Domů
Elektrárny v Evropě
Novým zdrojům v EU vládne vítr, klasické mizí - ročenka 2015

Novým zdrojům v EU vládne vítr, klasické mizí - ročenka 2015

Rok 2015 byl v Evropě pro větrnou energetiku a OZE všeobecně úspěšným rokem. Z celkové sumy 29 GW nově instalovaného výkonu v zemích EU si OZE připsaly 22,3 GW. Lídrem zelených technologií v EU byla větrná energetika, která si za loňský rok připsala 12,8 GW nově instalovaného výkonu, z něhož téměř polovina připadá na Německo. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren zemí EU vzrostl vloni na 142 GW, ukazuje nedávno zveřejněná publikace EWEA (European Wind Energy Association).

V roce 2015 bylo největším trhem pro větrnou energetiku Německo. Nárůst instalovaného výkonu u našich západních sousedů dosáhl více než 6 GW, tedy ještě o 0,75 GW více než v roce 2014. Německo si tak s velkým přehledem zajistilo pozici nejsilnějšího evropského hráče na poli větrných elektráren.

Rozlohou i polohou srovnatelné Polsko se umístilo s velkým odstupem na druhé příčce v pořadí zemí dle nově instalovaného výkonu, který za rok 2015 v Polsku činil takřka 1,3 GW, což je přibližně pětina nově instalovaného výkonu v Německu.

Německo je větrným králem EU. Jeho instalovaný výkon je GW, za minulý rok vzrostl o GW. Zdroj: http://www.evwind.es/
Německo je větrným králem EU. Jeho instalovaný výkon je 45 GW, za minulý rok vzrostl o 6 GW. Zdroj: evwind.es

Dvě další země EU se v roce 2015 pohybovaly okolo hranice 1 GW nově instalovaného výkonu ve větrných zdrojích, jedná se o Francii a Velkou Británii. Francie zaznamenala vloni nárůst o 1073 MW. Británie, čtvrtá země v pořadí, s 975 MW nového výkonu ve větrných elektrárnách zaostala za Francií téměř o 100 MW.

Ze zemí mimo EU stojí za zmínku přírůstek instalovaného výkonu v Turecku, které během roku 2015 uvedlo do provozu větrné elektrárny o výkonu 956 MW.

Větrným skokanem roku je Litva, naopak nejvíce si pohoršilo Rumunsko

Jednoznačně největší meziroční nárůst zaznamenala Litva, která v roce 2014 nainstalovala 0,5 MW, kdežto v roce 2015 bylo v Litvě nainstalováno téměř 145 MW. Významný nárůst nově instalovaného výkonu byl zaznamenán také v Nizozemsku (175 MW/2014; 586 MW/2015) a v Polsku (444 MW/2014; 1266 MW/2015). Polsko ovšem rozvoj nových větrných elektráren legislativně omezuje tím, že zavádí minimální vzdálenosti od obydlí pro nové turbíny a jejich povinné zpoplatněné audity. Proto se v následujících letech očekává zpomalení růstu polského trhu, který byl donedávna označován za jeden z nejperspektivnějších v Evropě.

K výraznému zpomalení tempa růstu došlo v loňském roce v Rumunsku, kde byla uvedena do provozu méně než desetina výkonu v porovnání s rokem 2014 (354 MW/2014; 23 MW/ 2015). Rumunsko je zajímavou zemí z pohledu větrné energetiky i pro ČR, vzhledem k tomu, že více než 20 % instalovaného výkonu rumunských větrných elektráren provozuje skupina ČEZ.

O více než 50 % zpomalila růst instalovaného výkonu Velká Británie, která v roce 2014 nainstalovala 1923 MW, kdežto o rok později už to bylo pouze 975 MW.

 

Německo zůstává neohroženou větrnou supervelmocí

Pokud jde o absolutní čísla, tak evropským větrným králem zůstává Německo. Jeho celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách činil na konci roku 2015 úctyhodných 45 GW (z toho připadá na offshore větrné elektrárny 3 GW). Celkový instalovaný výkon německých větrných elektráren je více než dvojnásobný v porovnání s instalovaným výkonem všech elektráren v ČR. Instalovaný výkon španělský větrných elektráren již zhruba celkovému instalovanému výkonu ČR odpovídá. Španělsko je tak s 23 GW druhou zemí v pořadí celkového instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, ačkoliv v loňském roce neuvedlo do provozu jediný MW. V sektoru větrné energetiky v roce 2015 i přesto zanechalo Španělsko prostřednictvím společnosti Gamesa výraznou stopu. Společnost z Pyrenejského poloostrova v loňském roce dokázala prodat 3,18 GW výkonu ve větrných elektrárnách. Třetí a čtvrtou příčku si udržují Velká Británie a Francie. Velká Británie má z celkové sumy 13,6 GW instalovaného výkonu větrných elektráren 5,1 GW offshore. Instalovaný výkon francouzských větrných elektráren dosahuje 10,4 GW.

Vítr rostl nejvíce ze všech zdrojů v EU

V roce 2015 byl celkový nově instalovaný výkon všech typů elektráren v EU 29 GW, z čehož 12,8 GW (44,2 %) připadlo na vrub větrných elektráren. Druhým nejvíce rostoucím zdrojem v EU jsou fotovoltaické elektrárny, jež se podílely na nově instalovaném výkonu 8,5 GW (29,4 %).

Největší nárůst z klasických zdrojů zaznamenaly uhelné elektrárny. V státech unie byly v loňském roce spuštěny uhelné elektrárny s celkovým výkonem 4,7 GW (16,3 %). Uhelné elektrárny se v současnosti nejvíce budují v „zeleném“ Německu a v Polsku. Jen v samotném Polsku mají být v průběhu následujících čtyřech let uvedeny do provozu uhelné elektrárny o výkon 6,5 GW.

Nejvíce se vloni odstavovaly uhelné zdroje

Saldo instalovaného výkonu unijních uhelných elektráren je ovšem záporné, vzhledem k tomu, že vloni byly odstaveny uhelné elektrárny o výkonu více než 8 GW, což je největší odstavený výkon ze všech typů elektráren.

Posledním typem zdroje, který zaznamenal roční přírůstek výkonu více než 1 GW, byly plynové elektrárny s 1,9 GW. Provoz plynových elektráren závisí ve velké míře na ceně plynu a na lokalitě, ve které se nachází. Může tak docházet k situacím, jako například v Německu, kdy se v jedné části země uvádí plynová elektrárna do provozu a v jiné se zase jen pár let staré odstavují.

Stejně jako saldo uhelných elektráren je záporné i saldo výkonů plynových zdrojů, kterých bylo odstaveno 4,2 GW. V případě elektráren na kapalná fosilní paliva bylo vyřazeno 3,3 GW a instalovaný výkon jaderných zdrojů se zmenšil o 1,7 GW.

Soumrak ropy, uhlí a jádra v číslech

Za posledních 20 let dochází k proměně evropské energetiky, což dokládá bilance instalovaného a odstaveného výkonu jednotlivých zdrojů.

Největší rozvoj za poslední dvě dekády zaznamenaly větrné elektrárny (+137,5 GW), následovány plynovými (+120,5 GW) a fotovoltaickými (+95,4 GW). Naopak nejvíce ubylo zdrojů na kapalná fosilní paliva (-39,6 GW), uhelných elektráren (-32,6 GW) a jaderných (-11,8 GW).

Zdroj úvodní fotografie: Ray Dumas

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Mikeš
16. březen 2016, 11:48

Aha no ale když to sečtu tak mi to tak pěkně nevychází, vzniklo 353,4 GW nízko a bez emisních zdrojů ale zaniklo jen 84 GW ostatních, asi opravdu nevzrostla spotřeba o 269,4 GW, že? Jestli ony ty čísla o instalovaném výkonu nejsou trochu zavádějící.. možná by se hodilo je doplnit skutečně vyrobenou energií.

Jan Veselý
16. březen 2016, 12:00

Trochu zavádějící to je, ale taky je to dokumentace toho, proč jsou dnes tak nízké ceny silové elektřiny, je prostě brutální přebytek zdrojů a spotřeba stagnuje.

Konkrétní čísla o výrobě jsou třeb na webu ENTSO-E, ale je to jen tok přes přenosovou síť, tj. je to bez distribuované výroby a výroby pro samospotřebu.

Vladimír Wagner
16. březen 2016, 13:39

Vysvětlení je jednoduché. Německá cesta je, že na pokrytí potřebného výkonu mate místo jedné elektrárny hned tři. Fotovoltaickou, když svítí, ale nefouká. Větrnou, když fouká a nesvítí. No a také jinou, nezávislou na počasí, aby tyto dvě zálohovala. To je základní důvod toho zmiňovaného přebytku výkonu, který se tu objevil. Takže přebytek výkonu nemůže příliš klesat. Dalším dopadem je to, že fosilní zdroje musí běžet na nějaký výkon i v době, kdy ten výkon by v principu nebyl potřeba, ale nelze se bez tohoto zdroje obejít při regulaci sítě a vytváření horké zálohy. Takové fosilní zdroje, které běhají v podmínkách nepříliš pro ně vhodných ztrácejí účinnost a také se rychleji opotřebávají.

_smokiieee_
11. duben 2016, 15:01

ještě že jaderné reaktory žádné zálohy nepotřebují, jak jsme konec konců mohli nedávno vidět..

Milan Vaněček
9. březen 2016, 19:07

Ano, za posledních 20 let je to v Evropě soumrak pro jaderné a uhelné elektrárny. Čísla v posledních dvou větách článku hovoří jasně. Bohužel se to nepromítá do energetické koncepce České republiky.

Jan Veselý
9. březen 2016, 20:52

Výborně, Čínu mám, EU dnes vyřídil Tomáš Molek. Takže můj plán sfouknout do víkendu USA to skvěle doplní.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se