Top 10 událostí z energetiky za rok 2021

1. Rusko odmítá zvýšení dodávek plynu do Evropy

Mezinárodní Energetická Agentura (IEA) apeluje na ruskou vládu, aby zvýšila dodávky zemního plynu do Evropy. Rusko však odmítá žádosti vyhovět, i přes rekordně vysoké ceny zemního plynu na celém kontinentu. S informací přišel deník Guardian.

“Domníváme se, že pro zvýšení dostupnosti plynu v Evropě a přípravu evropských zásob na nadcházející zimní topné období by mohlo udělat Rusko více,” uvedla IEA, pravidelně provádějící kontrolu energetické politiky svých členských zemí. “Tato situace je příležitost pro Rusko upevnit svou pověst jakožto spolehlivého dodavatele pro evropský trh. Rusko své dlouhodobé smlouvy sice plní, ale jeho vývoz do Evropy od roku 2019 klesl,” dodává IEA.

2. Největší evropské ložisko zemního plynu se uzavírá, v posledním roce možná zvýší těžbu nad povolený limit

Na největším evropském ložisku zemního plynu možná v posledním roce běžného provozu vzroste těžba. Nizozemská vláda těžbu v plynárenském roce končícím posledním dnem září 2022 sice dříve omezila na 3,9 mld. metrů krychlových zemního plynu, ale možná bude nucena limit zvýšit. Přesto by těžba neměla překročit dvojnásobek plánované hodnoty.

Ložisko Groningen, které je největším ložiskem zemního plynu v Evropě a desátým největším na světě, vstoupilo do posledního roku regulérní těžby. Po září 2022 by již nemělo být v běžném provozu a do konce roku 2028 by mělo být v pohotovosti pouze při extrémních klimatických podmínkách.

3. Devět států EU nesouhlasí s úpravou vnitřního trhu kvůli cenám komodit, kterou navrhovala i ČR

Devět členských zemí Evropské unie vydalo v pondělí prohlášení, ve kterém se vymezují proti unáhleným zásahům do vnitřního trhu s elektřinou a plynem. Tyto členské státy, mezi které patří například Německo, Rakousko, Dánsko nebo Nizozemsko, se tak vymezily proti dřívějšímu prohlášení Francie, Španělska a také České republiky podporující zásah do fungování vnitřního trhu s energiemi.

Těsně před jednáním ministrů Evropské unie se rozhořel spor o to, jak zasáhnout proti vysokým cenám energie. Ty přidělávají členským státům starosti na cestě k obnově po koronavirové krizi a současně přispívají ke zvyšující se inflaci. Na půdě Evropské unie se proto má najít řešení, jak omezit dopady současné krize a posílit vnitřní trh, aby byl v budoucnu v obdobných situacích odolnější.

4. Francie neplánovaně odstaví další reaktory, elektřina kvůli tomu podstatně zdražuje i v ČR

Francouzská společnost EDF oznámila, že neplánovaně odstaví další dva své jaderné reaktory ve Francii. U dalších dvou pak odstávku prodloužila až do jarních měsíců. Na oznámení reagovaly prudkým poklesem ceny akcií společnosti, naopak ceny elektřiny na měsíc leden a rok 2022 v Evropě podstatně vzrostly.

Francouzský jaderný gigant řeší problémy na svých reaktorech v nejméně vhodnou chvíli. V okamžiku, kdy ceny elektřiny a jiných komodit v Evropě podstatně rostou, přispěla EDF s oznámením o neočekávaných odstávkách u obou reaktorů elektrárny Chooz a prodloužení odstávek na obou reaktorech elektrárny Civaux.

5. SMR jako cesta nahrazení uhlí v Polsku? Polské průmyslové podniky berou situaci do vlastních rukou

Polské průmyslové společnosti podepsaly dvě dohody s americkou společností NuScale a další dohodu s GE-Hitachi, na základě nichž prozkoumají možnosti nahrazení uhelných zdrojů malými modulárními reaktory. Po nečinnosti polské vlády ve věci odklonu od uhlí tak polské podniky berou situaci do vlastních rukou.

Polsko v uhelných elektrárnách vyrábí tři čtvrtiny elektrické energie a polovinu tepla dodávaného do teplárenských sítí a průmyslu a stále ještě neoznámilo plány na úplné ukončení využívání tohoto fosilního paliva. V posledních měsících vzal polský průmysl tuto otázku do vlastních rukou a projevuje stále větší zájem o jadernou energii.

6. Plynovodem TAP začal do Evropy proudit první plyn

Plynovod TAP 30. prosince 2020 začal do Evropy dodávat první zemní plyn. TAP je poslední součástí infrastruktury jižního plynového koridoru. Zemní plyn pochází z Ázerbájdžánu a do Evropy je dopravován mj. plynovodem TANAP přes Turecko až do jižní Itálie.

Výstavba plynovodu TAP trvala téměř 4 a půl roku a byla dokončena v říjnu 2020. V listopadu 2020 byl zahájen komerční provoz. Plynovod je již nyní schopen plného provozu, nicméně dle aktuální dohody se budou dodávky během 15 měsíců postupně zvyšovat ze 40 % až do maximální výše.

7. Evropský komisař pro klima: Zemní plyn nemá v EU téměř žádnou budoucnost

Na konferenci o plynárenství konané v minulém týdnu vystoupil evropský komisař pro klima Frans Timmermans s odvážným sdělením. Zástupce Komise uvedl, že v souvislosti s cílem úplné dekarbonizace do roku 2050 nemají fosilní paliva v Evropské unii budoucnost,  a dodal, že to platí i pro zemní plyn. Uvedl to server Euractiv.

Dominantním zdrojem energie a to včetně tepelné mají v nadcházejících letech být obnovitelné zdroje. Dle Timmermanse bude zemní plyn hrát v dlouhodobém horizontu pouze velmi okrajovou roli. Solární a offshore větrné zdroje budou v roce 2050 dodávat desetkrát více výkonu, dodal dále viceprezident Evropské komise odpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.

8. Platts: S rostoucím výkonem OZE bude sílit "kanibalizační" efekt na ceny elektřiny

Podíl obnovitelných zdrojů v elektroenergetickém mixu roste a jeho růst by měl v následujících letech ještě zrychlit s tím, jak budou evropské podniky a vlády tlačeny k plnění stále více ambiciózních dekarbonizačních cílů. V kombinaci s plánovaným postupným koncem provozních podpor bude přitom ekonomika těchto zdrojů stále více závislá na dosažených velkoobchodních cenách elektřiny. Ty však vlivem „kanibalizačního“ efektu v hodinách, kdy je produkce elektřiny z těchto zdrojů vysoká, často klesají hluboko pod baseloadové ceny. 

Platts očekává, že podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny v západní Evropě vzroste do roku 2030 na 47 % ze současných zhruba 23 %. Hlavním tahounem růstu výroby elektřiny z OZE by mělo být Německo, které plánuje do roku 2030 zvýšit instalovaný výkon solárních elektráren na 200 GW ze současných zhruba 55 GW a prudký růst očekává také ve větrné energetice.

9. Evropská přenosová soustava zažila v pátek nejzávažnější incident za posledních 14 let

Aktualizace 12. 1. 2021 19:19. Prozatím blíže nespecifikovaná událost v pátek 8. ledna způsobila, že na více než hodinu byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy. Obě oddělené části soustavy se musely vyrovnat s výraznou výkonovou nerovnováhou. O události informovalo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) ve své tiskové zprávě. V důsledku působení automatických opatření se situace během několika minut stabilizovala. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.

Příčinou rozdělení synchronní zóny bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska, uvedla ve své tiskové zprávě společnost ČEPS, provozovatel přenosové soustavy v ČR. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy s přebytkem výkonu krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz.

10. Německo by podle studie mohlo nainstalovat až 60 GW offshore větrných elektráren

Německo by mohlo podle studie od poradenské společnosti WindGuard nainstalovat až 60 GW offshore větrných elektráren. Podle vládních plánů má instalovaný výkon těchto zdrojů vzrůst ze současných 7,8 GW na 20 GW do roku 2030 a následně na 40 GW do roku 2040. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Potenciál pro výstavbu offshore větrných elektráren je podle společnosti WindGuard výrazně vyšší, než jaké jsou plány německé vlády na rozvoj těchto zdrojů v nejbližších 20 letech. Podle těch by se instalovaný výkon, který na konci loňského roku činil 7,8 GW, měl do roku 2030 navýšit na 20 GW a do roku 2040 následně na 40 GW.