Asociace Foratom <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Ambitious-EU-emissions-target-needs-nuclear-says?feed=feed">prohlásila</a>, že Evropská unie musí uznat roli jaderných zdrojů v dosažení nových emisních cílů. Evropská Komise totiž představila svůj plán na ambicióznější cíl pro rok 2030, který znamená redukci emisí skleníkových plynů o 55 %.
Evropská komise předložila koncem minulého týdne návrh k chystanému zákonu o klimatu, jehož cílem je snížit emise EU do roku 2030 minimálně o 55 %, což má unii nasměrovat k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby podpořily tento nový vyšší cíl. Rovněž Komise připravila legislativní návrhy, které by měly být přijaty do června příštího roku, aby byl nový cíl co nejrychleji implementován.
<blockquote>“Nový cíl je založen na komplexním posouzení sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů. Hodnocení ukazuje, že tento přístup je realistický a proveditelný,” uvedla tehdy Evropská komise.</blockquote>
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že na základě plánů a aktuálního pokroku členských států by měl být překročen stávající plán pro rok 2030 (snížení emisí o 40 % oproti roku 1990). Podle něj je dosažení ambicióznějších cílů nejen nutné pro splnění Pařížské dohody, nýbrž je i realistické.
Evropská jaderná agentura Foratom vyšší cíle uvítala a ráda by se na jejich plnění podílela. Ovšem požaduje, aby se ke všem nízkouhlíkovým zdrojům přistupovalo stejně. V případě dekarbonizace energetiky vidí Foratom dva hlavní cíle: zajistit stabilitu dodávek a cenu energií.
Studie, kterou si Foratom nechal vypracovat (Pathways to 2050: Role of nuclear in a low-carbon Europe) uvádí, že by EU mohla ušetřit přes 440 mld. eur, pokud by jádro tvořilo v roce 2050 čtvrtinu energetického mixu. Zhruba 350 mld. by podle studie spotřebitelé ušetřili při prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů a výstavbě nových. 90 mld. eur by se ušetřilo na rozvoji přenosových a distribučních sítí, které by byly nutné pro integraci dalšího výkonu solárních a větrných zdrojů, které by nahradily jaderné zdroje.

Jaderné elektrárny

Foratom: Ke splnění emisních ambicí EU potřebuje jádro

Transformace energetiky a snížení emisí oxidu uhličitého i v jiných hospodářských sektorech je dlouhodobě jedním z hlavních bodů agendy Evropské unie. Evropský parlament se však tento týden vyslovil pro umožnění financování vybraných plynárenských projektů z fondu, který má sloužit především k přechodu na obnovitelné zdroje.
Zelená dohoda pro Evropu, která má ve výsledku pomoci Evropské unii dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, si vyžádá značné finanční prostředky. K financování projektů má sloužit i Fond pro spravedlivou transformaci, který by mohl zprostředkovat desítky miliard eur veřejných financí. Ty by měly pomoci těžkému průmyslu a ocelářskému průmyslu omezit emise CO2.
Navrhovaný fond je srdcem většího plánu nazvaného Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má za úkol zajistit 100 miliard eur v letech 2021 až 2027. Tyto finance mají pomoct regionům, které jsou vysoce závislé na průmyslu produkujícím velké množství uhlíkových emisí.
Přesná pravidla pro čerpání prostředků z toho fondu ještě nebyla stanovena, budou se na nich však muset shodnout jak Evropský parlament, tak Komise i zástupci vlád členských zemí. Ti se však již dříve shodli, že by z fondu neměly být financovány žádné fosilní zdroje.
Parlament však <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-energy-coal/eu-parliament-votes-to-allow-some-gas-projects-to-get-green-transition-money-idUSKBN2671VL" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v úterý odhlasoval podporu dodatku, který by umožnil financovat z fondu vybrané plynárenské projekty přípustné pro státní podporu. Projekty se nicméně musí nacházet v uhelných regionech a musí být v souladu s klimatickými cíli pro rok 2030.
Podle Manolise Kefalogiannise, řeckého zákonodárce, tato pravidla umožní pouze omezení čerpání financí na projekty spojené se zemním plynem jakožto přechodným palivem. Podle jiných však investice do plynu odporuje původnímu slibu evropských zákonodárců.
Podle zástupců Evropského parlamentu by přístup k penězům ze „zeleného“ fondu měl být umožněn pouze zemím, které se vyslovily pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jediná členská země, která se k tomuto slibu zatím nepřipojila, je Polsko.

Evropská Unie

Evropský parlament chce umožnit některým plynárenským projektům přístup k penězům ze "zeleného" fondu

Francie plánuje podpořit dekarbonizovanou výrobu vodíku sedmi miliardami eur do konce roku 2030. Do roku 2030 si pak za svůj cíl stanovila, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090820-france-cranks-up-hydrogen-plans-with-65-gw-2030-target-plays-down-new-nuclear?fbclid=iwar0ik2rsatwu0ih_oelcrjw0r6o9o5z0rsdqvz9dwjwqx3qzev-oo28wdvw">dle strategie prezentované 8. záři ministry ekonomiky a energetiky</a>, vybudování elektrolyzérů o výkonu 6,5 GW.
Strategie míří k úspoře až 6 miliónů tun CO₂ ročně do roku 2030, přičemž hlavní roli má hrát těžká doprava (silniční, železniční, lodní).
<blockquote>„Průmysl a investoři potřebují jasný výhled a rámec na několik let od nynějška do roku 2030, plus podporu na několika úrovních,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072820-french-hydrogen-rules-progressing-to-autumn-deadline-industry-lobby-afhypac">uvedl</a> na konci července mluvčí AFHYPAC a zdůraznil potřebu vodíkové strategie.</blockquote>
V prvním kroku se francouzská vláda zavázala vyčlenit 2 mld. EUR během následujících dvou let na nastartování vodíkové ekonomiky ze svého balíčku na obnovu ekonomiky po COVID-19. Aktuálně již jsou v chodu dva regionální pilotní projekty, u kterých nyní probíhá výběrové řízení, a na které je vyčleněno 350, respektive 275 milionů EUR.
Dle informací zahraničního portálu S&amp;P Global Platts měl francouzský ministr financí Bruno Le Maire diskutovat o vodíkové strategii v tomto týdnu s německým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem.
Německo již v průběhu letošního roku svou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">vodíkovou strategii</a>, která byla velice očekávaná, představilo. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">Stejně tak učinili i představitelé EU.</a>
Podle francouzského ministerstva počáteční vyjádření zájmu o projekty týkající se vodíku, ke kterému vyzvala společnosti francouzská vláda, vyústilo v únoru letošního roku ve 160 návrhů projektů, které dohromady žádaly o podporu 32,5 miliardy EUR.
Francie aktuálně potřebuje přibližně 900 tisíc tun vodíku ročně, především v rafinériích a chemickém průmyslu, přičemž vypouští do ovzduší okolo 9 miliónů tun CO₂.
<h2>Infrastruktura</h2>
Francie patří mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, stejně jako je tomu například u Německa. Právě mezi těmito dvěma státy <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura">vzniká také pilotní projekt</a> v rámci dohody „mosaHYc“, kdy má být přebudováno 70 km plynového potrubí tak, aby bylo schopno přepravovat výhradně vodík.
Nový uzel má spojovat německou průmyslovou oblast Saar s francouzskou oblastí Lorraine a jihem Lucemburska¨s přepravní kapacitou 20 tis. m³/rok.

Plynárenství

Francie nastiňuje svou vodíkovou strategii, do roku 2030 chce 6,5 GW elektrolyzérů

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu 9. září vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream II, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře.
Podmořský plynovod Nord Stream II vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Jeho spuštění <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/poland-calls-on-germany-to-halt-nord-stream-2-amid-navalny-case/">je prozatím plánováno na příští rok</a>.
Projekt pod záštitou ruského Gazpromu, na kterém se ovšem podílejí také evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, nabral již velmi výrazné zpoždění v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">čekání na souhlas Dánska</a> s výstavbou plynovodu v jeho vodách a především <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">kvůli americkým sankcím</a>, které způsobily stažení lodí od společnosti Allseas.
<h2>Alexej Navalnyj</h2>
Nyní navíc také němečtí politici naznačili, že by mohli pozdržet svou podporu projektu po případu okolo ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je aktuálně v péči německých lékařů. Kancléřka Angela Merkelová tuto možnost v minulých dnech <a href="https://oenergetice.cz/plyn/na-rozhodnuti-o-nord-streamu-2-v-souvislosti-s-pripadem-otravy-navalneho-je-podle-berlina-jeste-brzy/">nevyloučila</a>.
Postoj německých politiků ovšem <a href="https://oenergetice.cz/plyn/postoj-nemeckych-politiku-k-plynovodu-nord-stream-2-nejednotny-dokonceni-stale-nejiste/">není jednotný</a>, a tak je otázka dostavby plynovodu, a případně termín jeho dokončení, velkou neznámou.
Německo konzultuje možné řešení situace v případě, že Rusko nepomůže objasnit Navalného případ, který byl dle německých lékařů otráven vzácným nervovým plynem.
<blockquote>„Tato reakce by měla vést především k zastavení prací na Nord Streamu II, který posiluje moc Ruska, napomáhá prezidentu Putinovi budovat vojenskou moc a napomáhá k zastrašování ostatních národů,“ domnívá se polský premiér Morawiecki.</blockquote>
Dále také upozornil a apeloval na Německo, aby zvážilo rizika dostavby plynovodu vzhledem k dění v Bělorusku a na Ukrajině.
<h2>Baltic Pipe</h2>
Polsko <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091020-poland-ready-to-offer-germany-access-to-gas-via-baltic-pipe-govt-spokesman">je mimo jiné ochotno</a>, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m³ zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGniG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m³/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³/rok.
<blockquote>„Pokud jde o energetickou bezpečnost, musíme zvážit různé možnosti,“ pronesl mluvčí polské vlády Piotr Muller.
„Polsko od začátku zdůrazňovalo, že v této oblasti musí být zachována evropská solidarita. Proto, pokud Německo deklaruje své energetické potřeby, je Polsko otevřeno možnosti využití infrastruktury, kterou si buduje pro vlastní energetickou bezpečnost,“ dodal Muller.</blockquote>

Polsko vyzývá Německo k zastavení prací na Nord Stream II a nabízí přístup k plynu z Norska

Turecký prezident, Recep Tayyip Erdoğan, v minulém týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/turkey-announces-historic-gas-discovery-in-black-sea/?fbclid=IwAR20VhsdeAhcTVjOPWRwHIsixQVZH4wGR-poMfQZ2heyi0ehfTlWDtu4Rj4">oznámil</a> objev doposud největšího ložiska zemního plynu v historii Turecka v rámci průzkumných prací v Černém moři. Těžba by se měla rozběhnout v horizontu následujících tří let.
<h2>Objev velkého ložiska plynu</h2>
Dle oznámení tureckého prezidenta byl objev ložiska plynu o velikosti 320 miliard m³ učiněn na místě, kde před nedávnem započala své průzkumné práce turecká loď Fatih. Erdoğan dále dodal, že doufá, že první plyn z tohoto úložiště doputuje ke koncovým uživatelům v roce 2023, na 100. výročí Turecké republiky.
<blockquote>„Turecko učinilo v Černém moři největší nález zemního plynu ve své historii,“ pronesl Erdoğan ve svém projevu v istambulském paláci Dolmabahce.</blockquote>
Turecká průzkumná loď Fatih, která je pojmenována po osmanském sultánovi, který dobyl Konstantinopol, Fatihovi Sultanovi Mehmedovi, učinila objev v poli Tuna-1 u pobřeží města Eregli v provincii Zonguldak. Průzkumné práce byly započaty 20. července letošního roku.
Turecký ministr financí, Berat Albayrak, v reakci na učiněný objev prohlásil, že jeho potenciál v budoucnu pomůže Turecku snížit aktuálně stále se zvyšující se závislost na importu energie a s tím i související náklady za import energetických komodit.
<h2>Potrubní dodávky z Ruska</h2>
Turecko v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/turecko-masivne-nahrazuje-potrubni-dodavky-ruskeho-plynu-dodavkami-lng/">masivně nahradilo potrubní dodávky zemního plynu z Ruska</a> za flexibilnější a cenově lákavější dodávky zkapalněného zemního plynu. Import zemního plynu z Ruska v letošním roce meziročně poklesl, z části také z důvodu snížení spotřeby plynu kvůli COVID-19, o 40 %.
<h2>Průzkumné práce ve východním Středomoří</h2>
V srpnu dále Turecko <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eu-vyzyva-turecko-k-zastaveni-pruzkumu-ve-stredomori-turecko-mezitim-zrejme-objevilo-lozisko-surovin">oznámilo obnovení průzkumných prací</a> v oblasti východního Středomoří, načež jej představitelé EU vyzvali k okamžitému zastavení těchto prací a dialogu.
Vztahy jsou však mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem, Kyprem, Francií, jakožto i celou EU na straně druhé, velice vypjaté. Francie v reakci na obnovení průzkumných prací ze strany Turecka navýšila v regionu svou vojenskou přítomnost.

Turecko objevilo velké ložisko zemního plynu

Čína v současnosti vyrábí nejlevnější elektrolyzéry na světě. Evropa ovšem vede v oblasti inovativních technologií, které jsou vhodnější k výrobě zeleného vodíku, tedy paliva, které EU považuje za klíčové ve snaze dekarbonizovat energetický systém. O tématu informoval <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/europe-china-battle-for-global-supremacy-on-electrolyser-manufacturing/">portál Euractiv</a>. 
Do Vodíkové strategie zveřejněné v červenci 2020 Evropská komise zahrnula plán instalovat 40 GW elektrolyzérů v EU a vyrábět až 10 milionů tun obnovitelného vodíku. V tomto případě by se jednalo o tzv. zelený vodík, tedy vodík vyrobený pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
<h2>EU různým projektům otevřeně vyjadřuje podporu</h2>
Jedním z významných projektů, které jsou v současnosti na půdě EU budovány, je i německý projekt Refhyne. <a href="https://refhyne.eu/">Refhyne</a> je 10MW elektrolyzér, který má být uveden do provozu na začátku roku 2021 a má vyrábět přibližně 4 tuny čistého vodíku denně, respektive přibližně 1 300 tun vodíku ročně.
<blockquote>„Projekty jako Refhyne jsou to, co potřebujeme, abychom dosáhli rozšíření výroby čistého vodíku v Evropě – inovativní, založený na obnovitelných zdrojích a spojující soukromý a veřejný sektor s cílem zajistit globální technologické vedení EU.“ 
Kadri Simson, EU komisařka pro energetiku</blockquote>
<h2>Čína a EU jsou významnými hráči v oblasti elektrolýzy</h2>
EU se díky podobným iniciativám snaží zachovat a posílit svou pozici v oblasti výroby elektrolyzérů. Nejlevnější elektrolyzéry ovšem nabízí <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">Čína</a>. V současnosti jsou známé tři hlavní typy elektrolyzérů založené na technologii: PEM elektrolýzy (využívající proton-výměnné membrány), alkalické elektrolýzy a vysokoteplotní elektrolýzy probíhající v palivových článcích s pevnými oxidy. Nejlevnější a nejvíce zaběhlou technologií je alkalická elektrolýza.
Podle odhadů BloombergNEF čínští výrobci prodávají alkalické elektrolyzéry za 200 USD/kW, tedy zhruba o 80 % levnější než evropské elektrolyzéry stejného typu.
<blockquote>„Protože čínský trh je tak velký, jejich producenti mohou profitovat z úspor z rozsahu, automatizace apod. mnohem více než výrobci z EU nebo z USA,“ říká Michela Bortolotti, mluvčí Hydrogen Europe.</blockquote>
Evropští výrobci se ovšem soustřeďují na „inovativní technologie“, jako je například PEM elektrolýza, kde momentálně vedou. PEM <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-vznikne-pilotni-projekt-testovani-vyroby-zeleneho-vodiku-prumyslove-urovni">elektrolyzéry</a> jsou vhodnější k provozu při využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jejich spuštění a zastavení je rychlejší než v případě alkalických elektrolyzérů. Hlavním důvodem je flexibilita provozních teplot PEM elektrolyzérů, které se pohybují kolem 100 °C.  Alkalické elektrolyzéry vyžadují teplotu 600 °C a elektrolyzéry s články s pevnými oxidy 900 °C.
V případě přerušované a nestabilní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je toto zásadní výhodou. EU chce totiž elektrolyzéry využít primárně při nízkých až nulových, či negativních cenách elektřiny a vyrábět tak vodík s nízkými provozními náklady. Podle Mirely Atanasiu, ředitelky útvaru v Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking, se totiž očekává, že další snižování <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout/">nákladů elektrolyzérů</a> bude omezené. Proto jsou nízké ceny elektřiny klíčové.
<h2>Možností bude importovat vodík například z Ukrajiny</h2>
Objem vyrobeného zeleného vodíku z EU se ovšem vždy bude odvíjet od množství dostupné obnovitelné elektřiny. Dnes je v EU přibližně 32 % elektřiny vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Objevuje se tedy otázka, zda by se zelený vodík měl do EU importovat ze zemí, které mají vynikající podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto asociace Hydrogen Europe plánuje vybudovat <a href="https://www.hydrogen4climateaction.eu/2x40gw-initiative">dalších 40 GW</a> elektrolyzérů v sousedských regionech, například na Ukrajině, či v severní Africe .

Akumulace energie

Čína vyrábí nejlevnější elektrolyzéry. EU se soustředí na zařízení, která jsou výhodná pro dekarbonizaci

Vodík, velice diskutované téma poslední doby, se v průběhu zvláště letošního roku a podpoře, které se mu dostává <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">např. ze strany EU</a>, pomalu vyvinul v neodmyslitelnou součást budoucí energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie. Aktuálně je ovšem cena zeleného vodíku, tedy vodíku vyrobeného skrze elektrolýzu vody za pomoci energie z obnovitelných zdrojů, vysoká. Nicméně nejnovější studie ukazují, že jeho cena by měla mezi lety 2020 až 2050 znatelně poklesnout.
<a href="https://theicct.org/sites/default/files/publications/final_icct2020_assessment_of%20_hydrogen_production_costs%20v2.pdf">Studie</a>, kterou si nechala vypracovat Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT), zkoumá tři scénáře výroby vodíku skrze elektrolýzu vody, jak v USA, tak i v EU, s využitím elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie – konkrétně energie slunce a větru. Studie také mimo jiné srovnávala ostatní dostupné studie na toto téma a poukazovala na rozdíly, zejména v předpokladech týkajících se kapitálových nákladů (CAPEX).
<h2>Scénář 1</h2>
Prvním scénářem je připojení elektrolyzéru k rozvodné sítí, což znamená jeho maximální možné využití napříč celým rokem. Předpokladem scénáře je, že elektřina potřebná k elektrolýze vody bude pocházet z obnovitelných zdrojů, které si provozoval zařízení zajistí například pomocí dlouhodobých <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko">PPA kontraktů</a> (Power Purchase Agreements).
Dle studie poklesne medián cen zeleného vodíku pro zařízení připojené k rozvodné síti a využívající pouze elektřinu z OZE z aktuální úrovně pohybující se v USA okolo 8,81 USD/kg, v případě EU okolo 13,11 USD/kg na hodnoty predikované pro rok 2050 – v případě USA na 5,77 USD/kg, pro EU pak na 7,69 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,06 USD/kg v USA, resp. 4,83 USD/kg v EU na 4,15 USD/kg, resp. 3,21 USD/kg.
<h2>Scénář 2</h2>
Druhým scénářem je přímé napojení elektrolyzéru na obnovitelný zdroj energie – větrnou nebo solární elektrárnu. V tomto případě se nedá počítat s maximálním možným využitím elektrolyzéru napříč celým rokem, tzn. menší výnos z prodeje vodíku, ovšem cena elektřiny se v tomto případě uvažuje nižší, jelikož předpokladem scénáře je využití přímého vedení, kdy se neplatí regulovaná složka ceny elektrické energie (platba za přenos a distribuci apod).
Druhý scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 10,61 USD/kg na 5,97 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 19,23 USD/kg na 10,02 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 4,56 USD/kg v USA, resp. 4,06 USD/kg v EU na 2,44 USD/kg, resp. 2,23 USD/kg.
<h2>Scénář 3</h2>
Posledním scénářem je využití elektrolyzéru jako úložiště energie, kdy je elektrolyzér připojen k rozvodné síti a je využíván pouze v době, kdy je v soustavě přebytek energie – např. v Německu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">byly v letošním roce na spotovém trhu k vidění relativně často záporné ceny</a> elektrické energie v důsledku výroby OZE. Ve studii je vzhledem k velmi rozdílným podmínkám v závislosti na lokaci počítáno s využitím elektrolyzéru 4 hod/den.
Poslední scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 11,02 USD/kg na 5,92 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 10,85 USD/kg na 6,08 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,10 USD/kg v USA, resp. 5,97 USD/kg v EU na hodnotu 4,75 USD/kg, resp. 6,67 USD/kg.
<h2>Strategie EU</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">EU před nedávnem přijala strategii</a>, ve které oficiálně sází na vodík. Do roku 2024 chce na svém území vybudovat pro výrobu zeleného vodíku elektrolyzéry o výkonu nejméně 6 GW. Do roku 2030 by pak měl výkon dosahovat 40 GW, přičemž se odhaduje, že cena zeleného vodíku by měla být do roku 2030 konkurenceschopná ve srovnání s jinými formami výroby vodíku.
Jinou formou výroby je například parní reforming zemního plynu, takový vodík se pak označuje jako šedý. Pokud jsou vzniklé emise zachycovány – např. pomocí technologie Carbon Campture and Storage (CCS), jde pak o vodík modrý. Strategie EU tuto možnost výroby vodíku s využitím technologie CCS nevylučuje a počítá s využitím do té doby, než se stane zelený vodík konkurenceschopným.
Cena výroby šedého vodíku se liší dle regionu, např. v <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Nizozemsku se cena pohybuje okolo</a> 1,04 EUR/kg.

Studie: Cena zeleného vodíku by měla v dalších dekádách znatelně poklesnout

Evropští hráči na poli výroby baterií <a style="font-weight: bold;" href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E72RR?fbclid=IwAR0rxauATsrfZBNe5b0995JBGhNNMVzYH6YL1auvKgCYj2NE4pmIfGDVxko">chtějí být</a> připravení na masivní evropskou podporu tzv. zelených technologií. Podporu přislíbila Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii. Právě díky této podpoře chtějí evropští výrobci baterií dohnat náskok asijských konkurentů.
Slibované dotace otevírají nové možnosti evropským výrobcům baterií a obdobně zaměřeným společnostem. Přestože na tomto trhu dominují především asijské společnosti, některé evropské firmy se jim rozhodly konkurovat.
Zatímco hráči jako švédský Northvolt a francouzský Verkor chtějí být dominantními výrobci baterií, další evropské firmy se chtějí specializovat na okrajové části trhu a zejména nové technologie.
Je to dle jejich názoru jednodušší, než přímo konkurovat dominantním čínským a jihokorejským firmám v masové produkci baterií pro elektromobily, kde mají tyto firmy náskok. Díky dotacím ovšem cítí příležitost prorazit.
<blockquote>“Mít v Evropě bateriové giganty je stále možné,” říká výkonný ředitel Sunlight, Lampros Bisalas.</blockquote>
Jeho řecká firma Sunlight je momentálně světovou jedničkou v produkci olověných baterií pro vysokozdvižné vozíky či bateriová úložiště a nyní se snaží přesunout výrobu i k lithiovým bateriím. Tato firma ovšem nemá za cíl konkurovat velkým hráčům na poli automotive, nýbrž chce zůstat u lithio-železo-fosfátových baterií (LFP), které se hodí právě pro zmíněnou manipulační techniku, lokomotivy a roboty.
<figure id="attachment_39530" class="wp-caption alignleft" style="width: 790px;"><img class="size-full wp-image-39530" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg 790w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-512x293.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-725x415.jpg 725w" alt="" width="790" height="452" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Renault</figcaption></figure>
Dle malých výrobců je právě v okrajových částech bateriového trhu mnoho potenciálu pro uplatnění, protože je příliš malý pro velké čínské firmy, které mají svoji ekonomiku založenou spíše na úsporách z rozsahu.
V současné době se 80 % produkce li-ion baterií odehrává v Číně. EU se zavázala, že v následujících sedmi letech dá na ochranu klimatu a podporu čistých technologií 550 mld. eur a z této částky by nezanedbatelný podíl měl jít i na podporu evropských bateriových výrobců. Podporu by mohlo získat až 13 projektů zaměřených na bateriové systémy od společností, které mají zázemí ve Francii, Německu ale i Slovensku a Polsku.
Jeden z projektů, který by rád konkuroval asijským konkurentům, je i slovenský InoBat Auto. Ten je financován americkou společností Wildcat Discovery Technologies a českou společností ČEZ. Podle jejího ředitele Mariána Bočka, by měla firma na západním Slovensku příští rok zprovoznit linku s produkcí 100 MWh.  Do budoucna by mohla být rozšířena až na 10 GWh.

Evropští výrobci baterií cítí příležitost k růstu, pomohou evropské dotace

Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Švédský výrobce baterií Northvolt obdrží půjčky ve výši 1,6 miliard euro, což posune celkovou částku získaného financování na 3 miliardy euro. Plánem je výstavba dvou „gigafactories“ vyrábějících dohromady každý rok bateriové články o kapacitě 60 GWh. Celkově pak Northvolt cílí do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi.
<a href="https://northvolt.com/newsroom/Northvolt-July2020-financing">Švédská společnost Northvolt oznámila</a>, že získala od konsorcia komerčních bank, penzijních fondů a veřejných finančních institucí půjčku ve výši 1,6 miliard euro (42 miliard Kč). Evropská investiční banka spolu s Evropským fondem pro strategické investice z toho poskytne 350 milionů euro (9,2 miliard Kč). Celkové obdržené dluhové a ekvity financování na vývoj automobilových a průmyslových baterií a výstavbu „gigafactories“ tak dosáhne hranice 3 miliard euro (78,8 miliard Kč).
<blockquote>„Northvolt je jedním z průkopníků, který staví první evropskou gigafactory pro lithium-iontové bateriové články, a to s minimální uhlíkovou stopou. Poskytnutím podpory tomuto nejmodernějšímu projektu potvrzujeme také naše odhodlání zlepšit odolnost a strategickou samostatnost Evropy v klíčových odvětvích a technologiích,“ <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2020-208-european-backing-for-northvolt-s-battery-gigafactory-in-sweden.htm">okomentoval financování Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise zaštiťující Evropskou bateriovou alianci</a>.</blockquote>
<figure id="attachment_79266" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-79266" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-512x384.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-512x384.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-768x576.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-725x544.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace.png 800w" alt="Vizualizace Northvolt Ett, Zdroj: Northvolt" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt</figcaption></figure>
<h2>Největší producent baterií v Evropě</h2>
Cílem Northvolt je do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi, což odpovídá produkci baterií o kapacitě přibližně 150 GWh ročně. Zásadní tak je výstavba dvou továren, Northvolt Ett v severním Švédsku a Northvolt Zwei v Německu, které mají vyrábět až 40 GWh a 20 GWh ročně. Northvolt Ett by měla zahájit výrobu již v roce 2021, přičemž by měla rovněž využívat pouze elektřinu z obnovitelných zdrojů. Northvolt Zwei je zatím ve fázi povolování a zprovozněna by měla být v roce 2024.
Do téhož roku chce také používat polovinu materiálu na výrobu z recyklovaných baterií. Technologie pro efektivnější recyklaci současně testuje v projektu Revolt. Právě v rámci továrny Northvolt Ett by pak měla do roku 2022 vzniknout <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/svedsky-northvolt-zahajuje-cestu-k-ekologizaci-vyroby-baterii-pristi-rok-spusti-zavod-recyklaci">plnohodnotná recyklační linka schopná zpracovat až 25 000 tun baterií ročně.</a>
Evropská investiční banka poskytla společnosti Northvolt <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/eib-schvalila-pujcku-evropskou-gigafactory-lithiove-baterie">půjčku ve výši 53,5 milionů euro (1,3 miliard Kč)</a> již v roce 2018 na výstavbu demonstračního závodu. Ten začal fungovat na konci roku 2019. V červenci pak Northvolt uzavřel také <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/bmw-podepsalo-kontrakt-dodavky-baterii-ktere-budou-50-recyklovatelneho-materialu">dlouhodobou smlouvu o dodávce baterií s automobilkou BMW</a> v hodnotě 2 miliard euro (52,5 miliard Kč).
Úvodní fotografie: Gigafactory Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt