S&D chce prosadit navýšení cílů připravovaného nařízení o snížení emisí CO2 pro automobily na 40 %
Středně levicová socialistická a demokratická skupina (S&D) v Evropském parlamentu se připravuje na boj za evropské standardy v dopravě v roce 2030. Dle současného návrhu by se měly emise CO2 omezit o 30 % do roku 2030, S&D chce ale omezení o 40 % a změnu způsobu měření.
Zpravodajský portál EURACTIV informoval o plánu politické skupiny S&D. Kathleen Van Brempt, která je místopředsedkyní S&D skupiny a dohlíží na zákony spojené se změnou klimatu v Evropském parlamentu, již minulý týden mluvila o budoucím cíli pro emise automobilů.
„Celkové cíle jsou příliš slabé – musíme je posílit,“ prohlásila členka parlamentu Kathleen Van Brempt. „Pojďme nastavit 40 %.“
Kathleen Van Brempt slíbila, že se pokusí změnit návrh nařízení EU z listopadu minulého roku, který nastavuje snížení emisí CO2 pro automobily o 30 % v letech 2021 až 2030.
Změnit je potřeba i systém kalkulací
Členka Evropského parlamentu Van Brempt má zvlášť velký vliv ve skupině S&D díky své důležité roli ve skandálu Dieselgate z minulého roku. Navíc názory politické skupiny S&D na emisní limity pro automobily jsou důležité, protože se socialistům podařilo dosadit svou členku Miriam Dalli do vedoucí role pro vytváření parlamentních zpráv ohledně připravovaných nařízení EU.
Europoslankyně Van Brempt chce prosadit i jiné změny u připravovaného nařízení. Kromě navýšení cíle pro snížení emisí chce změnit i způsob kalkulace CO2 emisí pro automobily. Současný systém kalkulací emisí CO2 je založen na celkové hmotnosti vozidla. Dle Van Bremptové by se však systém měl radikálně změnit na „uhlíkovou stopu“, jak tomu je například v USA.
Změna z hmotnostního systému na systém uhlíkové stopy by měl podpořit zlehčování vozidel. Metoda měření emisí CO2 založená na uhlíkové stopě se obecně považuje za lepší metodu než současná metoda EU.
O změnu se EU pokusila již v roce 2008, ale neprošla přes silný odpor Německa. Změna systému by byla větší přítěží pro výrobce větších vozidel, což by znamenalo přítěž pro německé automobilky. Před deseti lety byla volba systému jedním z hlavních témat při tvorbě nařízení, nicméně v současné době se pozornost upíra spíše na jiné důležitější části připravovaného nařízení.
Zdroj úvodní fotografie: Wikimedia
Mohlo by vás zajímat:
Pokud se podívám na spotřebu dieselové oct I a III pak se za 20 let v praxi nic ve spotřebě nezměnilo. Benzíny jsou tom lépe o 12,5%. ( pokles spotřeby z 8 na 7 litrů). Samozřejmě papírové spotřeby klesají brutálně , ale o ty nejde. Pokud si někdo myslí, že motory mohou být ještě dnes v běžném provozu o mnoho účinnější a přitom ekologické , pak se mýlí. Ušetřit mohou pouze hybridy , kdy motor jede v optimálních otáčkách. Pokud projde nařízení o 40% úspoře emisí bude ho moci být dosaženo pouze tím ,že podstatná část prodeje automobilek přejde na el. mobily. Problém direktivního přístupu ovšem povede k tomu ,že porostou ceny nových vozů , spotřebitelé je přestanou kupovat a budou déle provozovat své staré vozy , takže ve výsledku bude ne jen větší spotřeba ropy , ale i horší ovzduší ve velkých městech a v okolí zatížených komunikací. Podle mého názoru na takové nařízení je třeba ještě alespoň 7 let počkat než se stabilizuje nabídka el. mobilů a trh baterií. Pak okolo roku 2025 je možné se pobavit jak třeba pomoci elektromobilům k většímu podílu na trhu , nicméně EV mají proti spalovacím motorům mnohé nevýhody zejména závislost na el. síti. Už jen z bezpečnostního hlediska je nutné , aby se prodávalo určité procento aut se spalovacím motorem.
Spalovací motory jako takové už bez radikálních inovací nemají moc prostor se zlepšovat. Jednou z možností je hybridizace pohonu, asi něco ve stylu posledního Priusu se 40-50 km dojezdem čistě na elektřinu. Další možností je snižování celkové energetické náročnosti jízdy auta. Takové ty tanečky s odlehčením auta, nižší valivým a aerodynamickým odporem.
Nedávno jsem zaznamenal článek o českém vynálezu - syntetické naftě. Tím, že je vyráběna z ethanolu a metanu(pamatuju-li si dobře), prakticky odpadají siřičité sloučeniny při spalování - má to iekoomický efekt, odsiřování ropy je celkem nákladní věc. Pokles neuhličitých emisí je přímo úměrný poměru "přírodní" a syntetické nafty, pokud jsou míchány. Dává to naději na jistý podíl nafty na trhu i v budoucnu, ale rozhodně je dobře, že nafta jako palivo bude používána čím dál tím méně.
Jak jsem psal před asi půlrokem, bez složitých výpočtů lze říci, že emise zlepší stará benzínová auta předělávat na LPG (aby se ušetřila šedá energie do nich již vložená), nová kupovat na CNG, hybridní i čisté elektrická (na cestu do práce po městě, dnes mít dvě auta v rodině je již celkem standardem). A LNG a vodík používat u větších dopravních prostředků jako jsou tahače a vlaky, kde jejich zajištění "pancéřováním"nemá dramatický vliv na nárůst hmotnosti soupravy.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se