Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Jak si budoucí trh s elektřinou představuje EU? Ve hře je i cenová regulace výroby elektřiny

Evropská komise v úterý zveřejnila výzvu, ve které žádá o zpětnou vazbu k vybraným tématům návrhu změn uspořádání trhu s elektřinou. Zvažuje se přísnější cenová regulace výroby elektřiny nebo ponechání v platnosti některých opatření, která EU zavedla v reakci na energetickou krizi. První návrh nařízení má být zveřejněn již letos v březnu.

O nutnosti reformovat trh s elektřinou se v důsledku energetické krize mluví stále častěji (viz přehledné rozhovory na webu SeznamZprávy zde nebo zde). Kritičtí jsou k trhu opakovaně odborníci, kteří tvrdí, že současné nastavení trhu s elektřinou je dostačující pouze pro dobu hojnosti, tedy pro dobu charakterizovanou dostatkem výrobních zdrojů a komodit. Nyní, v době, kdy energetická krize opět mírně ustupuje, Evropská komise řeší, jak reformovat trh s elektřinou tak, aby se obdobná energetická krize již neopakovala.

2. Čína chce urychlit výstavbu svých uhelných elektráren, letos plánuje zprovoznit až 70 GW

V loňském roce uvedla Čína do provozu přibližně 40 GW instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách. Pro letošní rok je však cíl podstatně výše, a to 70 GW. Čína nicméně staví ve velkém také obnovitelné zdroje energie a jejich roční přírůstek má být co do instalovaného výkonu dokonce větší než v případě elektráren uhelných, jak uvádí Bloomberg.

V roce 2021 docházelo v některých oblastech v Číně k nedostatku elektrické energie v síti. Mnohé podniky proto musely nuceně omezit spotřebu elektřiny, a omezit tak svou výrobu. Tamní vládní představitelé proto rozhodli o tom, že Čína bude v následujících letech dále rozvíjet své uhelné portfolio elektráren, aby zajistila svou energetickou bezpečnost. Navýšeny tak byly i těžební plány.

3. ERÚ: Někteří dodavatelé vyhrožují odpojením energií v rozporu se zákonem

Někteří dodavatelé energií vyhrožují svým zákazníkům, že je odpojí od elektřiny či plynu už v případě, kdy neuhradí jednu zálohu. Na Energetický regulační úřad (ERÚ) se loni obrátily desítky takových spotřebitelů. Podle ERÚ může být jednání dodavatelů v rozporu se zákonem, dodavatelům hrozí několikamilionová pokuta. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. ERÚ neuvedl, kterých dodavatelů se zjištění týká, protože s nimi dosud vede sankční řízení.

ERÚ upozornil na to, že podle energetického zákona odpojení zákazníka musí předcházet opakované porušení platební povinnosti. „Odpojení odběrného místa by tak mělo hrozit až ve chvíli, kdy spotřebitel neuhradí přinejmenším dvě různé platby za energie, například dvě zálohy nebo jednu zálohu v kombinaci s nedoplatkem z vyúčtování či podobně,“ uvedl úřad. Dodavatel také musí zákazníka na každé pochybení nejprve upozornit a poskytnout mu přiměřenou lhůtu k úhradě dlužné částky. Podle ERÚ není možné, aby dodavatel druhou dlužnou platbu vytvářel účelově, například tím, že k neuhrazené záloze přidá poplatek za upomínku.

4. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v EU v roce 2021 vůbec poprvé meziročně klesl

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii (EU) dosáhl v roce 2021 hodnoty 21,8 %, což představuje meziroční pokles o 0,3 procentního bodu. Jedná se o vůbec první zaznamenaný meziroční pokles tohoto ukazatele, který patří mezi tři klíčové cíle EU v oblasti energetiky a klimatu. Informoval o tom Eurostat.

Eurostat v tiskové zprávě upozornil, že podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie dosažený v roce 2021 je hluboko pod aktuálně platným cílem pro rok 2030 ve výši 32 %. Evropská komise navíc již v roce 2021 navrhla navýšení tohoto cíle na 40 % a plán RePowerEU reagující na energetickou krizi vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu dokonce hovoří o hodnotě 45 %.

5. Německo zvedlo maximální ceny v aukcích pro pozemní fotovoltaiky. Chce tak řešit nedostatek projektů

Německo v posledních měsících trápí značný nedostatek projektů v aukcích na podporu výstavby obnovitelných zdrojů, což ohrožuje dosažení cílů země ohledně jejich rozvoje. Jednou z příčin totiž byla nemožnost tamního regulátora výrazně navýšit maximální ceny v aukcích, které by tak dokázaly reflektovat růst nákladů na výstavbu a provoz těchto zdrojů. Od konce loňského roku nicméně ceny mohou být navýšeny více, čehož regulátor nyní využil i v případě aukcí pro solární elektrárny na volných plochách.

Německo se sice již několik let potýká s nedostatkem projektů v aukcích pro onshore větrné elektrárny, v uplynulém roce se však tato negativní situace začala přelívat i do aukcí pro solární elektrárny na střechách, ale také i na volných plochách.

6. Evropská komise žaluje Slovensko kvůli obnovitelným zdrojům energie a skládkám

Brusel 26. ledna (zpravodaj ČTK) – Evropská komise dnes zažalovala Slovensko a Bulharsko kvůli tomu, že podle ní neplní pravidla spojená se zaváděním obnovitelných zdrojů energie. Oba státy dosud nepřevedly do svého práva unijní směrnici, která stanovuje podmínky rozvoje obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny, vytápění, klimatizaci či dopravě. Komise požádala Soudní dvůr EU, aby oběma státům vyměřil pokuty, pokud se pravidlům nepodřídí. Slovensko čelí i další žalobě kvůli tomu, že neuzavřelo několik skládek podle požadavků jiné unijní normy.

Evropský blok se v roce 2018 shodl na směrnici, která stanovuje k roku 2030 celounijní podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie na 32 procent. Jejím cílem je také zjednodušit administrativu pro zavádění ekologicky šetrných zdrojů a zajistit jejich cenovou výhodnost.

7. Těžaři: Sankce vůči Rusku udrží ceny uhlí vysoko i v letošním roce

Sankce západních zemí vůči Rusku kvůli jeho agresi na Ukrajině udrží ceny uhlí v letošním roce na vysoké úrovni, a to navzdory zlepšující se nabídce, předpokládá australská těžařská společnost Whitehaven. Švýcarská UBS vidí situaci podobně a predikuje, že vysoké ceny uhlí vydrží ještě dva až tři roky. Ze zvýšené poptávky po uhlí se těší i české společnosti.

Rusko, jak udává zahraniční portál Montel, je třetím největším exportérem uhlí na světě. Před vypuknutím války na Ukrajině mnoho zemí EU spoléhalo na dodávky uhlí právě z Ruska. Jednou z nejvíce závislých zemí bylo Německo, a to rovnou z 50 %.

8. Bulharská energetická strategie: Čtyři nové reaktory, OZE a konec uhlí v roce 2038

Nově představená bulharská energetická strategie do roku 2053 cílí na zachování svého exportního zaměření při dekarbonizaci sektoru. Země počítá se čtyřmi novými jadernými reaktory, rozvojem fotovoltaiky, větru a bateriových úložišť. Naopak uhlí plánuje Bulharsko využívat do roku 2030 s následným úplným útlumem do roku 2038.

Bulharská tisková agentura (BTA) zveřejnila podrobnosti energetické strategie státu do roku 2053. Hlavním cílem Bulharska je zůstat lídrem ve výrobě a exportu elektřiny v regionu. V minulém roce země vyvezla přes 12 TWh elektřiny. Dále se pak zaměřuje na dekarbonizaci energetického sektoru, tedy rozvoj jaderné energetiky, OZE a naopak útlum fosilních paliv.

9. Montel: Rusko možná obchází zákaz dovozu biomasy do EU skrz Turecko

Od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině byla na Rusko nejen ze strany EU uvalena již řada sankcí, které mimo jiné cílí na energetické produkty. Kromě zákazu dovozu uhlí a surové ropy po moři EU rovněž zavedla i jiné sankce, které se však nedostaly do popředí pozornosti. Jednou z nich je i zákaz dovozu dřevěných pelet a dřeva. Podle serveru Montel se však ukazuje, že by si ruské pelety mohly nacházet svou cestu do EU skrz Turecko.

Vývoz energetických komodit je tradičně jedním z pilířů ekonomiky Ruska, a také jedním z cílů sankcí uvalených za zemi v souvislosti s vedením války na Ukrajině. V dubnu loňského roku EU zavedla embargo na dovoz z Ruska také v případě dřevěných pelet, které následně podle serveru Montel začaly místo do EU proudit do Turecka.

10. Provozovatel plynovodů OGE: Německo musí urychlit revizi své vodíkové strategie

Německo musí podle tamního největšího provozovatele plynovodů, společnosti Open Grid Europe (OGE), zrychlit revizi své vodíkové strategie, aby mohli jednotliví provozovatelé plynovodů realizovat do konce této dekády potřebné investice. Informoval o tom zahraniční server Reuters.

Podle německé vodíkové strategie, která byla představena v polovině roku 2020, má Německo vybudovat elektrolyzéry pro produkci takzvaného zeleného vodíku o celkovém příkonu 5 GW do roku 2030 a nsáledně dalších 5 GW do roku 2040. Domácí výroba vodíku má doplnit dovoz této suroviny ze zahraničí.

Téma

Zájem energetických společností o Egypt roste. Dodávky plynu do EU mohou posílit energetickou bezpečnost

Východní Středomoří se po několika významných objevech stalo horkým místem pro rozvoj nových nalezišť zemního plynu. Italská ropná a plynárenská společnost Eni oznámila na počátku roku nový objev u egyptského pobřeží. Rozvojové aktivity plánuje v Egyptě i konkurenční britská společnost British Petroleum a američtí giganti Chevron a Exxon Mobil.

Průzkumný vrt Nargis-1 společnosti Eni byl proveden v koncesní oblasti, kterou společnost sdílí s americkou společností Chevron. Obě společnosti jsou provozovatelem průzkumného projektu se 45% podílem. Zbylých 10 % drží egyptská státní společnost Tharwa Petroleum company.

Výroba paliva z odpadů nebude zlatý důl. To je lichá představa, říká odborník na odpady

Běžná praxe ukládání většiny odpadu na skládku má za pár let skončit. Obce, odpadové firmy a energetici společně hledají jiné cesty, jak odstranit to, co nejde recyklovat. „Odpad z černých popelnic se bude hodit spíš pro palivo pro fluidní kotle tepláren, protože má nižší výhřevnost,“ říká Jakub Kos ze společnosti FCC Environment.

Jednou z hlavních možností, co dělat s takovým odpadem, je přeměnit ho na tepelnou energii. I při spalování ovšem záleží na tom, co se spaluje a jakým způsobem. „Pro spálení v zařízení na energetické využití odpadu nejsou velké nároky na kvalitu odpadu. Provozovatel cementárny nebo fluidního kotle požaduje odpad předupravený drcením a tříděním,“ nastiňuje možnosti energetického využití odpadu Jakub Kos, vedoucí oddělení technických projektů společnosti FCC Environment. Ta je součástí nadnárodní skupiny FCC, která zajišťuje v Česku služby odpadového hospodářství pro 1,2 milionu obyvatel. Kromě toho vyrábí pro cementárny palivo z odpadu už ve třech závodech – v Úholičkách severozápadně od Prahy, v Brně a nejnověji v Lovosicích.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu