Přinášíme vám aktuální zpravodajství o energetice Evropské unie. Zde se dočtete vše podstatné o strategiích pro zabezpečení dodávek energie, podpoře obnovitelných zdrojů, legislativních krocích směrem k udržitelnosti a společných energetických cílech EU. Naši detailní zprávy vám pomohou porozumět klíčovým aspektům formování energetické politiky v Evropské unii.

REMIT – povinná cesta k transparentnosti a férovosti na trhu

Zelený, modrý, šedý vodík. Co je stále třeba vyjasnit v legislativě?

Obchodování s povolenkami a Market stability reserve

Evropský boj s emisemi, aneb co je EU ETS a kam směřuje? (1. díl)

Žebříček deseti evropských států s největším podílem OZE

Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie vzrostly v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 3,4 % na 900 milionů tun. Růst byl zaznamenán u 20 členských států, zatímco zbývajících 7 členských států zaznamenalo pokles. Informoval o tom evrop

Emise CO2 v EU vzrostly v 1. čtvrtletí o 3,4 %, nejvyšší nárůst byl v Bulharsku a Česku

 Otočky velkých energetických společností zpět k fosilním zdrojům  ukazují, že celospolečenský ústup od ropy, plynu či uhlí nakonec nemusí být nijak překotný. Ukazuje to příklad společnosti BP, která před pěti lety slibovala masivní investice do

Zlámalová vysvětluje: Éra ESG a CSR pomalu končí, čeká nás i ústup od Green Dealu

S experty o dopadech emisních povolenek na domácnosti a firmy. A o tom, jak vlastně fungují. Hosty jsou ekonomové Karel Kotoun z Green0meteru a Tomáš Protivínský z CERGE-EI. Moderuje Filip Černý. Archiv podcastů a teké videoarchiv pořadu: ZDE

Přinesou chudobu nebo změnu? Emisní povolenky od A do Z

Celosvětová poptávka po elektřině se má nadále zvyšovat. Navzdory nejistému vývoji ekonomiky

Slovenské elektrárny podepsaly smlouvu s Urenco na dodávky obohaceného uranu

EU a USA podepsaly obchodní dohodu, ale energetika zůstává otazníkem

Rozvoj solární energie v EU poprvé za deset let zpomaluje kvůli snížení dotací

EU představila návrh dlouhodobého rozpočtu, ten otevírá možnost dotací pro jádro

Evropský klimatický zákon je v rukou rozděleného Parlamentu

Rusko nové sankce EU ustojí a útoky proti Ukrajině zintenzivní, uvedl Medveděv

Brusel slíbil Slovensku opatření kolem plánu zastavit dovoz ruského plynu do EU

Generální advokátka soudu EU navrhuje zrušit Polsku penále za těžbu v dole Turów

Slovensko a EK se podle Fica částečně blíží k dohodě ohledně ruského plynu

@Bob 31. srpen 2025, 15:46
Já si spíše myslím, že vůbec netušíte.
Nemáte pravdu s "by měla být normalizovaná data (normalizované TDD) pro roky 2023-2025 stejná"
-
Úplně jednoduchým porovnáním normalizovaných TDD z OTE pro rok 2024 a 2025 zjistíte, že jsou samozřejmě jiné.
---
V těch vašich přepočtených 2024 jsou tedy jaká normalizovaná data?  Z roku 2024 nebo 2025?
Stačí úplně jednoduchá odpověď čísla roku.

SCOP = Seasonal Coefficient of Performance (sezónní topný faktor).

? U tepelných čerpadel vyjadřuje průměrnou účinnost zařízení během celé topné sezóny.
Je to poměr mezi:

Celkovým množstvím tepla dodaným do systému (např. do topení, TUV) za sezónu
a

Celkovou spotřebovanou elektrickou energií tepelným čerpadlem (kompresor, čerpadla, ventilátory) za stejnou dobu.

Takže  když  SCOP  =  3,5      pak  spotřeba elektřiny  je   3,5 x  menší  než  spotřeba  tepla.   

z toho  Důvodu  je  SCOP  uváděn  pro  různé   druhy  spádů  otopných soustav .  podlahové topení  ho  může  mít  třeba  4,5.   Dále  pak   když  předimenzujete  TČ   bude  invertor  méně vytížen  a  proto  SCOP  poroste a  naopak  takže  když  máte  dům  s   tep.  ztrátou třeba  15kW a pořídíte si tepelné čerpadlo  s  výkonem  15kW  při   7/35  , pak  bude  reálný  SCOP  v  místně  instalace  mnohem  nižší  než  když  to samé čerpadlo  dáte  do  domu se ztrátou 6kW  ,  jsou na to  výpočtové  programy ,  dobrá  instalační firma  Vám  to  řekne přesně  -   reálně tak 1 z  50 ti.  Protože  to jsou jsou většinou  topenáři  co  mají  šikovné ruce  , ale  hlavu  už  moc ne.

Panasonic otevřel v Plzni závod na tepelná čerpadla za osm miliard korun

To Petr Karásek 31. srpen 2025, 15:22
Samozřejmě, že existují TČ vzduch - voda, které při -15°C  umí dávat výstupní teplotu 55°C. Dokonce to musí umět všechny, aby mohly ohřívat TV alespoň na 60°C stále, nebo ji sanitovat ještě vyšší teplotou periodicky.
Když to nezvládá kompresor TČ, zapojuje se automaticky přímotopné topné těleso.
To TČ, co jsem z něho okopíroval parametry není žádné no-name a levné. Je to přímo Panasonic, o kterém je článek.
A pro topení s výstupem 55°C (pro ohřev TV by byly parametry ještě o něco horší) a chladnou oblast (sice není definováno, ale uvažujme, že to odpovídá topení v PD, jen za chladné dny) SCOP 3,26 a sezónní účinnost 127%.
Tj. Oproti přímotopu získáte jen 27% tepla navíc při minimální výpočtvé teplotě. Na začátku té ekvitermní křivky (počátku topení) dejme tomu těch 70%, za celou topnou sezónu někde kolem 50% navíc?
SCOP se nerovná sezónní účinnosti TČ.

Oprava odpovědi č. 2 z 31. srpen 2025, 13:43
Od "A opět":
Ten obchodník použije přepočtené TDD na teploty z 2025, protože účtuje až po skončení fakturačního období a v tu dobu už má k dispozici všechny potřebné přepočtené TDD na 2025 pro jejich součet. Sice je nemají až do konce roku, ale jim stačí do listopadu (datumu měření na konci zúčtovacího období).
To bychom v našem příkladu mohli udělat až po 31.12. 2025. Do té doby musíme použít TDD přepočtené dle teplot 2024.

To Jarda 31. srpen 2025, 14:15
Jelikož se od roku 2023 používá nový dlouhodobý teplotní normál zpracovaný za období let 1991 až 2020, tak by měla být normalizovaná data (normalizované TDD) pro roky 2023-2025 stejná.
Tuším, kam míříte, ale to se ještě máte hodně co učit.

to  BOB  : psal jsem  SCOP  při   Tmax  55°C  (-15°C) To  neznamená   že  máte  COP   3,5  při   -15°C  venku  a  55°C v radiátorech takové  TČ  vzduch  voda neexistuje    SCOP  znamená  že když  nastavíte   ekvitermní křivku tak , aby  při  -15°C  venku  byla teplota vody   55°C  pak  celoročně  za celé  otopné  období  je   průměrný  COP  3,5.    Tomu se říká  SCOP.  To jsme  se  špatně  pochopily.  
Ten  SCOP  záleží  na  kvalitě tepelného  čerpadla ,  na  jeho  dimenzování   silnější  TČ  vzduch  voda  je  díky  invertoru  účinnější a   dále  na  sklonu  té  ekvitermní  křivky  tedy  teplotě  v radiátorech.   Tepelné čerpadlo  může  být  hodně  úsporné, ale  nemusí.   Bohužel  mnozí   majitelé  si  myslí  , že  když  koupí levné tepelné čerpadlo  a  nějak  sflikují  instalaci  , že  vyhráli  někdy ano  pokud jsou  odborně na výši ,  ale většinou se  pak diví  jaké  jim chodí  účty za elektřinu  :).  a   říkají že tepelná čerpadla  jsou  drahá  na provoz.

Povědomí o možnostech, jak získat dotaci na energetickou renovaci nemovitostí je v Česku poměrně nízké. Nová zelená úsporám je sice dostupná, ale Češi ji kvůli neznalosti nevyužívají. Vyplývá to z průzkumu společnosti Šance pro budovy. Ten zkoum

Energetické úspory jsou pro Čechy dostupné, ti o nich ale skoro neví

Většina obyvatel očekává, že se blackouty budou opakovat. Připravenost veřejnosti na ně je ovšem nízká.

Češi při blackoutu nejvíc postrádali internet, připravenost je slabá, zjistil průzkum

Rolls-Royce zvažuje získání kapitálu pro svou divizi malých modulárních reaktorů, kde podíl drží i ČEZ. Možností je i vstup na burzu. Firma plánuje tři reaktory v Británii, jeden má vzniknout v Temelíně.

Rolls-Royce zvažuje možnosti financování divize modulárních jaderných reaktorů

Od spuštění registrací u Elektroenergetického datového centra ke sdílení elektřiny uplynul rok. Aktuálně v Česku sdílí 25 029 odběrných a 16 861 výrobních míst. Spolu si vyměnily elektřinu v celkovém objemu více než 33 gigawatthodin. Proces zapo

Sdílení elektřiny přineslo nižší ceny. Některé zákazníky ale čekalo vystřízlivění

V Česku se loni formou národních dotací, které rozděluje centrální vláda nebo putují k podnikatelům či neziskovým organizacím, vyplatilo 75 až 83 miliard korun. Vyplývá to z nové studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. Škrty v národn

Evropská Unie