčastněným stranám ruce a je značně komplikované je měnit nebo aktualizovat. Borchard z Evropské komise se však brání, že na výběr byly dvě cesty. Jedna cesta vede skrz obecnější principy a druhá skrz detailní pravidla. A vzhledem k rozdílnosti jednotlivých členských států si hned na začátku Evropská komise vymezila, že stanový podrobná pravidla.
Zdroj úvodní fotografie: www.flick.com by www.GlynLowe.com

Elektřina

Experti mají problémy vyznat se v „síťových kodexech“ EU

Evropský parlament a Rada Evropské unie přijaly nová pravidla pro zvýšení transparentnosti a dodržování evropských legislativních pravidel ohledně mezinárodních dohod (Intergovernmental agreements IGAs) v oblasti energetiky, které členské státy podepíší s nečlenskými státy EU.
Evropská komise tuto informaci zveřejnila na svých <a href="https://ec.europa.eu/energy/en/news/eu-rules-intergovernmental-agreements-energy-updated">stránkách</a>. Došlo tedy k tomu, že EU bude mít <a href="http://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-usiluje-o-ziskani-pravomoci-vetovat-smlouvy-evropskych-zemi/" target="_blank">více pravomocí kontrolovat energetické smlouvy</a>. K dohodě dospěli zástupci členských států již v <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/ek-bude-moci-vetovat-smlovy-dodavkavh-ropy-plynu-eu/">prosinci</a>. Nová pravidla vycházejí z návrhu, který předložila Evropská komise v únoru loňského roku.
Pravidla pro mezinárodní dohody v oblasti energetiky byly poprvé zavedeny v roce 2012. Od té doby je na členské státy kladen požadavek dodat takovéto smlouvy k přezkoumání komisi poté, co je smlouva podepsána. Komise následně zkontroluje, zda je smlouva v souladu s platnou legislativou EU. Nicméně nynější stav je velmi nevyhovující – jak je smlouva jednou podepsána, tak ji z právních a politických důvodů nelze změnit. A to i přesto, že nemusí být v souladu s platnou legislativou.
<h2 style="text-align: justify">Nutná kontrola před podpisem</h2>
Aby se zamezilo těmto problémům, tak parlament a rada nyní rozhodly, že tyto smlouvy v oblasti plynárenství a ropy musí být dodány ke kontrole Evropské komisi před jejich podpisem. V oblasti elektroenergetiky zůstávají pravidla stejná jako doteď. Tedy IGA musí být komisi doručena, nicméně stačí až po podpisu smlouvy.
V <a href="http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1489048923269&amp;uri=CELEX:52016PC0053">návrhu</a> bylo definováno, že komise musí do 6 týdnů provést ex ante posouzení návrhu a informovat stát o možných pochybnostech. Do 12 týdnů od oznámení musí komise informovat stát o svém stanovisku. Do doby vyjádření komise o pochybnostech a jejím stanovisku nesmí členský stát dohodu uzavřít, či provést změnu stávající smlouvy. Toto prodlouží proces schvalování nových dohod a zvýší byrokratickou zátěž.
Nová pravidla jsou v souladu se strategií Energetické unie, jejímž cílem je více integrovaný energetický trh a lepší fungování vnitřního trhu, což má zajistit vyšší bezpečnost dodávek.

EU přijala nová pravidla pro schvalování mezinárodních energetických dohod

Evropský komisař pro životní prostředí Miguel Arias Caňete a místoředseda Evropské komise Maroš Šefčovič navštívili minulý týden Španělsko, aby probrali směřování Energetické unie, zvláště v této jižní zemi. Závěrem je nutnost rychlé výstavby propojení Pyrenejského poloostrova se zbytkem Evropy.
Okolo 42 % energie spotřebované ve Španělsku <a href="https://ec.europa.eu/energy/en/news/focus-spain-energy-union-tour">pochází z ropy</a>, což je o 9 % vice, než je evropský průměr. Dalšími významnými zdroji tamějšího energetického mixu je plyn, který tvoří 20 %, náseldovaný OZE s 15% podílem a jádrem s 12 %. Ačkoliv je import ropy a plynu dobře diverzifikovaný mezi několik zemí, je vysoká závislost Španělska na dovozu riziková, jelikož země nedisponuje žádnými většími zásobami fosilních paliv.
Španělsko je zatím na cestě splnit cíle 20% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. Klimatické a geografické predispozice v této jižní zemi jsou jedny z nejpříznivějších v Evropě pro rozvoj větrných a solárních zdrojů, případně energie z oceánu.
Pyrenejský ostrov nicméně zůstává značně izolovaný od zbytku Evropy. V tomto ohledu se sice činí kroky, nicméně se nepředpokládá splnění cíle Energetické unie na propojení soustav. Důsledkem vysoké izolace a závislosti na importu primárních zdrojů je tradičně ve Španělsku a Portugalsku <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/spanelsko-zverejnilo-nove-cenove-stropy-elektriny-k-nelibosti-oze/">vyšší cena</a> silové elektřiny v porovnání například s Německem neboČR.
V rámci první oficiální cesty za Energetickou  unii se Šefčovič a Caňetě také setkali s některými ministry. V diskusi s ministrem práce bylo hlavním bodem čerpání evropských fondů Connecting Europe Facility (CEF) a Evropský fond pro strategické investice. Setkání s ministry energetiky, zemědělství a životního prostředí se neslo v duchu implementace cílů pro období do roku 2030.
Ministr energetiky Nadal přislíbil zasáhnout v oblasti elektrického <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/spanelsko-letech-opet-importerem-elektriny/">propojení sítí</a>. Šefčovič zase přislíbil, že by do roku 2030 mohlo v oblasti OZE vzniknout 100 000 nových  pracovních míst, což je dobrá zpráva pro Španělsko, které se od hospodářské recese potýká s vysokou nezaměstnaností.

Představitelé Energetické unie na inspekci ve Španělsku - chybí propojení soustav

Evropská unie investuje 444  milionů € do klíčových evropských projektů v oblasti energetické infrastruktury. V pátek tento krok odsouhlasily členské státy schválením návrhu Evropské komise. Evropská unie tuto informaci uvedla ve své <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-280_en.htm?sf=apvezex&amp;utm_content=buffer6e719&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer#aa">tiskové zprávě</a>.
Celkem 18 projektů týkajících se elektřiny, plynu a smart grids má přispět k dosažení cílů <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/energeticka-unie-energy-union/">Energetické unie</a> na zvýšení bezpečnosti dodávek energie a udržitelného rozvoje integrací obnovitelných zdrojů energie napříč EU.
Finance na vybrané projekty pocházejí z programu EU na podporu financování v oblasti infrastruktury, tzv. Nástroj pro propojení Evropy &#8211; Connecting Europe Facility (CEF).
<blockquote>
&#8222;Vítám dnešní souhlas ze strany členských států. Jedná se o významné projekty s významnými přeshraničními dopady. Jsou hmatatelným důkazem toho, co Energetická unie znamená pro Evropu a jak Evropská unie může pomoci zemím stát se silnějšími díky úzké vzájemné spolupráci.&#8220; 
místopředseda Evropské komise pro energetiku unii, Maroš Šefčovič
</blockquote>
Z 18 projektů vybraných pro financování spadá:
<ul>
<li>7 do odvětví elektroenergetiky (176 milionů €),</li>
<li>10 do odvětví zemního plynu (228 milionů €),</li>
<li>1 do odvětví inteligentních sítí (40 milionů €),</li>
</ul>
<ul>
<li>5 se vztahuje na stavební práce (350 milionů €)),</li>
<li>13 na studie (94 milionů €).</li>
</ul>
<h2>Od SuedLinku po chorvatský LNG terminál</h2>
40 milionů € připadne na páteřní přenosové vedení Německa. Tzv. <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/suedlink/">SuedLink</a> propojí severní část země disponující velkým množstvím větrných elektráren s průmyslovým jihem a uleví tak sousedním soustavám, především České republiky a Polska. Jedná se o první projekt tohoto druhu v tak velkém měřítku, 700 kilometrů kabelů vysokého napětí bude kvůli protestům obyvatel proti stožárovému vedení uloženo kompletně pod zemí.
90 milionů € připadne na inovativní projekt pro skladování energie v Severním Irsku, který bude využívat technologie CAES (ukládání energie prostřednictvím stlačeného vzduchu). Projekt přispěje k flexibilitě a systémové stabilitě a implementaci dalších obnovitelných zdrojů.
V odvětví zemního plynu bude 102 milionů € investováno do off-shore LNG terminálu u chorvatského ostrova Krk. Terminál umožní diverzifikovat dodávky plynu v regionu, ve kterém převážně dominuje jediný dodavatel plynu. Díky tomu v regionu vzroste energetická bezpečnost a cenová konkurenceschopnost.
Smart grid projekt SINCROGRID, který získal finanční podporu 40 milionů €, umožní efektivnější využití stávající přenosové sítě ve Slovinsku a Chorvatsku. Díky tomu bude možné implementovat dalších obnovitelné zdroje energie a zajistit větší energetickou bezpečnost bez nutnosti vybudovat nové nadzemní vedení.

Evropská unie investuje 444 milionů € do klíčové energetické infrastruktury

Rusko a Ukrajina se sejdou v Bruselu spolu s úředníky Evropské komise, aby se dohodly na obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Podle jeho slov pronesených po schůzce s ruským ministrem energetiky Alexandrem Novakem v Moskvě se schůzka uskuteční v nejbližších dnech. Dodávky byly přerušeny po anexi Krymu v roce 2014. 
 EU vystupuje ve sporu Ukrajiny a Ruska o <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/plynarenstvi-v-cr-dodavka-plynu-zakladni-statistiky/'>dodávky plynu</a> jako zprostředkovatel. Rusko žádá peníze předem kvůli špatné platební morálce Ukrajiny. Šefčovič řekl, že se blíží uzavření dohody, podle níž Světová banka (SB) poskytne Ukrajině na zaplacení dodávek plynu 500 milionů dolarů (12,7 miliardy Kč). 
<figure id="attachement_6840" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/gazprom-pipes-big.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/gazprom-pipes-big.jpg" alt="Gazprom" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Spory mezi oběma zeměmi v minulosti měly dopad i na tranzit plynu z Ruska do dalších evropských zemí. V současné době Ukrajina přímo z Ruska nečerpá žádný plyn, Moskva dodávky zastavila loni v listopadu. Strategická energetická surovina na Ukrajinu proudí ze Slovenska, Polska a Maďarska. 
 Ruský prezident Vladimír Putin na konci října prohlásil, že Rusko je připraveno kdykoli obnovit dodávky plynu Ukrajině, pokud Kyjev bude souhlasit s platbou předem. Minulý týden varoval německou kancléřku Angelu Merkelovou, že Ukrajina by mohla odčerpávat plyn z dodávek určených do Evropy.