Domů
Německo
Německo plánuje od roku 2027 nucené uzavírání černouhelných elektráren bez kompenzace

Německo plánuje od roku 2027 nucené uzavírání černouhelných elektráren bez kompenzace

Německá vláda plánuje nucené uzavírání černouhelných elektráren s instalovaným výkonem nad 150 MW od roku 2027 s tím, že nejdříve budou uzavírány nejstarší zdroje. Do roku 2026 budou moci provozovatelé černouhelných elektráren v aukcích soutěžit o kompenzace za odstavení. 

Podle zahraničního serveru Montel sestaví do 31. 12. 2022 německý energetický regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) seznam černouhelných elektráren k odstavení seřazený podle jejich stáří a tento seznam bude každým rokem revidovat.

Do roku 2026 by mělo uzavírání probíhat na základě aukcí, přičemž první aukce v objemu 4 GW by měla proběhnout v červnu 2020. Provozovatelé, kteří v aukci uspějí, budou muset své elektrárny odstavit po zimě 2020/21. Druhá aukce by měla následně proběhnout v březnu 2021, tedy 22 měsíců před prvním milníkem, kterým je rok 2022.

Na konci roku 2022 má dle plánů německé vlády instalovaný výkon německých černouhelných elektráren činit 15 GW, což představuje proti současné úrovni pokles o téměř 7 GW (při předpokladu uvedení do provozu nadkritického bloku Datteln 4 během roku 2020). Do roku 2030 má následně instalovaný výkon těchto zdrojů klesnout na 8 GW.

 

Podobný osud jako černouhelné elektrárny čeká také německé hnědouhelné elektrárny. Jejich instalovaný výkon má být do konce roku 2022 snížen taktéž na 15 GW a následně na 9 GW v roce 2030. Současný instalovaný výkon hnědouhelných elektráren v Německu činí zhruba 18 GW.

Přesný mechanismus a podrobnější plány pro odstavování hnědouhelných elektráren prozatím představeny nebyly. Německá vláda nicméně již v srpnu schválila podporu regionům, které odklon od využívání hnědého uhlí při výrobě elektřiny zasáhne nejvíce. V první fázi mají tyto regiony získat podporu ve výši 14 miliard eur. Celková podpora by v příštích dvou desetiletích měla dosáhnout 40 miliard eur.

Podle doporučení tzv. uhelné komise by Německo mělo přestat využívat uhlí při výrobě elektřiny do roku 2038 s tím, že pokud to podmínky dovolí, mohl by být tento horizont přesunut již na rok 2035. V loňském roce měly německé uhelné elektrárny téměř 40% podíl na celkové výrobě elektřiny.

Komentáře

(11)

Holek

29. listopad 2019, 11:44

Chtělo by to trochu menší kompresi fotek zde na webu. Ty fotky na hlavní stránce vypadají hrozně.

Martin Prokš

29. listopad 2019, 13:11

Dobrý den

Jinými slovy, v průběhu 3let chtějí nahradit 10GW řiditelných zdrojů uhelných plynovými. Ambiciózní cíl, finančně i realizačně. Ježíš chtěl bych vlastnit aspoň jednu akcii NS 1 nebo 2....

Milan Vaněček

29. listopad 2019, 13:39

Pane Prokši, 10 GW plynových zdrojů bude stát Němce asi jako nás naše nové Dukovany (1,2 GW). Zatímco nás těch 300 miliard CZK zrujnuje a cenu elektřiny zvedne nad 100 EUR/MW (místo 70 haléřů starých Dukovan zděděných od bolševika to bude nad 2,50 Kč za kWh). Němci to postaví za 3 roky, my za 20 let.

Pro německou ekonomiku, víc jak 10x silnější, je to hračka.

Němci neříkají: to néééjde.

A nevyhazují peníze na nejdražší a nejpomaleji stavěné elektrárny na světě-na jaderné elektrárny.

Jan

1. prosinec 2019, 21:09

Dobrý den pane Goebelsi. Jak se Vám lže ?

Josef

29. listopad 2019, 13:45

A jak s těmi plynovými el. chtějí mít uhlíkovou neutralitu ? To jako taky zvládnou ?

Jan Veselý

29. listopad 2019, 16:11

No, vzhledem k tomu, že Němci plánují 80% podíl OZE v roce 2050, tak asi nijak.

Martin Hájek

29. listopad 2019, 13:14

Německá vláda bude naopak muse začít elektrárny na černé uhlí masivně dotovat. Jinak jich odpadne mnohem více než plánují a pak neudrží sítě v provozuschopném stavu. Ostatně se to děje už dnes. Běžně se na severu Německa omezují větrné elektrárny, jejichž výkon není kam dát a proti tomu se platí uhelným elektrárnám na jihu, aby byly v provozu. Tyto platby budou dál rychle růst do doby, než se podaří vybudovat klíčová páteřní vedení ze severu Německa na jih.

Carlos

30. listopad 2019, 12:00

Ten problém by byl řešitelný pokud buď budou zcela nová vedení, jak píšete, nebo pokud se jim podaří alespoň posílit současná vedení co do kapacity (nevím jestli mají současná 400kV vedení dělaná na maximální možný průměr a proudy). Eventuálně jestli se podaří domluvit s DB Netz na využití buď přímo sítě 110kV 16 2/3 Hz pro přenos proudu přes měnírny na severu a na jihu, nebo tak že se bude omezovat výkon hydroelektráren na jihu a taktéž parních soustrojí ve zbylých elektrárnách, a síť se bude krmit z měníren, nebo tak že se provede upgrade nosných stožárů a na ně se zavěsí vedení třeba 220kV/50Hz.

Někde to tak už mají, někde ne, respektive podle toho co by dovolily německé normy, těch 220kV beru z našich ochranných pásem, kde pro 110-220kV je stejné pásmo - 15m. Teoreticky tak vidím v mapě možnost pro 3 potenciální severojižní koridory s menšími problémy s prosazením. Pak by se mohla, teoreticky navýšit kapacita o nějakých 1500MW.

Pak je tu také možnost že by se předělala celá ta drážní síť a využilo se jisté studie o možnosti využití "nízkofrekvenčního" střídavého proudu pro napojení větrných parků v moři. Zkoumalo se to v ní pro 25 a 16 2/3Hz, pak by tam mohlo být přímé propojení. Ale opět jenom s omezenou kapacitou a byly by třeba měnírny.

Další, asi poslední, možnost je vyrábět vodík a přidávat jej do zemního plynu, to by mohlo být částečné řešení problému, ale opět jenom omezené na několik (desítek) TWh ročně.

Bizon

30. listopad 2019, 13:25

Dobré info. Směju se těm co tady nedávno psali že vedení sever-jih kvůli novým technologiím možná ani nebude třeba..

Jen jsem se chtěl zeptat, co jsou zač ty nízkofrekvenční vedení (16 2/3 Hz, 25 Hz)? To je jsou železniční vedení na trakční proud?

Carlos

30. listopad 2019, 14:39

Ano, Německo, Rakousko a Švýcarsko mají pro trakční proud rozvod 110kV, původně se takto začalo elektrifikovat v Alpách a tam byl dostupný vysoký výkon v hydroelektrárnách a tak začali budovat vlastní rozvodnou síť pro tento kmitočet, který byl zase kompromis mezi velikostí transformátorů a schopnostmi komutátorových motorů snášet střídavý proud při nějaké velikosti. ale v Německu se používá jenom těch 16 2/3, 25 Hz se pak používá v USA, někde, studie se dělala na tyto dvě frekvence protože na ně jsou zavedené technologie a výrobci zařízení.

Bohužel to PDF na které jsem se před pár lety díval, nejsem stavu najít, buď už není volně dostupné (trochu se změnila politika ohledně přístupu k těmto věcem) a je to za nějaký poplatek, nebo to prostě pohřbily nové texty na dané téma, které jsou povětšinou právě zpoplatněné.

Martin Hájek

30. listopad 2019, 21:35

Stručně - Němci nejsou idioti, kdyby šlo kapacitu stávajících vedení nějak jednoduše posílit, tak to dávno udělali. Výstavba páteřních vedení sever-jih je akce na 20 let, když to dobře půjde, reálně spíš na 30.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.