Hlavním cílem uhelné komise v Německu bylo nalézt řešení pro regiony, kterých se nejvíce dotkne zavírání uhelných dolů. Bylo důležité najít shodu na tom, jak kompenzovat ztrátu pracovních míst. Po dnešním jednání se zástupci české uhelné komise to novinářům řekla bývalá předsedkyně komise v Německu Barbara Praetoriusová. Tamní rada se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035.
Německá uhelná komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament. Její doporučení je ale považováno za klíčové.
Diskuse v rámci komise podle Praetoriusové trvala v Německu zhruba sedm měsíců. &#8222;Analýzy ukázaly, že k tomuto kroku můžeme přistoupit a neriskujeme tím energetickou bezpečnost či zvýšení cen energií, pakliže zároveň navýšíme podíl obnovitelných zdrojů. Hlavní částí diskusí bylo nalézt řešení pro regiony nejvíce zasažené uzavíráním dolů, protože někde to je jediné odvětví, které dává lidem práci,&#8220; uvedla.
Jakýmsi kompromisem v Německu podle ní je postupný ústup od uhlí, nikoli náhlý. Z jedné třetiny by jej mělo Německo redukovat na začátku příští dekády, z další do roku 2030, aby byly splněny cíle německé vlády s ohledem na redukci emisí oxidu uhličitého v energetickém sektoru, řekla Praetoriusová. &#8222;Zbytek pak co nejdříve. Byla to dlouhá debata s mnoha experty o tom, jaké datum by bylo dobré. Výsledkem analýz byl rok 2038, ale pokud to bude možné, byl by lepší rok 2035,&#8220; poznamenala.
<figure id="attachement_16950" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/vrsanska_uhelna_foto_c_tomas_maly_MG_8714-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/vrsanska_uhelna_foto_c_tomas_maly_MG_8714-800x533.jpg" alt="Vršanská uhelná" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Spalování uhlí na výrobu elektřiny je podle Praetoriusové stále více pod ekonomickým tlakem, neboť roste cena ekonomických povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.
Co se týče Česka, podobně jako v Německu je podle ní možné alespoň trochu omezit uhlí takřka okamžitě. Poté je ale otázkou, jaký potenciál v ČR mají obnovitelné zdroje a další technologie, které jsou slučitelné s udržitelným energetickým systémem do budoucna, řekla Praetoriusová.
Česká uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce čekat koncem příštího roku.

Uhlí

Šéfka německé uhelné komise: Při útlumu uhlí je nutno zohlednit regiony

Navzdory plánovanému odklonu od uhlí oznámil německý Uniper, že svou černouhelnou elektrárnu Datteln 4 v lednu příštího připojí k rozvodné síti. <a href="https://de.reuters.com/article/deutschland-kohle-datteln-idDEKBN1X91MJ">Agentuře Reuters zprávu potvrdili představitelé z odvětví i vládních kruhů</a>. Oficiálně zpráva však zatím potvrzena nebyla, německé ministerstvo hospodářství chce předložit svůj návrh zákona o ukončení výroby z uhlí za dva týdny.
Uniper do černouhelné elektrárny Datteln 4 situované na severu Porúří investoval více než 1,5 miliardy eur. Je považována za nejmodernější a nejekologičtější elektrárnu svého druhu v Evropě. Ačkoliv by elektrárna emitovala do ovzduší ve srovnání se staršími uhelnými elektrárnami v Německu mnohem méně CO2 a dalších škodlivin, tzv. uhelná komise doporučila, aby dosud nezprovozněné uhelné elektrárny již nebyly připojeny k rozvodné síti.
<blockquote>„Komise rovněž doporučuje, aby již nebyla schválena výstavba nových uhelných elektráren. V případě elektráren, které již byly postaveny, ale dosud nejsou v provozu, komise doporučuje, aby se hledalo řešení, které by zabránilo uvedení těchto elektráren do provozu,“ uvádí <a href="https://www.kommission-wsb.de/WSB/Redaktion/DE/Downloads/abschlussbericht-kommission-wachstum-strukturwandel-und-beschaeftigung-2019.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=5">závěrečná zpráva Uhelné komise</a>.</blockquote>
Druhá věta výše zmíněné citace se ve skutečnosti vztahuje pouze na Datteln 4, jedinou uhelnou elektrárnu, která je v současné době ve výstavbě v Německu. Německé ministerstvo hospodářství vedlo několikaměsíční rozhovory s provozovatelem, společností Uniper, o výši kompenzace, aby elektrárna nemusela být uvedena do provozu. Tato jednání nyní nepokračují, uvedl dle Reuters jeden z vládních představitelů.
Minulý týden v úterý Uniper překvapil oznámením naznačujícím uvedení elektrárny do provozu. V <a href="https://www.eex-transparency.com/news/ad-hoc-ticker/">platformě EEX Transparency</a> uvedl, že v lednu příštího roku dojde k synchronizaci elektrárny se sítí. Jedná se o nezbytný krok k tomu, aby elektrárna mohla později začít do sítě dodávat vyrobenou elektřinu. K tomu by mělo dojít v létě příštího roku.
O den později citovala agentura Reuters nespecifikovaného vládního úředníka, který uvedl, že Datteln 4 by mohl skutečně být uveden do provozu, aby namísto jej byly odstaveny starší méně ekologické elektrárny. To je však v rozporu s vyjádřeními ministerstva hospodářství, které připravuje právní rámec pro odklon od uhlí a které se již několikrát vyjádřilo, že doporučení uhelné komise má v plánu implementovat „jedna ku jedné“.
<figure id="attachment_55524" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1185px;"><img class="size-full wp-image-55524" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4.jpg 1185w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-725x407.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-800x450.jpg 800w" alt="" width="1185" height="666" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhelná elektrárna Datteln. Zdroj: Uniper</figcaption></figure>
<h2>Bluff Uniperu?</h2>
„Mohlo by se jednat o bluff ze strany Uniperu,“ vyjádřil se na <a href="https://background.tagesspiegel.de/energie-klima/verhandlungspoker-um-datteln-4">dotaz německého listu Tagesspiegel</a> jeden z bývalých členů uhelné komise. Svojí reakci opírá o fakt, že sám Uniper oznámil, že nemá příliš velký zájem o uvedení elektrárny do provozu, pokud by byla kompenzace za neuvedení elektrárny do provozu dostatečná. Poslední sjednanou výší kompenzace má být dle Tagesspiegel zhruba polovina z 1,5 miliardy eur, které Uniper do elektrárny investoval.
Pro německou vládu by samozřejmě bylo levnější, kdyby byl Datteln 4 jednoduše uveden do provozu. To by však nemuselo představovat pro Uniper pouze výhody. Situace na trhu pro černouhelné elektrárny není příliš příznivá a výhled do budoucna je ještě horší. Navíc dle závěrů uhelné komise budou v roce 2038 muset být veškeré hnědouhelné i černouhelné elektrárny v Německu odstaveny.
Datteln 4 by byl jako nová elektrárna stěží konkurenceschopný <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-vypise-aukce-uzavirani-cernouhelnych-elektraren/">v aukcích, ve kterých Německo plánuje dražit kompenzaci za uzavírání černouhelných zdrojů</a>. Dle prvního návrhu zákona o odklonu od uhlí navíc ministerstvo hospodářství neplánuje odškodnit provozovatele černouhelných elektráren za jejich odstavení po roce 2030.
Reálně by tak Uniperu hrozilo, že elektrárnu bude moci provozovat pouhých 18 let bez dalších nároků na odškodnění. Může se tak skutečně jednat o strategii, jak vyvinout na německou vládu vyšší tlak. Pro Uniper hraje fakt, že vláda při přípravě odklonu od uhlí s možností uvedení Datteln 4 do provozu nepočítala a v případě jejího spuštění by muselo pro splnění harmonogramu nastoleného uhelnou komisí dojít k odstavení dodatečného výkonu.
Navíc v očích stále <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/energeticka-politika-nemeckych-zelenych-boj-vsemu-krome-oze-sebe-nezapadajici-myslenky/">„zelenějších“ Němců</a> by spuštění nové uhelné elektrárny zcela jistě nevyvolalo pozitivní reakce, i přesto, že její provoz by byl ekologičtější než provoz dosluhujících uhelných zdrojů. Jak silné tyto argumenty skutečně jsou ukáží následující jednání obou stran.
<h2>Jedna z nejmodernějších uhelných elektráren na světě připravená pro spolupráci s OZE</h2>
Datteln 4 je jednou z nejmodernějších uhelných elektráren na světě. Jedná se o černouhelný monoblok s hrubým výkonem 1100 megawattů a čistou účinností přesahující 45 %. Elektrárna má z části napájet trakční vedení vlakového dopravce Deutsche Bahn, do jehož sítě má dodávat až 412 MW výkonu. To odpovídá zhruba čtvrtině špičkového zatížení Deutsche Bahn.
<figure id="attachment_55523" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1241px;"><img class="size-full wp-image-55523" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Datteln-4-DB.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Datteln-4-DB.png 1241w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Datteln-4-DB-512x301.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Datteln-4-DB-768x451.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Datteln-4-DB-1024x602.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Datteln-4-DB-725x426.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Datteln-4-DB-800x470.png 800w" alt="" width="1241" height="729" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhelná elektrárna Datteln. Zdroj: Uniper</figcaption></figure>
Zbylý výkon má být využit pro dodávku elektřiny do přenosové soustavy a na výrobu tepla pro centrální zásobování teplem. Dle provozovatele elektrárny, společnosti Uniper, je Datteln 4 určen pro rychlé změny zatížení, což elektrárnu činí spolehlivým doplňkem obnovitelných zdrojů energie.
Stavba elektrárny začala v roce 2007 a komerční provoz měl být podle původního plánu zahájen v roce 2011. Termín zprovoznění <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/spusteni-posledni-nemecke-budovane-uhelne-elektrarny-datteln-4-se-opet-odklada">byl naposledy posunut loni v květnu</a> kvůli poškození kotle při testování. Poškození kotle bylo natolik závažné, že bylo rozhodnuto o jeho plném nahrazení.

Německo

Německo: I přes odklon od uhlí má být spuštěna nová černouhelná elektrárna. Realita nebo bluff Uniperu?

Uhelná komise dnes na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny. Zabývat se budou časovým harmonogramem, legislativními náležitostmi a sociálními a ekonomickými dopady v souvislosti s útlumem těžby uhlí. Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), jeden z předsedů komise. Zároveň zopakoval své vyjádření, že první zásadní závěry lze od komise očekávat nejdříve za rok.
<blockquote>„První skupina bude do určité míry pracovat s materiálem, který už existuje. Bude řešit data, která jsou dána státní energetickou koncepcí z roku 2015. Uvidíme, jak na ni navážeme aktualizací. To je spjato s tím, jak se nám bude dařit aktivovat nové zdroje, jaké budou ekonomické parametry. Důležité budou ceny emisních povolenek, případně nějaké evropské uhlíkové daně a podobně,“ uvedl Havlíček.</blockquote>
V této skupině by podle něj měli být zástupci všech 19 členů. Druhá skupina bude podle Havlíčka velmi exekutivně orientovaná, měly by v ní figurovat jak zástupci průmyslových, tak ekologických organizací.
<blockquote>„Ve třetí skupině budou hrát klíčovou roli kraje a regiony. Máme tam tři zástupce krajů, kterých se to bezprostředně týká, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského,“ doplnil Havlíček.</blockquote>
O konkrétních termínech podle něj dnes komise nejednala. „V momentě, kdy se začala konkrétní čísla objevovat, jsme debatu rázně utnuli. Na prvním setkání nemůžeme střílet čísla, kdy útlum bude nebo nebude. Stále platí to, že první skutečně významné závěry můžeme očekávat až přibližně za rok,“ uvedl dále Havlíček.
Uhelná komise má řešit nejen útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček.
Německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, uvedl ředitel Hnutí Duha a jeden ze členů uhelné komise Jiří Koželouh.
Podle dat Energetického regulačního úřadu činí instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Ve hnědouhelných elektrárnách se loni vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.
Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.

Uhelná komise na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny

Dnes se poprvé sejde uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce očekávat koncem příštího roku.
Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Greenpeace chtějí od uhelné komise v horizontu zhruba jednoho roku jasné doporučení konkrétního data konce uhelných zdrojů v Česku. Před okamžitým odstavením všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora (HK ČR) a Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR).
Německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, uvedl ředitel Hnutí Duha a jeden ze členů uhelné komise Jiří Koželouh.
Podle dat Energetického regulačního úřadu činí instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Ve hnědouhelných elektrárnách se loni vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.
Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.
Kromě uhelné komise se v Česku chystá sestavení ocelářské komise. Řešit bude problémy tuzemských hutních podniků, které těžko konkurují dovozům levné oceli z Asie. Její první zasedání se připravuje na září.

Dnes se poprvé sejde uhelná komise kvůli útlumu těžby v ČR

Podle studie analytického think-tanku Agora-Energiewende bude mít odstavení uhelných elektráren v Německu pouze velice omezený vliv na cenu elektrické energie pro konečné spotřebitelé. Vliv na velkoobchodní ceny pak bude snížen především díky vyšší výrobě obnovitelných zdrojů.
Analytický think-tank Agora-Energiewende na základě vlastních výpočtů publikoval počátkem tohoto týdne <a href="https://www.agora-energiewende.de/fileadmin2/Projekte/2019/Kohlekommission_Ergebnisse/168_Kohlekommission_EN.pdf">podrobnou studii</a>, ve které se zaměřuje na dopady odstavování uhelných elektráren v souladu s plánem německé uhelné komise. Dle tohoto plánu mají být veškeré uhelné elektrárny odstaveny <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">nejpozději do roku 2038</a>.
Agora ve svých predikcích analyzuje především rok 2030, ve kterém je předpokládán 65% podíl výroby obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny a odstavení dvou třetin výkonu uhelných elektráren. Zatímco některé instituty (například <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/icis-nemecky-odklon-od-uhli-zpusobi-narust-cen-regionu-cetnost-cenovych-spicek/">ICIS</a> nebo <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/080219-european-power-prices-set-to-rise-15-to-2025-platts-analytics?utm_source=hootsuite&amp;utm_medium=twitter&amp;utm_term=plattspower&amp;utm_content=febf5312-d83b-47f7-90dc-21a1a11a1e3f&amp;utm_campaign=powernews">Platts</a>) předpokládají v následujících letech značný nárůst cen elektřiny, Agora předpokládá spíš omezený vliv.
Podle zmíněné studie má být cena elektřiny na německém velkoobchodním trhu v roce 2023 kolem 47 EUR a v roce 2030 by se měla díky vyšším cenám komodit a emisní povolenky posunout až k 51 EUR/MWh za předpokladu, že budou implementována opatření, která uhelná komise doporučila ve své studii.
Překvapivě Agora předpokládá, že ceny elektřiny budou vyšší v případě, že závěry uhelné komise nebudou implementovány a nebude stanoven konečný rok uzavření uhelných elektráren.
<figure id="attachment_74767" class="wp-caption alignleft" style="width: 972px;"><img class="size-full wp-image-74767" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-25.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-25.png 972w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-25-512x314.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-25-768x472.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-25-725x445.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-25-800x491.png 800w" alt="Velkoobchodní ceny elektřiny při postupu dle závěrů uhelné komise vs. při zachování současné legislativy" width="972" height="597" /><figcaption class="wp-caption-text">Velkoobchodní ceny elektřiny při postupu dle závěrů uhelné komise vs. při zachování současné legislativy</figcaption></figure>
Hlavní faktor, který bude snižovat burzovní ceny elektřiny, je dle Agory vyšší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Vzhledem k tomu, že velkoobchodní ceny elektřiny v České republice do značné míry kopírují ceny na německých trzích, jsou tyto závěry relevantní i pro český trh.
Implementace opatření doporučených uhelnou komisí má mít omezený dopad také na ceny elektřiny pro konečné zákazníky, které nyní patří k nejvyšším v Evropě. Zatímco do roku 2023 je očekáván mírný nárůst cen pro spotřebitele (o cca 6 %), v roce 2030 by se ceny měly pohybovat na prakticky stejné úrovní jako v loňském roce.
<figure id="attachment_74768" class="wp-caption alignleft" style="width: 974px;"><img class="size-full wp-image-74768" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-52.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-52.png 974w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-52-512x325.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-52-768x488.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-52-725x461.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-52-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/168_Kohlekommission_EN.pdf2019-08-1321-00-52-800x508.png 800w" alt="Konečné ceny elektřiny pro zákazníky při implementaci doporuční uhelné komise ve srovnání se zachováním současné legislativy" width="974" height="619" /><figcaption class="wp-caption-text">Konečné ceny elektřiny pro zákazníky při implementaci doporuční uhelné komise ve srovnání se zachováním současné legislativy</figcaption></figure>
Dle predikcí by měly být podstatně sníženy poplatky, které spotřebitelé platí na podporu obnovitelných zdrojů. Snížení poplatku na OZE má nicméně nahradit poplatek za přenos a distribuci elektřiny, který má mezi lety 2010 a 2030 vzrůst téměř o 50 %.

Agora Energiewende: V roce 2023 očekáváme cenu elektřiny na trzích kolem 48 EUR/MWh

Vláda dnes schválila vznik takzvané uhelné komise, která se bude zabývat útlumem těžby uhlí i strukturou výroby elektřiny a tepla. Zásadní výstupy by komise mohla předložit podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) už koncem příštího roku. Podíl energetiky založené na uhlí by podle Státní energetické koncepce měl do roku 2040 klesnout na deset až 15 procent. Loni měly hnědouhelné elektrárny podíl na výrobě elektřiny přes 40 procent. Ministerstvo životního prostředí dnes také sdělilo, že dalo kladný posudek k prodloužení těžby uhlí v Bílině do roku 2035, což kritizují ekologové.
Komise bude mít 19 členů z ministerstev, státních úřadů i průmyslových, odborových či ekologických organizací. Předsedat jí budou ministři životního prostředí Brabec a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Scházet se komise bude každý měsíc. Hlavním úkolem nového poradního orgánu vlády bude zhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a zpracovat doporučení k přizpůsobení Česka útlumu energie z fosilních paliv.
<blockquote>„Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné,“ řekl Brabec.</blockquote>
První výstupy komise mohou podle něj být do konce roku 2020, možná už 30. září.
Ústup od uhlí závisí na aktivaci ostatních zdrojů energií, řekl po jednání vlády ministr Havlíček. „Není to úplně jednoduché i s ohledem na jádro. Nejde jen o to, že předpokládáme, že se naplní jízdní řád a že se postaví další blok v Dukovanech. Přibližně v letech 2045 až 2047 by měly dojet prodloužené čtyři stávající dukovanské bloky,“ uvedl. Kromě zvýšení výroby jaderné energie podle něj musí posílit také výroba z obnovitelných zdrojů. „V současné době jsou na přibližně 14 procentech, přičemž naší ambicí je dostat se v roce 2030 do rozhraní 22 až 24 procent,“ doplnil.
Zároveň dnes ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) k prodloužení těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035. Podnik Severočeské doly, patřící polostátní energetické firmě ČEZ, ale musí splnit 31 podmínek. Posudek EIA ještě není povolením těžby, to musí udělit báňský úřad. Ekologové rozhodnutí kritizují. „Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva – tedy s ochranou přírody a životního prostředí,“ sdělil ČTK mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek.
Loni připadl největší podíl vyrobené elektřiny podle Energetického regulačního úřadu na hnědouhelné elektrárny, a to 43 procent. Následovaly jaderné elektrárny se zhruba třetinovým podílem a obnovitelné zdroje s 11 procenty. V aktualizované Státní energetické koncepci jsou podle Brabce scénáře, podle kterých by podíl uhelné energetiky měl být v roce 2040 mezi deseti až 15 procenty.
Zcela se uhelných elektráren zbavilo už deset evropských států a další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Vyplývá to z údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA). Největší výrobce elektřiny v Česku, ČEZ, zopakoval, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050, to znamená, že množství oxidu uhličitého (CO2), které vyprodukuje, firma zároveň spotřebuje nebo zlikviduje. Přesný termín bude záviset právě na výstupech nové uhelné komise.
Analytici, které dnes oslovila ČTK, se shodli, že o budoucnosti uhlí v Evropě se už dávno nerozhoduje z ekonomického hlediska. Jedná se podle nich převážně o politické rozhodnutí. Státy EU se loni dohodly na snižování emisí do roku 2030. Budoucí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje, aby EU byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Na červnovém summitu EU se na tom ale unijní země nedokázaly dohodnout, námitky proti termínu uhlíkové neutrality má i ČR.

Úřady a instituce

Vláda schválila komisi pro útlum uhlí. Bude mít 19 členů a výstupy přinese příští rok

10. června se v Café Kampus v centru Prahy konala veřejná debata ohledně možnosti prodat hnědouhelnou elektrárnu Počerady, v současné době ve vlastnictví společnosti ČEZ. Na debatě vystoupili čtyři řečníci, kteří prezentovali různé scénáře budoucího vývoje kolem největšího hnědouhelného zdroje v Česku. Plánovaný obchod by mohl mít značný vliv na budoucnost výroby elektřiny v naší zemi a může změnit mapu hráčů v české energetice.
Řečníci se snažili odpovědět na otázky kolem výhodnosti celé koupě, plnění závazků z Pařížské dohody, strategického významu Počerad pro ČEZ, ale také významu samotného pozemku, na kterém je elektrárna postavena. Debaty pořádané <a href="https://www.politikaspolecnost.cz/">Institutem pro politiku a společnost</a> se účastnili náměstek pro energetiku MPO René Neděla, jeden z minoritních akcionářů ČEZ a analytik Michal Šnobr, generální ředitel Sev.en Energy Luboš Pavlas a vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
<h2>Je prodej výhodný?</h2>
Úvodem moderátor představil celou problematiku: na prodej elektrárny Počerady existuje opční smlouva, která způsobí, že od 1. 1. 2024 přejde elektrárna do vlastnictví nového vlastníka – společnosti Sev.en. O uplatnění opce je třeba rozhodnout nejpozději do konce tohoto roku. Ohledně výhodnosti transakce ale panují pochybnosti a minoritní akcionáři s rozhodnutím představenstva z roku 2013 nesouhlasí.
Prodej může mít následky pro ČEZ, českou energetiku a region, ve kterém se elektrárna nachází (ekologické, dopady na zaměstnanost apod.). Jde tedy o důležité téma, které by mělo být debatováno veřejně, přitom tomu tak dle názoru diskutujících není.
<h2>Minoritní akcionáři nejsou bráni v potaz</h2>
Jako první řečník vystoupil Michal Šnobr. Kritizoval, že stát, potažmo Ministerstvo financí, které vykonává akcionářská práva, se o tak důležitou transakci vůbec nezajímá. Představenstvo má nyní rozhodnout, zda bude opce realizována, přičemž ale problematiku nediskutuje s minoritními akcionáři.
Rozhodnutí o prodeji padlo v roce 2013, od té doby došlo k mnoha změnám na trhu a v pohledu na směřování energetiky. Rozhodnutí je nutno reevaluovat, orgány ČEZ budou přitom o problematice rozhodovat až na podzim, přičemž zvrátit celou situaci lze pouze do konce roku. Šnobr uvedl, že dle ČEZ jde o „nevýznamnou transakci“, přitom ale další fungování elektrárny je klíčové i pro plnění SEK. Elektrárna by do budoucna mohla mít potenciál i pro případný nový plynový zdroj.
Dle Šnobra je rovněž cena elektrárny, tedy 2 miliardy korun, příliš nízká (rovněž odstoupení od kontraktů na uhlí bude ČEZ stát asi 3 miliardy, jak dodal). Pokud ke zvratu nedojde, od 1. 1. 2024 přejdou Počerady pod nového vlastníka. Šnobr rovněž upozornil na to, že hned 1. 1. 2020 může budoucí vlastník za 1 miliardu vykoupit pozemky v oblasti a začít zde potenciálně stavět nový zdroj. Z pohledu finančního se ČEZ provoz nadále vyplatí – cena elektřiny stoupá.
<figure id="attachment_22431" class="wp-caption alignnone" style="width: 561px;"><img class="wp-image-22431 " src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/01_pocerady-512x404.jpg" sizes="(max-width: 561px) 100vw, 561px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/01_pocerady-512x404.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/01_pocerady-768x606.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/01_pocerady.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/01_pocerady-725x572.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/01_pocerady-800x631.jpg 800w" alt="Elektrárna Počerady" width="561" height="443" /><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Počerady s celkovým výkonem 5x 200 MW ročně vyprodukuje na 5 TWh elektrické energie.</figcaption></figure>
<h2>MPO čeká na doporučení uhelné komise</h2>
Jako druhý dostal slovo generální ředitel Sev.en Energy Pavlas. K věci se nechtěl příliš vyjadřovat, dle něj je rozhodnutí na ČEZ a Sev.en jej bude respektovat. Ohledně výhodnosti kontraktu se nevyjadřoval, pokud ale elektrárna bude v rukou Sev.en, bude nadále provozována a udržována.
Rovněž náměstek Neděla nechtěl problematiku výhodnosti či nevýhodnosti příliš komentovat – výkon akcionářských práv totiž spadá pod gesci Ministerstva financí, nikoli průmyslu a obchodu. Dle něj jde ale každopádně z pohledu energetiky o velmi strategické aktivum. Plnění SEK, která je závazná jen pro státní správu, samozřejmě po přechodu vlastnictví zdroje pod soukromý subjekt může být ohroženo.
Elektrárna bude mít do budoucna velký potenciál, co se týče stabilizace sítě, nyní je ale čistě na obou společnostech, zda smluvní vztah naplní, či ne. Neděla upozornil, že v dohledné době vznikne česká uhelná komise, která bude vytvářet scénář pro energetiku do budoucna. Výsledky komise by mimo jiné měli zahrnout i to, co odstavení takovéhoto zdroje bude pro českou energetiku znamenat (tedy environmentálně, dopad na regiony, zaměstnanost), poté bude pozice MPO jasnější.
Neděla také uvedl, že ČEPS počítá s tím, že Počerady poběží do roku 2030, jinak by mohla být ohrožena stabilita sítě. Takto velký zdroj nejde ze dne na den zavřít, jak náměstek pro energetiku upozornil. Do Počerad bude potřeba v budoucnu investovat – aby byly splněny limity pro veškeré znečištění. Náměstek se také krátce dotkl problematiky možného uzavření a vyplácení kompenzací soukromému vlastníkovi. Pokud by byl zájem na uzavření elektrárny, tak to může primárně udělat vlastník (například v situaci, kdy se provoz nadále nevyplatí). Rovněž lze elektrárnu uzavřít legislativním opatřením na úrovni zákona. Poté by následovaly kompenzace pro vlastníka zdroje, které by vyrovnaly ztracený zisk (jako se tomu bude dít v Německu, po doporučení uhelné komise zdroje uzavřít).
<h2>Rovenský: Do kalkulací nejsou zahrnuty externality</h2>
Vedoucí energetické kampaně Greenpeace upozornil na to, že Počerady jsou největším zdrojem skleníkových plynů v Česku a zároveň velkým emitentem například oxidu siřičitého a jiných nebezpečných látek. Negativní externality, tedy dopady provozu na lidské zdraví či životní prostředí, přitom do svých kalkulací nikdo nezahrnuje.
Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy tyto náklady vyčíslilo na 4,8 miliard korun ročně. Pokud se stát vzdá nepřímo kontroly nad tímto zdrojem, bude jen těžké jej účinně regulovat, případně rozhodnout o uzavření. Rovenský rovněž připomněl plnění SEK – dle koncepce se nemá podporovat neúčinné pálení uhlí v elektrárnách, primárně se má uhlí zajistit pro užití v teplárenství, přičemž Počerady teplo nedodává.

Elektrárny v ČR

Debata: Prodat či neprodat Počerady?

Ambiciózní plán Německa na bezemisní energetiku by mohl při stávajících krocích a rychlostech uzavírání uhelných a jaderných elektráren vést na začátku příštího desetiletí k nedostatku výkonu v tamní síti. Řada odborníků se obává toho, že není možné postavit dost nových zdrojů, které by nahradily odstavované elektrárny.
V následujících třech letech má vláda Angely Merkelové v plánu <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-05-10/germany-risks-blackouts-next-decade-with-speedy-coal-exit">odstavit téměř třetinu výkonových kapacit</a> německých konvenčních tepelných elektráren. Bude se jednat o tradiční zdroje energie, tedy uhelné a jaderné elektrárny. Jde o jeden z klíčových kroků bezemisní politiky Německa.
Německá uhelná komise, která doporučuje zemi postupné uzavírání uhelných elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">navrhla v lednu letošního roku postup</a>, který by měl vést k úplnému uzavření všech německých uhelných elektráren do konce čtyřicátých let.
Konkrétně jde o snížení instalovaného výkonu v hnědo a černouhelných zdrojích na 32 GW v roce 2022 z původních 45 GW v roce 2017. Další vlna uzavírání by podle plánu měla proběhnout do roku 2030, po kterém zbudou v provozu uhelné elektrárny o výkonu 17 GW. Úplné odstavení uhlí se potom plánuje v roce 2038 s eventuální možností dřívějšího termínu v roce 2035.
<a href="https://www.cleanenergywire.org/factsheets/german-commission-proposes-coal-exit-2038">Jde o výsledky vyjednávání</a> mezi delegáty průmyslu, nevládními organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí, občanskými společnostmi a politiky, která trvala déle než půl roku. <a href="https://cloud.sefep.eu/index.php/s/BBnAPsw57GMgx8t#pdfviewer">Celý dokument o 336 stranách</a> poskytuje podrobné odpovědi na řešení důsledků přechodu na „čistý energetický systém“.
Výsledky uhelné komise se zabývají celou řadou otázek. Například ušetřenými emisemi i výdaji na emisní povolenky. Dále problémy se změnami na trhu práce v oblasti pozic přímo i nepřímo spjatými s uhelným průmyslem, dohromady tedy až 60 000 pracovníků. Komise doporučuje rozdělit 40 miliard eur v průběhu 20 let, které by měla vláda použít na podporu zasažených regionů.
V neposlední řadě jsou v dokumentu nastíněny otázky doprovodných opatření pro omezení růstu cen elektřiny. Ty zpráva považuje za obzvlášť důležité, s ohledem na jejich <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/icis-nemecky-odklon-od-uhli-zpusobi-narust-cen-regionu-cetnost-cenovych-spicek/">tendenci výrazně růst</a> a snahu udržet konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví a nezvyšovat zátěž komerčním i soukromým spotřebitelům elektřiny.
<figure id="attachment_71357" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-71357 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1x-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1x-1.png 1480w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1x-1-512x288.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1x-1-768x432.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1x-1-1024x576.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1x-1-725x408.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1x-1-800x450.png 800w" alt="" width="1480" height="832" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný vliv útlumu uhelných elektráren na vývoj ceny elektrické energie v Německu</figcaption></figure>
V řadách některých odborníků však panují obavy, jaké důsledky mohou mít tak rychlé změny ve skladbě energetického mixu. Dnes uhlí společně s jadernou energií tvoří v Německu přibližně polovinu výroby elektřiny.
<blockquote>„Nejsem si vůbec jistý otázkou bezpečnosti dodávek. Zvláště se bojím zimy roku 2022, která může být problematická. Vybudování elektrárny trvá pět let a ten čas už nemáme,“ nechal se slyšet na konferenci Montelu v Düsseldorfu Tobias Federico, výkonný ředitel poradenské společnosti Energy Brainpool.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/odstaveni-jadernych-elektraren-nemecku-hrozi-nedostatek-rezervniho-vykonu-zimni-potreby" target="_blank" rel="noopener">Na možné problémy s nedostatkem rezervního výkonu v soustavě pro zimu 2022/2023</a> upozorňuje ve své zprávě i německý síťový regulátor Bundesnetzagentur.
Důvodem, proč se v očích některých lidí žene Německo do takovéto energetické nejistoty, je snaha o dodržení cílů Pařížské klimatické dohody. Tedy snížení všech emisí o 55 % ve srovnání s rokem 1990 do roku 2030. Momentálně je největší evropská ekonomika také největším producentem emisí v Evropě.
<figure id="attachment_71358" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-71358 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sectortargetsksp2050-2017status_3.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sectortargetsksp2050-2017status_3-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sectortargetsksp2050-2017status_3-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sectortargetsksp2050-2017status_3-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sectortargetsksp2050-2017status_3-725x512.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sectortargetsksp2050-2017status_3-800x565.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sectortargetsksp2050-2017status_3.png 1200w" alt="" width="1200" height="848" /><figcaption class="wp-caption-text">Cíle snižování emisí Německa do roku 2030</figcaption></figure>
Obvykle se mluví o nahrazení uzavíraných konvenčních elektráren obnovitelnými zdroji nebo novými elektrárnami spalujícími zemní plyn. Problém Německa ovšem byla v minulosti neschopnost vytvořit dostatečně lákavé pobídky, které by přilákaly investice do stavby nových plynových elektráren. Důvodem byly velmi nízké nebo dokonce záporné marže.
<blockquote>„Neexistuje žádný racionální důvod pro to, aby se právě teď stavěla nová plynová elektrárna, návratnost takového projektu je v nedohlednu,“ řekl Tobias Federico.</blockquote>
Na to opět vzpomíná zpráva uhelné komise, podle které se má vytvořit „systematický investiční rámec“ schopný poskytnout dostatečné pobídky pro investice do nových energetických zdrojů. Například uvolněním regulace výstavby plynových elektráren.
Ty by mohly vyrůstat právě v oblastech původních těžebních oblastí a v okolí uzavřených uhelných a jaderných zdrojů. Společně s podporou rozvoje inovativních technologií se jedná o jeden z plánů, jak zamezit problémům s volnými pracovními kapacitami vzniklými po odchodu uhlí a jádra.
Ani investice do obnovitelných zdrojů se nedaří naplňovat v dostatečné míře. V roce 2018 klesly o 31 % oproti roku 2017 na 9,44 miliard Euro. Jde do značné míry o <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-brzdi-rozsirovanim-vetrnych-farem-severu-duvodem-zpozdeni-vystavby-vedeni/">plánovaný krok</a> související s <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/">problémy při stavbě páteřního vedení</a> ze severu na průmyslový jih země.
<blockquote>„V doporučeních uhelné komise vidíme ohrožení bezpečnosti dodávek v roce 2023. A politici si tento problém opravdu neuvědomují. Není čas instalovat baterie nebo stavět nové plynové elektrárny,“ prohlásil Konstantin Lenz, obchodní developer u norské poradenské společnosti Wattshight.</blockquote>
Podle serveru Bloomberg na žádost o komentář k situaci a obavám německý síťový regulátor ani ministerstvo hospodářství a energetiky nereagovaly.
Otevřeně se mluví o snahách Německa být lídrem v technologiích obnovitelných zdrojů a bezemisní energetiky. Přesto i pro tak silnou ekonomiku představují plánované změny velkou výzvu, která bývá často terčem kritiky.
Ačkoli existuje i mnoho podporovatelů rychlých změn ve skladbě energetických zdrojů, je celá problematika Energiewende enormně náročnou záležitostí. O tom svědčí i fakt, že momentálně Německo zaostává za svým původním plánem vedoucím k naplnění cílů v roce 2020.
{„country“:“GER“,“type“:“PIE“,“from“:“2018-01-01″,“to“:“2018-12-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu v roce 2018 po jednotlivých zdrojích“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-01-01″,“end_date“:“2018-12-31″}