Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německá ministryně Schulzová se zavázala bojovat proti prodlužování životnosti jaderných elektráren v zahraničí

Deset let po nehodě v jaderné elektrárně Fukušima, která přiměla Německo k potvrzení předchozího rozhodnutí o odklonu od jádra, zveřejnilo německé ministerstvo životního prostředí další kroky nezbytné ke snížení jaderného rizika. Zmiňovány jsou i kroky k ovlivnění využití jaderné energie v jiných zemích. Ministryně životního prostředí uvedla, že to, že by tato technologie mohla pomoci najít cestu ven z klimatické krize, je „mýtus“. Investice by dle ní místo toho měly směřovat do dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Deset let po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě trvá německá ministryně životního prostředí, Svenja Schulzová, na tom, že Německo nepovažuje jadernou energii za jednu z cest pro nízkouhlíkovou výrobu energie.

2. Německá meteorologická služba: Cíl omezení oteplení planety o max. 2 °C při dnešním trendu výrazně překročíme

Současné snahy o snížení celosvětových emisí skleníkových plynů nejsou dostatečné k tomu, aby omezily globální oteplování na 2 °C v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Současné údaje naznačují, že svět spíše směřuje k dosažení na konci století nárůstu průměrné teploty o 3 až 4 °C nad předindustriální průměr. Uvádí to Německá meteorologická služba, ta zároveň vysvětluje, jak je možné určit, zda jsou určité extrémní jevy spojeny se změnou klimatu způsobenou člověkem.

I přes globální koronavirovou pandemii, která způsobila útlum ekonomiky a sníženou mobilitu, se v roce 2020 koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře opět zvýšila. Nárůst pokračuje nekontrolovaně.

3. ČEZ vyhlásil výběrové řízení na dostavbu horkovodu z Temelína do Budějovic

ČEZ vyhlásil nové zadávací řízení na dostavbu horkovodu z Temelína do Českých Budějovic. ČTK to zjistila z věstníku veřejných zakázek. Po únorovém úpadku firmy Tenza, která horkovod stavěla od března 2019, zbývá dokončit 11 z 26 kilometrů. Nového dodavatele stavby za víc než 1,4 miliardy Kč chtějí energetici vybrat letos na podzim, řekl na dotaz ČTK temelínský mluvčí Marek Sviták.

Horkovod měl začít dodávat teplo do Českých Budějovic na přelomu loňského a letošního roku. Od konce loňského roku ale práce na projektu stojí.

4. Volkswagen v Evropě chystá šest továren na baterie pro elektromobily, uvažuje i o Česku

Německá automobilka Volkswagen plánuje mít do roku 2030 v Evropě šest továren na výrobu baterií a firma dnes uvedla, že jedna z nich by mohla stát v České republice. Součástí Volkswagenu je mladoboleslavská automobilka Škoda. Volkswagen si tak chce zajistit dostatečné dodávky pro své elektromobily a zároveň se připravit na konkurenční boj s ostatními výrobci elektrických aut, jako je například americká společnost Tesla.

Továrny Volkswagen postaví spolu s partnery a jejich kapacita bude 240 gigawatthodin ročně, uvedla firma na své dnešní prezentaci nazvané Power Day. Česká republika je jednou ze zvažovaných lokalit východoevropské továrny na baterie plánované na rok 2027. Možnými lokacemi pro tento závod je i Polsko a Slovensko, uvedl podle agentury Reuters člen představenstva Volkswagenu Thomas Schmall.

5. Evropské větrné elektrárny zaznamenaly minulý čtvrtek díky bouřlivému počasí rekordní výrobu

Minulý týden se nad velkou částí Evropy prohnalo bouřlivé počasí, které mělo za následek silný vítr. Zejména minulý čtvrtek byl ve znamení velmi příznivých podmínek pro výrobu elektřiny z větrných elektráren. Ty tak dosáhly vůbec nejvyšší denní výroby v historii.

V minulém týdnu dorazila nad evropský kontinent bouře Klaus, která se projevila zejména silným větrem. V řadě zemí tak během jednoho či dvou dnů násobně vzrostla výroba elektřiny ve větrných elektrárnách, které podle dat agregovaných asociací WindEurope dokázaly ve čtvrtek pokrýt 28,9 % poptávky po elektřině.

6. Seat, Iberdrola a španělská vláda sdílí vizi vytvořit ze Španělska evropské centrum elektromobility

Automobilka SEAT společně s energetickou společností Iberdrola plánuje přechod směrem k elektromobilitě. S podporou španělské vlády by tak i díky evropským fondům mohla v zemi vyrůst první továrna na baterie právě pro elektromobily. Španělsko jako druhý největší výrobce automobilů v Evropě tak má ambici stát se centrem elektromobility.

Největší španělská automobilka SEAT by mohla zahájit stavbu bateriových článků a modulů pro elektromobily ve svém výrobním závodě Martorell v rámci plánů na jeho transformaci. Případná továrna na baterie pro elektromobily by byla první ve Španělsku a Evropě by mohla přinést menší závislost na dovozu čínských baterií.

7. Anketa: Němci si chtějí auta na benzín a naftu nechat

Většina Němců je proti zákazu nových benzínových a naftových vozů. Zjistila to anketa institutu pro výzkum veřejného mínění Civey, kterou mu zadal berlínský deník Der Tagesspiegel. Pouze bezvýfuková auta by na trhu od roku 2030 rádi viděli němečtí Zelení.

Na otázku „Od kdy by se podle vašeho názoru měla přestat v Německu prodávat auta se spalovacím motorem?“ odpovědělo 55 procent z 2502 dotazovaných, že by takový časový limit neměl existovat.

8. Austrálie začala produkovat vodík pomocí technologie zplyňování uhlí

V jihoaustralském státě Victoria byla zprovozněna výrobna zkapalněného vodíku, jejíž ambicí je stát se největším vývozcem tohoto paliva na světě. Australsko-japonský projekt za 390 milionů USD je zaměřen na produkci vodíku z hnědého uhlí, jehož zásoby Austrálie nyní plánuje využívat jinak než doposud.

Austrálie patří mezi největší zásobárny a zároveň vývozce uhlí na světě a zároveň dominuje i globálnímu obchodu se zkapalněným zemním plynem. Dle tamního ministerstva pro energetiku je změna ve využívání uhlí součástí australské strategie k „ozelenění“ světové energetiky.

9. Čína zveřejnila nový pětiletý plán. Neobsahuje detailní environmentální ambice, jak se očekávalo

Čína v minulém týdnu schválila svůj čtrnáctý pětiletý plán. Ten v rozporu s mnohými očekáváními ovšem neobsahuje velké ambice v odklonu od fosilních zdrojů. Čína se sice zavázala k rozvoji čisté ekonomiky, ale plán neobsahuje dostatečné detaily, jak chce například klimatické neutrality do 2060 dosáhnout. Informoval o tom portál Euractiv.

Každých pět let si Čína stanovuje sociální a ekonomické cíle. Čtrnáctý plán byl velmi očekávaný, protože se jedná o první pětiletý plán od té doby, co Čína oznámila, že chce dosáhnout vrcholu svých emisí do roku 2030 a nulových čistých emisí do roku 2060. Čína je zodpovědná za více než čtvrtinu globálních emisí skleníkových plynů.

10. Čistý zisk ČEZ loni klesl o 9 miliard na 5,5 miliardy korun

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni meziročně klesl z předloňských 14,5 miliardy korun na 5,5 miliardy. Podle ČEZ za poklesem stály vyšší tvorba opravných položek kvůli prodeji rumunských aktiv, zhoršení podmínek pro uhelnou energetiku a zdražení emisních povolenek. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy ale čistý zisk naopak vzrostl o 21 procent na 22,8 miliardy. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Tržby skupiny stouply meziročně o čtyři procenta na 213,7 miliardy.

Provozní zisk ČEZ před odpisy (EBITDA) za rok 2020 oproti předchozímu roku stoupl o osm procent na 64,8 miliardy korun. Důvodem byl podle skupiny hlavně růst cen elektřiny díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu. Negativní dopady pandemie nemoci covid-19 skupina vyčíslila zhruba na tři miliardy korun. Podařilo se je podle ČEZ plně nahradit především vyššími zisky z obchodování a poklesem nákladů.

Téma

Než objednáte solární elektrárnu pro váš rodinný dům či firmu (2. díl)

aneb další díl minisérie o tom, nad čím je třeba se zamyslet před investicí do výstavby vlastní solární elektrárny. V předchozím článku byly naznačeny háčky skryté v nabídkách dodavatelů střešních fotovoltaických elektráren a základní fakta o množství elektřiny, které panely vyrobí a jejich účinnosti. Dnešní článek bude věnován mj. zamyšlení nad významem solárních tašek nebo nad smysluplností bateriových úložišť kombinovaných se střešní solární elektrárnou a také nad dalšími možnostmi akumulace.

Solární střešní tašky jsou dnešním hitem na sociálních sítích a v médiích, zejména zásluhou Elona Muska a jeho firmy TESLA. V reálu se však oproti klasickým solárním panelům používají velmi málo, a to především kvůli přibližně šestkrát vyšší ceně – 1 kWp vyjde asi na 50 tisíc korun, zatímco klasické solární panely pořídíte asi za 8 tisíc. Komplikací také může být to, že pro FV tašky neexistuje žádný standard. Pokud se vám tedy za 5 let po instalaci nějaká taška rozbije a nemáte v zásobě původní jako náhradní, stejný typ a rozměr již pravděpodobně neseženete.  Na druhou stranu, solární tašky mají i zásadní výhody:

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu