Emise skleníkových plynů v USA loni poklesly díky uzavírání uhelných elektráren
Emise skleníkových plynů z velkých průmyslových zdrojů se v USA v roce 2017 snížily o 2,7 %, uvedla vláda prezidenta Donalda Trumpa. Největší podíl na tom mají uzavřené uhelné elektrárny a přechod na výrobu elektrické energie spalováním zemního plynu. Pokles emisí byl strmější oproti roku 2016, kdy emise klesly o 2 %.
Andrew Wheeler, šéf vládní agentury pro ochranu životního prostředí EPA, uvedl, že federální předpisy nejsou nutné k tomu, aby docházelo ke snižování emisí skleníkových plyn. Údaje agentury EPA (Environmental Protection Agency) toto tvrzení potvrzují.
„Díky regulační reformě prezidenta Trumpa ekonomika vzkvétá, produkce elektrické energie roste a snižujeme emise skleníkových plynů z hlavních průmyslových zdrojů,“ uvedl Wheeler.
Wheeler však zdůraznil, že odstavování starých uhelných elektráren je neorganizované a příliš rychlé.
Spalování zemního plynu uvolňuje méně oxidu uhličitého než uhlí. Velké množství domácích zásob zemního plynu vedlo k hromadnému uzavírání uhelných elektráren. V roce 2017 byly odstaveny nebo přeměněny na zemní plyn uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 9 GW.
Podpora pro uhelné zdroje v případě ohrožení národní bezpečnosti
Americký ministr energetiky Rick Perry předložil v Bílém domě plán na podporu uhelných zdrojů pro případ, kdy by jejich odstavení mohlo ohrozit energetickou soběstačnost a tím i národní bezpečnost. Bílý dům prozatím na tento plán své stanovisko nevydal.
Koalice těžařů zemního plynu, obhájci spotřebitelů, provozovatelé sítí a investoři v oblasti obnovitelných zdrojů se postavili proti těmto dotacím. Návrh nezahrnuje pouze uhelné elektrárny, ale také jaderné zdroje.
V tomto roce se očekává, že odstavování uhelných elektráren bude pokračovat. Energetické společnosti plánují odstavit uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 14 GW.
Zdroj úvodní fotografie: Smithsonian.com
Mohlo by vás zajímat:
USA na rozdíl od EU plní Kjotský protokol, který ovšem neratifikovaly :)
Nu a ruku v ruce s poklesem domácí poptávky po uhlí roste americký export do Asie i Evropy .
Poptávka po americkém uhlí a plynu je v Asii momentálně tak vysoká, že americká vláda zvažuje poskytnutí kapacit amerických vojenských základen na západním pobřeží , od Aljašky až k San Diegu, k podpoře exportu paliv...
Kjótský protokol předepisuje 20% redukci emisí vzhledem k roku 1990, tj. z ~5 miliard tun na 4 miliardy tun v roce 2020. Předloňské emise ekvivalentu CO2 byly ~5.1 miliard tun. Takže ještě jeden takový úspěšný rok a dostanou se na na úroveň roku 1990. Cože plní?
To v EU, je úplně jiná situace. EU má splněno ~17-18% redukce emisí z 20% slíbených do roku 2020, tj. nic nesplnitelného.
A s tím uhlím je to tak, že byly úspěšně zablokovány snahy o stavbu uhelných přístavů na západním pobřeží USA. Státy jsou proti, lidi jsou proti. Nechtějí tam ten bordel a nechtějí podporovat uhelnou energetiku. Proto ten zoufalý nápad s využitím vojenských přístavů, když se hroutí domácí uhelná energetika, Trump přece kope uhlí :-)
A příště více názorů opřených o data.
Jejda tak fakta ?
Kjotský protokol vytvořený roku 1997 zavazoval snížení emisí o 5,2 procent proti stavu roku 1990 TEDY NE O 20 PROCENT JAK TVRDÍTE VY :)
Tahleta část už dávno vypršela, teď je relevantní dodatek, kde je cílový rok 2020 a tam je to pro vyspělé země -20% oproti roku 1990.
V USA klesají i daleko nebezpečnější jaderné emise, díky uzavírání jaderných elektráren. Jen bohužel již uvolněné jaderné emise zde budou dalších stovky tisíc let škodit.
Jen taková drobná poznámka, klesají ty emise, které jdou relativně snadno zjistit. Emise metanu z těžby břidlicových plynů naopak raketově rostou a svým dopadem nejspíš ty uhelné vyváží, minimálně na časové škále 20 let, kde má metan GWP 74. Jenom je nikdo neměří a nereportuje. Ale obsah metanu v atmosféře velmi rychle roste, poslední dobou výrazně rychleji než CO2, čímpak to asi bude? Takže s tím potleskem bych byl mnohem opatrnější.
Souhlas. Ještě dodám, že EPA za Obamy zpracovala legislativu omezující fugitivní z methanu. Za Trumpa šlo všechno tohle do kanálu, bohužel.
Kód je už hotový, kdyby náhodou.
O tomto jsem už také četl, problém je že přesné statistiky o únicích se blbě dohledávají. Otázka je ještě co všechno za ty úniky methanu může a nakolik jsou přímo způsobené těžbou. Dost často se píše o tajícím permafrostu a stádech skotu, kolik to představuje nevím.
Když se ale podívám na tento graf www. eea. europa. eu/data-and-maps/daviz/atmospheric-concentration-of-carbon-dioxide-3#tab-chart_5_filters=%7B%22rowFilters%22%3A%7B%7D%3B%22columnFilters%22%3A%7B%22pre_config_polutant%22%3A%5B%22CH4%20(ppb)%22%5D%7D%7D
tak nejprudší růst tam je asi od roku 1950 do roku 1990, celkem prudké je i období 1900 - 1950. Chělo by to ale nějaké lepší data na porovnání, naštěstí u zemního plynu je jakýsi poločas rozpadu, ale máte pravdu, není to moc dobré že to takto roste.
Ty grafy jsou moc zajímavé, nárust CO2 a N2O je markantní (ale je v škále ppb a ne ppm jako u CO2). Ale zajímavá je stagnace CH4 v době kdy se teprve naplno rozvinulo frakování, takže to asi nebude hlavní zdroj nárůstu metanu v atmosféře. Ten tající permafrost taky ne (neboť v dekádě největšího oteplování máme "stagnaci".
Jinak mě překvapilo že tak obrovský nárust CO2 od roku 1950 se tak nepatrně projevil v růstu globální teploty.
Zřejmě to vše bude velmi komplikované, chce to seriozní výzkum, bez politického aktivismu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se