Od byrokracie k efektivitě: Evropská komise modernizuje uhlíkové clo

Evropská komise 26. února 2025 představila soubor návrhů zaměřených na zjednodušení pravidel EU v oblasti udržitelnosti a zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Součástí balíčku jsou také úpravy mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jejichž cílem je snížit administrativní zátěž a zvýšit efektivitu tohoto opatření, uvedla Komise ve svém tiskovém prohlášení.

Návrhy se zaměřují na reformu udržitelného finančního výkaznictví, due diligence v oblasti udržitelnosti, taxonomie EU, CBAM a investičních programů. Klíčovým cílem je vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí, které podpoří růst, inovace a investice. Mezi hlavní opatření patří snížení administrativních nákladů o 6,3 miliardy EUR ročně a uvolnění až 50 miliard EUR v dodatečných investicích.

Revize CBAM

První klimatické dovozní clo v rámci mechanismu Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) vstoupilo v platnost v říjnu 2023 a zavedlo povinnost vykazovat uhlíkové emise u emisně náročných produktů, jako jsou cement, železo, ocel, hliník, hnojiva, elektřina a vodík.

Jeho cílem je vyrovnat konkurenční podmínky mezi evropskými výrobci, kteří platí za emisní povolenky, a jejich zahraničními konkurenty. Průmyslové skupiny však upozorňují, že získávání nezbytných údajů od mezinárodních dodavatelů je složité a výrazně zvyšuje administrativní zátěž.

Evropská komise proto navrhla úpravy CBAM s cílem snížit byrokratickou náročnost a zvýšit efektivitu mechanismu. Klíčovou změnou je osvobození malých dovozců, kteří importují méně než 50 tun dotčeného zboží ročně. Toto opatření se dotkne přibližně 182 000 subjektů, což představuje 90 % všech dovozců, zatímco pokrytí emisí zůstane nad 99 %.

Pro větší podniky se zjednoduší pravidla, zejména v oblasti autorizace CBAM deklarantů. Firmy budou mít snazší výpočet vložených emisí a méně náročné požadavky na podávání zpráv, což sníží administrativní zátěž a zvýší efektivitu systému.

Další změny mají zabránit obcházení pravidel a zneužívání systému. Posílí se kontrolní mechanismy, aby bylo CBAM spravedlivější a účinnější. Úpravy zároveň připravují půdu pro rozšíření CBAM na další sektory v roce 2026.

Diskuze o jeho rozšíření probíhají i v kontextu jednání o novém sedmiletém rozpočtu EU a hledání financí na splacení dluhu o hodnoitě více než 300 miliard eur z období pandemie. Očekává se, že počátkem roku 2026 bude předložen legislativní návrh, který dále posílí účinnost a dosah CBAM v rámci evropské klimatické strategie.

„Dnes usnadňujeme podnikání v Evropě. Zjednodušením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích umožňujeme společnostem snížit svou uhlíkovou stopu, aniž by byla ohrožena jejich konkurenční výhoda. I když vyjímáme přibližně 90 % společností z hlášení CBAM, stále zajišťujeme zachycení více než 99 % emisí. Jedná se o první krok v širším přezkumu CBAM,“ řekl v tiskovém prohlášení Wopke Hoekstra, komisař pro klima, čisté nulové emise a čistý růst.

Zdroj EK: Wopke Hoekstra, komisař pro klima, čistou nulu a čistý růst

Reakce firem

Návrh na zjednodušení CBAM byl většinou analytiků a obchodníků přijat pozitivně, přičemž některé změny, zejména v oblasti CBAM certifikátů, byly označeny za převážně technické. Přesto kritici upozorňují, že zatímco úpravy mohou snížit okamžitou administrativní zátěž, nezmění celkovou finanční expozici podniků.

Firmy budou muset nadále pokrýt své emisní náklady za rok 2026, pouze se jejich plné vykázání posune do roku 2027, což dopad neodstraňuje, ale pouze odkládá píše server S&P Platts.

Menší dovozci ocení snížení byrokratické zátěže, avšak klíčovým problémem zůstává absence jasných uhlíkových benchmarků, což podnikům komplikuje plánování objednávek pro rok 2026. Bez těchto stanovených referenčních hodnot totiž nelze přesně vypočítat náklady na CBAM clo, což přispívá k nejistotě ohledně budoucích finančních závazků.

Proces stanovení CBAM benchmarků stále probíhá a dosud není jasné, kdy bude dokončen, přestože by měl být hotový do konce roku. Tyto benchmarky jsou klíčové pro výpočet konečné výše CBAM daně, protože určují nejlepší emisní intenzitu pro jednotlivé kategorie produktů. Výsledná daň pak bude stanovena na základě rozdílu mezi emisemi dováženého zboží a těmito referenčními hodnotami.

Zjednodušení pravidel pro udržitelnost a investice

Jednou z dalších klíčových změn je úprava pravidel pro podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD a taxonomie EU), která se nově zaměří pouze na největší společnosti. Tím se až 80 % firem vyhne této povinnosti.

Některé požadavky, například povinnost vykazování, se odkládají až do roku 2028. Současně se sníží administrativní zátěž díky omezení počtu hlášení a zavedení prahových hodnot pro vykazování, což usnadní firmám přístup k udržitelnému financování.

Úpravy se týkají také pravidel náležité péče podniků (due diligence) v oblasti udržitelnosti. Kontroly se nově zaměří pouze na přímé obchodní partnery a jejich frekvence se sníží z každoročního hodnocení na jednou za pět let. Zároveň se odstraní občanskoprávní odpovědnost na úrovni EU a ponechá se na rozhodnutí jednotlivých členských států. Největší společnosti navíc získají více času na adaptaci, protože povinnosti se posunou až na rok 2028.

Další reformy směřují k optimalizaci evropských investičních programů, jako je InvestEU, které mají podpořit inovace, zelené technologie a konkurenceschopnost evropských podniků prostřednictvím mobilizace soukromých i veřejných finančních prostředků