Oborové asociace a zaměstnavatelské svazy mají i po vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení výtky k <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBFQBXP4C">novele</a> zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Vyplývá to z jejich vyjádření na dotaz ČTK. Vadí jim především nezařazení velkých solárních systémů do plánovaných aukcí a rozdílný přístup k jednotlivým zdrojům při kontrole takzvané překompenzace. Překladatel, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), aktuální verzi připravované novely hájí.
Resort už dříve uvedl, že překompenzace podpory může a mohla vzniknout především na základě kumulace podpory takzvané zelené elektřiny s jinou provozní nebo investiční podporou nebo nadhodnocením některé z položek výrobních nákladů, které jsou při výpočtu výše podpory zelené elektřiny zohledňovány. Po Česku ji požaduje Evropská komise v rámci uděleného souhlasu s podporou těchto zdrojů, takzvané notifikace. 
Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti u projektů POZE uvedených do provozu mezi roky 2006 až 2015, a to vždy po deseti letech provozu. Předmětem kontrol je posouzení takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), přičemž při překročení zákonem stanovené meze bude výrobna považována za pobírající nadměrnou podporu, která se zakazuje. Dokument uvádí, že kontrola se má celkem týkat asi 2700 větších zdrojů, z toho asi 1400 budou fotovoltaiky. Podle dřívějších informací tvoří tyto zdroje zhruba desetinu z celkového počtu zelených zdrojů čerpajících podporu. Tento omezený počet zdrojů však čerpá převážnou většinu vyplacené podpory zdrojům POZE.
Podle asociací je problém ve zdánlivém detailu, a to ve stanovení rozdílného IRR pro palivové zdroje (využívající biomasu a bioplyn) a nepalivové zdroje (fotovoltaické, větrné a malé vodní elektrárny). Zatímco u palivových zdrojů je stanovena na 10,6 procenta, u nepalivových zdrojů jen na 8,4 procenta. Nepalivový zdroj s IRR například deset procent tak bude označen jako překompenzovaný.
<blockquote>&#8222;Jsme přesvědčeni, že by měla být jedna hodnota IRR, tj. 10,6 procenta pro palivové i nepalivové zdroje elektřiny, neboť neexistuje věcná argumentace podporující rozdělení na dvě hodnoty IRR. Odlišné hodnoty IRR nevyplývají z žádného vnitrostátního či mezinárodního závazku,&#8220; uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Bohuslav Čížek.</blockquote>
Praxe jiných států podle něj ukazuje, že tato hodnota je akceptovatelná hodnota i z pohledu Evropské komise.
S tím však nesouhlasí náměstek MPO pro oblast energetiky René Neděla. Stanovení IRR podle něj vychází z dokumentu, který česká vláda schválila už před několika lety a který vycházel z tehdejší analýzy ministerstva. ČTK řekl, že ministerstvo naopak v současné době řeší dopis z Bruselu, kde Evropská komise naznačuje, že by naopak hodnot IRR mělo být ještě více. Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro upozornil, že v jiných členských státech EU dosahuje přijatelná míra návratnosti investic vložených do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů mnohdy ještě vyšších hodnot než je 10,6 procenta IRR. &#8222;Jde například o Velkou Británii, Slovinsko, Irsko a Chorvatsko,&#8220; uvedl.
Řada asociací včetně SP ČR, Svazu moderní energetiky nebo Solární asociace dlouhodobě kritizují také to, že MPO v novele nezařadila do plánovaných energetických aukcí velké solární zdroje. &#8222;Centrální bod naši kritiky je, že zákon nemá definovat, jaké zdroje se mají objevit v aukci, a které ne. Konkrétní podoby samotných aukcí stejně poté bude definovat vláda,&#8220; řekl ČTK šéf Solární asociace Jan Krčmář.
MPO navrhuje, aby v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Velké solární zdroje však chybí.
<blockquote>&#8222;V poslední době se objevují články, že během několika let bude fotovoltaika úplně konkurenceschopná. Na druhou stranu jednotliví zástupci asociací říkají &#8211; dejte nám provozní podporu. To jde přece proti sobě,&#8220; řekl ČTK náměstek Neděla.</blockquote>
To však Krčmář rozporuje. &#8222;Máme od bank signály, že by tím pádem na tyto projekty dávaly obtížně financování. Projekty by pak mohly skončit v šuplíku,&#8220; dodal. Podle Neděly bude materiál nyní projednán Legislativní radou vlády, následně ho dostane k schválení vláda.

Legislativa ČR

Asociace mají výtky k novele zákona o podporovaných zdrojích energie

Sněmovna zřejmě schválí novelu zákona o obchodování s emisními povolenkami, která kromě jiného zvyšuje pokuty za za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek. Někteří poslanci jejím prostřednictvím navrhují změnit určení peněz získaných z jejich prodeje. Mohly by směřovat například do postižených regionů nebo do dopravy. Předloha, která reaguje na změnu evropské směrnice, zavádí i další novinky, například modernizační fond. Fond má mimo jiné podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů.
Dva sněmovní výbory, hospodářský a pro životní prostředí, doporučily novelu schválit beze změny. Přesto se k ní sešly dvě desítky pozměňovacích návrhů.
Omluveného ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) dnes zastoupila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Řekla mimo jiné, že zákon dokázal nemožné, protože vytvořil kompromis mezi ochranou životního prostředí, podporou průmyslu a dopady na státní rozpočet. Kompromis podle ní vznikal těžce za náročných jednání. Vyjednaná rovnováha je křehká a pro výrazné změny v ní není prostor, uvedla.
Poslankyně ANO a karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová navrhuje, aby polovina peněz získaných z dražeb emisních povolenek směřovala do regionů, kde tyto emise vznikly. Na podporu tohoto záměru, tedy aby se peníze z povolenek vracely do míst jejich vzniku, letos dokonce vznikla petice. &#8222;Pokud odejde 2,5 miliardy z Karlovarského kraje, tak by se mělo 2,5 miliardy do Karlovarského kraje vrátit,&#8220; řekla poslankyně. Dohled nad penězi by podle ní mělo ministerstvo financí, které by schvalovalo jednotlivé projekty.
Součástí novely je i vznik takzvaného modernizačního fondu. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun. Mají se z něj investovat peníze například do snižování emisí nebo obnovitelných zdrojů energie. Poslanec ANO Jan Schiller navrhl, aby se při rozdělování peněz z fondu zvýhodňovaly projekty v regionech postižených těžbou uhlí. Jde o Ústecky, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. S obdobným návrhem, který by část výnosů pro tyto regiony přímo určil, přišli i Piráti. Chtějí navíc část peněz nasměrovat i do podpory bezemisních druhů dopravy.
Poslanec Pirátů Petr Třešnák navíc navrhuje, aby výnos z dražeb povolenek mohl směřovat i na podporu veřejné dopravy v elektrické trakci. Jan Zahradník (ODS) navrhuje, aby výnos z prodeje povolenek směřoval i na podporu kogenerační výroby elektřiny a tepla.
Nynější limit pokuty za přestupky u povolenek činí dva miliony korun, ale má se až zdesetinásobit. Ministerstvo uvádí, že při nákupu velkého množství povolenek se v současnosti firmám vyplatí spíš zaplatit pokutu než emise správně vykázat.

Poslanci chtějí měnit určení peněz z prodeje emisních povolenek

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá zcela nový energetický zákon, současné znění je už kvůli řadě novelizací značně nepřehledné. Věcný záměr by měl být předložen vládě v polovině roku 2020, následně na něj naváže příprava paragrafového znění. Na dnešním energetickém diskusním setkání v Praze to uvedl ředitel odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice MPO Antonín Beran. Současný energetický zákon z přelomu milénia byl novelizován více než dvacetkrát.
MPO před nástupem současného ministra Karla Havlíčka vložilo v listopadu loňského roku ještě za tehdejší ministryně Marty Novákové (oba za ANO) do připomínkového řízení novelu zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona. Některá oborová sdružení v posledních měsících upozorňovala, že úřad kvůli množství připomínek nestihl jejich vypořádání. Nakonec byla plánovaná novela rozdělena na dvě části.
<blockquote>&#8222;Vzhledem k naléhavosti a nutnosti řešit přednostně formální výtky Evropské komise k transpozici třetího energetického balíčku a mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství, přistoupilo MPO k rozdělení materie na dvě fáze a k omezení a zúžení rozsahu této předkládané novely energetického zákona na základní oblasti,&#8220; uvádí ministerstvo v dostupné předkládací zprávě materiálu ve veřejně dostupné knihovně připravované legislativy.</blockquote>
Novela tak primárně řeší pouze transpozici evropské legislativy.
Náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla dnes ČTK napsal, že připravovanou &#8222;malou&#8220; novelu energetického zákona předloží ministerstvo v rámci týdnů opětovně k projednání do Legislativní rady vlády, u novely o podporovaných zdrojích tak podle něj učiní o něco dřív. &#8222;Vlastní nový zákon bude trvat několik let. Do konce roku dáme harmonogram a teze, potom uděláme věcný návrh a až potom je zákon,&#8220; dodal.

Energetika v ČR

Ministerstvo průmyslu chystá zcela nový energetický zákon

Na půdě Národní rady Slovenska byla minulý týden schválena novela zákona o emisním obchodování, která mimo jiné zakotvuje základní pravidla pro čerpání z nově ustanoveného Modernizačního fondu vznikajícího na půdě Evropské unie. Zákon také pozměňuje pravidla pro hospodaření s výnosy z povolenek. Oproti české novelizaci zákona o obchodování s emisními povolenkami, který je v současnosti stále projednáván v Poslanecké sněmovně ČR, je slovenská novela podstatně minimalističtější.
Krom zakotvení pravidel pro Modernizační fond a úpravu pravidel pro užití výnosů z aukcí povolenek nepřináší slovenská novela pro provozovatele zařízení <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/" target="_blank" rel="noopener">v systému EU ETS</a> příliš mnoho změn. Jednou z těchto méně podstatných změn je například přesun definice dobrovolného účastníka systému EU ETS do základních ustanovení. Dobrovolný účastník se účastní systému obchodování s povolenkami, aniž by v jeho zařízení probíhala činnost uvedená v příloze zákona (český zákon tuto možnost nezakotvuje).
<h2>Značná část Modernizačního fondu pro výrobce elektřiny</h2>
Slovenský zákon zakotvuje Modernizační fond jako fond určený na podporu investicí, na modernizaci energetických systémů a zlepšování energetické účinnosti. Fond bude monetizovat 19 milionů povolenek, prostředky z nich budou určeny na energetické projekty, které nezahrnují spalování pevných fosilních paliv. 
Národní rada rovněž přijala pozměňovací návrh Petera Anatala, který navrhl zvýšení množství povolenek určených pro Modernizační fond (což fakticky zvýší množství prostředků v tomto fondu) o 30 % z celkového množství povolenek určených pro aukce (odpovídá asi 35 milionům povolenek). Prostředky z těchto povolenek přesunutých navíc do Modernizačního fondu jsou rezervovány pro výrobce elektřiny a tepla, kteří v zařízení nevykonávají jinou činnost než spalování paliv.
Česká republika upravuje v novele zákona č. 383/2012 Modernizační fond mnohem šířeji. Zakotvuje Radu Modernizačního fondu, která má rozhodovat o použití prostředků z fondu. Část Modernizačního fondu určená pro Česko bude obohacena o tzv. derogační povolenky (derogace, tedy povolenky určené pro výrobce elektřiny výměnou za investice, budou od roku 2021 zrušeny a nahrazeny Modernizačním fondem) a část povolenek, které byly určeny k dražbě. Český Modernizační fond alokuje během deseti let prostředky ve výši kolem 150 miliard korun na nízkouhlíkové projekty.
<h2>Veškeré výnosy z povolenek nepůjdou na klimatické účely</h2>
Slovenská novela ustanovuje, že minimálně 30 % výnosů z aukcí povolenek musí být směřováno do Environmentálního fondu (tedy 70 % může být rozpuštěno ve státním rozpočtu). Tyto prostředky pak mají být z 35 % určeny na financování projektů určených ke snižování emisí, zvyšování účinnosti, nahrazování fosilních zdrojů apod. 25 % prostředků se použije na kompenzace nepřímých nákladů na EU ETS, tedy energeticky náročných podniků, u kterých hrozí tzv. únik uhlíku.
Česká novela, pokud nebude modifikována pozměňovacími návrhy, snižuje účelové určení výnosů z dražeb povolenek ze 12 na 8 miliard korun (4 miliardy jsou určeny pro MŽP a 4 pro MPO). Zbytek výnosů, které celkově již nejspíš v tomto roce přesáhnou 12 miliard a v budoucnu budou nadále stoupat, poputuje do státního rozpočtu, odkud mohou být prostředky čerpány na jakékoli účely. Česko rovněž po vzoru Slovenska zavede kompenzace na nepřímé náklady pro energeticky náročná odvětví. Podrobnější pravidla budou stanovena nařízením vlády.

Emise CO2

Slovensko schválilo novelu zákona o obchodování s emisními povolenkami

Většina budov ústředních institucí typu ministerstev nebo státních úřadů nesplňuje požadavky na energetickou náročnost. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí obdrží vláda od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Podle dokumentu nevyhovuje požadavkům 586 budov z 771.
Sledovány jsou budovy 37 úřadů s energeticky vztažnou plochou větší než 250 metrů čtverečních o celkové ploše 2,4 milionu metrů čtverečních, přičemž zhruba 65 procent z toho nevyhovuje energeticky.
<blockquote>„V roce 2018 se realizovala energeticky úsporná opatření ve výši 142,2 milionu korun na 14 budovách ústředních institucí a 35 areálech Vězeňské služby ČR s výslednou úsporou energie v roce 2018 ve výši 2051 megawatthodin (MWh),“ píše ve zprávě MPO.</blockquote>
Většinou to podle něj byla opatření jako výměna oken, úprava obvodového pláště nebo výměna energetického zdroje či osvětlení.
Podle ministerstva se ale letos zájem úřadů o renovace zvýšil. „Konkrétně by se mělo jednat o 111 projektů, které plánuje realizovat 20 ústředních institucí ve výši 1,29 miliardy Kč na období 2019 až 2020 s předpokládanou úsporou ve výši 16.366 MWh,“ uvedlo ministerstvo. S financováním by podle něj měly pomoci Operační program Životní prostředí a program Nová Zelená úsporám. Potřebná zřejmě bude i zhruba půlmiliardová dotace ze státního rozpočtu.
MPO dodalo, že na základě provedené analýzy lze konstatovat, že pokud se plánované záměry uskuteční, splní Česko závazek směrnice Evropské unie. Brusel ukládá členským státům každoročně renovovat tři procenta podlahové plochy budov vládních institucí, případně zvolit alternativní scénář, který přinese stejné energetické úspory.
Počet a plocha objektů jednotlivých úřadů z hlediska energetické náročnosti:
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Instituce</td>
<td valign="middle">Počet objektů ve vlastnictví a užívání</td>
<td valign="middle">Počet vyhovujících objektů</td>
<td valign="middle">Energeticky vztažná plocha vyhovujících objektů [m2]</td>
<td valign="middle">Počet nevyhovujících objektů</td>
<td valign="middle">Energeticky vztažná plocha nevyhovujících objektů [m2]</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Česká národní banka</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">127.286</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Český báňský úřad</td>
<td valign="middle">5</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1235</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">9387</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Český statistický úřad</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">28.454</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">11.929</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Český telekomunikační úřad</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">10.504</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Český úřad zeměměřický a katastrální</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">775</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">25.034</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Energetický regulační úřad</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1975</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Kancelář veřejného ochránce práv</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">6880</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo dopravy</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">47.975</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo financí</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">62.121</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo kultury</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">12.165</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo obrany</td>
<td valign="middle">49</td>
<td valign="middle">14</td>
<td valign="middle">88.384</td>
<td valign="middle">35</td>
<td valign="middle">166.174</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo práce a sociálních věcí</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">36812</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo pro místní rozvoj</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">14.845</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">11.235</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo průmyslu a obchodu</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">52.212</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo spravedlnosti</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">41.822</td>
<td valign="middle">9</td>
<td valign="middle">33.745</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">8332</td>
<td valign="middle">6</td>
<td valign="middle">12.998</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo zahraničních věcí</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">400</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">56.123</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo zdravotnictví</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">17.974</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo zemědělství</td>
<td valign="middle">63</td>
<td valign="middle">47</td>
<td valign="middle">105.781</td>
<td valign="middle">16</td>
<td valign="middle">56.523</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo životního prostředí</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">17.015</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Národní bezpečnostní úřad</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">8973</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">5053</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Nejvyšší kontrolní úřad</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">3263</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Nejvyšší soud</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">12.496</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Nejvyšší správní soud</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">9939</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Nejvyšší státní zastupitelství</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">5532</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Poslanecká sněmovna PČR</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">11.353</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">48.717</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Senát PČR</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">33.591</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Správa státních hmotných rezerv</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">11.015</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Státní úřad inspekce práce</td>
<td valign="middle">14</td>
<td valign="middle">6</td>
<td valign="middle">12.030</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">10.031</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Státní úřad pro jadernou bezpečnost</td>
<td valign="middle">6</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">465</td>
<td valign="middle">5</td>
<td valign="middle">12.696</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad pro ochranu hospodářské soutěže</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">9627</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad pro ochranu osobních údajů</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">3612</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových</td>
<td valign="middle">56</td>
<td valign="middle">9</td>
<td valign="middle">18.395</td>
<td valign="middle">47</td>
<td valign="middle">143.836</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad průmyslového vlastnictví</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">10.769</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad vlády České republiky</td>
<td valign="middle">11</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">11</td>
<td valign="middle">34.452</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ústavní soud</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">17.308</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Vězeňská služba ČR</td>
<td valign="middle">447</td>
<td valign="middle">58</td>
<td valign="middle">153.432</td>
<td valign="middle">389</td>
<td valign="middle">754.228</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Celkem</td>
<td valign="middle">771</td>
<td valign="middle">185</td>
<td valign="middle">831.780</td>
<td valign="middle">586</td>
<td valign="middle">1,565.128</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: MPO

Většina budov úřadů nesplňuje požadavky na energetickou náročnost

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) považuje za nešťastné, že solární elektrárny nebyly zařazeny do plánovaných energetických aukcí. Uvedl to v dnešní tiskové zprávě. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nezařadilo velké fotovoltaické zdroje do připravovaných aukcí s odůvodněním, že se u nich nepočítá do budoucna s provozní podporou. Úřad už dříve sdělil, že preferuje podporu malých fotovoltaických zdrojů na střechách budov. Záměr ministerstva dlouhodobě kritizují také Solární asociace a Svaz moderní energetiky.
Se zavedením aukcí počítá připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona. MPO navrhuje, aby v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.
Svaz připomněl, že podle nedávného vyjádření Evropské komise musí Česko do roku 2030 navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové spotřebě minimálně na 23 procent, přitom dosud počítalo s nárůstem na 20,8 procenta. &#8222;Pro plnění českého cíle je třeba vybrat takové obnovitelné zdroje, které budou mít co nejmenší dopad na cenu energií pro firmy i občany,&#8220; uvedl dnes prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo průmyslu při tvorbě návrhu klimatického plánu nevycházelo u solární energetiky z reálného potenciálu, který odhadujeme jen na střechách budov a rodinných domků na téměř trojnásobek současného stavu, tedy 5,5 gigawattu,&#8220; řekla dnes ČTK výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková.</blockquote>
SP ČR poukázal na to, že technologie solárních elektráren v posledních letech výrazně zlevnila, a právě fotovoltaika v aukcích v mnoha státech EU vychází jako nejlevnější nový zdroj takzvané zelené elektřiny. Potenciál pro rozvoj fotovoltaických elektráren vidí SP ČR zejména na brownfieldech či výsypkách dolů, tedy plochách, které nemají alternativní zemědělské využití. Elektrárny na zemědělské půdě lze podle svazu navíc ze soutěže vyloučit v takzvaných technických podmínkách aukce. Svaz dodal, že o záležitosti s MPO nadále jedná.
Kontroverze v souvislosti s podporou fotovoltaických elektráren stále budí především takzvaný solární boom na přelomu desetiletí. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Stát v posledních letech každoročně přispívá z veřejných peněz dotací 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 340 miliard korun, loni to bylo 46,1 miliardy Kč.
rdo rot

Svaz průmyslu považuje za nešťastné nezařazení solárů do plánovaných  aukcí

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) využije v boji proti takzvaným energetickým šmejdům zákon o ochraně spotřebitele. Jeho novela by měla platit od začátku příštího roku. Počítá se například se snazším vypovídáním smluv. Na tiskové konferenci to dnes uvedla končící ministryně Marta Nováková (za ANO). Původně zamýšlená regulace prostřednictvím energetického zákona je podle ní příliš zdlouhavá. 
<blockquote>
&#8222;Takzvané energetické šmejdy v energetice je třeba zastavit. Vymezujeme se například vůči podomním aukcím energií od přeprodejců, triků s dárky, jako jsou například žárovky ´zdarma´, nebo vůči nepřiměřeným sankcím při odstoupení od smlouvy. Neakceptovatelné je pro nás vyvíjení agresivního nátlaku prodávajícím a veškeré jiné manipulativní a klamavé praktiky,&#8220; řekla Nováková.
</blockquote>
 Podle náměstka ministryně Reného Neděly novela například omezí maximální délku trvání smlouvy na dobu určitou mezi obchodníkem a spotřebitelem na 36 měsíců. Aktuálně není tato doba omezena vůbec. Po uplynutí 36 měsíců bude nově automaticky považována za smlouvu na dobu neurčitou. 
<blockquote>
&#8222;To spotřebiteli umožní snazší odstoupení,&#8220; podotkl Neděla.
</blockquote>
 Zákazník podle něj dále dostane možnost vypovědět smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením závazku kdykoli do 15. dne před uplynutím sjednané doby. 
<blockquote>
&#8222;Tento paragraf reaguje na praktiky, kdy dodavatelé záměrně nastavovali příliš krátké časové období, ve kterém mohli spotřebitelé projevit svou vůli neprodloužit smlouvu. Zákazník navíc bude mít právo bezplatně a bez sankce vypovědět smlouvu, pokud prokáže, že přestal odběrné místo užívat nebo tento nárok vznikl jiné fyzické či právnické osobě,&#8220; uvedl dále Neděla.
</blockquote>
 Další novinkou je zákaz sankcí plynoucích z automatického ukončení smluv. To podle Neděly míří na praxi, kdy prodejci zákazníkům vnucovali například LED žárovky a v případě vypovězení smlouvy o dodávkách energie požadovali za tyto takzvané dárky zdarma uhrazení sankcí. 
<figure id="attachement_2047" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/plynovy-kotel.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/plynovy-kotel.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Novela rovněž zavádí právo zákazníka na bezodkladné písemné vyhotovení smlouvy a na poskytnutí kopie smlouvy či souhrnu podstatných náležitostí smlouvy. Platnost plných mocí bude omezena pouze na šest měsíců. 
<blockquote>
&#8222;Nová pravidla však nejen posilují práva spotřebitelů, ale jejich cílem je také vymýtit energetické šmejdy jako takové. Osoba, která vykonává zprostředkovatelskou činnost, bude muset být zapsána v registru u Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a bude tak dohledatelná. Platí přitom u ní obdobná práva a povinnosti jako u držitelů licencí na obchod s elektřinou nebo plynem,&#8220; doplnil Neděla.
</blockquote>
 Osoby vykonávající zprostředkovatelskou činnost se budou muset zapsat do registru vedeného ERÚ do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Bez tohoto zápisu podle Neděly nebudou moci vykonávat zprostředkovatelskou činnost. 
 ERÚ přitom bude oprávněn v případě opakovaného, zvlášť závažného porušení právních předpisů souvisejících s činností zprostředkovatele provést výmaz osoby z registru. Opětovný zápis do registru přitom bude možný nejdříve po uplynutí lhůty 12 měsíců ode dne výmazu. 
 Česká obchodní inspekce (ČOI) loni získala 147 podnětů od občanů, ze kterých bylo 110 oprávněných. Ze 39 ukončených kontrol bylo u 34 zjištěno porušení zákona. Kromě toho ČOI v dané oblasti současně řešila dalších 248 mimosoudních sporů. ERÚ se v roce 2017 zabýval téměř 12.000 podáními spotřebitelů proti nekalým praktikám. 
<blockquote>
&#8222;Statistiky za loňský rok budou podobné. To je doslova masakr, když si uvědomíme, že oklamanými bývají zejména senioři, kteří jsou méně odolní a snadněji podléhají léčkám a účelovým slibům,&#8220; dodala Nováková.
</blockquote>

MPO využije v boji proti energetickým šmejdům novelu zákona o ochraně spotřebitele

Akumulace energie je v připravované novele energetického zákona ukotvena nedostatečně. Materiál sice nově obsahuje definici ukládání elektřiny, pokud však projde v aktuálním znění, bude rozvoj akumulačních zařízení v ČR nadále zásadně omezovat. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Vadí mu mimo jiné, že zařízení typu velkých baterií stále nemá být možné provozovat jako samostatná licencovaná energetická zařízení s vlastním připojením k přenosové soustavě.
<blockquote>
&#8222;Neexistuje riziko, že by schválení novely energetického zákona zahrnující licenci pro akumulaci mohlo nějak ohrozit provoz soustavy, ani zvýšit náklady na provoz. Zavedení licence také není spojeno se zavedením provozní podpory, výkupních cen či tarifů, které by bylo nutné hradit ze státního rozpočtu,&#8220; uvedl Fousek.
</blockquote>
Akumulace je nezbytná pro už schválený rozvoj obnovitelných zdrojů energie, dodal.
V případě obav z ohrožení provozu elektrizační soustavy v důsledku možného masivního rozvoje akumulace podle Fouska asociace navrhuje zavést autorizaci výstavby nových zařízení, která by umožnila rozvoj regulovat &#8211; množstevně i místně. Reakci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ČTK shání.
Fousek dále uvedl, že zájem o akumulační řešení roste.
<blockquote>
&#8222;Jen distribuční společnosti evidují desítky žádostí o instalaci úložišť elektřiny o celkovém výkonu převyšujícím 100 megawattů. Navíc naše asociace sdružuje téměř třicet renomovaných firem, institucí, asociací a univerzit. Další desítky firem vyčkávají, jestli se nám podaří překonat všudypřítomný odpor lobby takzvané tradiční energetiky,&#8220; řekl.
</blockquote>
<a href="https://bit.ly/2Bvs6gl" target="_blank" rel="noopener">Členy</a> asociace jsou například společnosti Siemens, innogy, ABB nebo Komerční banka, partnerem pak Vysoké učení technické v Brně nebo Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze.
Fousek potvrdil, že provozovatelé baterií by se do budoucna rádi stali účastníky trhu s takzvanými podpůrnými službami. Podpůrnými službami je možné regulovat rozdíl mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Dnes je kromě uhelných a plynových zdrojů zajišťují například přečerpávací vodní elektrárny.
<blockquote>
&#8222;Nejvíce se nástupu akumulace do služeb výkonové rovnováhy bojí teplárny a tradiční velké energetiky, pro které jsou podpůrné služby jedním z posledních zdrojů příjmů, které je drží nad vodou,&#8220; uvedl Fousek.
</blockquote>
<figure id="attachment_13409" style="width: 1170px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-13409 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/advantages_top_images.jpg" alt="Budoucnost skladování elektřiny v bateriích ve velkém měřítku je opět blíže." width="1170" height="548" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podotkl, že s vrcholnými představiteli velkých i malých tepláren v Česku i na Slovensku si vybudoval dobré vztahy.
<blockquote>
&#8222;Proto poslední, co bych chtěl, je zničit české teplárenství, na které podle mého názoru můžeme být právem hrdí. Teplárny v minulosti investovaly miliardy do ekologizace svých zdrojů. Na druhou stranu se ale nemůžou přímé nebo nepřímé dotace státu schovávat za podpůrné služby a umožnit tak některým tradičním mocným skupinám postavit si na tom svůj business,&#8220; dodal.
</blockquote>
Jaké skupiny konkrétně myslí, uvést nechtěl.
Podotkl, že ve většině okolních zemí je akumulace běžnou součástí sítě a s jejím rozvojem se počítá i do budoucna.
<blockquote>
&#8222;Nejvíce bateriových systémů využívají velké země jako je USA, Čína, Austrálie či Německo, kde v každé z nich celkový výkon dosahoval v roce 2018 mnoha stovek megawattů. Světové země se světě se předhání v ohlašování projektů, které dosahují stovek, dokonce i tisícovek megawatthodin (MWh),&#8220; uvedl.
&#8222;V Česku místo následování tohoto trendu řešíme nemožnost zapojení prvních tří bateriových systémů o výkonu jeden MW a kapacitě něco přes jednu MWh,&#8220; dodal.
</blockquote>
Připravované <a href="https://bit.ly/2I0lZpZ" target="_blank" rel="noopener">změny</a> energetického zákona by letos měla projednat vláda. MPO nyní vyhodnocuje připomínky z meziresortního řízení. Úřad v materiálu mimo jiné navrhuje, aby po roce 2021 v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Solární asociaci a Svazu moderní energetiky se nelíbí, že MPO do plánovaných aukcí nezařadilo velké solární systémy. Záměr kritizuje také Fousek.

Akumulace energie

Asociace: Akumulace energie není v připravované novele zákona dostatečně ukotvena

Vláda se na svém pondělním zasedání zabývala návrhem novely zákona o hospodaření s energií Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo se novelou snaží zhojit nedostatky předchozí úpravy, které jí vytkla Evropská komise. Zároveň zavádí nová pravidla pro plnění povinnosti zajistit minimální energetickou účinnost při změně stavby výrobny elektřiny či tepla. Vláda ale tuto část novely nakonec přijala se změnami.
Právě druhou část novely kritizují ekologické organizace, ve společné tiskové právě se proti ní ohradili především Hnutí DUHA a Greenpeace. Trnem v oku jim byla změna ustanovení, které říká, že minimum pro energetickou účinnost bude nově povinno plnit pouze zařízení, jehož modernizace má za následek změnu instalovaného výkonu. Starší výrobny, či zařízení, kterým se přestavbou instalovaný výkon nezmění, by povinnost zajistit alespoň toto minimum neměly. Dle organizací tak ministerstvo de facto podporuje prodlužování životnosti uhelných elektráren s nízkoúčinnou výrobou, kterých by se ale dle platných koncepčních dokumentů mělo postupně zbavovat, a brání rozvoji obnovitelných zdrojů.
<h2>Proti evropským cílům i SEK</h2>
Ustanovení je údajně přímo v rozporu se Státní energetickou koncepcí i cíli, ke kterým je Česká republika vázána v rámci Evropské unie (zvýšit energetickou účinnost o 32,5 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990). Státní energetická koncepce totiž předepisuje, že stát má znevýhodnit samostatnou výrobu elektřiny z hnědého uhlí v elektrárnách s obvyklou účinností 30 &#8211; 40 % a přednost ve využívání uhlí má dostat kombinovaná výroba elektřiny a tepla v teplárnách.
Novelou tak ministerstvo, dle ekologických organizací, jde přímo proti schválené koncepci. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom v minulosti samo deklarovalo, že pokud se bude spalovat uhlí, mělo by tomu být pouze s maximální účinností. Na novelu zákona reagovala i ekologická právní organizace Frank Bold.
<blockquote>
&#8222;Ministerstvo průmyslu a obchodu je vázáno Státní energetickou koncepcí, je proto alarmující, že postupuje přesně opačným způsobem, než který tento strategický dokument vyžaduje.&#8220; Laura Haiselová, právnička Frank Bold
</blockquote>
Vláda nakonec kontroverzní ustanovení z novely vyškrtla a novelizační zákon poslala dál se změnami. Ekologické organizace tento krok přivítaly.
První část novely, kterou bylo reagováno na výtky Evropské komise, zavádí povinnosti zveřejňovat na dobře přístupném a viditelném místě průkaz energetické náročnosti budovy. Ten musí být vystaven v budovách, do kterých má přístup veřejnost. Tuto povinnost vyplývající z evropské legislativy dosud Česká republika aplikovala a vymáhala nedostatečně.

Vláda odmítla novelu zákona, která by podpořila neúčinné elektrárny

Česká republika předloží Evropské komisi návrh Národního klimaticko-energetického plánu do konce ledna, ačkoli zatím nejsou vypořádány všechny připomínky. Při příchodu na dnešní jednání vlády to novinářům řekla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). Materiál se zabývá například energetickou účinností či rozvojem obnovitelných zdrojů. Podle Novákové musí ohledně plánu pokračovat celospolečenská diskuse, neboť materiál se týká budoucnosti české energetiky. Se zněním návrhu plánu, který dnes řešila vláda, nesouhlasí ekologové. 
 Plán po ČR vyžaduje Evropská unie. Obsahovat má závazky, jimiž chce Česko přispět k záměrům EU v energetice pro rok 2030. Nováková uvedla, že práce na plánu trvala zhruba rok. Původní termín předložení návrhu byl konec minulého roku, Česko si vyjednalo prodloužení lhůty o měsíc. 
<blockquote>
&#8222;Posíláme ten plán do Bruselu s tím, že pokračuje celospolečenská diskuse,&#8220; řekla Nováková s tím, že k materiálu resort obdržel přes 500 připomínek, které zatím nejsou vypořádány.
</blockquote>
<figure id="attachement_614" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/Wind-power_plant_group_of_Choshi-800x536.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/Wind-power_plant_group_of_Choshi-800x536.jpg" alt="Větrná elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 V Bruselu bude Česko dojednávat podmínky pro jednotlivé energetické oblasti. 
<blockquote>
&#8222;Máme nastavený cíl a my si v plánu určujeme, jestli a jak jsme schopni těch cílů dosáhnout. Je jich tam asi 15 pro jednotlivé oblasti,&#8220; doplnila ministryně.
</blockquote>
 Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nejde o hotový materiál. 
<blockquote>
&#8222;Rozhodně ještě dozná nějakých změn a vláda ho ve finální podobě bude schvalovat pravděpodobně až někdy v polovině roku,&#8220; řekl novinářům před jednáním vlády.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;My jako ministerstvo jsme k němu měli mnoho připomínek na mnoha stránkách, ty budou ještě postupně zapracovávány, stejně jako celá řada dalších subjektů,&#8220; poznamenal.
</blockquote>
 Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) ministerstvo v návrhu nezohledňuje potenciál České republiky. Například malé <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>fotovoltaické elektrárny</a> by se na základě strategie rozvíjely mnohem pomaleji, než by bylo možné, upozornila komora. 
<figure id="attachement_12798" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/alternative-21761_1280-800x533.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/alternative-21761_1280-800x533.jpg" alt="Fotovoltaická elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Také <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/'>větrné elektrárny</a> by podle návrhu přibývaly jen asi dvojnásobným tempem proti dnešku, kdy se podle KOZE dokončují jen připravené projekty z minulosti. Materiál také umožňuje velkým teplárnám z lesů a polí vysávat příliš velké množství <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasy</a>, uvádí komora.
Připomněla také, že plán počítá s cílem v roce 2030 pokrýt 20,8 procenta spotřeby energie obnovitelnými zdroji, podle ekologů by však měla země směřovat k 24 procentům. 
 Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády připomněl, že Evropský parlament loni schválil cíl pro rok 2030, podle kterého by měl podíl <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>energie z obnovitelných zdrojů</a> v EU vzrůst minimálně na 32 procent. 
<blockquote>
&#8222;Není jasně řečeno, jak to bude fungovat, nám se to nelíbí. My dnes jsme asi na 14,95 procenta a náš výhled je do roku 2030 asi 20,5 procenta,&#8220; řekl na tiskové konferenci.
</blockquote>
<figure id="attachement_19236" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/bioplynova-stanice-800x531.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/bioplynova-stanice-800x531.jpg" alt="Bioplynová stanice" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Hnutí Duha dnes uvedlo, že plán počítá s pokračující stagnací obnovitelných zdrojů, když například navrhuje zvýšit výrobu čisté elektřiny během příštích deseti let jen o deset procent proti současnosti.
Podle ekologů lze výrobu do roku 2030 zvýšit na dvojnásobek. Strategie podle Hnutí Duha vyhovuje pouze zástupcům části průmyslu a fosilní a jaderné energetiky, z hlediska řešení klimatických změn je nedostatečná a nevyhovuje ani obcím. 
 opm rdo rem jw mha