Evropská komise navrhuje zrušení zákazu prodeje nových vozů se spalovacími motory

Evropská komise chce upustit od dosavadního záměru zakázat od roku 2035 prodej nových vozů se spalovacími motory. Reaguje tím na silný tlak zejména z Německa. Zatímco část členských států a výrobců mluví o nutné flexibilitě, jiní varují před krokem zpět v ochraně klimatu a nejistotou pro výrobce elektromobilů. Evropští spotřebitelé se od spalovacích motorů odklánějí, nejčastěji však volí kompromis v podobě hybridů.

V rozhovoru vydaném na serveru Euroactiv na začátku prosince tisková mluvčí Evropské komise pro dopravu Anna-Kaisa Itkonenová potvrdila, že zákaz prodeje nových vozů se spalovacími motory od roku 2035 nadále platí. Přechod k bezemisní mobilitě má být klíčovým pro konkurenceschopnost Evropy.

V ostrém kontrastu s deklarovanou kontinuitou proto stojí návrh Evropské komise představený v rámci nového balíčku opatření pro automobilový průmysl v tomto týdnu. Místo původně stanovené absolutní bezemisní povinnosti v něm Komise upravuje cíl snížit emise CO₂ u nových osobních a lehkých užitkových vozidel do roku 2035 o 90 % oproti roku 2021. Zbývající emise by automobilky kompenzovaly například využíváním nízkouhlíkové oceli vyrobené v Evropě nebo používáním syntetických paliv a biopaliv z odpadních surovin.

Podle tiskové zprávy by tak díky tomu mohly hrát svou roli i po roce 2035 různé hybridní technologie. Explicitně jsou mezi ně zahrnuty vozy využívající prodlužovače dojezdu, hybridy s bateriemi, které asistují při rozjezdech a v nízkých rychlostech, a plug-in hybridy umožňující po nabití jízdu čistě na elektřinu i na vyšší desítky kilometrů.

Právě to je model, který prosazuje Německo v čele s kancléřem Fridrichem Merzem jako největší evropská automobilová ekonomika. Podle tamní vlády by ochránil pracovní místa v klíčovém průmyslu a umožnil dokončit přechod na bezemisní technologie bez ekonomických otřesů. Kromě Německa žádali o zmírnění zákazu také premiéři Bulharska, Maďarska, Itálie, Polska a Slovenska. K apelu na Komisi, o kterém informoval server Reuters, se přidala i Česká republika.

Větší flexibilita, více baterií, menší elektromobily a méně byrokracie

Pokud jde o cíle pro rok 2030 pro osobní automobily a dodávky, zavádí návrh  flexibilitu tím, že na období let 2030 až 2032 umožní využívat systému „banking & borrowing“. Ten povoluje výrobcům překročit limit v jednom roce, pokud je překročení vykompenzováno při dosažení vyšší než cílové hodnoty v jiném roce tohoto období. Dodatečná flexibilita je poskytnuta segmentu dodávek, kde je zavádění elektrických vozidel strukturálně obtížnější. Pro dodávky návrh cíle s emisemi CO₂ do roku 2030 snížil hodnotu z 50 % na 40 %.

Pro těžká vozidla Komise navrhuje úpravy emisních norem CO₂, které mají výrobcům usnadnit plnění stanovených cílů pro rok 2030. Stanovit povinné cíle pro podniková vozidla připadá na členské státy. Tento typ tvoří 60 % nových registrací osobních automobilů a až 90 % registrací dodávek v celé EU. Komise si od toho slibuje významný potenciál ovlivnit trh s bezemisními a nízkoemisními vozidly.

Následující dekádu budou moci výrobci automobilů využívat tzv. „superkredity“ . Nástroj má motivovat k uvádění většího počtu malých cenově dostupných elektrických vozidel vyrobených v Unii na trh. Místo aby se počítaly jako 1, bude jim přidělena hodnota 1,3 v rámci plnění cílů pro snižování emisí CO₂. 

Z hlediska kategorizace navrhuje Komise novou skupinu v rámci iniciativy „Small Affordable Cars“. Do ní spadají malá elektricky poháněná vozidla do délky 4,2 metru. Tento krok cílí na pomoc členským státům a místním orgánům při přípravě cílených pobídek, které podpoří poptávku po malých elektromobilech vyrobených v Evropě. Současně Komise upravuje a sjednocuje pravidla označování vozidel, aby spotřebitelé při nákupu získali jasné informace o jimi produkovaných emisích CO₂.

Finanční podpora v návrhu je zaměřena na domácí výrobu baterií prostřednictvím programu Battery Booster s rozpočtem 1,8 miliardy eur. Komise chce podpořit evropské výrobce bateriových článků prostřednictvím bezúročných půjček a podpořit inovace a koordinaci v rámci členských států.

Snížení administrativní zátěže v rámci návrhu má přinést podnikům úspory ve výši 706 milionů eur ročně.  Spolu s dalšími dosud předloženými opatřeními na zjednodušení Komise deklaruje úspory ve výši 14,3 miliardy eur ročně.

Rozumný kompromis nebo krok zpět?

Největší evropský výrobce automobilů podle objemu, společnost Volkswagen, výroby návrh zmírnění z Bruselu kvitoval.  

„Otevření trhu vozidlům se spalovacími motory při kompenzaci emisí je pragmatické a odpovídá tržním podmínkám,“ uvedl německý Volkswagen pro Reuters.

Firma považuje nové cíle v oblasti emisí CO₂  za „celkově rozumné z ekonomického hlediska“ a oceňuje podporu malých elektrických vozidel i flexibilnější cíle pro rok 2030.

Opačný pohled mají ekologické organizace. Upozorňují na ústupek na úkor ochrany klimatu a dlouhodobé stability investic do elektromobility. Dominic Phinn, vedoucí dopravy v neziskové organizaci Climate Group, uvedl, že tato opatření představují „tragické vítězství“ tradičního automobilového průmyslu nad elektromobily.

„Oslabení odklonu od benzinových a naftových motorů jde proti zájmům předních firem napříč Evropou, které investují miliardy do  elektrických vozidel a naléhavě potřebují stabilitu, již jim tento směr poskytuje,“ sdělil Reuters.

Preference elektromobilů u spotřebitelů rostou, vedou ale hybridy

Podle šetření Evropské investiční banky (EIB) realizovaného v letech 2021 až 2022 se dvě třetiny obyvatel Evropské unie (EU) chystaly pořídit si buď elektromobil nebo hybrid jako své další osobní vozidlo. Česká republika se mimochodem ukázala být jedinou z členských zemí, kde nadpoloviční většina dotazovaných plánovala naopak automobil se spalovacím motorem. 

Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) uvedla, že v roce 2022 činil v EU tržní podíl elektromobilů 12,1 %, hybridní automobily dosáhly podílu 22,6 % a plug-in hybridy 8,6 %. Vozidla na zemní plyn se podílela 0,2 %, zatímco kategorie ostatních pohonů představovala 2,8 %. Tradiční osobní automobily na benzín a naftu si i přes klesající trend udržely dominantní postavení. Dohromady tvořily 52,6 % všech prodaných vozidel. Situace se však změnila v posledním čtvrtletí roku, kdy je vozidla s alternativními pohony poprvé překonala. Jejich podíl na nových registracích dosáhl 53,1 %, což odpovídá více než 1,3 milionu prodaných vozů.

Letošní výsledky vozidel registrovaných na trhu v EU podle ACEA potvrzují rostoucí posun preferencí spotřebitelů k elektromobilům, avšak jsou to hybridní vozy, které se ukazují být nejoblíbenější volbou. Vozidla s čistě elektrickým pohonem se k září podílela 16,1 %, hybridní vozy podílem 34,7 % a plug-in hybridy podílem 9 %. Kategorie ostatní tvořila 3 %. Souhrnný podíl automobilů poháněných na benzin a naftu klesl na 37 %. O rok dříve byl ještě o 10 % vyšší. 

ČR: Rostoucí podíl elektromobilů nových i ojetých

Co se týče českých spotřebitelů, v září 2025 Centrum dopravního výzkumu (CDV) registrovalo 1 360 nových osobních elektromobilů, což představuje meziroční pokles o 7 %. Podle Jindřicha Friče, ředitele CDV, jev způsobil mimořádně silný závěr třetího čtvrtletí roku 2024. Výraznou roli sehrál totiž dotační program pro firmy vyčerpaný v říjnu. Jinak trh s bateriovými elektromobily v Česku nadále roste.

„Za prvních devět měsíců roku se registrace nových osobních vozidel zvýšily o více než 40 % a jejich tržní podíl dosáhl 5,6 %. Stejného podílu letos dosáhly i dovezené ojeté elektromobily, jejichž meziroční růst je dokonce ještě dynamičtější. Letošní vývoj potvrzuje, že elektromobilita se postupně stává dostupnější a zákazníci ji stále častěji vnímají jako reálnou alternativu k tradičním pohonům,“ uvedl Jindřich Frič.

Představený balíček opatření pro automobilový průmysl čeká ještě schvalování mezi členskými státy v rámci Rady EU a v Evropském parlamentu.