Ruská státní holdingová společnost Rosněftěgaz se vzdala svého kontrolního podílu v největším producentovi ropy v zemi, firmě Rosněfť. V dnešním prohlášení to oznámila společnost Rosněfť. Podle analytiků snížení státní kontroly zmenšuje riziko, že na ni budou uvaleny nové americké sankce.
Rosněfť se už kvůli americkým sankcím před dvěma měsíci vzdala svých aktiv ve Venezuele. Washington firmu právě za její fungování ve Venezuele kritizoval.
V dnešním prohlášení Rosněfť uvedla, že podíl státní firmy Rosněftěgaz klesl na 40,4 procenta z dřívějších více než 50 procent. Majitelem podílu 9,6 procenta se nově stala její dceřiná společnost RN-NěfťCapitalInvest. Poté, co Rosněfť odešla z Venezuely, zřídilo Rusko společnost nazvanou Roszarubežněfť. Ta následně koupila venezuelský podíl Rosněfti.
Letos USA uvalily sankce na dvě švýcarské divize Rosněfti &#8211; Rosněfť Tranding a TNK Trading International, které podle Washingtonu poskytly záchranné lano venezuelskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi a státní energetické firmě PDVSA. Rosněfť pak v březnu uvedla, že její rozhodnutí ukončit operace ve Venezuele bylo vedeno snahou ochránit akcionáře.
Mezi mezinárodní akcionáře Rosněfti patří britská BP s podílem 19,75 procenta a Katar prostřednictvím svého fondu QH Oil Investments. Ten vlastní podíl 18,93 procenta, napsala agentura Reuters.

Ropa

Ruský státní holding snížil podíl v Rosněfti pod 50 %, podle analytiků se chce vyhnout americkým sankcím

Ruská státní ropná společnost <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/032820-rosneft-to-cease-venezuela-operations-sell-assets-to-russian-government?fbclid=iwar18nlwg37matadx7pazinqb4t7n9grsafcpw2wpuz4ljtsy6iiwamvk7rk">Rosněfť</a> prohlásila, že ukončuje své aktivity ve Venezuele a prodává veškerý s těmito aktivitami spojený majetek. Rusko bylo dlouho podporovatelem Venezuely a jejího energetického sektoru. Po uvalení sankcí ze strany USA na dceřiné společnosti Rosněfťu ovšem své aktivity v latinskoamerickém státu ukončilo.
Po uvalení <a href="https://oenergetice.cz/ropa/usa-by-mohly-ruskou-rosneft-uvalit-sankce-za-obchodovani-venezuelskou-ropou">sankcí</a> USA na dceřiné společnosti Rosněfť kvůli jejich aktivitám ve Venezuele Rosněfť tyto aktivity ukončuje. Rovněž kolaps dohody uskupení OPEC+ a následný prudký <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-prudce-klesa-brent-je-nejnize-od-listopadu-2002">pokles cen ropy</a> přispěly ke zvýšení napětí mezi USA a Ruskem v oblasti energetiky.
„Dnes Rosněfť uzavřela dohodu se společností 100% vlastněnou ruskou vládou o prodeji svých podílů a ukončení veškerých aktivit ve Venezuele. A to včetně podílů v projektech Petromonagas, Petroperija, Boqueron, Petromiranda a Ptrovictoria, v podnicích poskytujících služby v oblasti ropy a v komerčních a obchodních aktivitách.“ 
z <a href="https://www.rosneft.com/press/releases/item/200275/">tiskové zprávy</a> Rosněfti  
Výstupem této uzavřené dohody je prodej, uzavření, nebo likvidace veškerého majetku a aktivit Rosněfti ve Venezuele. Rosněfť naopak jako vypořádání získá 9,6% podíl na základním kapitálu společnosti. Tento podíl bude držen 100% dceřinou firmou Rosněfti.
<h2>Rosněfť se nejdříve sankce pokusila obejít</h2>
První sankce byly ze strany <a href="https://oenergetice.cz/ropa/soucasnem-mereni-sil-ropnem-trhu-se-saudskou-arabii-napomaha-rusku-oslabeni-rublu">USA</a> uvaleny zhruba v polovině února 2020 na firmu Rosněfť Trading. Tato firma pokračovala ve spolupráci s PDVSA, skrývala dodávky a řídila více než polovinu exportů venezuelské ropy. Ruská vláda a Rosněfť tyto sankce nazvaly ilegálními s tím, že aktivity Rosněfť ve Venezuele byly v souladu s mezinárodním právem.
Zároveň zdůraznily, že sankce neovlivní vztahy mezi Ruskem a Venezuelou. Zhruba o měsíc později byly uvaleny <a href="https://www.reuters.com/article/us-usa-venezuela-sanctions/u-s-blacklists-second-unit-of-russias-rosneft-over-venezuela-oil-idUSKBN20Z33Z">sankce</a> na další společnost, TNK Trading, kdy TNK Trading měl převzít veškerou surovou ropu původně alokovanou Rosněfť Trading za účelem obcházet americké sankce.
Podle Rosněfti obchody s ropou tvořily splátky 6,5 miliard USD (přibližně 163 miliard korun) vysoké půjčky PDVSA. Ve třetím kvartálu roku 2019 z této půjčky podle Rosněfti zbývalo ještě 800 milionů USD (přibližně 20 miliard korun).

V důsledku amerických sankcí Rosněfť ukončuje své aktivity ve Venezuele

Na etický investiční list FTSE4Good se snáší kritika poté, co společnost při své poslední aktualizaci tohoto indexu zařadila mezi etické společnosti i významné ropné těžaře. Jde především o ruskou státní společnost Rosněft, nebo americkou ConocoPhillips. Společnost FTSE je rovněž kritizována za nevyřazení bezpečností agentury G4S, která čelí obviněním z porušování práv zaměstnanců.
Etické investování, někdy též označované jako udržitelné investování, bývá běžně označeno zkratkou <a href="https://www.esg.adec-innovations.com/about-us/faqs/what-is-esg-investing/">ESG</a> (environmental, social and governance). Společnosti, které jsou zařazeny do skupiny ESG investic, musí splnit řadu kritérií, především v oblasti ekologie, sociální odpovědnosti a důsledného dodržování všech zákonů a předpisů. Index <a href="https://www.ftserussell.com/products/indices/ftse4good">FTSE4Good</a> je seznam společností, do kterých je vhodné investovat, pokud má investor zájem o etické investování. Tento index již delší dobu nabízí společnost <a href="https://www.ftserussell.com/">FTSE Russell</a>, která primárně působí na akciové burze <a href="https://www.londonstockexchange.com/home/homepage.htm">London Stock Exchange</a> (LSE).
FTSE4Good například vylučuje společnosti, jejichž oblast působení zahrnuje produkci a zpracování tabáku, podílí se na vývoji jaderných zbraní či konvenčních zbraňových systémů, nebo společnosti těžící uhlí. Jak ovšem před nedávnem <a href="https://www.theguardian.com/business/2019/dec/22/ftse-leaves-coal-and-oil-firms-and-g4s-on-ethical-investment-list">upozornil</a> britský deník The Guardian, na tento etický investiční list byly při jeho poslední aktualizaci zařazeny i společnosti těžící ropu. Ze seznamu rovněž nebyla vyřazena společnost G4S, která <a href="https://www.theguardian.com/business/2019/nov/14/norwegian-wealth-fund-blacklists-g4s-shares-over-human-rights-concerns">čelí podezření</a> za systematické porušování práv zaměstnanců.
<blockquote>„Pohledem na množství ropných společností v tomto indexu by bylo lepší ho nazývat FTSE4Crude než FTSE4Good.“
Rosie Rogers, šéfka klimatické kampaně Greenpeace UK
<img class="aligncenter wp-image-36387 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig.jpg" alt="shale oil rig břidlicová ropa" width="1200" height="798" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-1024x681.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-800x532.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></blockquote>
<h1>Patří ropné společnosti na etický investiční list?</h1>
Do poslední aktualizace bylo v indexu FTSE4Good zařazeno celkem 65 ropných a plynárenských společností. Jde například o společnosti Royal Dutch Shell, Total, Eni, Imperial Oil, Suncor Energy, nebo indický Reliance Industries a italský Enel. Nově jsou na seznam zařazeny například společnosti Rosněft a ConocoPhillips.
Rosněft, ruská státní ropná společnost, je přitom 13. největší ropnou společností na světě (měřeno tržní kapitalizací) a ConocoPhillips je na 15. místě. V roce 2018 vyprodukovala společnost Rosněft 1,9 miliard barelů ropy a ConocoPhillips pak 468 milionů barelů.
Na seznam ovšem přibyly i další problematické společnosti. Jde například o Marathon Oil Corporation, americkou ropnou společnost, která v roce 2018 vyprodukovala 153 milionů barelů ropy, dále Lundin Petroleum, případně Origin Energy, která vlastní největší australskou uhelnou elektrárnu (Eraring).
Mluvčí společnosti FTSE Russell se odmítla vyjádřit k problematice fosilních společností na etickém investičním listu a ve své odpovědi se pouze zaměřila na nevyřazení bezpečnostní agentury G4S.
<blockquote>„Vedení FTSE Russell a naše ESG komise zvážili při poslední aktualizaci, zdali zanechat společnosti G4S na listu. Hodnocena byla vážnost a rozsah obvinění, stejně jako i reakce společnosti na tato obvinění. Na základě tohoto hodnocení bylo rozhodnuto společnost G4S nevyřadit. FTSE Russell bude ovšem pokračovat v důsledném sledování vývoje této společnosti.“
Mluvčí společnosti FTSE Russell</blockquote>

Ostatní

Etický investiční list pod palbou kritiky za nevyřazení ropných společností

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/US-May-Slap-Sanctions-On-Rosneft-For-Trading-Venezuelan-Oil.html?fbclid=IwAR16DALcrn26SYHyfaa4es0M2WdRMS2p2YBvg7xAEuq1g1yrx7UKXngrn9M">Spojené státy americké nevylučují</a> možnost uvalení sankcí na ruský ropný gigant Rosněfť. Důvodem je obchodování Rosněfti s venezuelskou ropou. Čínská společnost CNPC již druhý po sobě jdoucí měsíc venezuelskou ropu neodebere.
Na otázku, zda by na Rosněfť mohly být ze strany USA uvaleny sankce, protože nakupovala ve zvýšené míře venezuelskou ropu a dále ji přeprodávala, odpověděl zvláštní americký zmocněnec pro Venezuelu, Elliot Abrams, dle agentury Sputnik “Ano, mohou být (uvaleny sankce). K tomuto bodu jsme ale zatím nedospěli.“
<blockquote>„V určitém okamžiku budeme muset zvážit otázku chování Rosněfti a jakou reakci na ně chceme mít,“ dodal Abrams.</blockquote>
Donald Trump na začátku srpna podepsal nařízení, kterým zmrazil veškerá aktiva venezuelské vlády v USA. Tento krok může vést k uvalení sekundárních sankcí proti společnostem, které obchodují s vládou Madura, jako je právě Rosněfť.
Podle obchodních zdrojů a sledovacích dat o pohybu lodí se Rosněfť stala v červenci a první polovině srpna největším odběratelem a obchodníkem s venezuelskou ropou, jak uvedla ve své zprávě agentura Reuters.
Rosněfť přeprodává ropu do Číny a Indie a pomáhá tak kupcům, kteří váhají venezuelskou ropu kvůli aktuálním sankcím USA vůči Caracasu nakoupit, čímž také samozřejmě pomáhá Venezuele v prodeji ropy navzdory sankcím.
Rosněfť, dle informací poskytnutých deníku Financial Times, je také posledním dodavatelem benzínu do země vedenou režimem Nicolase Madura. Země <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/energeticka-krize-ve-venezuele-se-prohlubuje/" target="_blank" rel="noopener">trpí nedostatkem pohonných hmot již delší dobu</a>.
China National Petroleum Corporation (CNPC), která <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Venezuela-Reels-As-Chinese-Oil-Giant-Bends-To-US-Sanctions.html">byla klíčovým odběratelem</a> venezuelské ropy, nebude v září již druhý po sobě jdoucí měsíc nakupovat tuto ropu, jelikož nechce porušit zpřísněné americké sankce vůči Venezuele, <a href="https://uk.reuters.com/article/us-china-venezuela-oil/china-cnpc-skips-venezuelan-oil-loading-for-second-month-sources-idUKKCN1VV0F1">informovala</a> v úterý agentura Reuters.
Čínský gigant proto odmítl koupit ropu z Venezuely, která dodávala surovou ropu a rafinované produkty CNPC, aby tak splatila miliardy dolarů půjčené Čínou Venezuele.

USA by mohly na ruskou Rosněfť uvalit sankce za obchodování s venezuelskou ropou

Největší ruská ropná společnost Rosněfť ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 48,1 procenta na 194 miliardy rublů (68 miliard Kč). K vysokému růstu přispěly z velké části odpisy majetku v prvním čtvrtletí, negativní dopad na hospodaření naopak měly potíže kolem ropovodu Družba, informovala dnes firma.
Příjmy se zvýšily o 2,8 procenta na 2,135 bilionu rublů (748,1 miliardy Kč).
Růst příjmů podpořily hlavně vyšší ceny ropy, naopak negativní dopad měly potíže s přepravou suroviny ropovodem Družba. Kvůli znečištění ropy z letošního jara byla přeprava potrubím několik týdnů zastavena. Družbou teče ropa hlavně do zemí střední Evropy, včetně České republiky.
Hrubý provozní zisk EBITDA se mezičtvrtletně snížil o šest procent na 515 miliard rublů, hlavně kvůli vyšším vývozním clům a omezení dodávek kvůli potížím Družby. Firma však uvedla, že se jí podařilo snížit dluh. Od začátku roku dluh klesl o 14 procent, což je o více než 800 miliard rublů, poznamenala agentura Reuters.
Rosněfť je podle objemu produkce největší ropnou společností na světě s akciemi na burze. Podíl 19,75 procenta ve firmě drží britská energetická společnost BP.

Rosněfť ve 2. čtvrtletí zvýšila zisk, pocítila ale potíže se znečištěnou ropou

Čínská energetická společnost CEFC zaplatila katarskému státnímu investičnímu fondu Qatar Investment Authority (QIA) a švýcarské těžební společnosti Glencore 224,8 milionu eur (5,8 miliardy Kč) za zrušení smlouvy o převzetí podílu v ruské ropné společnosti Rosněfť. Na svém webu to dnes napsal ruský list Kommersant. 
 Šéf společnosti Glencore Ivan Glasenberg ale dříve hovořil o podstatně vyšší částce, a to 400 milionů eur. 
 QIA a Glencore ale podle odborníků vydělaly nejméně 2,4 miliardy eur na růstu ceny akcií a na dividendách Rosněfti. Konsorcium těchto firem koupilo v roce 2016 podíl 19,5 procenta.
Podle agentury ACRA nyní hodnota akcií činí 11,72 miliardy eur a je zhruba o 1,5 miliardy eur vyšší, než byla jejich transakční cena. Navíc v letech 2017 a 2018 firmy inkasovaly dividendy ve výši 64,15 miliardy rublů, neboli 856 milionů eur při současném kurzu. 
 Dohoda mezi konsorciem QIA a Glencore s CEFC ze září 2017 zkrachovala letos v květnu, když čínské úřady začaly CEFC a jejího šéfa a zakladatele Jie Ťien-minga vyšetřovat kvůli podezření z hospodářské kriminality.
Čínský konglomerát CEFC měl koupit 14,2 procenta akcií Rosněfti za 9,1 miliardy dolarů. CEFC se s Rosněftí rovněž dohodla na dodávce 10 milionů tun ropy během pěti let a tato část dohody podle zdrojů Kommersantu obeznámených se situací stále platí.

Rychlé zprávy

Čínská CEFC prý zaplatila kompenzaci 225 mil. eur za zrušení převzetí podílu v Rosněfť

Společnost Rosněfť, která je největším producentem ropy v Rusku, ve třetím čtvrtletí meziročně téměř ztrojnásobila čistý zisk. Vystoupil na 142 miliard rublů (48,7 miliardy Kč) a k jeho růstu přispěla jak vyšší těžba, tak vyšší ceny ropy. Vyplývá to z dnešního sdělení firmy. 
 Navzdory vysokému růstu zisku výsledek nesplnil očekávání analytiků. Ti v průzkumu agentury Reuters čekali zisk 147 miliard rublů. 
 Hospodaření firmy ale poznamenalo zhoršení aktivit ve zpracování ropy a distribuci. Kvůli růstu cen ropy, oslabení kurzu rublu a opatřením k udržení stability cen <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>ropných produktů</a> na domácím trhu firma odepsala 133 miliard rublů. 
 Státem řízená Rosněfť, k jejímž akcionářům patří britská společnost BP a katarský státní investiční fond Qatar Investment Authrotiy (QIA), se na celkové <a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>těžbě ropy</a> v Rusku podílí asi 40 procenty. Denní produkci firma ve čtvrtletí meziročně zvýšila o 3,4 procenta. 
 Společnost v čele s Igorem Sečinem, dlouholetým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, prosazuje agresivní akviziční politiku. Spolu s tím ale také hromadí dluhy, upozornila agentura Reuters. 
 V květnu firma oznámila plán snížení dluhu a obchodních závazků minimálně o 500 miliard rublů v letošním roce. Částečně jí k tomu má pomoci prodej vedlejších aktivit. Rosněfť v nynější zprávě výši dluhů neuvádí, analytici moskevské makléřské společnosti BCS ale odhadují, že ve srovnání s předchozím čtvrtletím dluh klesl zhruba o osm procent na 71,7 miliardy rublů (24,6 miliardy Kč).

Rosněfť ve čtvrtletí téměř ztrojnásobila čistý zisk

Čistý zisk největší ruské ropné firmy Rosněfť se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 181 procent na 228 miliard rublů (79,5 miliardy Kč), což byl vyšší údaj než za celý loňský rok a nejvyšší údaj za téměř pět let. Hospodaření firmy podpořily vyšší ceny ropy a slabší rubl, uvedla dnes společnost. 
 Analytici dotazovaní agenturou Reuters čekali v průměru zisk 192 miliard rublů. Těžba ve čtvrtletí zůstala téměř beze změny, cena <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>ropy Brent</a> se však zvýšila o téměř 11 procent a rubl klesl o devět procent. Příjmy Rosněfti ve čtvrtletí vzrostly o 20 procent na 2,07 bilionu rublů. 
 Státem kontrolovaná Rosněfť je největším těžařem ropy na světě s akciemi na burze. Na celkové <a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>těžbě ropy</a> v Rusku se podílí více než 40 procenty. Dohoda mezi Ruskem a Organizací zemí vyvážejících ropu (<a href='http://oenergetice.cz/ropa/organizace-zemi-vyvazejicich-ropu-opec/'>OPEC</a>) o omezení těžby v posledních 18 měsících pomohla zvýšit ceny ropy, což vykompenzovalo stagnaci produkce. Americké sankce vůči Rusku pak oslabily rubl a zvýšily příjmy za barel v místní měně. 
 V pondělí Rosněfť spustila program zpětného odkupu akcií za dvě miliardy USD (44,3 miliardy Kč). Ten je součástí plánu na zvýšení návratnosti akcionářům, omezení nákladů a dluhu a na zlepšení výkonnosti. 
 Většinový podíl 50 procent plus jedna akcie vlastní v Rosněfti stát. Minoritní podíly pak společnosti BP, Glencore a katarský státní investiční fond.

Ruská ropná společnost Rosněfť ve čtvrtletí téměř ztrojnásobil svůj zisk

Čistý zisk největšího ruského producenta ropy Rosněfť se v letošním prvním čtvrtletí díky vyšším cenám ropy zvýšil sedminásobně na 81 miliard rublů (28 miliard Kč). <a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>Těžba ropy</a> a plynového kondenzátu však kvůli mezinárodní dohodě producentských zemí o omezování produkce meziročně klesla o 1,2 procenta. Vyplývá to z dnešní zprávy firmy. 
 Zisk firmy překonal očekávání analytiků, kteří v průzkumu agentury Reuters odhadovali 76,8 milionu rublů. Tržby Rosněfti, které ve čtvrtletí stouply o 22 procent na 1,72 bilionu rublů, ale na předpovídaných 1,76 miliardy nedosáhly. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl o 15,6 procenta na 385 milionu rublů. 
 Těžba ropy a plynového kondenzátu společnosti se v prvním kvartálu snížila o 1,2 procenta na 4,57 milionu barelů denně. Důvodem je dohoda předních světových producentů omezovat <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>těžbu ropy</a> v zájmu zvýšení cen celkově o 1,8 milionu barelů denně.
Rusko se na této redukci podílí 300.000 b/d. Díky dohodě, která platí od počátku loňského roku, ceny ropy stouply nad 77 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. 
 Státem řízená Rosněfť v čele s Igorem Sečinem, dlouholetým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, prosazuje agresivní akviziční politiku, ale také hromadí dluhy, píše agentura Reuters. V posledním roce spolu se zahraničními partnery koupila indickou rafinérii Essar Oil za 12,9 miliardy dolarů (téměř 276 miliard Kč) a získala kontrakty na rozvoj pěti ropných nalezišť v Iráku. S francouzskou společností Total uzavřela dvouletou dohodu o dodávkách 4,8 až 10,8 milionu tun ropy <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>ropovodem</a> Družba. 
 Na Rosněfti má podíl 19,75 procenta britská BP a téměř 19 procent drží katarský státní investiční fond Qatar Investment Authrotiy (QIA).

Rosněfť zvýšila sedminásobně zisk díky vyšším cenám ropy

Švýcarská těžební společnost Glencore stále počítá s prodejem svého podílu v ruské Rosněfti čínské CEFC. Dohodu podle šéfa Glencoreu Ivana Glasenberga, kterého cituje agentura Reuters, schválila čínská vláda. 
<blockquote>
&#8222;Obchod by stále mohl být uzavřen,&#8220; řekl dnes Glasenberg.
</blockquote>
 &#8222;Schválila ho čínská vláda,&#8220; dodal. Plánovaný prodej čtrnáctiprocentního podílu v Rosněfti za 9,1 miliardy dolarů (zhruba 188 miliard Kč) se měl uskutečnit v první polovině letošního roku. CEFC měla podíl ve firmě většinově vlastněné ruským státem odkoupit právě od Glencoreu a od katarského státního investičního fondu Qatar Investment Authority (QIA). Obchod se měl stát jednou z největších čínských investic v Rusku a měl posílit energetickou spolupráci mezi Moskvou a Pekingem. 
 Minulý týden se objevila zpráva v ruském listu Kommersant, že dohoda je pozastavena kvůli finančním problémům CEFC. Zprávu o odložení obchodu vydala minulý týden agentura Bloomberg s odvoláním na čínskou ratingovou agenturu China Chengxin International Credit Rating (Čcheng-sin). 
<figure id="attachement_24245" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Grozny-rosneft-725x533.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Grozny-rosneft-725x533.jpg" alt="Grozny rosneft" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Agentura Reuters minulý týden uvedla, že mateřská CEFC China Energy si v poslední době byla ochotna krátkodobě půjčovat peníze za mimořádně vysoké úroky, a to až 36 procent ročně.
Takový postup podle Reuters odráží problémy podniku s hotovostí. Šéf CEFC a poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien-ming je v Číně vyšetřován pro podezření z porušení zákona. 
 V České republice CEFC Group (Europe) Company koupila podíly například v aeroliniích Travel Service, cestovní agentuře Invia.cz, kapitálově vstoupila do J&amp;T Finance Group, ovládá Pivovary Lobkowicz Group, strojírenský a metalurgický podnik Žďas Žďár nad Sázavou, je majoritním vlastníkem fotbalové Slavie i stadionu v Edenu.
CEFC Europe spravuje nyní v ČR aktiva přes 1,5 miliardy eur.