Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Slovensko a Maďarsko odmítají alternativy: Chtějí ropu pouze od Lukoilu

Slovensko a Maďarsko se v posledních dnech snaží vyřešit problém s tranzitem ruské ropy přes území Ukrajiny. Obě země se v této věci obrátily na Evropskou komisi s naléhavým požadavkem o řešení problému. Komise na to reagovala návrhem alternativní trasy přepravy ropy, a to přes Chorvatsko,  na což Slovensko s Maďarskem odpověděly, že tato přímořská země je pro tranzit ropy nespolehlivá.

Dodávky od největšího ruského vývozce ropy Lukoil přes Ukrajinu byly zastaveny v červenci poté, co ukrajinské úřady zakázaly Lukoilu používat ropovod Družba, který spojuje Rusko s východní Evropou. Maďarsko a Slovensko na to reagovaly zasláním žádosti na Evropskou komisi, aby aktivně bránila bezpečnost jejich energetických dodávek.

2. Česko posiluje svoji nezávislost na ruské ropě, jaká je aktuální situace?

V posledních dnech se v médiích objevují informace o problémech s dodávkami ruské ropy do Maďarska a na Slovensko skrze jižní větev ropovodu Družba. Zároveň společnost MERO ČR přišla s oznámením o rozšíření kapacity Transalpského ropovodu (TAL).

Problémy s dodávkami ruské ropy do zmíněných zemí jsou důsledkem  kroků ukrajinské vlády, která v souladu se sankcemi zastavila tranzit ropy od společnosti Lukoil přes svoje území. To má výrazný dopad nejen na rafinérie v Maďarsku a Polsku, ale také právě na společnost Lukoil.

3. Nový LNG terminál na německé Rujáně je připraven, o jeho kapacitu ale není zájem

Německo má k dispozici další terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), o jeho služby však zřejmě zatím není zájem. Umístění terminálu na německém ostrově Rujána je relativně kontroverzní, kdy projekt vyvolal silný odpor místních. Německo si v posledních letech pronajalo několik plovoucích LNG terminálů (FSRU) pro posílení energetické bezpečnosti po přerušení dodávek ruského plynu.

Nový plovoucí terminál v přístavu Mukran na německém ostrově Rujána může zahájit komerční provoz. Podle tamní regionální veřejnoprávní stanice NDR nicméně chybí poptávka po kapacitě, uvedl server Clean Energy Wire. Projekt byl relativně kontroverzní, německá vláda dokonce musela po protestech místních pro terminál hledat nové místo. Původně měl být totiž realizován nedaleko přímořských lázní Sellin, nakonec však byla plavidla umístěna v přístavu Mukran.

4. Obnova reaktoru Bruce 3 byla dokončena v rekordním čase

Vyvezení reaktoru Bruce 3 bylo dokončeno před plánovaným termínem díky zkušenostem získaným z předchozích projektů. Odstranění kalandriových trubek během obnovy bylo ve srovnání s jinými reaktory designu CANDU dokončeno v rekordním čase.

Bruce 3 je druhým blokem, kde probíhá výměna hlavních komponent (Major Component Replacement – MCR). Tento proces zahrnuje odstranění a výměnu klíčových komponent reaktoru, včetně parogenerátorů, tlakových trubek, kalandriových trubek a podávacích trubek. Výsledkem generální údržby je prodloužení životnosti reaktoru o 30 až 35 let. Obnovou projde celkem šest reaktorů JE Bruce, které se nacházejí v kanadském Ontariu. První z nich, reaktor Bruce 6, byl znovu spuštěn do komerčního provozu v září minulého roku.

5. Šéf maďarské MOL: Nevidím důvod, proč bychom se měli zbavit ruské ropy

Dodávky ruské ropy do zemí střední Evropy jsou v posledních týdnech a dnech často skloňovaným tématem. Impulzem bylo zastavení přepravy ropy dodávané ruskou společností Lukoil ze strany Ukrajiny, a to z důvodu sankcí. Kromě maďarských politiků se k odběru ruské ropy nedávno vyjádřil i samotný šéf tamní společnosti MOL. Na nedávné konferenci se vyslovil, že nevidí důvod, proč by země měla ruskou ropu přestat odebírat.

Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jsou v Evropě aktuálně silným politickým tématem. Ukrajina nedávno zakázala přepravu ropy ruské společnosti Lukoil, a to s ohledem na uvalené sankce. Vládní zástupci Maďarska a Slovenska se proti tomuto kroku v posledních týdnech silně ohrazují. Do sporu se zapojila i Evropská komise, která jim navrhla využívání alternativní přepravní trasy přes Chorvatsko, to obě země nicméně odmítají.

6. Francie exportuje historicky nejvíce elektřiny, záporné ceny přesto přibývají

Čistý export elektřiny z Francie dosáhl v prvním pololetí letošního roku 42 TWh a pokud bude nastavený trend pokračovat, bude podle tamního provozovatele přenosové soustavy, společnosti RTE, pokořen historický rekord v ročním objemu exportované elektřiny z roku 2022. Informoval o tom zahraniční portál Montel.

Francie hlásí další rekord v oblasti vývozu elektrické energie. Zatímco v květnu byla zaznamenána nejvyšší měsíční hodnota exportu minimálně za posledních 12 let ve výši 9,2 TWh, aktuální zprávy hovoří o nejvyšším exportu za první pololetí. Ten činil 42 TWh, což je o téměř 30 TWh více než v prvním pololetí loňského roku.

7. Čína zahájila výstavbu dalších dvou jaderných bloků typu Hualong One

V Číně oficiálně zahájili výstavbu dalších dvou jaderných reaktorů. Jeden vyroste v elektrárně Ningde a další v elektrárně Shidaowan. Oba nové bloky využijí domácí jaderné technologie Hualong One s instalovaným výkonem 1150 MW. Do komerčního provozu mají nové reaktory vstoupit v roce 2029 a pomoci zemi s výrobou bezemisní elektřiny.

Hned dvě čínské společnosti China General Nuclear a China Huaneng na konci července oznámily, že zahájily práce na novém jaderném bloku. První lití betonu proběhlo dne 28. července na stavbě pátého bloku elektrárny Ningde a na prvním bloku elektrárny Shidaowan. Výstavbu obou bloků typu Hualong One, vždy společně s ještě jedním dalším sesterským blokem v každé elektrárně, schválili představitelé Číny loni v červenci.

8. Ceny energie a energetická politika nutí stále více německých firem uvažovat o přesunu výroby

Čtyři z deseti průmyslových podniků v Německu zvažují omezení výroby v zemi nebo přesun části svých výrobních kapacit mimo zemi kvůli nejistotě ohledně energetické politiky a vysokým cenám energie. Uvádí to průzkum Svazu německých průmyslových a obchodních komor (DIHK).

Přibližně 37 % z 3 000 dotázaných společností uvedlo, že uvažuje o omezení výroby nebo přesunu části svých výrobních kapacit do zahraničí. V roce 2023 to bylo 32 % a v roce 2022 21 %. V případě energeticky náročných společností uvažuje o zmíněných krocích 45 % dotázaných společností. U velkých společností s více než 500 zaměstnanci uvedlo 51 %, že by to mohla být jedna z možností.

9. Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín po pěti dnech vyrábí elektřinu

Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín znovu vyrábí elektřinu. Na sociální síti X to uvedl člen představenstva a ředitel jaderné divize ČEZ Bohdan Zronek. Druhý výrobní blok odpojili energetici od sítě 2. srpna. Důvodem původně neplánovaných prací bylo zvýšené chvění největšího českého turbosoustrojí, které se projevilo v červenci.

„Práce proběhly podle plánu a týkaly se především kontroly uložení turbíny v kluzných ložiscích. Proběhly v řádu hodin, nicméně zařízení bylo třeba nejprve vychladit a následně zahřát na teplotu, která umožnila obnovení výroby elektřiny. Aktuálně je výkon druhého bloku přibližně na 90 procentech, zvýšení na 100 procent předpokládáme ještě v průběhu dneška, vše se ale bude odvíjet od parametrů, které sledujeme,“ uvedl dnes dopoledne mluvčí jaderných elektráren Petr Šuleř.

10. Think tank: Německo musí více podpořit větrnou energetiku na moři

Offshore větrná energetika má být spolu s dalšími obnovitelnými zdroji jedním z pilířů německé transformace tamního energetického sektoru. Zájem o lokality u německého pobřeží je v posledních letech relativně silný, kdy developeři nově musí za lokality státu platit. Nedávné zkušenosti z jiných zemí, ve kterých docházelo k rušení již plánovaných projektů offshore větrných parků, mohou německé politiky znejistit. Německý think tank Agora Energiewende tak nyní podle serveru Clean Energy Wirepřichází s několika návrhy, jak rozvoj offshore větrné energetiky v Německu podpořit.

Německo si v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů stanovilo poměrně ambiciózní plány, nevyjímaje větrné parky na moři. Jen do konce současné dekády by země měla disponovat přinejmenším 30 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Ke konci loňského roku nicméně instalovaný výkon německých offshore větrných parků dosahoval 8,5 GW.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu