Evropská investiční banka (EIB) zafinancuje modernizaci španělských autobusových flotil. Banka poskytne 27,5 milionu EUR na celkem 173 nových a ekologických autobusů. Na nové autobusy se mohou těšit občané celkem šesti španělských měst. Evropská investiční banka se v poslední době zaměřuje na „čisté“ investice a od konce roku 2021 již nebude financovat projekty v oblasti fosilních paliv.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010920-eu-bank-to-finance-electric-gas-powered-bus-networks-in-spain?fbclid=iwar0qs-wb1i6fgf8pgqhzr9tczcx3juyd_pwukog7mt7a9_e1jzeos9_aj1c">Evropská investiční banka bude financovat</a> modernizaci autobusové flotily společnosti Grupo Ruiz ve Španělsku. Ta nahradí současná vozidla s naftovým motorem modely s elektrickým pohonem a pohonem na CNG.
Banka poskytne celkem 27,5 milionu EUR (zhruba 645 milionů Kč) na financování 32 elektrických a 141 CNG autobusů. Nová vozidla budou jedit ve městech Badajoz, Madrid, Murcia, Salamanca, Toledo a na ostrově Mallorca.
<blockquote>&#8222;Podpora udržitelné veřejné dopravy, která snižuje emise znečišťujících látek, patří mezi klíčové priority EIB,&#8220; uvedla v prohlášení Emma Navarrová, viceprezidentka Evropské investiční banky.</blockquote>
Nejnovější projekt financování má zdůraznit rostoucí přechod k čistším vozidlům v Evropě, který je dán jak regulací emisí z dopravy, tak strategickým směřováním EIB k čistším investicím.
<h2>Čisté investice jsou priorita</h2>
V listopadu 2019 představenstvo EIB schválilo nové cíle v oblasti klimatu a novou politiku půjčování pro energetiku. Ta zahrnuje postupné <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/eib-bude-spolufinancovat-21-vetrnych-farem-ve-spanelsku-ktere-zvitezily-aukcich">zvyšování financování v oblastech klimatu a životního prostředí</a> až na 50% do roku 2025.
<blockquote>&#8222;Jako evropská klimatická banka jsme odhodláni věnovat více zdrojů na podporu investic podporujících opatření v oblasti změny klimatu a zároveň vytvářejících hospodářský růst a pracovní místa,&#8220; dodala Navarrová.</blockquote>
Cílem banky je do roku 2030 mobilizovat nejméně 1 bilion EUR (25,3 bilionu Kč) na podporu investic, které pomohou splnit klimatické cíle. Zároveň EIB od konce roku 2021 <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eib-ukonci-financovani-projektu-v-oblasti-fosilnich-paliv">přestane financovat projekty v oblasti fosilních paliv</a>.

Čistá mobilita

EIB podpoří nákup autobusů na elektřinu a plyn ve Španělsku

Spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) v Česku loni meziročně vzrostla o 12,2 procenta na 75,8 milionu metrů krychlových. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Český plynárenský svaz (ČPS). V tuzemsku podle plynařů nyní jezdí téměř 23.000 vozidel na CNG, proti roku 2017 o pětinu více. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba 7,9 milionu vozidel všech kategorií. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé tři desetiny procenta.
<blockquote>
&#8222;Největší podíl na spotřebě CNG mají autobusy městské hromadné dopravy, které jezdí už ve více než 60 českých městech,&#8220; uvedla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.
</blockquote>
Počet veřejných CNG stanic v ČR se podle ní loni rozrostl o 16 nových na 185.
<blockquote>
&#8222;Další přibudou letos. K tomu evidujeme ještě více než 50 neveřejných firemních plniček,&#8220; doplnila.
</blockquote>
Celkem je v Česku kolem 7000 čerpacích stanic, veřejně přístupné jsou téměř 4000 z nich. Drtivá většina z nich nabízí tradiční paliva, tedy benzin a naftu.
Výhodnost CNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Od loňského roku činí spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu.
<blockquote>
&#8222;Cena CNG se včetně daně pohybuje kolem 25 korun za kilogram. To odpovídá necelým 18 korunám za metr krychlový, což je ekvivalent jednoho litru benzinu. Náklady na ujetý kilometr tak dosahují zhruba jedné koruny,&#8220; dodala Kovačovská.
</blockquote>
Prodej stlačeného zemního plynu (CNG) v Česku:
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rok</td>
<td valign="middle">Spotřeba (mil. m3/rok)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2004</td>
<td valign="middle">2,77</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2005</td>
<td valign="middle">3,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2006</td>
<td valign="middle">3,58</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2007</td>
<td valign="middle">5,79</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">6,76</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">8,08</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">10,06</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">12,09</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">15,24</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">21,95</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">29,91</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">43,59</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">59,35</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">67,60</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">75,83</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: Český plynárenský svaz

Plynárenství

Spotřeba stlačeného zemního plynu v Česku loni vzrostla o 12 procent

Stát zachová zvýhodněnou sazbu spotřební daně pro užití zemního plynu (CNG) v automobilech i po roce 2020. Vláda dnes schválila memorandum, podle kterého se zavazuje, že v letech 2020 až 2025 daň zachová na stávající nižší úrovni proti benzínu nebo motorové naftě. V tiskové zprávě to uvedl kabinet. Vláda tak chce podpořit využívání CNG jako alternativního paliva v dopravě. 
 Vláda v posledních měsících projednání memoranda několikrát odložila. Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit až na 2,80 Kč na metr krychlový. 
 Ke zvýšení daně bude moci vláda přistoupit v případě, že spotřeba zemního plynu v dopravě přesáhne 600 milionů metrů krychlových za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, inkaso spotřební daně z minerálních olejů poklesne meziročně o více než dvě miliardy Kč, schodek rozpočtu přesáhne 1,5 procenta HDP, dojde k navýšení sazeb daně u benzinu a nafty nebo ČR nebude plnit minimální sazby stanovené EU. 
<blockquote>
&#8222;Zvýhodnění zemního plynu v dopravě podporujeme. Pomůže zajistit stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí na následujících sedm let. Užitek přinese i zákazníkům, coby uživatelům dopravních prostředků. Sníženou spotřební daň pro CNG v nedávné době zachovalo i Německo,&#8220; uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.
</blockquote>
<figure id="attachement_22225" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Výfuk-emise-725x536.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Výfuk-emise-725x536.jpg" alt="Výfuk emise" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 S memorandem nesouhlasí Unie nezávislých petrolejářů, podle které jde o zcela nekoncepční krok. 
<blockquote>
&#8222;Ačkoli nezpochybňujeme, že při využití zemního plynu dochází k uvolňování menšího množství emisí, než je průměr stávajícího vozového parku, velmi podobného snížení lze dosáhnout i využitím jiných alternativních paliv, a to za mnohem nižší finanční zátěže pro veřejné rozpočty. Podpora zemního plynu je pouze jednou variant, jak lze emise v dopravě snižovat,&#8220; uvedl předseda unie Ivan Indráček.
</blockquote>
 V současnosti jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17.500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají mít v roce 2020 ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.

Stát zachová zvýhodněnou sazbu daně pro CNG do aut i po roce 2020

Irský provozovatel plynárenské sítě ve spolupráci s výzkumným ústavem fungujícím pod univerzitou NUI Galway si zajistili financování Evropské unie pro projekt založený na obnovitelných zdrojích plynu, který bude, dle slov představitelů obou institucí, &#8222;revolucí v oblasti dopravy&#8220; v Irsku. To již čátečně používá pro účely dopravy klasický zemní plyn, ale nikoli jeho čistší alternativy. 
Projekt nazvaný Causeway nyní získal financování ze zdrojů EU ve výši 6,5 milionu Eur a jeho cílem bude rozmístit po celé zemi čerpací stanice, na kterých budou moci přijíždějící autobusy, nákladní automobily i kamiony dočerpat bioplyn a také stlačený zemní plyn (CNG). Poskytnutí financí bude zaštiťovat program Evropské komise Connecting Europe Facility Transport programme, jehož cílem je podporovat ekonomický růst přes investice do projektů v oblasti dopravy a propojování. Čerpacích stanic má za podpory Unie takto být vybudováno na 70 a to již na konci tohoto roku.
<h3>Sdílení zkušeností s celou Evropou</h3>
Univerzita plánuje monitorovat užívání bioplynu a sdílet zkušenosti dle konceptu lessons learned s provozovateli soustav po celé Evropě, a podporovat tak projekty podobného typu po celém kontinentu. Irsko, které je v současnosti závislé na importu energie, která pochází ze 70 % z fosilních paliv, se takto snaží dosáhnout cíle dekarbonizace dopravy a zefektivnění hospodaření se zdroji. Doprava byla v roce 2016 největším spotřebitelem energie v zemi a od roku 1990 se její podíl na celkovém množství produkovaných skleníkových plynů zdvojnásobil. V roce 2016 vyprodukovala přibližně 12 255 tun CO2 ekvivalentu.
<figure id="attachment_47232" style="width: 585px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-47232" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Snimek-obrazovky-2018-01-16-v-20.10.33-512x315.png" alt="" width="585" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíly dopravy na celkových množství emisí se od roku 1990 v Irsku zdvojnásobily. Zdroj: epa.ie</figcaption></figure>
<h3>Irsko pozadu s plněním společných cílů</h3>
Riziko, že Irsko nestihne splnění cílů stanovených směrnicí o obnovitelných zdrojích z roku 2009, a sice 16% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě v roce 2020, byl jedním z důvodů pro vznik projektů typu Causeway. V roce 2016 totiž Irsko dosahovalo hodnoty pouze 9,5 %. Dle pozitivních odhadů by tak program mohl pomoci zemi energetického cíle dosáhnout. Zužitkování bioplynu, který je produkován zdejším tradičně silným zemědělským odvětvím, by s plněním vize mohlo pomoci.
Zdroj úvodního obrázku: Wikimedia Commons

Irsko plánuje revoluci ve své dopravě zavedením čerpacích stanic na bioplyn

Spotřeba stlačeného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> (CNG) v Česku loni meziročně vzrostla o 13,9 procenta na 67,6 milionu metrů krychlových. ČTK o tom dnes informoval Český plynárenský svaz (ČPS). V tuzemsku podle plynařů nyní jezdí téměř 20.000 vozidel na CNG, největší podíl na spotřebě mají autobusy veřejné hromadné dopravy, kterých je přes 1100. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba 7,6 milionu vozidel všech kategorií. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé tři desetiny procenta. 
<blockquote>
&#8222;Počet vozidel na CNG se u nás meziročně zvýšil o více než 4000. V souladu s tím se rozšiřuje i potřebná infrastruktura. Jen loni se počet veřejných stanic CNG rozrostl o 27 nových. Rostoucí zájem registrujeme hlavně v městské hromadné dopravě. Autobusy na stlačený zemní plyn jezdí už ve více než 60 českých městech,&#8220; uvedl výkonný ředitel ČPS Jan Ruml.
</blockquote>
 Veřejných plnících stanic nabízejících CNG je podle svazu nyní 172. 
 Celkem je v Česku kolem 7000 čerpacích stanic, veřejně přístupných je asi 3900. Drtivá většina z nich nabízí tradiční paliva, tedy benzin a naftu. 
 Výhodnost CNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Ta od začátku roku 2015 do konce loňského roku činila u CNG 0,72 Kč na metr krychlový. Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč. U benzinu činí spotřební daň 12,84 Kč na litr, u nafty 10,95 Kč/litr. 
 Prodej stlačeného zemního plynu (CNG) v Česku: 
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Rok </td>
<td valign="middle"> Spotřeba (mil. m3/rok) </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2004 </td>
<td valign="middle"> 2,77 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2005 </td>
<td valign="middle"> 3,01 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2006 </td>
<td valign="middle"> 3,58 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2007 </td>
<td valign="middle"> 5,79 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2008 </td>
<td valign="middle"> 6,76 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2009 </td>
<td valign="middle"> 8,08 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2010 </td>
<td valign="middle"> 10,06 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2011 </td>
<td valign="middle"> 12,09 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2012 </td>
<td valign="middle"> 15,24 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2013 </td>
<td valign="middle"> 21,95 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2014 </td>
<td valign="middle"> 29,91 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2015 </td>
<td valign="middle"> 43,59 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2016 </td>
<td valign="middle"> 59,35 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2017 </td>
<td valign="middle"> 67,60 </td>
</tr>
</tbody>
</table>
 Zdroj: Český plynárenský svaz 
<figure id="attachement_14610" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pardubice_1.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pardubice_1.jpg" alt="CNG autobus" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>

Spotřeba CNG v ČR loni stoupla o 14 %

Vláda Andreje Babiše (ANO) dnes opět odložila projednání návrhu memoranda, podle kterého by současná nižší spotřební daň ze stlačeného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> (CNG) měla být zachována i po roce 2020. ČTK o tom informoval tiskový odbor vlády. Opatření má podpořit využití tohoto alternativního paliva u motorových vozidel, loni ho už dvakrát odložil i předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). 
 Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit až na 2,80 Kč na metr krychlový. 
 Ke zvýšení daně bude moci vláda přistoupit i po roce 2020. A to v případě, pokud spotřeba zemního plynu v dopravě přesáhne 600 milionů metrů krychlových za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, inkaso spotřební daně z minerálních olejů poklesne meziročně o více než dvě miliardy Kč, schodek rozpočtu přesáhne 1,5 procenta HDP, dojde k navýšení sazeb daně u benzinu a nafty nebo ČR nebude plnit minimální sazby stanovené EU. 
 V současnosti jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17.500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají mít v roce 2020 ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.

Vláda odložila projednání zachování nižší daně na CNG po roce 2020

Vláda dnes už podruhé odložila projednání memoranda o rozvoji vozidel na zemní plyn do roku 2025. Materiál počítá s tím, že nižší spotřební daň ze stlačeného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> (CNG), která by podporovala využití tohoto alternativního paliva u motorových vozidel, by měla zůstat zachována i po roce 2020. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. 
 Nyní je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 72 haléřů proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit. Od začátku příštího roku bude činit 1,44 Kč, od začátku roku 2020 pak 2,80 Kč na metr krychlový. 
 Ke zvýšení daně bude moci vláda přistoupit i po roce 2020.
A to v případě, pokud spotřeba zemního plynu v dopravě přesáhne 600 milionů metrů krychlových za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, inkaso spotřební daně z minerálních olejů poklesne meziročně o více než dvě miliardy Kč, schodek rozpočtu přesáhne 1,5 procenta HDP, dojde k navýšení sazeb daně u benzinu a nafty nebo ČR nebude plnit minimální sazby stanovené EU. 
 Podle Českého plynárenského svazu představuje memorandum pozitivní impulz nejen pro plynárenské společnosti, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru, které zařadily CNG do svých dlouhodobých investičních strategií.
V případě jeho nepřijetí by se podle výkonného ředitele Jana Rumla mohl opakovat černý scénář ze Slovenska, kde je dnes zájem a spotřeba zemního plynu pro výrobu CNG o 30 procent nižší než v roce 2011. 
<figure id="attachement_14610" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pardubice_1.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pardubice_1.jpg" alt="CNG autobus" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 S projednáváním materiálu nesouhlasí Unie nezávislých petrolejářů. Sdružení uvedlo, že další podpoře alternativních paliv by měla předcházet odborná diskuse vedoucí ke stanovení vládní strategie na delší období. Existující Národní akční plán čisté mobility je podle něj pouze strategií podpory rozvoje infrastruktury CNG a elektromobility. 
<blockquote>
&#8222;Kromě řady dalších výhrad považujeme za nestandardní, aby vláda po volbách přijímala jakékoli usnesení, kterým bude omezovat v rozhodovaní a finančně zavazovat vládu novou, ačkoli k tomu není nijak časově nucena,&#8220; sdělil předseda představenstva sdružení Ivan Indráček.
</blockquote>
 Podle Komory <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> by mělo memorandum o zemním plynu zahrnovat i biometan. 
<blockquote>
&#8222;Biometan je ještě čistší než zemní plyn, navíc si ho umíme vyrobit sami. V řadě vyspělých států už biometan v dopravě využívají, například ve Stockholmu na něj jezdí městská doprava a taxíky. Stát by měl vytvořit podmínky pro rozvoj biometanu a nasměrovat jeho použití do dopravy, kde má nejvyšší přínosy,&#8220; uvedl místopředseda komory Jan Habart.
</blockquote>
 V současnosti jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17.500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají mít v roce 2020 ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.

Úřady a instituce

Vláda odložila projednání memoranda o rozvoji vozidel na plyn

Nižší spotřební daň ze stlačeného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> (CNG), která by podporovala využití tohoto alternativního paliva u motorových vozidel, by měla zůstat zachovaná i po roce 2020. Počítá s tím memorandum o rozvoji vozidel na zemní plyn do roku 2025, kterým by se měla ve středu zabývat vláda. S projednáváním materiálu nesouhlasí Unie nezávislých petrolejářů. 
 V současnosti je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 72 haléřů proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit. Od začátku příštího roku bude činit 1,44 Kč, od začátku roku 2020 pak 2,80 Kč na metr krychlový. 
 Ke zvýšení daně bude moci vláda přistoupit i po roce 2020.
A to v případě, pokud spotřeba zemního plynu v dopravě přesáhne 600 milionů metrů krychlových za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, inkaso spotřební daně z minerálních olejů poklesne meziročně o více než dvě miliardy Kč, schodek rozpočtu přesáhne 1,5 procenta HDP, dojde k navýšení sazeb daně u benzinu a nafty nebo ČR nebude plnit minimální sazby stanovené EU. 
<figure id="attachement_14610" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pardubice_1.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Pardubice_1.jpg" alt="CNG autobus" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle Českého plynárenského svazu představuje memorandum pozitivní impulz nejen pro plynárenské společnosti, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru, které zařadily CNG do svých dlouhodobých investičních strategií.
V případě jeho nepřijetí by se podle výkonného ředitele Jana Rumla mohl opakovat černý scénář ze Slovenska, kde je dnes zájem a spotřeba zemního plynu pro výrobu CNG o 30 procent nižší než v roce 2011. 
<blockquote>
&#8222;Nové memorandum je velmi důležité proto, aby se nezbrzdily, nebo dokonce nezastavily investice do infrastruktury a nákupu ekologických aut a autobusů s pohonem na CNG. Memorandum představuje pro všechny subjekty, které v posledních letech nainvestovaly peníze do rozvoje CNG, jistotu a záruku, že tyto investice nebyly zbytečné a že stát bude i nadále podporovat rozvoj ekologické dopravy,&#8220; dodal mluvčí innogy Pavel Grochál.
</blockquote>
<figure id="attachement_23619" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/mine-333326_1280-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/mine-333326_1280-725x481.jpg" alt="zemní plyn" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 S projednáváním materiálu naopak nesouhlasí Unie nezávislých petrolejářů. V dnešní tiskové zprávě sdružení uvedlo, že další podpoře alternativních paliv by měla předcházet odborná diskuse vedoucí ke stanovení vládní strategie na delší období.
Existující Národní akční plán čisté mobility je podle něj pouze strategií podpory rozvoje infrastruktury CNG a elektromobility. 
<blockquote>
&#8222;Není naší snahou apriori odmítat alternativní paliva. Naopak. Ale jde nám o to, aby se vláda namísto prolobované podpory úzké skupiny podniků a konkrétního paliva nejprve věnovala koncepčním úvahám,&#8220; uvedl předseda představenstva sdružení Ivan Indráček.
</blockquote>
 V současnosti jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17.500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají mít v roce 2020 ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.

Nižší spotřební daň z CNG by měla zůstat zachována i po roce 2020

České domácnosti vlastní průměrně 1,55 vozu, jehož průměrné stáří dosahuje 13 let. Nemalou podporu mají u Čechů i alternativní pohony, kdy by hybridní pohon nyní volilo 15 % Čechů, elektromobil 13 %. Z průzkumu společnosti KPMG dále vyplnynulo, že nejvíce lidí odmítá pohon na bionaftu.
Dle názoru řidičů se v následujících 10 letech nejvíce rozšíří elektromobily a hybridy. Dalšímu rozvoji a masovému využití alternativních pohonů by podle nich nejvíce pomohlo snížení celkové ceny a vyšší hustota čerpacích a nabíjecích stanic. Nabíjením elektromobilu jsou čeští řidiči ochotni v průměru strávit až 46 minut. Výsledky vyplývají ze šetření KPMG Česká republika a agentury FOCUS – Marketing &amp; Social Research mezi 993 českými řidiči, které proběhlo v polovině roku 2017.
„Ve vztahu k alternativním pohonům je určitě pozitivní, že Češi jsou ochotni si připlatit. Současně jsou ale na cenu výrazně citliví, ta by proto měla být pouze mírně vyšší,” říká Jan Linhart, partner KPMG Česká republika odpovědný za automobilový sektor a dodává: „Pokud by cena vozu s alternativním pohonem byla o desetinu vyšší než klasického spalovacího, rozhodlo by se pro něj dokonce celých 32 % řidičů.“
<figure id="attachment_43305" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43305" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-preferovany_pohon.jpg" alt="" width="964" height="679" /><figcaption class="wp-caption-text">Preferovaný typ pohonu mezi dotazovanými řidiči v průzkumu KPMG. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h2>Alespoň jeden z alternativních pohonů je vhodný pro dvě třetiny respondentů</h2>
45 % řidičů označilo elektrický pohon jako vhodný pro jejich potřeby – jako největší minus označují nedostatečnou síť dobíjecích stanic, čtvrtina respondentů předpokládá jejich dotační zvýhodnění.
Typický fanoušek alternativních pohonů najezdil za poslední rok 5–10 tisíc kilometrů (33 %) nebo 20 a více tisíc km (20 %), vlastní vůz s hodnotou mezi 50–200 tisíc korun (52 %) a častěji jde o ženy (58 %) a mladší lidi ve věku 18–34 let (45 %). „Průzkum ukazuje, že značná část fanoušků je mezi uživateli starších vozů. Lze tedy očekávat, že část z nich bude i u vozů s alternativním pohonem čekat na to, až se objeví na trhu s ojetými vozy. Pro výrobce to znamená, že budou muset zaujmout zákazníky, kteří se k vozům s alternativním pohonem staví neutrálně,“ říká Jan Linhart.
<figure id="attachment_43306" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43306" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-vhodnost_typu_pohonu.jpg" alt="" width="964" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Pro téměř polovinu řidičů by byl elektrický pohon vhodný. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
„Zajímavá je korelace mezi příznivci elektromobilů a alternativních pohonů vůbec a fanoušky carsharingu. Zdá se, že se v Česku zformovala celkem jasně definovaná skupina řidičů. Za fanoušky alternativních pohonů lze označit až 13 % respondentů. Další skupinu respondentů s potenciálem pro pořízení vozu s alternativním pohonem tvoří 34 %,“ říká Jan Linhart.
<h3>Vodíkový pohon</h3>
Vodíkový pohon má podobnou image jako elektromobil. Lidé vnímají jeho šetrnost k životnímu prostředí a mezi největšími nevýhodami zmiňují nedostatečnou síť čerpacích stanic. Na rozdíl od elektromobilů i malou nabídku vozů. Přesto, že vodíkový pohon patří k nejméně známým z alternativních pohonů, pětina lidí si myslí, že se v následujících letech nejvíce rozšíří.
<figure id="attachment_43307" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43307" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-charakteristiky_typu_pohonu.jpg" alt="" width="964" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Každý z typů pohonů nabízí své výhody i nevýhody. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h3>CNG, LPG a LNG</h3>
Nejčastější výtkou na adresu „plynových“ pohonů je nemožnost parkovat vůz v podzemních garážích a často také otázka bezpečnosti. Mezi největšími výhodami pak respondenti zmiňují nízké náklady na provoz, respektive nízkou cenu paliva. 5 % řidičů, kteří plánují v následujících 12 měsících nákup vozu, zvolí vůz s pohonem na LPG. 2 % plánují pořídit automobil s pohonem CNG. LNG pak patří mezi řidiči k takřka neznámým pojmům.
<h2>Aktuální vozový park</h2>
České domácnosti vlastní průměrně 1,55 vozu. V době nákupu automobilu volilo 70 % domácností ojetinu. Průměrné stáří aut v českých domácnostech je 13 let (14,5 roku uvádí statistika Svazu dovozců automobilů) a současná hodnota 70 % z nich je pod 100 000 korun. 66 % z nich má benzinový motor, 31 % naftový a 3 % LPG.
<figure id="attachment_43308" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43308" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-aktualni_vozovy_park.jpg" alt="" width="964" height="681" /><figcaption class="wp-caption-text">V současné době dosahuje podíl alternativních pohonů v českém vozovém parku pouhých 3 %. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h3>Nákup vozu</h3>
Nákup vozu v následujících 12 měsících plánuje čtvrtina řidičů, většina z nich (63 %) zvažuje nákup ojetiny, třetina (31 %) plánuje koupi nového vozu. Preferovaný je v 61 % benzinový pohon, ve 28 % naftový spalovací motor, LPG v 5 % případů. 3 % řidičů si plánuje pořídit automobil s hybridním pohonem, 2 % s CNG pohonem a pouze 0,4 % řidičů plánuje pořízení elektromobilu. Polovina těch, kdo plánují nákup vozu, hodlají koupit vůz do 200 tisíc Kč, druhá polovina je ochotna investovat více než 200 tisíc Kč. Jen 8 % dotázaných však hodlá utratit více než 500 tisíc Kč.
Více z výsledků <a href="http://marwick.cz/infografika-alternativni-pohony-kpmg.jpg" target="_blank" rel="noopener noreferrer">naleznete v infografice zde</a>
<h2>O průzkumu</h2>
Průzkum zpracovali společnosti KPMG Česká republika a agentura FOCUS. Průzkum probíhal online formou na reprezentativním vzorku lidí ve věku 18 a více let, kteří mají platný řidičský průkaz, řídí a mají k dispozici osobní či užitkový vůz. Velikost vzorku byla 993 respondentů.
<h3>O KPMG Česká republika</h3>
KPMG Česká republika zahájila svou činnost v roce 1990, v současné době má více než 900 zaměstnanců a kanceláře v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Ostravě. Společnost poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a práva. Jako součást celosvětové sítě poradenských společností může KPMG Česká republika využít znalosti a zkušenosti více než 174 tisíc odborníků, kteří působí ve 155 státech světa. 
 Nezávislé členské společnosti sítě KPMG jsou přidružené ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Každá členská společnost celosvětové sítě KPMG je právně samostatná a oddělená jednotka a tak se označuje.
Autor úvodní fotografie: Noya Fields @flickr.com

Infografika: 40 % Čechů by při nákupu auta volilo alternativní pohon. Nejdříve ale musí zlevnit

Evropská komise shledala, že připravovaný program na podporu výstavby dobíjecích stanic pro elektromobily a plnicích stanic pro vozidla na zemní plyn v České republice, <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-2501_en.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">je v souladu s pravidly EU pro státní podporu</a>. Dotace v rozsahu bezmála 1,2 miliardy Kč mají přispět k omezování emisí a plnění evropských cílů v této oblasti.
Program v průběhu následujících šesti let nabídne téměř 1,2 miliard Kč na výstavbu stovek veřejných plnicích a dobíjecích stanic pro vozidla využívající alternativní paliva, jakými jsou elektřina, stlačený zemní plyn (CNG), zkapalněný zemní plyn (LNG) nebo vodík). Stanice by měly pokrýt celou zemi, společnosti se o dotace budou moct ucházet v celkem čtyřech výzvách.
<blockquote>
„Český program je dalším dobrým příkladem toho, jak členské státy mohou přispět v boji proti globálnímu oteplování. Program podpoří alternativní paliva, omezí škodlivé automobilové emise a povzbudí spotřebitele a podniky k využívání zelenější dopravy, aniž by narušil konkurenci.“
Margrethe Vestagerová, komisařka pro hospodářskou soutěž
</blockquote>
Toto opatření bylo Komisí posouzeno v rámci Smlouvy o fungování Evropské unie, která členským zemím umožňuje podpořit rozvoj jistých ekonomických aktivit – v tomto případě zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí CO2, což je v souladu s energetickými a klimatickými cíli EU.
<h2>Dosažení klimatických cílů EU si vyžádá zásadní změny v dopravě</h2>
Dosažení klimatických cílů si podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vyžádá zásadní změny v dopravním sektoru. Zvyšující se podíl vozidel s elektrickým pohonem povede v Evropské unii ke značnému nárůstu poptávky po elektřině, kdy Podle odhadů EEA bude pro uspokojení zvýšené poptávky po elektrické energii dané nabíjením vozidel <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/eea-elektromobilita-si-eu-roku-2050-vyzada-150-gw-noveho-vykonu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nutno vybudovat 150 GW nového výkonu</a>.
Komise shledala dotační program za přiměřený, jelikož Česká republika prokázala, že je pomoc nezbytná pro rozvoj národní sítě v požadovaném tempu a hustotě. Toto opatření by rovněž mělo výrazně podpořit rozvoj vozidel využívajících alternativní paliva, a přispět tak ke společnému cíli omezování emisí a zvyšování kvality ovzduší.
Podle Komise příspěvek tohoto dotačního programu k environmentálním cílům EU převáží nad potenciálním narušením konkurence, které by mohlo být způsobeno podporou z veřejných finančních prostředků.