Severské státy budou potřebovat o 75 % více elektřiny, aby dosáhly klimatické neutrality

DomůEmise CO2Severské státy budou potřebovat o 75 % více elektřiny, aby dosáhly klimatické neutrality

Podle studie, kterou si nechala zpracovat finská energetická společnost Fortum, budou muset severské státy vyrobit o 290 TWh elektrické energie více oproti nynějšímu stavu (o 75 %), aby byla uspokojena zvýšená poptávka po elektřině, která bude vyvolána požadavkem na klimatickou neutralitu severských států.

Nahrazování fosilních paliv

Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko usilují o to, aby byly nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrálními. To by si vyžádalo nahrazení fosilních paliv využívaných v domácnostech, dopravě a průmyslu bezuhlíkovými alternativami. Převážně by se dle předpokladů studie jednalo o náhradu elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie.

Aby se uspokojila nově vyvolaná poptávka po elektrické energii, předpokládá studie se zachováním stávajících vodních a jaderných elektráren v regionu. Dále pak studie odhaduje, že bude zapotřebí zvýšit instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie přibližně o 83 GW instalovaného výkonu.

Studie pracuje s předpokladem, že 70 % nového výkonu by mělo být v onshore větrných elektrárnách, 20 % v offshore větrných elektrárnách a zbývajících 10 % v solárních elektrárnách.

Přitom například v Norsku již tamní vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren.

„Studie vidí prostor ke snížení emisí jak napřímo skrze elektrifikaci, tak nepřímo skrze e-paliva vyprodukovaná za pomoci vodíku vyrobeného elektřinou [elektrolýzou vody],“ uvedla společnost Fortum.

Klimatická neutralita

Finsko plánuje stát se klimaticky neutrálním do roku 2035, Island do 2040, Švédsko do roku 2045 a Norsko a Dánsko do roku 2050.

Jak uvedl jeden z autorů studie, Sigurd Naess-Schmidt, největší výzvu bude představovat dekarbonizace těžké dopravy, zahrnující námořní a leteckou dopravu, a dále průmyslová odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl.

Novou bezemisní ocelárnu plánuje v Německu například společnost Thyssenkrupp, více zde.

Dekarbonizace těchto odvětví si vyžádá dle tvůrců studie zavedení nových technologií, jako je CCS (technologie na zachytávání a ukládání uhlíku), výrobu bezemisních paliv, jako je čistý (zelený) vodík, stejně jako zvýšené používání biopaliv.

Systém EU ETS

Studie se rovněž domnívá, že k těmto změnám by bylo zapotřebí stabilní ceny za povolenku CO₂, ideálně podpořenou její minimální cenou. Dle studie by tak byl více podpořen přechod na nefosilní paliva.

Cena za povolenku CO₂ je, zvláště pak v letošním roce ovlivněném COVID-19, značně volatilní. V březnu letošního roku se pohybovala cena povolenky okolo 15 EUR/t CO₂, v červenci pak byla cena nad 30 EUR/t CO₂, aktuálně se pohybuje okolo 28 EUR/t CO₂.

Vysoká volatila povolenky, vyvolaná také nejistotou ohledně budoucího nastavení systému EU ETS, znamená pro investory v energetickém sektoru zvýšení rizikovosti jejich investic.