Domů
Elektřina
Financování prvního kabelu mezi Německem a Británií má zelenou. Výstavba by mohla začít již letos
Podmořské kabelové vedení NordLink. Zdroj: TenneT
Zdroj: TenneT

Financování prvního kabelu mezi Německem a Británií má zelenou. Výstavba by mohla začít již letos

Plánované podmořské kabelové propojení soustav Německa a Velké Británie se opět přiblížilo o krok blíže realizaci poté, co bylo dosaženo dohody ohledně financování tohoto projektu. Výstavba 1,4GW přeshraničního propojení s odhadovanými náklady téměř 3 miliard eur by tak mohla být zahájena již letos.

Rozvoj přenosových soustav v jednotlivých zemích Evropy, stejně tak jako přeshraničních vedení mezi nimi, je jedním z důležitých předpokladů pro optimální využívání obnovitelných zdrojů energie. V tomto ohledu by měl svým dílem přispět i projekt vůbec prvního přímého kabelového propojení mezi Německem a Velkou Británií.

Projekt NeuConnect má zajistit vybudování 725km vedení s přenosovou kapacitou 1,4 GW, díky čemuž se bude jednat o jedno z vůbec nejdelších podmořských přeshraničních vedení. Náklady na projekt jsou podle agentury Reuters odhadovány na zhruba 2,8 miliard eur.

Podle agentury Reuters bylo v tomto týdnu dosaženo dohody ohledně financování, která je klíčová pro zahájení výstavby vedení. K tomu by mohlo dojít již během letošního roku, jeho spuštění je plánováno do roku 2028. Intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů a elektrifikace je aktuálně jednou z priorit zemí v Evropě nejen kvůli jejich klimatickým závazkům, ale rovněž s ohledem na snahy snížit závislost na dovozu fosilních paliv.

"Putinova nelegální invaze na Ukrajinu ukazuje, že je důležitější než kdy jindy, abychom posilovali blízké energetické vztahy s evropskými partnery, kteří ustupují od využívání ruského plynu," uvedl britský ministr energetiky a klimatických změn Greg Hands.

Projekt bude spolufinancován řadou stran, včetně francouzské investiční skupiny Meridiam, německé Allianz Capital Partners či japonské Kansai Electric Power. Do financování má být rovněž zapojeno konsorcium více než 20 bank a finančních institucí, včetně Evropské investiční banky.

"Tento projekt je pro energetický přechod průlomovým, jelikož umožní efektivněji využít offshore větrné zdroje," řekla viceprezidentka Evropské investiční banky Ambroise Fayolleová.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(34)
Maly Jarda
22. červenec 2022, 13:57

Nějak to moc nechápu , co za elektřinu si tam budou posílat . Když fouká tak je v obou zemích elektřiny přebytek a když nefouká tak nedostatek.

Baton David
22. červenec 2022, 14:21

nejspíše se budou dělit o akumulaci (nebo maření energie se zápornou cenou) ale 1,4GW je jako malé šplouchnutí ve srovnání s výkony obou spojovaných soustav

hellokitty
22. červenec 2022, 14:40

to jako myslite, ze ked fouka tak fouka naraz na celej planete a ked nefouka, tak nefouka nikde na zemi? nenapadlo vam trebars, ze ked niekde nefouka, tak moze foukat o 100 km dalej?

Peter Zachara
22. červenec 2022, 17:43

nakreslil si si strasiaka a potom s nim bojujes. Pisal niekto o celom svete? Aha, pochopenie citaneho textu je problem.

Zbyněk Poisl
22. červenec 2022, 18:35

Podívej se na mapu, kde má větrné elektrárny GB a kde SRN. Obě lokality jsou závislé na stejném počasí ve stejné části Atlantiku.

Josef
22. červenec 2022, 20:41

pane Poisle, pohled na mapu doporučuji Vám. SRN má většinu VTE na pevnině, GB v pobřežních vodách severního moře. koukněte se třeba na windy.com jak teď v SRN nebo v GB fouká, propojení soustav je logický krok

Zbyněk Poisl
22. červenec 2022, 18:38

Je to energetický nesmysl, který ničemu nepomůže a bude to stát majlant. Jde jen o to, aby politici mohli říct, že dělají něco pro záchranu planety i lidstva!

Josef
22. červenec 2022, 20:43

na rozdíl od stavby JE má tento projekt zajištěné financování i návfratnost

Emil
22. červenec 2022, 20:56

Na to jste přišel jak a o které JE píšete?

Josef
22. červenec 2022, 21:01

o žádné, protože nemají financování a návratnost

Emil
22. červenec 2022, 21:10

A na to jste přišel jak?

Josef
22. červenec 2022, 21:17

upřesním, žádný nový projekt, ta agonie ve Finsku, Fra, nebo GB stačí

Emil
22. červenec 2022, 21:29

Tak to máte dost špatné informace. Nemusíme chodit daleko, např. nový blok v Dukovanech zajištěné financování i návratnost má. Byl kvůli tomu loni přijatý i nový zákon o přechodu k nízkoemisní energetice. Stejně tak mají zajištěnou návratnost i financování i další bloky v Evropě, třeba zrovna minulý týden schválila britská vláda financování dvou nových reaktorů v lokalitě Sizewell.

Emil
22. červenec 2022, 21:29

Tak to máte dost špatné informace. Nemusíme chodit daleko, např. nový blok v Dukovanech zajištěné financování i návratnost má. Byl kvůli tomu loni přijatý i nový zákon o přechodu k nízkoemisní energetice. Stejně tak mají zajištěnou návratnost i financování i další bloky v Evropě, třeba zrovna minulý týden schválila britská vláda financování dvou nových reaktorů v lokalitě Sizewell.

Josef
22. červenec 2022, 21:43

Dukovany potřebuji garantované úvěry a pokud nebude cena ele stačit tak to budou financovat občané takže tam ta návratnost je riziková, pokud vúbec nějaká je

Emil
22. červenec 2022, 21:55

Návratnost je zajištěná právě tím, že si stát dopředu koupí veškerou produkci té elektrárny minimálně do doby návratnosti investice, a ta cena za kterou si tu elektřinu koupí, je z dnešního pohledu hodně výhodná. Takže to není žádný důvod, proč by nemělo být zajištěné financování nebo návratnost, jak jste tvrdil.

Garance úvěru je výhodná především pro stát, protože díky té garanci bude mít tu elektřinu výrazně levnější než kdyby žádnou garanci neposkytl.

Josef
23. červenec 2022, 11:01

Ale pane Emile, na cenu elektřiny za 20 let bude mít stavba jednoho bloku JE vliv 0, cenu určí trh a burzy, stát nebude mít levnou elektřinu, protože stát jako takový mnoho nespotřebuje a pokud bude cena nízká, doplatí to právě ten stát, což jsme my, návratnost JE se snížila prudkým navýšením ceny ele vlivem války na UA, ale ceny na 23, 24 jsou již v projekci nížší. Nejsem proti JE, je to koncentrovany a stabilní zdroj, ale současná energetika již jde jinam než před 50ti lety, nehledě na fakt, že finální uskladnění odpadu je v trvalém úložišti, které bude zaplaceno z ceny ele, ale desítky tisíc let monitoringu, údržby atd v ceně rozhodně není

Emil
23. červenec 2022, 11:53

To jste opět na omylu, Josefe. Vliv jednoho bloku na cenu elektřiny nebude 0, doporučoval bych si nastudovat, o čem ten zákon o přechodu k nízkoemisní energetice je. Rozdíl mezi výkupní a tržní cenou se totiž bude podle tohoto zákona přímo promítat do účtů za elektřinu českým spotřebitelům, takže vliv na cenu elektřiny mít bude.

Pokud bude cena nízká, tak to sice doplatíme my, ale daleko pravděpodobnější je že levná nebude, a pak na tom naopak vyděláme my. Stát tímto tedy fixuje významné množství elektřiny pro české spotřebitele za rozumnou cenu, což většina spotřebitelů jistě ocení. Ceny elektřiny kam až trh vidí jsou stále v násobcích ceny elektřiny z nového jaderného bloku.

Současná energetika jde jinam než před 50ti lety, a proto je dnes potřeba stabilního nízkoemisního zdroje daleko větší než před 50ti lety.

Na potřebě trvalého hlubinného úložiště se novými bloky nic nemění, naopak se tím rozprostřou náklady na něj. Do ceny elektřiny se dnes promítá 55 Kč za MWh, což je cena která ani nestojí za řeč. Desítky tisíc let v něm není nic potřeba udržovat ani monitorovat, provoz úložiště se předpokládá 100 let, pak se celé definitivně uzavře a tím údržba končí. Dokud bude v provozu, bude prostředky na údržbu generovat původce odpadu tak jako dosud.

Josef
23. červenec 2022, 12:52

Pane Emile, prosím předveďte výpočtem může mít 1GW instalovaného výkonu vliv na cenu elektřiny v Čr, při celkové výrobě to budou jednotky Kč v Čr max (na megawathodinu)

Emil
23. červenec 2022, 13:35

1 GW vyrobí cca 7,5 TWh ročně, baseload na příští rok stojí 340 €/MWh, výkupní cena z nových Dukovan se uvádí do 70 €/MWh. Při cenách na příští rok je tedy rozdíl 270 €/MWh * 7,5 milionu MWh ~ 50 miliard Kč, které by se rozpočetly mezi spotřebitele. Příspěvek podporovaným zdrojům (POZE) loni z faktur spotřebitelů odčerpal celkem 16,2 miliardy Kč a projevuje se v MWh elektřiny částkou 495 Kč bez DPH. Tady je ta částka přibližně trojnásobná, ovšem s opačným znaménkem. Nejde tedy o jednotky Kč z MWh ani omylem, a to ani při nižších cenách než jsou ty současné.

Milan Vaněček
23. červenec 2022, 14:27

Dělat závěry z ceny elektřiny v době války na Ukrajině a argumentovat tím ve propěch jádra je opravdu nestoudné. Chraňte nás před lidmi jako je "PR agentura" Emil. Ti zřejmě by potřebovali válku na Ukrajině co nejdelší, asi nejlépe na 20 let, což je doba kdy začnou fungovat nové Dukovany, aby byla vidět užitečnost nové JE.

Pro Emila: tahle válka skončí určitě dříve, než se v Dukovanech prvně kopne do země.

Josef
23. červenec 2022, 14:36

Pane Emile,

base load se nepromítne do ceny elektřiny koncového spotřebitele tak jak uvádíte a navíc zkuste si tam doplnit ceny před válkou, nebo do ceny JE promítněte cenu peněz na výstavbu) během války nelze tam mít pouze jedno....

Emil
23. červenec 2022, 14:47

Vaněčku, já nedělám žádné závěry z ceny elektřiny v době války, já odpovídám Josefovi na jeho požadavek na výpočet. Dosazuji do něj aktuální ceny, jaké také jiné, že? Žádné lepší než ty aktuální nemáme. Každý si tam ale může dosadit cenu jakou uzná za vhodnou.

Josefe, proč bych si tam měl dosazovat ceny před válkou, když ty jsou definitivně pryč a cen energií před válkou, odrážející levná ruská fosilní paliva, už jen sotva kdy dosáhneme. Budoucí inflaci neznáme, ale ta zdraží úplně všechno, takže není až tak podstatná.

Josef
23. červenec 2022, 15:35

Emile, Vy mi z té otázky utíkáte. Nechtěl jsem po Vás inflaci, ale zvýšení úroků, což je fakt a do ceny JE se dostane (státní garance to nezmění) a také jsem Vás upozornil, že cena za base load není cena pro konečného spotřebitele

Emil
23. červenec 2022, 16:09

Josefe, v nejbližších sedmi letech se proinvestuje naprosté minimum z celkové částky, současná válka proto na výši úroků sotva bude mít nějaký vliv, takže to fakt není.

Poslední věta naznačuje, že jste ten mechanismus výkupu elektřiny z NJZ stále vůbec nepochopil. Cena za baseload není cena pro konečného spotřebitele, ale rozdíl mezi výkupní a tržní cenou se do té ceny pro konečného spotřebitele promítne. Čím vyšší bude tržní cena elektřiny, tím více stát na rozdílu mezi výkupní a tržní cenou získá, a o to více pak sníží cenu pro konečného spotřebitele.

Josef
23. červenec 2022, 18:35

Emile,

1 GW blok v JEDU je v dnešním instalovaném výkonu 4,5% takže vliv bude pod 500 kč na mWh, takže pod Kč na kWh,

Emil
23. červenec 2022, 19:00

Josefe, na tom, kolik je jeden blok EDU v dnešním instalovaném výkonu procent, absolutně nezáleží. Na cenu elektřiny nemá instalovaný výkon vůbec žádný vliv. Záleží jedině na množství vyrobené elektřiny a na rozdílu mezi výkupní a tržní cenou. Na ničem jiném.

Milan Vaněček
23. červenec 2022, 21:03

To je neuvěřitelně nestoudné, co se píše pod značkou Emil. To že kvazimonopolní výrobci a distributoři u nás pracují se ziskem přes 100% je výborné a "čím dražší elektřina tak tím víc prý může, zde ČEZ, prostřednictvím státu, dát spotřebitelům na pokrytí vysokých nákladů za elektřinu".

Tak nejdřív kvazimonopol typicky sebere třeba majiteli rodinného domu za elektřinu (včetně topení) přes 100 tisíc ročně (100-200 tisíc když už jim vypršela stará smlouva) a pak jim dá podporu cca 15 tisíc.

Diskuse zde již ztrácí smysl, místo odborných diskusí jen .....

Emil
23. červenec 2022, 21:51

1) "To že kvazimonopolní výrobci a distributoři u nás pracují se ziskem přes 100% je výborné" jsem nikde nepsal, značko Vaněček, tak mi to laskavě nepodsouvejte.

2) Odborných diskusí se tu dovolává někdo, kdo označuje výrobce a distributory za "kvazimonopolní", přitom distribuce je z principu monopol přirozený (dráty mohou vést jen jedny), zisky distributorů jsou přísně regulované a 100 % nedosahují ani omylem. Výroba elektřiny je naopak prostředí konkurenční a s monopolem nemá nic společného, protože evropské státy jsou relativně dobře propojené a tak čeští výrobci čelí konkurenci výrobců ze všech (nejen) okolních zemí. Na tomto trhu má ČEZ velmi malý podíl, takže cenu elektřiny prakticky nijak ovlivnit nemůže. O žádný monopol se tedy nejedná.

3) Řeč vůbec nebyla o současných zdrojích, z nichž "kupodivu" může ČEZ prodávat elektřinu za tržní cenu, u některých "se ziskem přes 100%", ale o novém jaderném zdroji, kde rozhodně žádný takový zisk mít nebude, a pokud takový zisk někdo bude mít, tak jedině český stát. Takže celý Vaněčkův příspěvek je tradičně úplně mimo.

Zbyněk Poisl
22. červenec 2022, 18:37

Doufám, že až se ten kabel šlusne, tak v kanálu nikdo nebude! Ryby vyplavou hore bruchom a lodě půjdou ke dnu! :-)))

sabi
22. červenec 2022, 19:18

Vždyť kabelem nic nepoteče, viz někde výše...:-)

Josef
22. červenec 2022, 20:42

ještě by tam byl žralok tak je po smrti (čelisti II), nedělejte bububububu

Richard Vacek
23. červenec 2022, 18:41

Snad to před dokončením nekrachne jako NS 2 na nějakém kulatém německém razítku.

Rejpal
23. červenec 2022, 23:18

Co se týče vlivu ceny nové JE na spotřebitele pak je jasné , že elektrárna bude mít velmi pozitivní vliv na cenu elektřiny jen by to chtělo postavit více takových bloků.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se