
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Jak si budoucí trh s elektřinou představuje EU? Ve hře je i cenová regulace výroby elektřiny

O nutnosti reformovat trh s elektřinou se v důsledku energetické krize mluví stále častěji (viz přehledné rozhovory na webu SeznamZprávy zde nebo zde). Kritičtí jsou k trhu opakovaně odborníci, kteří tvrdí, že současné nastavení trhu s elektřinou je dostačující pouze pro dobu hojnosti, tedy pro dobu charakterizovanou dostatkem výrobních zdrojů a komodit. Nyní, v době, kdy energetická krize opět mírně ustupuje, Evropská komise řeší, jak reformovat trh s elektřinou tak, aby se obdobná energetická krize již neopakovala.
2. Čína chce urychlit výstavbu svých uhelných elektráren, letos plánuje zprovoznit až 70 GW

V roce 2021 docházelo v některých oblastech v Číně k nedostatku elektrické energie v síti. Mnohé podniky proto musely nuceně omezit spotřebu elektřiny, a omezit tak svou výrobu. Tamní vládní představitelé proto rozhodli o tom, že Čína bude v následujících letech dále rozvíjet své uhelné portfolio elektráren, aby zajistila svou energetickou bezpečnost. Navýšeny tak byly i těžební plány.
3. ERÚ: Někteří dodavatelé vyhrožují odpojením energií v rozporu se zákonem

ERÚ upozornil na to, že podle energetického zákona odpojení zákazníka musí předcházet opakované porušení platební povinnosti. „Odpojení odběrného místa by tak mělo hrozit až ve chvíli, kdy spotřebitel neuhradí přinejmenším dvě různé platby za energie, například dvě zálohy nebo jednu zálohu v kombinaci s nedoplatkem z vyúčtování či podobně,“ uvedl úřad. Dodavatel také musí zákazníka na každé pochybení nejprve upozornit a poskytnout mu přiměřenou lhůtu k úhradě dlužné částky. Podle ERÚ není možné, aby dodavatel druhou dlužnou platbu vytvářel účelově, například tím, že k neuhrazené záloze přidá poplatek za upomínku.
4. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v EU v roce 2021 vůbec poprvé meziročně klesl

Eurostat v tiskové zprávě upozornil, že podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie dosažený v roce 2021 je hluboko pod aktuálně platným cílem pro rok 2030 ve výši 32 %. Evropská komise navíc již v roce 2021 navrhla navýšení tohoto cíle na 40 % a plán RePowerEU reagující na energetickou krizi vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu dokonce hovoří o hodnotě 45 %.
5. Německo zvedlo maximální ceny v aukcích pro pozemní fotovoltaiky. Chce tak řešit nedostatek projektů

Německo se sice již několik let potýká s nedostatkem projektů v aukcích pro onshore větrné elektrárny, v uplynulém roce se však tato negativní situace začala přelívat i do aukcí pro solární elektrárny na střechách, ale také i na volných plochách.
6. Evropská komise žaluje Slovensko kvůli obnovitelným zdrojům energie a skládkám

Evropský blok se v roce 2018 shodl na směrnici, která stanovuje k roku 2030 celounijní podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie na 32 procent. Jejím cílem je také zjednodušit administrativu pro zavádění ekologicky šetrných zdrojů a zajistit jejich cenovou výhodnost.
7. Těžaři: Sankce vůči Rusku udrží ceny uhlí vysoko i v letošním roce

Rusko, jak udává zahraniční portál Montel, je třetím největším exportérem uhlí na světě. Před vypuknutím války na Ukrajině mnoho zemí EU spoléhalo na dodávky uhlí právě z Ruska. Jednou z nejvíce závislých zemí bylo Německo, a to rovnou z 50 %.
8. Bulharská energetická strategie: Čtyři nové reaktory, OZE a konec uhlí v roce 2038

Bulharská tisková agentura (BTA) zveřejnila podrobnosti energetické strategie státu do roku 2053. Hlavním cílem Bulharska je zůstat lídrem ve výrobě a exportu elektřiny v regionu. V minulém roce země vyvezla přes 12 TWh elektřiny. Dále se pak zaměřuje na dekarbonizaci energetického sektoru, tedy rozvoj jaderné energetiky, OZE a naopak útlum fosilních paliv.
9. Montel: Rusko možná obchází zákaz dovozu biomasy do EU skrz Turecko

Vývoz energetických komodit je tradičně jedním z pilířů ekonomiky Ruska, a také jedním z cílů sankcí uvalených za zemi v souvislosti s vedením války na Ukrajině. V dubnu loňského roku EU zavedla embargo na dovoz z Ruska také v případě dřevěných pelet, které následně podle serveru Montel začaly místo do EU proudit do Turecka.
10. Provozovatel plynovodů OGE: Německo musí urychlit revizi své vodíkové strategie

Podle německé vodíkové strategie, která byla představena v polovině roku 2020, má Německo vybudovat elektrolyzéry pro produkci takzvaného zeleného vodíku o celkovém příkonu 5 GW do roku 2030 a nsáledně dalších 5 GW do roku 2040. Domácí výroba vodíku má doplnit dovoz této suroviny ze zahraničí.
Téma
Zájem energetických společností o Egypt roste. Dodávky plynu do EU mohou posílit energetickou bezpečnost

Průzkumný vrt Nargis-1 společnosti Eni byl proveden v koncesní oblasti, kterou společnost sdílí s americkou společností Chevron. Obě společnosti jsou provozovatelem průzkumného projektu se 45% podílem. Zbylých 10 % drží egyptská státní společnost Tharwa Petroleum company.
Výroba paliva z odpadů nebude zlatý důl. To je lichá představa, říká odborník na odpady

Jednou z hlavních možností, co dělat s takovým odpadem, je přeměnit ho na tepelnou energii. I při spalování ovšem záleží na tom, co se spaluje a jakým způsobem. „Pro spálení v zařízení na energetické využití odpadu nejsou velké nároky na kvalitu odpadu. Provozovatel cementárny nebo fluidního kotle požaduje odpad předupravený drcením a tříděním,“ nastiňuje možnosti energetického využití odpadu Jakub Kos, vedoucí oddělení technických projektů společnosti FCC Environment. Ta je součástí nadnárodní skupiny FCC, která zajišťuje v Česku služby odpadového hospodářství pro 1,2 milionu obyvatel. Kromě toho vyrábí pro cementárny palivo z odpadu už ve třech závodech – v Úholičkách severozápadně od Prahy, v Brně a nejnověji v Lovosicích.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se